Devátý ročník Noci divadel se uskuteční tradičně třetí listopadovou sobotu – 20. 11. 2021, letos s podtitulem Fresh Air. Zúčastněná divadla představí například čerstvé novinky na divadelní scéně, novátorské přístupy či reflexi pandemické situace, která citelně zasáhla živou kulturu. Institut umění – Divadelní ústav (IDU) také po roční přestávce otevře své sídlo jako hlavní festivalové infocentrum. Největší divadelní svátek v Evropě opět nabídne noční prohlídky, divadelní dílny, diskuze s tvůrci, představení a performance – zdarma nebo za symbolické vstupné.
Přes 50 tisíc lidí v České republice najde každoročně třetí listopadovou sobotu cestu do divadla. V loňském roce proběhla Noc divadel poprvé pouze virtuálně. Letos se organizátoři těší na návrat k původní myšlence otevřených divadel jako místa setkávání. „Pro letošní ročník Noci divadel jsme zvolili motto Fresh Air. Věříme, že více než roční improvizace divadelních umělců i organizací vynucená omezeními a uzávěrami provozu vnese i do akce, jako je Noc divadel, nové impulzy, nápady a postupy. Čekáme opět nabitý program, a proto doporučujeme naplánovat si návštěvu v předstihu. Na většinu akcí je třeba předchozí registrace, která bude spuštěna 1.11.,“ dodává Martina Pecková Černá z Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU), který Noc divadel v ČR od roku 2013 koordinuje.
V hlavní budově IDU (Celetná 17, Praha 1) bude od 14 do 17 hodin otevřené infocentrum Noci divadel. Kromě možnosti nahlédnout do jednotlivých částí barokního Manhartského paláce se návštěvníci mohou těšit na bohatý populárně-edukativní program pro veřejnost se zájmem o kulturu, i akční bojovku pro rodiny s dětmi.
Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který v roce 2008 odstartovala chorvatská Noc Kazališta. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. Česká Noc divadel je největší akcí v rámci European Theatre Night.
Co to vlastně znamená, být profesionálním akrobatem? Performeři Losers Cirque Company chystají premiéru představení Grandiózní
Přední český novocirkusový soubor Losers Cirque Company se z venkovní letní scény v Anežském klášteře vrací do svých vlastních prostor v bývalém Branickém divadle, do Divadla BRAVO! Diváky na Prahu 4 lákají na premiéru svého nejnovějšího představení s názvem Grandiózní, ve kterém diváky svým specificky suchým lůzřím humorem plným nadsázky seznamují s krutou realitou vznikání tuzemských uměleckých projektů. O působivé akrobatické triky vás však neochudí.
Možná jste zaslechli názor, že umělci tvořili svá nejlepší díla, když byli hladoví. Zda je to skutečně pravda, nevíme, faktem však zůstává, že během období plného restrikcí a rušení kulturních akcí spojeného s koronavirovými opatřeními novocirkusová parta Losers Cirque Company zvládla v nelehkých podmínkách nazkoušet hned dvě nová celovečerní představení, ambiciózní Konkurz, který měl premiéru 2.6. na mezinárodním festivalu nového cirkusu Cirk-UFF, a inscenaci Grandiózní, jejíž přípravy v těchto dnech vrcholí. Datum premiéry je stanoveno na konec září tohoto roku a proběhne na domovské scéně souboru v Divadle BRAVO! na Praze 4.
Připravované představení divákům poodhalí proces vzniku mnohých divadelních projektů u nás, na první pohled velkolepý název Grandiózní totiž nepřímo odkazuje i ke slovu grant, tedy proces financování kulturních děl, který bývá často vyčerpávající. Autorem námětu a režisérem je člověk, který má k tomuto tématu opravdu co říct: Matyáš Ramba je členem Losers Cirque Company od jejich úplného začátku. Na představení Kolaps se podílel nejenom jako akrobat, ale i jako choreograf a je tvůrcem námětu snového představení Vzduchem, které jen málokdy zůstane zcela nevyprodané. Perličkou v jeho pomyslném profesním životopise je pak projekt AkroAudio, tedy rozhlasová akrobatická hra. V současné době coby choreograf spolupracuje i s Národním divadlem.
