Koncert napříč staletími

Moravská filharmonie připravila koncert pro své příznivce

Moravská filharmonie připravila na 27. května komorní koncert Napříč stoletími. Živý přenos online koncertu přinese posluchačům hudební zážitek hned z několika období – zazní na něm skladby soudobé hudby, ale i barokní hudební „perly“ a známé kusy z období romantismu.  Posluchači se mohou těšit například na díla amerického skladatele Johna Carolla či Jima Pucketa, ale i na Čajkovského Barkarolu (Červen) z cyklu Roční doby op. 37 a jednu z nejznámějších melodií klasické hudby  Dvořákovu Humoresku č. 7 Ges dur op. 101.  Koncert bude k vidění 27. května od 19 hodin na webu Moravské filharmonie a jejím facebooku.

Koncert Napříč stoletími zahájí blok soudobé hudby 20. a 21. století. V jeho úvodu zazní sólová klavírní skladba amerického skladatele italského původu Johna Carolla v provedení klavíristky Lucii Kaucké, která s filharmonií dlouhá léta spolupracuje. Na ni naváže Nocturno pro tenorový saxofon a klavír amerického hudebníka a pastora Jima Pucketta. Tato skladba byla na americkém kontinentě mnohokrát oceňovaná zejména pro své nápadité využití jazzových prvků a poutavou souhru saxofonu a klavíru. Lucie Kaucká ji zahraje s uznávaným českým saxofonistou Pavlem Zlámalem. Jazzem byl ovlivněný i nejvyhledávanější britský skladatel 50. let – Sir Malcolm Arnold – první trumpetista Londýnské filharmonie a také významný tvůrce filmové hudby (složil například hudbu k filmu Most přes řeku Kwai). Jedna z nejznámějších komorních skladeb, jeho Divertimento pro flétnu, hoboj a klarinet op. 37, v provedení hudebníků Moravské filharmonie Elišky Honkové (flétna), Magdaleny Moníkové-Frankové (hoboj) a Jakuba Moníka (klarinet) potom blok soudobé hudby uzavře.

Další část koncertu sice ještě částečně odkazuje na Londýn, ale přenese posluchače do období baroka a nabídne jim první cellovou sonátu italského skladatele a politika Benedetta Marcella, která byla poprvé provedena právě v britské metropoli. Touto skladbou se představí členové smyčcové sekce Moravské filharmonie – violoncellista Marián Pavlík a kontrabasista Dalibor Teimer. Hravou Sonátu pro dva fagoty č. 1 d moll op. 40 dalšího barokního skladatele Josepha Bodin de Boismortiera pak provedou fagotisté Moravské filharmonie Petra Malá a Martin Kostelecký.

Období romantismu reprezentují na koncertu tři skladby – dvě původně věnované klavíru a poslední pro tři fagoty. Čajkovského Barkarola z cyklu Roční doby op. 37 přiblíží slunečný letní měsíc červen a za poslechu Dvořákovy Humoresky č. 7 Ges dur op. 101, jedné z nejznámějších melodií klasické hudby, se posluchači mohou pomyslně nechat unášet do nastávajícího léta vlakem. Obě tato populární díla zazní v úpravách pro violoncello a kontrabas. Program zakončí Tanec na venkovském hradě – Polka pro tři fagoty německého skladatele a fagotisty Juliuse Weissenborna v podání Petry Malé, Jana Dvořáka a Martina Kosteleckého z Moravské filharmonie.

Věřím, že koncert Napříč stoletími, který uzavírá naše online koncertování v době pandemie, najde u našich posluchačů stejně jako koncerty předchozí dobrou odezvu. Koneckonců je plný krásné hudby, té nejlepší z několika časových období,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, a doplňuje, „jsme rádi, že si hudba v provedení Moravské filharmonie našla cestu k posluchačům i online kanály, ale nesmírně se těšíme na osobní kontakt s publikem. Nechť je tento koncert i malou pozvánkou na naši živou hudební produkci, kterou připravujeme.

