Autor: Martina

Proběhla protestní akce před ruským velvyslanectvím

Prohlédněte si foto a vyjádřete nám svůj názor

Mezinárodní kolektiv „Direct Action Theatre“ protestoval před ruským velvyslanectvím v Praze

Akce se  uskutečnila v pátek 1. dubna v odpoledních hodinách v Praze 
Direct Action Theatre pracuje na pomezí umění a aktivismu (artivismu). Jejich první oficiální performativní intervence v českém veřejném prostoru se dnes odehrála před ruským velvyslanectvím v Praze. Kolektiv podpořil protestující v Rusku, kteří za svůj protiválečný názor riskují mnohaleté vězení, a zároveň lidi z Ukrajiny, kteří statečně a neústupně brání svoji zemi.
 
Pavla Umlaufová
pro Taneční magazín

Legenda českého umění Milena Dopitová v Galerii NoD

Vernisáž

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž dlouho připravované výstavy OFF-SIDE výrazné české umělkyně Mileny Dopitové, která proběhne v úterý 5. 4. 2022 od 19:00 v Galerii NoD:

Milena Dopitová
OFF-SIDE
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž 5. 4. 2022, 19:00
Výstava potrvá do 1. 5. 2022

Výstava OFF-SIDE představuje nejnovější objektová díla Mileny Dopitové, které jednoduchou abstrahující formou tematizují archetypální prožitky člověka 21. století.

„Celý život něco chytáme, neustále musíme čelit ranám, ale současně jsme vůči vnějšímu prostředí uzavření, neprostupní. Jsme soustavou branek, zaklíněných hermeticky do sebe samých, ale přesto nejsme branky prázdné.“

Výstava, jejíž interpretační rámec se line od psychologizujících metafor archetypálních prožitků osamocení až k univerzalistickým obrazům postavení člověka ve společnosti 21. století, se ve výsledku táže: „Nakolik jsme, sami před sebou, před svými nejbližšími, před společností a Světem jako takovým, vždy tak trochu postavení mimo hru?“

Milena Dopitová (*1963, Šternberk) je konceptuální umělkyně, která od začátku devadesátých let mimo jiné aktivně reflektuje pozici ženy v současné společnosti a kultuře. Jako jediná umělkyně – členka – se podílela na aktivitách skupiny Pondělí (spolu s Pavlem Humhalem, Petrem Lysáčkem, Petrem Zubkem, Michalem Nesázalem a Petrem Písaříkem). Její díla byla prezentována na výstavách v České republice i v zahraničí: GHMP, Moravská galerie v Brně, Brooklyn Museum (New York), Akademii der Künste (Berlín), Galerie Display (Praha), The Whitechapel Art Gallery (Londýn), Polansky Gallery (Praha), Museum of Contemporary Art (Helsinki), Artists Space (New York), Aperto, XLV. Venice Biennial (Benátky), a další. Kromě dalších ocenění získala Dopitová za své dílo v roce 2011 cenu Michala Ranného.

 

NoD, Taneční magazín

 

 

Feuchtwanger a velikonoční wellness

Divadlo X10 v dubnu

Dubnové  akce Divadla X10

Nová inscenace o nástupu totality, ztrátě domova, osobních i společenských kompromisech 

Divadlo X10 uvede 9. 4. 2022 premiéru inscenace Oppermannovi podle stejnojmenného románu Liona Feuchtwangera. Na této inscenaci Divadlo X10 spolupracuje poprvé s režisérkou Terezou Říhovou. Oppermannovi jsou druhým dílem románové trilogie Čekárna, kterou Divadlo X10 uvádí v letech 2021–2023 jako konzistentní velký činoherní projekt. Premiéra prvního dílu Úspěch se uskutečnila v říjnu 2021 v režii uměleckého šéfa Divadla X10 Ondřeje Štefaňáka, třetí díl Vyhnanství je plánován na duben 2023 v režii Kamily Polívkové.

