Z tiskové konference před festivalem, který na deset dnů rozhýbe divadelní Prahu. Letos bude probíhat i v kostele!
Před holešovickým centrem Studia ALTA ten únorový úterní den parkovaly luxusní Mercedes a Audi. Neklamný to znak, že se zde konala velká věc. A skutečně. Byla jí tisková konference o divadelním festivalu MALÁ INVENTURA.
Šéfka festivalu i pořádající neziskové organizace Nová síť Adriana Světlíková, společně s programovým ředitelem této přehlídky Petrem Polou, moderovali ruku v ruce celý program.
Slovo má ředitelka festivalu i neziskové organizace Nová síť Adriana Světlíková
Takže ti nejpovolanější přítomné seznámili s daleko více než deseti scénami, na nichž bude po deset dnů probíhat již osmnáctý ročník tohoto divadelního defilé. Kromě Studia ALTA půjde o divadla a studia: Alfred ve dvoře, A studio Rubín, Divadlo Archa, Cross Attic, Centrum současného umění DOX, MeetFactory, NoD, Petrohradská kolektiv, PONEC, Studio Hrdinů, Venuše ve Švehlovce, Divadlo X 10 a prostory Národní galerie ve Veletržním paláci.
Nezávislé divadelní soubory se představí rovněž v populární La Fabrice, Paláci Akropolis, Studiu Paměť, Werichově vile, ale také v autobuse na ostrově Štvanice… A dokonce i v kostele Paní Marie Sněžné na Jungmannově náměstí!
Na konferenci se představili i zástupci jednotlivých scén a reprezentanti tvůrců. Asi nejzajímavější byla dojemná řeč šéfky pořádající ALTY, Lucie Kašiarové. MALÁ INVENTURA tu prakticky ukončí éru ALTY v Holešovických prostorách. Po posledním představení festivalu zde bude následovat již pouze závěrečný večírek. A ALTA se postěhuje o obvod dál, do Prahy 8 – do karlínské Invalidovny. Zajímavě mluvila i Markéta Bártů za PONEC nebo mladý progresívní režisér a dramaturg Ondřej Štefaňák. Svépředstavení trochu tajemně nastínila i Marie Gourdain. A tradičně poutavě promluvil Jiří Šimek z Ufftenživot.
Na tiskové konferenci se sešlo mnoho novinářů, publicistů i dalších zájemců o dění na festivalu
MALÁ INVENTURA však již není pouze lokální pražskou záležitostí. Na podzim 2020 se odehraje také v Českých Budějovicích, Jičíně, Jihlavě, Karlových Varech a Opavě.
TANEČNÍ MAGAZÍN těší, že o řadě představení, které MALÁ INVENTURA zahrnuje, průběžně informoval. A na tři z nich i uveřejnil recenze.
Adriana Světlíková předem představila kandidáty nominované na Ceny divadelní DNA A zároveň účastníkům konference ukázala keramické trofeje samotné. Jejich předávání – ve čtvrtek 20. 2. ve 20.00 ve Studiu Hrdinů – festival slavnostně zahájí.
Ředitelka festivalu Adriana Světlíková představuje keramické Ceny DNA (pod její pravicí na stole)
MALÁ INVENTURA však přiváží do Prahy desítky zahraničních odborných hostů. Herců, performerů, režisérů, dramaturgů i výtvarníků. Podle Adriany Světlíkové se jich akreditovalo zatím přes padesát.
Bližší podrobnosti o festivalu se dozvíte na:www.malainventura.cz › 2020. A také v rozhovoru s uměleckým ředitelem festivalu Petrem Polou na jiném místě TANEČNÍHO MAGAZÍNU.
Slavný příběh Williama Saroyana vyprávěný z opačného konce. Od ocasu.
Stačí zaměnit dvě slova a nastražit past na tygra.
Kde je muž? Kdo je žena?
Tygr na svém trvá.
Hraje:Anna Duchaňová a kapela Ocasi
Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Martina Zwyrtek a Petr Pola
Supervize: William Saroyan v hrobě
Vznik finančně podpořili: Hlavní město Praha, Státní fond kultury
Slavný příběh Williama Saroyana vyprávěný z opačného konce. Od ocasu.