Program:

John Carollo: Etuda pro klavír č. 2 – Sightless

Jim Puckett: Nokturno pro tenorový saxofon a klavír

Malcolm Arnold: Divertimento pro flétnu, hoboj a klarinet op. 37

Benedetto Marcello: Sonáta pro violoncello F dur č. 1 op. 1

Joseph Bodin de Boismortier: Sonáta pro dva fagoty č. 1 d moll op. 40

Petr Iljič Čajkovskij: Barkarola (Červen) z cyklu Roční doby op. 37

Antonín Dvořák: Humoreska č. 7 Ges dur op. 101

Julius Weissenborn: Tanec na venkovském hradě – Polka

Účinkující:

Eliška Honková – flétna

Jakub Moník– klarinet

Pavel Zlámal – saxofon

Magdalena Moníková-Franková – hoboj

Petra Malá, Jan Dvořák, Martin Kostelecký – fagot

Lucie Kaucká – klavír

Marián Pavlík – violoncello

Dalibor Teimer – kontrabas

 

Andrea Pitronová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Májové hudební poděkování

Moravská filharmonie poděkuje svým posluchačům dalším online koncertem

Moravská filharmonie připravuje online koncert „Májové hudební poděkování“. Živý přenos koncertu z olomoucké Reduty v podání členů Moravské filharmonie zazní jako poděkování všem abonentům a posluchačům, kteří se rozhodli nenárokovat vrácení vstupného za koncerty neuskutečněné v důsledku koronavirové krize. Májové hudební poděkování, na kterém zazní skladby od „klasiků“ Antonína Dvořáka a Michaila Ivanoviče Glinky i předních soudobých autorů, jako jsou Sergio Cervetti, Bill Sherrill a další, bude k vidění na webu Moravské filharmonie a jejím facebooku 13. května od 19 hodin.

 „Koncert Májové hudební poděkování bychom chtěli věnovat našim abonentům a posluchačům, kteří projevili svou solidaritu, a my ji přijímáme s velkou pokorou,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, a dodává, „patří jim velké poděkování, které přinášíme ve formě skvělého koncertu se špičkovými hudebníky naší filharmonie.“

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár: věnuje se především klasickému symfonickému repertoáru, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Program koncertu:

Sergio Cervetti: Sunset at Noon
Sarah Wallin Huff: The Reluctant Carnie
Chen-Hsin Su: Caprice-Hesitation
Bill Sherrill: Toccata
Antonín Dvořák: Terzetto
Michail Ivanovič Glinka: Patetické trio d moll pro klarinet, fagot a klavír

Účinkují:

Aleš Janeček – klarinet
Jan Dvořák – fagot
Lucie Kaucká, Jitka Křivánková – klavír
Vít Mužík, Igor Kopyt – housle
Dominika Mužíková – viola

Příjemný poslech

Andrea Pitronová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„KLÍČE ODNIKUD“

Nepříliš veselé téma, krásně a vkusně zpracované – takové je nejnovější dílo Petra Zusky

V pondělí 11. března patřilo pražské Fórum Karlín Jihočeskému divadlu. Konkrétně dílu choreografa Petra Zusky „Klíče odnikud“. Petra Zusku našim čtenářům jistě nemusíme představovat. Pouze krátce připomeňme, že během své taneční kariéry vystoupil v baletech klasického repertoáru a především v dílech renomovaných současných tvůrců – Jiřího Kyliána, Pavla Šmoka, Libora Vaculíka, Alvina Aileyho, Gerharda Bohnera, Roberta Northa, Matse Eka, Hanse van Manena, Christophera Bruce, Ohada Naharina, Nacho Duata, Itzika Gallili… Vystupoval v mnoha zemích po celém světě, od roku 2002 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. Jako tvůrce má na kontě více než padesát inscenací. Za svou interpretační práci a choreografickou tvorbu získal řadu význačných ocenění.

Dílo „Klíče odnikud“ vychází ze Zuskovy osobní zkušenosti. Petr Zuska navštívil jednoho dne prázdný dům svých prarodičů. Ten byl obýván několik posledních desetiletí Zuskovou opuštěnou, schizofrenní tetou, která v něm i v naprosté samotě zemřela. Tato žena byla uzavřena do svého vlastního světa strachu a hrůzy ze všeho okolo, obklopena rejem svých neuspořádaných démonů. A současně kolem ležely svazky pedantně a přesně nadepsaných klíčů. Ale odkud vlastně byly? Celý příběh, který trvá přibližně hodinu a půl, vychází ze vzpomínek a klíčových životních okamžiků této nešťastné ženy.

Tanec, který představuje konec života, skon a určitý přechod mezi jednou dimenzí a druhou, není rozhodně žádné radostné téma. Přesto se Petru Zuskovi podařilo vytvořit dílo, které diváka strhne. Bez hlesu sledujeme příběh, který dotváří bezpochyby dokonale vybraná hudba.

Příběh začíná. Vidíme ženu v černobílých šatech, barvách většinou symbolizujících smrt. Zoufale vybíhá vpřed, ale pak zůstává bezvládně sedět na židli, hlavu sklopenou k jedné straně… Pomalu se otevírají jedny, druhé, třetí dveře… A nakonec vyskočí na scénu, z osmi jasně nasvícených dveří, tanečníci – čtyři muži a čtyři ženy. Otevřou-li se dveře, proud světla proniká na jeviště. Je to snad už světlo z té „druhé strany“?

