Terezu Hradilkovou po premiéře pěkně bolely nohy!

Vstávat a cvičit! To je Švihla!

 

 

12. října proběhla v divadle Ponec premiéra Terezy Hradilkové a kol. pod  názvem Švihla.

Švihadlo. Nástroj k vyjádření emocí celkem netradiční. Myšlenka vpravdě nezvyklá a originální.

Zvuk švihnutí protíná vzduch. Myšlenky cvičící osoby probleskují  hlavou stejně rychle jako kmitají nohy po parketu. Jednotvárné, rovnoměrné poskoky.  Ještě roztočit švihadlo, obtočit a znovu do jednotvárných neúnavných skoků. Osoba si promítá  dějiny Česko-Slovenska. Už je to jinak.  Také jeden konec , také jeden rozpad.  Ještě skok do strany a výš, rozběhnout a skákat pozpátku… a nezapomenout skákat „vajíčko“. Trochu se ty ruce zamotaly! „Mrsk“ švihadlem do kouta.

20161012_5567

Zuřivá osoba boxuje do prázdna. Lítý boj, pád. Bezvládně leží. Ale vstává se znovu. Znovu cvičit, znovu švihadlo. Hlavou bzučí nekonečný  koloběh – práce, kavárna, děti, rodina, stále dokola…, práce, kavárna, děti, rodina…. už nikdy! Pád na zem a těžké oddychování.  Není divu.

20161012_5596

A  znovu  do skoku. Pořád se zvedat, padat a zvedat se, to je lidský úděl.

Na představení Terezy Hradilkové upoutá pozornost samozřejmě  v první řadě její sportovní výkon, obzvláště sedíte-li blaženě v hledišti. V duchu jásáte, že nemusíte skákat právě Vy. Na cvičící  osobu se obvykle dobře dívá.  Nemůžeme ale příliš mluvit o nějakých silných emocích, které by toto dílko přeneslo na diváka.  Budeme-li ovšem spravedliví,  sport je tu celé věky právě od toho, aby člověka emocí zbavil a vyčistil mu mysl i tělo. A  přesně to  se vlastně v  představení  „Švihla“ odehrává. Možná tedy byl i záměr autorky a performerky tentokrát  neútočit tolik na divákovy city a nenechat se jimi  ani sama „válcovat“.  Hlavní hrdinka  tedy statečně překonává  rozchod díky sportu. Chcete-li tedy zažít osvěžující představení a relaxovat při pohledu na tvrdě cvičící osobu, nenechte si „Švihlu“ ujít.

20161012_5611

Tereza Hradilková přiznává, že inspirací pro její představení byla práce na tanečním filmu „Beating“, natáčeném v boxerském zázemí Palaestra. Terezu fascinovalo úsilí boxerů, kteří neúnavně trénovali a skákali přes švihadlo. Střídali rytmus, variace různých skoků a přeskoků, tak lehce, jejich pohyb vlastně připomínal tanec.

tereza-hradilkova_svihla2

Zeptali jsme se….

TM: Jak dlouho jste se připravovala na takové fyzicky náročné představení?

Tereza: „Přibližně rok přípravy to byl. Možná jsem i zhubla“, směje se Tereza Hradilková.

TM: Cítíte nohy po takovém vystoupení?

„No, nohy bolí. Jsem opravdu unavená, nemůžu říct, že bych tento výkon nepocítila“.

Přejeme Tereze hodně výdrže

479_98379652456bb46ba272d9

Eva Smolíková

Foto: divadlo Ponec,  Vojtěch Brtnický

Taneční magazín

BOX, BOX! Nová, vysilující jevištní show!

Tanec a box jdou ruku v ruce!

 

 

 

Tanec a box jdou ruku v ruce!

„Box, Box“ choreografa Mourada Merzoukiho je směs boxu, hip-hopu a klasické hudby. Že to nejde dohromady?

Full swing … Mourad Merzouki's Boxe Boxe.

Foto: Donald Cooper

Někdy zdánlivě nesourodé světy jsou si blíž, než si myslíte

Francouzsko-alžírský choreograf Mourad Merzouki, oceněný mnoha vyznamenáními, je nyní ředitelem Národního choreografického centra v Créteil na předměstí Paříže a ovládá bojové umění, cirkusové umění i tanec. Soudí, že rozbité nosy z ringu nemají tak daleko k tanci a k vážné hudbě. V jeho nové show se prolíná hip-hop, klasická hudba a box. Merzouki vždy viděl spojitost mezi boxem a tancem. Box podle něj není jen násilný sport, je také plný poezie, dramatičnosti a rytmu, může být i poetický.

Full swing … Mourad Merzouki's Boxe Boxe.

Oba druhy umění, box i tanec, jsou vysilující fyzické disciplíny. Ale zatímco jeden zjevně způsobuje bolest, druhý skrývá ponurou realitu pod pozlátkem krásy, umění a jemnosti. Modřiny, podvrtnutí, zlomeniny a jiná zranění jsou v tanci „neviditelná… “ „Tanečníci i boxeři čelí bolesti“, míní Merzouki. Tanečníci jsou obvykle vyčerpáni. Jejich nohy jsou zničeny. „Násilí požadujeme od tanečníků podobné jako u boxerů, ale nevidíme je stejným způsobem“, dodává Merzouki.

„V boxu bojujete proti soupeři, v tanci proti publiku.

Můžete bojovat proti publiku? Ano, je to konfrontace, musíte překonat sám sebe, musíte být nejlepší… Vůle zvítězit je stejná. Tanečník chce vyhrát nad jeho publikem, kritiky, tlakem, stresem, právě tak, jako boxer čelí svému soupeři“, pokračuje Merzouki.

Boxe Boxe

Merzouki říká, že hlavním smyslem show je pobavit diváka. Vzpomíná na starou ženu, 84, která se doslova nadchla pro hip hop. A pak jsou tu hip-hopoví fanoušci, kteří se obrátili „na klasickou hudbu“.

„Malý chlapec v baseballové čepici přišel ke mně a ptal se, co je to za hudbu. Řekl jsem, že to byl Schubert. A chlapec se ptal, kdy bude jeho další koncert, rád by přišel a poslechl si ho. Řekl jsem: Je mi líto, ale zemřel před 200 lety.“

Taneční magazín