Během konce zimy a počátkem jara si můžete jít do Werichovy vily na pražskou Kampu nejen zatančit! Rádo vás uvítá i nedaleké Museum Kampa.
Milí diváci a přátelé divadla, tance i výtvarného umění, na jaře je příroda plná zvuků a stejně tak se nejen hudbou rozezvučí i Werichova vila.
V měsíci březnu a dubnu tam pro vás připravili program, v jehož rámci nás čeká i několik výjimečných koncertů. Pro velký zájem budete moci strávit hned dvakrát Černou hodinku a půl s kapelou Zrní. Nečekejte žádnou elektroniku, naopak těšte se na komorní atmosféru a kapelu přímo mezi publikem!
Dalším silným hudebním zážitkem, který si budete moci vychutnat opravdu z bezprostřední blízkosti, bude koncert Lenky Nové a Petra Maláska. Podkroví Werichovy vily je první letošní pražskou zastávkou v rámci jejich Ve dvou tour.
A protože k hudbě neodmyslitelně patří i tanec, nebude na jaře ve vile chybět již tradiční Swing na Kampě. Po zimní pauze se v jeho rytmu rozvlníme na začátku dubna.
Po dva březnové a dva dubnové večery bude v představení Margaritě znovu s nepřízní osudu bojovat strhující Ljuba Krbová. Nepřijdete ani o další stálice jako Stand-up na půdě Miloše Čermáka a Luďka Staňka nebo Werichovská potkávání.
V plném proudu je už i program pro školy a školky. Děti, žáci i studenti mohou na pražskou Kampu zavítat za výtvarným workshopem, divadelním představením nebo komentovanou prohlídkou.
A jelikož zima se pomalu krátí, dny se prodlužují, je déle a dále vidět, prozrazujeme i to, co se rýsuje na květnovém obzoru: Jonáš a tingl-tangl, Mikulášovy prázdniny, Rozmarný večer a Chanson? Šanson! Aneb do zahrady Werichovy vily dorazí z Celetné milý host – Spolek Kašpar.
Pokud byste si z Werichovy vily chtěli odnést i něco hmotnějšího než zážitek z kulturní akce, tak věřte, že v obchodě už mají opět zásobu kuchařek, které jsou k zakoupení i na e-shopu.
K příležitosti stých narozenin Medy Mládkové také Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových pokračuje v celoročním cyklu Století Medy Mládkové.
2. března bude mít v pražském Divadle pod Palmovkou premiéru FAUST v režii Poláka Jana Klaty. Ten si vybral opět – jako loni zde – za spolupracovníka jmenovce dlouholetého šéfa Baletu Československé televize Mikuláše Prusáka – Macieje Prusaka!
Divadlo pod Palmovkou muselo tomuto polskému režisérovi bezmezně věřit. Jak jeho roční tištěné divadelní programy napovídají, nasmlouvovalo s ním předem spolupráci, aniž zatím vědělo, o jaké představení v jeho režii půjde! Teprve později z toho vznikl – FAUST!
Jan Klata na čtené zkoušce na snímku Miloše Skácela
Oceňovaný polský režisér Jan Klata tu tedy začal v lednu 2019 zkoušet Fausta. V pozici hostujícího režiséra v Divadle pod Palmovkou inscenoval vlastní adaptaci tohoto kanonického díla, která zpracovává obě dvě části dramatické básně Johana Wolfganga Goetha. Do Libně se Klata vrací přesně po roce; v lednu loňského roku zde měla premiéru jeho inscenace Shakespearova Něco za něco, která vzbudila i mezinárodní ohlas. Premiéra Fausta proběhne v sobotu 2. března 2019.
Režisér Jan Klata byl ředitelem Národního divadla Stary Teatr v Krakově. Režíroval s velkým úspěchem mj. ve Štýrském Hradci, Düsseldorfu, Berlíně, Bochumi, Drážďanech, moskevském MCHATu. Jeho inscenace jsou zvány na významné evropské i světové festivaly Biennale v Benátkách, festival Pařížský podzim, Světový divadelní festival v Shizuoka pod horou Fuji, WuZhen festival, festivaly v Madridu, Dublinu, Soulu, Buenos Aires, Minsku, Berlíně, Pekingu a další.Českým divákům se představil například v roce 2016 na Palm Off Festu s inscenací Nepřítel lidu, která byla vysoce ceněna jak diváky, tak odbornou kritikou.