Stačí zaměnit dvě slova a nastražit past na tygra. Kde je muž? Kdo je žena?
Tygr na svém trvá.
Hraje: Anna Duchaňová a kapela Ocasi
Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Martina Zwyrtek a Petr Pola
Supervize: William Saroyan v hrobě
Vznik finančně podpořili: Hlavní město Praha, Státní fond kultury
Můžeme se těšit na výlety za hranice všedních dnů! A nejen tam…
Tuzemské začínající umělce bude na letošním ročníku Pražského Quadriennale reprezentovat kolektiv Intelektrurálně se svojí kurátorskou koncepcí nazvanou „Praha není Česko“. Expozice studentů Janáčkovy akademie múzických umění se věnuje tématu centralizace kulturní identity i umělecké tvorby a ztráty celonárodního kontextu. Více pohledů na české tradice, povahu nebo naturel i krajinu návštěvníkům studenti zprostředkují skrze sérii šesti výletů za hranice metropole.
K roku 2018 žilo ve velkých městech podle údajů Organizace spojených národů 55 % světové populace. Do roku 2050 by měl podíl lidí žijících mimo venkov přesáhnout dvě třetiny obyvatel planety. V České republice žije v urbánních oblastech dokonce více než 70 % lidí, přičemž největší a dlouhodobě stabilní přírůstek si podle dat ČSU připisuje téměř výhradně Hlavní město Praha. Ještě patrnější je trend sílící pozice „superměst” v zahraničí.
Lze po návštěvě Londýna s čistým svědomím prohlásit, že jste byli v Anglii?
Zvětšují se tak i rozdíly ve složení obyvatelstev metropolí a venkova; jejich životní styl, názory a obecně kultura, kterou konzumují, nebo naopak zase tvoří. Z pohledu turistického pak začíná být stále obtížnější zažít Francii v průběhu eurovíkendu v Paříži, natož pak zažít Ameriku za týdenní pobyt strávený kdekoliv v metropolitní oblasti New Yorku.
Spolu s ekonomickou aktivitou se do center přesouvá také stále větší podíl aktivních umělců. Ti na jednu stranu rozmachu měst aktivně přispívají, například skrze vytváření podhoubí pro rozvoj městské kultury a takzvaně kulturních a kreativních průmyslů. Jak moc je ale tento výsledný kulturní a umělecký mišmaš autentický? A co mají na mysli autoři české studentské expozice na PQ 2019, když říkají, že Praha není Česko?
Jak zažít Česko a zároveň prezentovat aktuální vysokoškolskou scénografickou tvorbu na 25 m2.
Na festivalech, veletrzích a přehlídkách obecně se zpravidla prezentuje výběr toho nejlepšího, co je na daném území aktuálně k mání. V Praze bezesporu to „nejlepší” současné české umění, nebo alespoň jeho určitá část, vzniká. Členové kolektivu Intelektrurálně se rozhodli pro přístup opačný. Návštěvníky Pražského Quadriennale vezmou na místa, kde se česká kultura historicky formovala a ještě stále formuje.
Organizátoři zvou na svou akci slovy: „Návštěvníku Pražského Quadriennale, zažij s námi opravdové, autentické Česko – vezmeme tě za hranice Prahy. Mimo sociální a kulturní bublinu uměleckého a divadelního světa. Naší scénou je česká krajina a ve spolupráci s trampy a houbaři, dobrovolnými hasiči, zahrádkáři, obecními zastupiteli, kutily a mezinárodním publikem vytváříme společné, šťastné universum.“
Nabídka výletů CK Praha není Česko
Samotná expozice na výstavišti v Holešovicích bude mít podobu prodejního stánku, pobočky dočasné cestovní kanceláře Praha není Česko. Půjde tedy o objekt výstavně-veletržním prostorům přímo vlastní. Hlavním lákadlem expozice jsou ale výlety, které vezmou návštěvníky Quadriennale za pravou „českostí“.
„Stánek nějakým způsobem přenáší ne-Prahu do Prahy a prostřednictvím výletů zase přenášíme Prahu (návštěvníky) do ne-Prahy. Jedná se tedy o jeden objekt ve výstavních prostorách a pak o takové, dejme-tomu, živé akce,“ vysvětlují členové kolektivu Intelektrurálně.