Středobodem představení Grandiózní je samotné představení. “Diváci sledují skupinu akrobatů, kteří touží vytvořit průlomové umělecké dílo s mimořádnou duchovní a kulturní hodnotou, něco, co přesahuje je samotné. Takový projekt ale vyžaduje spoustu času, sil – a především peněz. Tak jako ve skutečném světě inscenace vzniká v duchu starého dobrého motta: vždyť se to nakonec vždycky nějak udělá,” říká Matyáš Ramba. Naši hlavní hrdinové investují část peněz ze svého, část získávají od sponzorů, ale hlavně spoléhají na nejistý kulturní grant. “Jakmile se zkoušky rozjedou, není cesty zpátky, premiéra zkrátka musí být a musí se zvládnout. Akrobaté pracují pod silným tlakem a navíc čelí dalším více či méně bizarním problémům,” dodává autor. Diváky v sále čeká nervy drásající příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Chraň Bůh, aby naše hlavní postavy většinu těžce vybojovaného budgetu utratily za francouzskou tanečnici!
V Grandiózním se představí čtveřice ostřílených performerů z řad Losers Cirque Company ve složení Vítězslav Ramba, Lukáš Macháček, Jindřich Panský, Mates Petrák – zcela netradičně v roli sebe samých. Doplní je Julliet Jean, která do představení vnese ženský element a pohled na věc z příbuzného oboru. “Inscenace se soustředí na dvě hlavní témata: na souboj s neúprosnými grantovými komisemi a na přátelské pouto mezi divadelními kolegy, které bývá často tím nejdůležitějším důvodem pro to v profesi setrvat, i když je to občas fakt na hlavu,” říká Matyáš Ramba.
Grandiózní premiéra proběhne 29.9.2021 od 19:00, a to v bývalém Branickém divadle s novým názvem Divadlo BRAVO!, kde mají Losers Cirque Company od loňského roku svou vlastní domovskou scénu, i když si na ní v důsledku bezpečnostních opatření dosud příliš nezahráli. Během celého léta ale objekt vlastními silami zvelebovali a renovovali jej, aby novou divadelní sezónu odstartovali s plnou parádou. Podzimní program divadla je dostupný na webových stránkách www.divadlobravo.cz a kromě nového cirkusu a lůzřích představení nabízí například grotesku Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská od Divadla Komediograf, taneční vystoupení souboru ConTeátr nebo DOT504 Junior a akrobaticko-improvizační koncert Dana Bárty, EnDrua a JeNa Hovorky s názvem Kmeny.
Podstatnou část programu tvoří pravidelná víkendová představení Studia Damúza pro děti a filmové večery pod hlavičkou Bio BRAVO! zaměřené na tematická promítání spojená s přednáškami zajímavých hostů.
Kdysi v dětství jsem si pletl dvě pražská vršovická kina s „leteckými“ názvy – „Pilotů“ a „Vzlet“. Byla blízko sebe a později byla i dlouho uzavřena. V kině „Vzlet“ pak býval sklad filmových plakátů. Nyní obě ožila. „Pilotů“ se vrátilo k původní filmově promítací roli. A „Vzlet“ má patřit širším, zejména divadelním, aktivitám. A právě v něm se v pondělí 28. června odehrála zbrusu nová premiéra progresívního souboru Ufftenživot pod titulem „This is not a love song“.
Jednalo se v podstatě o premiéru na druhou. Jednak o klasickou premiéru divadelní. A za druhé i o režijní celovečerní debut Sáry Arnsteinové. Ta si k úzké spolupráci vybrala herečky Natašu Bednářovou, Kateřinu Císařovou a Lucii Čižinskou a muzikantskou i autorkou osobnost – Báru Zmekovou. Rovněž volba scénografky i dramaturgyně v jedné osobě Natálie Rajnišové byla velmi podstatná. Jak titulek napovídá, tentokrát se vycházelo ze skvělého nápadu: vytvořit určitý hyperbolický nadhled na slavné láskyplné světové hudební hity.