 

Lion Feuchtwanger napsal román Oppermannovi během několika měsíců po nástupu nacistické totality v Německu v roce 1933. Zamýšlel informovat svět o skutečných poměrech v nové nacistické říši, která byla před světem prezentována jako bezproblémový, fungující stát toužící pouze po zajištění kvalitních sociálních podmínek pro své obyvatelstvo, základního pořádku a bezpečnosti před rozkladnými silami a v neposlední řadě se prezentoval jako mírová mocnost. Vedle tohoto akčního uměleckého gesta však Feuchtwanger vytvořil především univerzální obraz doby společenského a politického zlomu. „Doby, ve které nejistá a v mnohém naivní demokracie bojuje s energickou, dynamicky se rozvíjející a hrozivou diktaturou,“ dodává dramaturg Divadla X10 Ondřej Novotný. „Sledujeme sérii společenských i ryze osobních ústupků, které umožňují nástup totality. V kontrastu s nimi se vyjevují odvážné a nesmlouvavé činy jednotlivců. Jedním ze základních témat celé trilogie je vlastně odpovědnost jednotlivce za stav světa.“

 

Nově doprovodné materiály X10 online

Premiéra inscenace Oppermannovi je příležitostí k novému uchopení doprovodných materiálů Divadla X10. Klasický tištěný divadelní program je nahrazen dvěma doplňujícími se online formáty. První z nich vychází z podoby původních papírových programů, obsahuje informace o širokém kontextu historickém, společenském, filozofickém apod. Zveřejněn je ovšem online na webu Divadla X10, v textové i audio podobě, kterou je možno poslouchat např. cestou do divadla a naladit se tak na večerní událost. Audioformát je přístupný i v podcastových aplikacích pod hlavičkou podcastu divadla s názvem Extempore. Druhým připravovaným formátem je tzv. “insider”, audiovizuální cca desetiminutový sestřih záběrů ze zkoušení nebo samotné inscenace doplněný rozhovory s tvůrci a tvůrkyněmi z oblasti herecké, režijní, dramaturgické atd. První vydání “insideru”, které je naplánováno na začátek dubna, se bude týkat inscenace Úspěch, prvního dílu trilogie Čekárna. Druhé vydání, které se také již intenzivně připravuje, reflektuje vznik a smysl inscenace Oppermannovi.

Trilogie Čekárna

První část trilogie Úspěch mapuje první polovinu dvacátých let 20. století v bavorském Mnichově, končí neúspěšným Hitlerovým “Pivnicovým pučem”. Druhá část trilogie Oppermannovi se odehrává v předvečer Hitlerova nástupu k moci a období krátce poté, sleduje tedy první týdny a měsíce nacistické vlády. Trilogie je završena Vyhnanstvím, jehož tématem je osud německých emigrantů v Paříži. Feuchtwanger s neuvěřitelnou hloubkou zachytil vznik nacismu, přičemž tato téměř dokumentární práce odhaluje tendence doby i konkrétní lidské motivace. Čekárna vznikla mezi lety 1930 až 1940 a patří mezi nejsilnější antifašistická literární díla.

 

Plánované uvedení celé trilogie v jednom celku bude završením několikaleté práce, kterým Divadlo X10 korunuje deset let své existence. Divadlo X10 tímto ambiciózním projektem poukazuje na možnosti velké činohry s výrazným inscenačním a společenským gestem v nezávislém divadelním sektoru. Divadlo X10 potvrzuje svoji důvěru v obsah a sdělení, ve vyprávění příběhu.