Nasbírat jahody, očistit a nakrájet. Zadělat a uhníst těsto. Zabalit, uvařit, posypat a ozdobit, naservírovat, pochutnat si. Umýt nádobí a pouklízet. Bez práce nejsou koláče.
Na dramaturgii a organizaci jednotlivých výletů se mimo kolektivu Intelektrurálně podílí také studenti Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU s výletem Na houby do Brdských lesů. Studenti ateliéru Intermédií z brněnské FaVU vezmou účastníky na hranici skutečnosti a hrané reality, kolektiv studentů Divadelní fakulty JAMU představí mytologickou postavu českého vodníka a sami kurátoři připravují výlet s podtitulem Bez práce nejsou koláče.
Do projektu se zapojí také umělecko-antropologická skupina Czechia, která zavede účastníky svého zájezdu do Ústí nad Labem. Autorem poslední exkurze je výtvarník a divadelní režisér Michal Pěchouček.
„Vytvořili jsme šest kategorií, které nesou spektrum a vážou se k národnostnímu specifiku. Jako například kultura, příroda, mytologie, téma vztahu práce a společnosti. Lokality jako takové ale už vybírali samotní autoři, kteří vytvářejí i program jednotlivých výletů,“ doplňují autoři.
Expozice Praha není Česko byla k realizaci na PQ 2019 vybrána odbornou komisí z návrhů obdržených na základě otevřené výzvy Institutu umění – Divadelního ústavu. Projekt vzniká za finanční podpory Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a Institutu umění – Divadelního ústavu.
Pobočku CK Praha není Česko můžete na výstavišti v pražských Holešovicích navštívit od 6. do 16. června 2019.
Více informací o celém projektu i o jednotlivých výletech se už brzy dozvíte na webových stránkách naší cestovní kanceláře Praha není Česko a na našem facebookovém nebo instragramovém profilu.
Městská bojovka ve stopách Jaroslava Foglara, vychlazený Březňák a svačinka na dobrodružnou výpravu z centra na periferii. Ústíčko má šmrnc.
O Pražském Quadriennale
První ročník Pražského Quadriennale proběhl v roce 1967. Jde o jednu z největších a nejprestižnějších přehlídek divadelního designu, scénografie a divadelní architektury na světě. V roce 2015 navštívilo PQ více než 180 000 návštěvníků včetně 6 000 akreditovaných profesionálů. Ve stejném roce obdrželo PQ prestižní evropskou cenu EFFE 2015-2016 jako jeden z 12 nejprogresivnějších evropských festivalů.
Kolektiv Intelektrurálně – zleva: Andrea Dudková, Anna Chrtková, Jan Matýsek
O kolektivu Intelekturálně
Anna Chrtková (1994) je v současné době stále ještě studentkou dvou univerzit (DIFA JAMU – Scénografie, Filosofická fakulta MU – Teorie interaktivních médií). Absolvovala Erasmus studijní stáž na Falmouth University (UK) v oboru Fine Art a účastnila se mezinárodního projektu Metropolis v italském Miláně. Mimo studia se věnuje tvorbě vlastních projektů na pomezí divadla, performance, instalace a scénografie. Jako scénografka spolupracuje s několika českými divadly (Centrum experimentálního divadla, Buranteatr, HaDivadlo, Činoherní studio Ústí nad Labem a podobně).
Jan Matýsek (1994) je vizuální umělec a scénograf. V současnosti studuje v ateliéru nových médií pražské Akademie výtvarných umění (vedoucí Anna Daučíková, Kateřina Olivová), je též absolventem Fakulty výtvarných umění VUT v Brně (ateliér kresby a grafiky, Svätopluk Mikyta) a Janáčkovy akademie múzických umění (ateliér scénografie, Jana Preková). Vystavoval například v galerii Pragovka nebo v Domě umění města Brna. Jako scénograf působil v divadle Venuše ve Švehlovce a HaDivadle.
Andrea Dudková (1993) studovala estetiku na Masarykově univerzitě v Brně a scénografii na JAMU pod vedením docentky Jany Prekové. Prostřednictvím své intermediální tvorby se věnuje tématům každodennosti a prázdna, které rozvíjí v cyklu Ztrapni se do bezvědomí.