Jan Klata – civilní portrét
Jan Klata je znám svým osobitým přístupem ke klasickým textům. Jeho výklady reflektují aktuální problémy společnosti a světa. Faust je jedním z nejdráždivějších a nejzásadnějších děl evropské kultury. Klatova inscenace se pokusí zkoumat otázku dobra a zla v současném světě. „Inscenace Divadla pod Palmovkou vzniká podle překladu Otokara Fischera. Ten je zatím posledním úplným českým překladem obou dílů této Goethovy dramatické básně. Osobitá, a radikálním scénickým jazykem se vyjadřující inscenace Jana Klaty, tak bude vyrůstat z překladu stále hodnoceného ve vztahu ke Goethově básni, jako jeden ze světově nejpřesnějších ,“ dodává podrobnosti ke zvolenému překladu dramaturg inscenace Ladislav Stýblo.
Jan Klata vedení i diváky Divadla pod Palmovkou přesvědčil již v loňském roce
Režisér Klata ještě na tiskové konferenci ocenil souznění s hereckým souborem i ostatními spolupracujícími profesemi libeňského divadla.
K choreografické práci se vyjádřil i dvorní spolupracovník Jana Klaty, choreograf Maciej Prusak: „Práce na Faustovi tak trochu připomíná shakespearovského Hamleta. Snažím se jít netradiční cestou. Takovým klipovým stylem. Herci tady Pod Palmovkou jsou nesmírně šikovní.“
A popáté Jan Klata v Divadle pod Palmovkou
Vůbec, Divadlo pod Palmovkou v posledních letech iniciuje zajímavé mezinárodní spolupráce – ať jsou to uplynulé tři ročníky festivalu Palm Off Fest. Respektive vlastní inscenace s přizvanými zahraničními tvůrci. Fenomén hostujících režisérů ze zahraničí se neobjevuje na české činoherní scéně příliš často. „Je mi velkou ctí, že mohu v Divadle pod Palmovkou v sezóně, kterou jsme nazvali Visegrádskou, přivítat tři zahraniční režiséry. Po Eduardu Kudláčovi ze Slovenska je to nyní Jan Klata a jako poslední v této sezóně se českému publiku představí host z Maďarska, Vilmos Vajdai,“ doplňuje seznam zahraničních návštěv ředitel Divadla pod Palmovkou, Michal Lang.
FAUST
Režie a divadelní adaptace: Jan Klata
Překlad: Otokar Fischer
Výprava: Mirek Kacmarek
Choreografie: Maciej Prusak
Dramaturgie: Iva Klestilová a Ladislav Stýblo
Hrají: Jakub Albrecht, Tomáš Dianiška, Tereze Dočkalová, Vendula Fialová, Martin Hruška, Jan Hušek, Milan Mikulčík, Jan Teplý, Ondřej Veselý, Kamila Trnková, Ivana Wojtylová, Adam Vacula, Jan Vlasák
Prostřednictvím Jihočeského divadla se na pražské experimentální scéně NOD představí i Karel Čapek. Ba co navíc – on tu divadelní scénu dokonce i vytvořil!
Divadlo, které musíte zažít.
Tohle není divadlo, tohle je hra. Žádné hlediště, žádné jeviště. Příběh, který můžete vidět jen očima jedné z postav. GAME je participační divadlo postavené na principech LARPu (Live Action Role Playing Game) – hraní za fiktivní postavu v reálném čase a prostoru. Je to jako hrát deskovou hru na hracím plánu velikosti tenisového kurtu. Figurku nepotřebujete – tou jste vy sami. Hru prožijete v kůži jedné z 50 postav příběhu. Abyste zvítězili, budete muset řešit její problémy a plnit její přání. Vývoj hry budete moci kdykoli ovlivnit, ať už svým rozhodnutím, slovy nebo činy. Jak váš příběh dopadne, bude jen a jen na vás.
Janek Lesák & kol.: GAME
Kdy: sobota 2. 3. od 20:00 Kde: Divadlo NoD (Dlouhá 33, Praha 1)
Představení se odehraje v rámci festivalu JIŽNÍ SPOJKA – divadelní přehlídky Jihočeského divadla v Praze. Jihočeské divadlo jede za vámi! Směr Budějovice – Praha. Veze s sebou to nejlepší ze své produkce.
Účinkují: Martin Dobíšek, František Hnilička, Petr Hubík, Dana Ibragimová, Terezie Jelínková, Jan Kaštovský, Denisa Posekaná, Lucie Valenová, Bartoloměj Veselý, Martin Holzknecht, Vjačeslav Zubkov
DOTAŽENÝ NÁPAD █ KOUZLO NECHTĚNÉHO █ OKOUZLENÝ SALONEK CROSS CLUBU █ PŘED DEZERTEM NEBYLO NUTNO DEZERTOVAT █
Velmi stylově, v restauračním salónku pražského Cross Clubu, proběhla v neděli 24. února odpolední prezentace pozoruhodného interaktivního videoartu „Restaurant na konci vesmíru“. V rychlém sledu po sobě zde následovalo osm zhruba dvacetiminutových prezentací tohoto titulu. Patrně šlo o nejextravagantnější a nejvíce kontroverzní představení (či výtvarný počin?) 17. ročníku festivalu MALÁ INVENTURA…
Zprvu jsem nevěděl, a nebyl jsem viditelně sám, co od netradičního „restauračního“ představení očekávat..
Takto vypadala prezentace jednoho z hlavních chodů jídelního lístku – japonských nudlí
Toto originální výtvarně interaktivní entrée bylo již několikrát v loňském roce provedeno ve vysočanském industriálním multikulturním prostoru Galerie Pragovka. Za celým projektem stojí trio nonkonformních umělců – Eliška Soukupová, Martin Vlček a Vojtěch Žák.
Nápad byl zdánlivě jednoduchý. Prezentovat lidskou krmi výtvarně. Již vstupenka byla nadmíru stylová. Ve formě vizitky luxusní restaurace. V samotném, autentickém restauračním salónku Cross Clubu diváka uvítaly dvě půvabné servírky. Byly oděny a upraveny v japonském stylu. Ihned rozdaly jídelní lístky. Na nich jsme, mimo předkrmů, měli připraveny hlavní chody a dezerty.
Vše jsme pak dostávali pouze vizuální formou – prostřednictvím tabletů a televizních monitorů. Interaktivnost spočívala v tom, že nám počítačový mág, který měl v gesci výtvarnou i technickou stránku projektu, nechal na chvíli možnost si u něj zakouzlit si s jídelním obrázkem.
Několik lidí si evidentně spletlo nějakou skutečnou „jídelní“ akci festivalu MALÁ INVENTURA v nedalekém, rovněž holešovickém, studiu ALTA s touto „nejídelní“ prezentací.
Interaktivní ruka spolupracuje s hlavním výtvarným mágem a počítačovým expertem
Ovšem nechtěným vrcholem představení bylo něco, co vzniklo kouzlem nechtěného. Jeden ze zahraničních hostů, který ať už z jakýchkoli důvodů rezignoval na náš jazyk, si nechal od servírek cosi anglicky vysvětlovat. A stále jim odpovídal: „Jez. Jez!“ Což bylo pro českou restauraci (byť s japonskými servírkami) symptomatické.
Celé toto krátké výtvarně divadelní entrée bylo důmyslně připraveno a nenechalo nikoho, včetně zahraničních hostů, v klidu.
Myslím, že „vesmírná restaurace“ je pronikavým výkřikem do diskuse o smazávání bariér mezi výtvarnými a divadelními uměleckými aktivitami.
Milí diváci a přátelé divadla, tance i výtvarného umění, na jaře je příroda plná zvuků a stejně tak se nejen hudbou rozezvučí i Werichova vila.