 

Inscenační tým:

PŘEKLAD Valter Feldstein

DRAMATIZACE Barbora Hančilová, Ondřej Novotný

REŽIE Tereza ŘÍhová

DRAMATURGIE Lenka Havlíková

DRAMATURGICKÁ SPOLUPRÁCE Ondřej Novotný, Barbora Hančilová

SCÉNA David Janošek, Jana Hauskrechtová

KOSTÝMY Jana HauskrechtovÁ

HUDBA Sebastian Lang

POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE Ondřej Jiráček

ASISTENT REŽIE Marek Linhart

ASISTENT SCÉNY A KOSTÝMŮ Josef Čihák

HRAJÍ Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Jan Jankovský, Ondřej Jiráček, Sára Märc, Václav Marhold, Darija Pavlovičová, Lucie Roznětínská, Matěj Šíma

 

Anotace:

https://www.divadlox10.cz/cs/repertoar/oppermannovi

Na všech tělech záleží, všechna těla jsou si rovna

 

Událost Y: Normal Bodies přetvoří na Velikonoční pondělí 18. 4. pražské Divadlo X10 na wellness centrum, ve kterém budou umělkyně a umělci z různých sfér ohledávat (a možná i posouvat) hranice norem spojených s tělem a tělesností.

Odchylky od standardizované normy jsou vždy vnímány jako cizí, jiné, nenormální, jedovaté. Nejsme ale všichni trochu pokřivení? Jsme naočkováni různými látkami, promícháni s materiálem svého okolí, plní mikroplastů, antibiotik, cizích těl, parazitů, hormonů, …

A co kdyby norma začínala právě tam, kde rozkvétá tisíc květů odlišností?

Další z komponovaných událostí série Y events, která mapuje okraje divadla a hledá průsečíky s výtvarným uměním, performance a teorií, se zaměří na vnímání tělesnosti a jejích projevů. Sál Divadla X10 se stane dočasným wellness centrem. Přizvaní umělci a umělkyně nabídnou řadu procedur ale i instalací či performancí, které umožní publiku svá těla hýčkat, masírovat, pozorovat, kriticky reflektovat nebo jen čistě zažívat.

„Našim cílem není definovat, co je v současné společnosti ‘norma’, ale vytvořit takové místo, kde na všech tělech záleží a všechna těla jsou si rovna. Y: Normal Bodies je pro nás prostorem, kde spolu můžeme bezpečně sdílet intimitu, trapnost, pot, slzy, sdílet svoje bolesti i slasti, otevírat se odlišnostem a společně snít o lepší budoucnosti, kde norma je definovaná odlištnostmi a nikoliv jejími odchylkami,“ dodávají kurátoři Y events Petr Dlouhý a Anna Chrtková.

Svou tvorbu představí vystavující umělci a umělkyně Livia Valková, Ondřej Trhoň a Nela Pietrová. Těla publika bude opečovávat, hýčkat a dráždit například Wellnessssseskupení (L. Fiľáková, M. Skalíková, K. Hruboňová, E. Ženíškova, B. Kurtinová) či Enge Klinkáčková. Lucie Herzogová, Marie Bartoníková nabídnou kopřivovou, žahavou seanci a Jiří Gruber bude tetovat motivy vytvořené neuronovou sítí. Umělkyně a teoretička Kača Olivová se v performativní přednášce opře o feministické texty zabývající se radikální body positivitou a fat studies a Zander Porter otevře portály digitálních realit skrze choreografie vycházející z emoticonů a kaomoji. Neurodiverzní umělkyně a umělci z organizace Barvolam pak nabídnou prolomení hranic s publikem skrze kolektivní malbu. Politickým rozměrem těla se ve své performanci bude zabývat umělkyně Paulina Masevnina a kultovní berlínské duo Hyenaz.