Nebudu zde polemizovat (jako by jistě teď začal populární hudební kritik a dnes i moderátor talk show Honza Dědek) nad výběrem a dramaturgií jednotlivých písní, které bezesporu oblétly svět. Ty zde sice tvořily kostru celého představení, ale byly zde spíše výrazovým prostředkem než hlavním účelem.
Výraznou roli pro celkové vyznění sehrála i nápaditá scéna. Využívala maloplošné (na televizní obrazovce Sony) i velkoplošné projekce na plátně. Takže vlastně i částečná renesance původní funkce někdejšího kina!
Dalším výrazným stavebním prvkem představení „This is not a love song“ jsou kreativní kostýmy. Zde se tvůrkyně skutečně vyřádily. O čemž, v neposlední řadě, svědčí i ohromující počet využitých párů bot. Protagonistky se tak nejen klasicky převlékaly, ale také velmi často přezouvaly!
Bára Zmeková
I tři mušketýři byli čtyři. Tou čtvrtou (nikoli vzadu ani stranou) byla vynikající zpěvačka, skladatelka, textařka i aranžérka Bára Zmeková. Naopak. To ona hudební dramaturgií i kontrastní (tentokrát ne pouze vyplňující) scénickou hudbou dodala celému „This is not a love song“ náladu a zejména gradaci.
Každá premiéra většinou bývá ještě tak trochu rozpačitá. Dílo ještě nebývá usazené. Tentokrát to však nelze jednoznačně říct. Vše bylo připravené a sehrané bez nervozity, výrazných hluchých míst a s potřebným temperamentem. Pouze bych měl jisté připomínky k dramaturgické vyváženosti. Zhruba ve druhé polovině, kdy jsme svědky „módní přehlídky“ se představení začíná poněkud smyslově propadat. A úplný závěr – namísto pointy – vyznívá spíše do ztracena. Náležitou gradaci mu dala teprve vytleskaná, opakovaná přídavková píseň.
TANEČNÍ MAGAZÍN musí zcela na místě ocenit nápaditou choreografii. Zejména tance ve vysokých „korkáčích“ či na jehlových podpatcích jsou doslova nenapodobitelné!!! Výborným nápadem je rovněž simulace mobilního telefonu prostřednictvím – (jak jinak) dámské lodičky.
Typické přezouvání, tentokrát v podání Lucie Čižinské
V úvodu zmíněné filmové předtáčky (patrně od – v doprovodných textech utajeného – Jiřího Šimka?) také zcela jistě celé představení okořenily. A dodaly mu další humorný rozměr.
Nikoli v poslední řadě však musím vyzdvihnou herecké a muzikální výkony sebeironické Nataši Bednářové, temperamentní a pěvecky skvělé Kateřiny Císařové i pohybem fascinující Lucie Čižinské. Režijní ruka Arnsteinové dokázala jejich individuální přednosti spojit v jeden životaschopný celek. Samozřejmě, výrazný podíl na celém projektu „This is not a love song“ nese Bára Zmeková. Osobně jsem od ní předem čekal výraznější autorský podíl… Ale musím uznat, že se tentokrát plně podřídila celku a smyslu představení.
Kateřina Císařová, Lucia Čižinská a Nataša Bednářová
Klasické divadelní programy (alespoň při premiéře) nahradily vtipné pohlednice s protagonistkami. Postrádaly však bližší informační údaje. Je otázkou, zda je to v dnešní „internetově googlovací“ době ještě vůbec potřeba?
Ačkoli jsem úhlavním nepřítelem anglických (i jiných cizojazyčných) názvů u českých inscenací, tak musím po pravdě uznat, že tentokrát byl nadmíru funkční i dostatečně vypovídající. Prostě, režijní prvotina Sáry Arnsteinové „This is not a love song“ stojí za to!
Portugalský divadelní festival MOMI 2021 v Algarve právě přijímá přihlášky od autorských divadel i performerů
Tento open call je určen mezinárodním kolektivům a umělcům či umělkyním, kteří tvoří v oblasti fyzického divadla, kteří mají zájem v rámci festivalu uvést svá představení.
Přihlašované představení musí být původní autorské dílo, které trvá od 40 do 90 minut.
Vlastní festival proběhne od 25. do 28. listopadu 2021.