Tanečníci představují vzpomínky dotyčné ženy, jsou oděni do černých obleků. Také se říká, že po smrti člověk vidí před očima odvíjet se celý svůj životní příběh. Všechno dobré i zlé, co ho potkalo a co udělal. Je snad toto takový příběh? Možná ano…

Na scéně se také objevuje druhá žena (nazvaná jen ONA), rovněž oblečena do černobílých šatů. Představuje patrně matku zesnulé ženy. Možná ji ale můžeme chápat i jako zesnulou samotnou, tedy přesněji její vlastní nesmrtelné „Já“. Ale současně je to také pianistka (Božena Steinerová), interpretující první část klavírního cyklu „Po zarostlém chodníčku“ Leoše Janáčka. Tato skladba vyvěrá z jednoho z nejzoufalejších období skladatelova života, kdy mu vedle profesních „proher“, které prožíval, zemřela jeho jednadvacetiletá dcera Olga. Janáčkova skladba kontrastuje s „Reguiem“ Antonína Dvořáka, které se inscenací také prolíná. Toto dílo pak bylo naopak vytvořeno v době, kdy byl skladatel na vrcholu svých tvůrčích sil a jeho „Requiem“ je spíše velkolepou oslavou Boha. Petr Zuska pečlivě zvažoval, které skladby svým obsahem a náladou odpovídají tématu inscenace. A jejich dramaturgie se povedla. Spojení obou z uvedených hudebních děl je emotivně velmi působivé.

Sledujeme pak dále, jak ONA (tanečnice Julie De Meulemeester) vzpomíná na matku a otce, na své dětství, ale i konflikty s otcem, partnerské konflikty. Až nakonec, kdy se postavy mění ve zlé, zlověstné přízraky bez tváří (tanečníci mají hlavy zahalené do černé) a nebohou ženu ničí. Interpreti vskutku přesvědčivě a mistrně představují vtíravé, děsivé, chmurné myšlenky hlavní postavy.

Julie De Meulemeester podává vynikající výkon, divák s napětím sleduje její taneční pojetí role po celé představení.

Božena Steinerová se stává součástí hlavního děje, možná ztělesňuje pocity zesnulé, možná její příbuzné či její vlastní „Já“. Na konci pak zůstávají obě ženy na pódiu bez známek života.

Velkým kladem inscenace „Klíče odnikud“ je její  přínos nejen pohledem na útrapy a konec jednoho lidského života, ale také na opravdovou krásu a důstojnost. Nic není povrchní, divák je hluboce dojatý. „Klíče odnikud“ bych bez nadsázky označila za mistrovské dílo Petra Zusky.

KLÍČE ODNIKUD

Scénář, režie, choreografie: Petr Zuska

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Petr Zuska, Petr Baštýř

Zvukový design: Zbyněk Perla

 Asistenti choreografa: Béla Kéri Nagy, Zdeněk Mládek

Tančí:  Julie De Meulemeester (ONA), Božena Steinerová (ONA), – Petronela Bogdan, Sebastiano Mazzia, Tereza Szentpéteryová, Ayano Nagamori, Aleš Hanzlík, István Varga, Rosa Maria Pace, Magnum Phillipy (ONI)

Foto: archiv Jihočeského divadla

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Choreograf JIŘÍ HORÁK v kostele!

Vy, kteří se chcete něco dozvědět o tanečním zákulisí a při tom ještě absolvovat výtečný koncert z děl klasika i předních autorů soudobé vážné hudby, vypravte se 17. října na pražskou Malou Stranu!

Vážení a milí čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

přátelé, příznivci Pražských múz, baletního umění a hudby,


srdečně Vás zveme na další koncert sezóny komorního cyklu „Pražské múzy“.

Koncert je tentokrát věnován múze Terpsichoré, která byla bohyní tance a řeckého chóru. Na koncertě vystoupí vynikající soubor „ENSEMBLE MARTINŮ“, 

který do programu zařadil mimo jiných díla Antonína Dvořáka,

Libora Ščerby

a hlavně Michala Müllera, který zvítězil na skladatelské soutěži v Lucemburku

Večerem provede Eva Garajová,

jako host se představí český choreograf a taneční pedagog Jiří Horák.

Pěvkyně Eva Garajová – průvodkyně večera

ENSEMBLE MARTINŮ

Jiří Horák – choreograf

Lucie Danihelková, ATDK,

pro TANEČNÍ MAGAZÍN