 

Y: Normal Bodies

Datum                                    18. 04. 2022

Čas                            16:00–23:00

Místo                          Divadlo X10, Charvátova 39/10, Praha 1, 110 00

Web                           www.divadlox10.cz/cs/y-events/y-normal-bodies

IG                                www.instagram.com/y_event_series/

 

Kurátoři                       Anna Chrtková, Petr Dlouhý

Umělci*umělkyně       Barvolam, Enge Klinkáčková, Hyenaz [ger], Jiří Gruber, Kateřina Olivová, Lívia Valková, Lucie Herzogová & Marie Bartoníková, Ondřej Trhoň & Nela Pietrová, Paulina Masenina, Wellnessssseskupení (L. Fiľáková, M. Skalíková, K. Hruboňová, E. Ženíškova, B. Kurtinová), Zander Porter

 

 

 

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

 

Carmina Vetera

Taneční zpracování světových písní a balad v choreografiích Petra Zusky – od indických, přes arabské až po ukrajinské

Pražský komorní balet odtančí v neděli 3. dubna 2022 v Divadle na Vinohradech komponovaný program Carmina Vetera v choreografii Petra Zusky. Jedná se o jediné letošní uvedení tohoto představení v Praze. Ve večeru, jehož název v překladu znamená Staré písně, se objeví čtyři Zuskovy choreografie na motivy lidových písní a balad, které pocházejí z různých kultur, národností i časů (od Indie přes Ukrajinu a východní Slovensko až po Irsko) – Ej Lásko, Lyrická, Růže a dívčí sólo Fo(u)r One. Za interpretaci posledně jmenovaného sóla získala tanečnice Pražského komorního baletu Tereza Hloušková v roce 2020 širší nominaci na Cenu Thálie za nejlepší ženský výkon v kategorii Tanec a pohybové divadlo.

„Diváci se mohou těšit na krásnou muziku – staré písně z dávných dob, i o něco mladší lidové balady několika národů a kultur. A snad mohu říci, že i na kvalitní choreografie, které jim dávají jevištní tvar,“ říká o představení jeho autor Petr Zuska.

Ej Lásko, Lyrická a Růže jsou tři dílka, která Zuska nezávisle na sobě vytvořil pro různé příležitosti a různé soubory a tanečníky v rozmezí tří let. Všechna vznikla mezi roky 2008 a 2010. Fo(u)r One je sólová choreografie, která vznikla v roce 2019 přímo pro Pražský komorní balet. Hříčka s anglickými slovíčky v názvu naznačuje, že jde hned o ‚čtyři‘ písně ‚pro‘ ‚jednu‘ ženu. Jsou to čtyři písně z různých koutů světa – Indie, Irsko, Maroko a Izrael, tedy z lokalit, které do jisté míry reprezentují čtyři základní, dosud živé náboženské kultury světa. „Nešlo mi o jakýkoli religiózní rozměr, ale o náladu a charakter oněch písní, potkávajících se v jedné postavě – ženě, která je vlastně jakási Matka Země,“ vysvětluje Zuska. „Zároveň to celé tak trochu konvenuje s postavou z jedné starosumerské báje – Inannou, která, aby mohla sestoupit do podsvětí, odkládá postupně všechny své šperky a oděv. Něco podobného, i když trochu jinak, se v tomto sóle děje i mé interpretce. Možná by se dalo říci, že jde o výpověď, v níž se snoubí osobní ženská křehkost a síla s dotekem síly a křehkosti existence lidstva.“

Vstupenky na představení jsou k dispozici přes rezervační web Divadla na Vinohradech: https://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/CARMINA-VETERA

Ej lásko
Choreografie:  Petr Zuska
Hudba:  Jiří Pavlica & Hradišťan (výběr písní z alba „Ozvěny duše“)
Scéna:  Petr Zuska
Kostýmy:  Roman Šolc
Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Nastudování:  Aleksandre Katsapov
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Světová premiéra: 2008

Lyrická 
Choreografie:  Petr Zuska
Hudba:  Vyšívanka Lada (ukrajinské a východoslovenské balady)
Scéna:  Petr Zuska
Kostýmy:  Roman Šolc
Světelný design:  Petr Zuska
Video: Tomáš Stibor
Nastudování: Aleksandre Katsapov
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Světová premiéra: 2008

Fo(u)r One
Choreografie:  Petr Zuska
Hudba: indické, irské, arabské a židovské balady
Scéna a kostýmy: Pavel Knolle
Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Asistent choreografie: Linda Svidró
Světová premiéra: 2019

Růže
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Jiří Tichota & Spirituál kvintet (výběr písní z alba „Písničky z roku raz dva“)
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Nastudování a asistent choreografie: Linda Svidró
Světová premiéra: 2010

Petr Zuska (*1968) – choreograf a režisér, tanečník (Rozhovor s Petrem Zuskou najdete na www.tanecnimagazin.cz)

Petr Zuska představuje tvůrce evropského formátu, v  českém tanečním kontextu zosobňuje výjimečného choreografa, který spolupracuje s významnými světovými baletními soubory. Ve svých dílech využívá širokou škálu tvůrčího rukopisu od vysokého bel canta neoklasického stylu přes inovativní přístup k moderní tvorbě. Jeho inscenace jsou promyšlené, plnokrevné, odrážejí svět symbolů či archetypů, duchovní otázky i morální principy. Jako jeden z mála tvůrců dokáže vložit do svých děl humor, vtip a nadsázku.

Petr Zuska vystudoval choreografii a režii neverbálního divadla na HAMU (1994). Během své interpretační kariéry byl sólistou Pantomimy Ladislava Fialky v Divadle Na zábradlí, Pražského komorniho baletu Pavla Šmoka, Baletu Národního divadla, baletních souborů v  Mnichově, Augsburgu a Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. Vystupoval nejen v baletech klasického repertoáru, ale především v dílech renomovaných současných tvůrců (z Čechů Jiří Kylián, Pavel Šmok či Libor Vaculík, ze zahraničních pak Alvin Ailey, Gerhard Bohner, Robert North, Mats Ek, Hans van Manen, Christopher Bruce, Ohad Naharin, Nacho Duato, Itzik Gallili…) Jako tanečník vystupoval v mnoha zemích po celém světě a v 90. letech byl rovněž stálým hostem baletu ND v Brně a Slovenského národního divadla v Bratislavě.

V  letech 2002–2017 byl Petr Zuska uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v  Praze. V  tomto období také vytvořil pro Národní divadlo šest celovečerních baletů a  řadu kratších jednoaktových děl. Během Zuskovy šéfovské éry tento soubor hostoval ve 36 významných světových destinacích. Například v  Moskvě, Petrohradě, Washingtonu D.C., Houstonu, Athénách, Bonnu, Budapešti, Tallinu, Pekingu, Šanghaji, Paříži, Tel Avivu aj.

Jako tvůrce má na svém kontě (od roku 1990) více než padesát inscenací pro zahraniční i domácí soubory: Hamburg Ballett, Ballett Augsburg, Semperoper v Drážďanech, Lotyšskou národní operu v Rize, Mariinské divadlo, Královský dánský balet, Ballett Deutsche Oper am Rhein, West Australian Ballet v  Perthu, Finský národní balet, Les Ballets de Monte-Carlo, Boston Ballet, estonský Teater Vanemuine, Balet Národního divadla v Brně, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, Laternu magiku, Pražský komorní balet a Bohemia Balet – soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, a samozřejmě pro Balet Národního divadla v Praze. Kromě toho režijně a pohybově spolupracoval na vzniku několika činoherních a operních inscenací.

Za svou interpretační práci a  choreografickou tvorbu získal řadu význačných ocenění, jako jsou Cena Thálie (1993 a  1997), Prix Dom Perignon (1999), cena Originální choreografie v soutěžní přehlídce moderního tance (2006, 2008), cena za Nejlepší choreografie roku (1996 a 2002), Cena Českého literárního fondu (1993 a 1994), Cena Opery Plus (2015 a 2017) za výsledky ve vedení Baletu ND a 25 let choreografické tvorby, za choreografii Chvění (2017), Cena Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti divadla (2017). Za inscenaci Kytice pro Pražský komorní balet získal Cenu za nejlepší choreografii v rámci taneční přehlídky ČR BALET (2019).

 

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín