Výjimečný koncert

Dubrovnický symfonický orchestr vystoupí poprvé v Olomouci

Olomouc již tuto neděli přivítá Dubrovnický symfonický orchestr z Chorvatska, který vystoupí v rámci 31. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby 13. října v chrámu sv. Mořice od 19 hodin. Výjimečný koncert je výsledkem úzké spolupráce mezi Dubrovnickým symfonickým orchestrem a Moravskou filharmonií Olomouc, která na jaře tohoto roku hostovala v Dubrovníku a úspěšně reprezentovala českou klasickou hudbu v zahraničí.

Padesátičlenný dubrovnický orchestr přinese jedinečný program, jehož součástí budou skladby významných chorvatských autorů 18. a 20. století, které si olomoucké publikum bude moci poslechnout v úvodní části večera. „Program bude pokračovat známými díly světových skladatelů, mezi nimiž zazní Biblické písně Antonína Dvořáka, Agnus Dei Georgese Bizeta a Pieta, Signore Alessandra Stradelly. Na závěr večera zazní Tragická symfonie Franze Schuberta. Koncert nastudoval a řídí uznávaný dirigent Valentin Egel, sólistkou večera bude mezzosopranistka Dubravka Šeparovič Mušovič, která svou interpretací slibuje jedinečný hudební zážitek,“ popsala program koncertu ředitelka Podzimního festivalu duchovní hudby Dobromila Hamplová.

„Těší mě, že dlouhodobá strategie a systematicky naplňované poslání Moravské filharmonie v podobě reprezentace města Olomouce přináší ovoce. Díky našim nadstandardním vztahům s Podzimním festivalem duchovní hudby a paní ředitelkou Hamplovou jsme dokázali zužitkovat jeden z hmatatelných přínosů našeho jarního turné a pozvat sem orchestr, který zde ještě nikdy nebyl. Velký dík za to patří také velvyslanci ČR v Záhřebu, jeho excelenci Milanu Hovorkovi. Díky všem těmto propojením a vztahům dokážeme realizovat synergie v praxi a pokračovat tak v kulturní diplomacii našeho města, doplnil Jonáš Harman, ředitel MFO.

Dubrovnický orchestr bude v rámci svého českého turné koncertovat nejen v Olomouci, ale také v pondělí 14. října 2024 v Jeseníku, kde vystoupí v rámci 32. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Karla Ditterse z Dittersdorfu.

Vstupenky na koncert v Olomouci je možné zakoupit v Informačním centru na Horním náměstí nebo přímo na místě koncertu od 18 hodin.

Více informací naleznete na oficiálních stránkách festivalu: www.podzimnifestival.cz.


Dobromila Hamplová, Jonáš Harman

pro Taneční magazín

Hudební spolupráce pro tanec

HAMU otevírá semestrální kurz

Katedra tance HAMU otvírá v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků další nový semestrální kurz (DVPP 2)

Hudební spolupráce pro tanec, jehož výuka bude zahájena v únoru 2025.

Systém přihlašování je pro Vás již otevřen.

Kurz je akreditovaný certifikátem MŠMT.

Kurz je koncipován do tří intenzivních víkendových bloků (únor, duben, červen 2025) a rozvíjí kooperaci mezi tanečními pedagogy a hudebními pedagogy (korepetitory).

Kurz je otevřen všem zájemcům s praktickými i pedagogickými zkušenostmi, učitelům ZUŠ i soukromých studií, hudebníkům a korepetitorům všech nástrojových skupin, kteří mohou čerpat ze sepětí tance a hudby a nalézat v něm tvůrčí inspiraci. Výuka bude probíhat formou společných setkání i skupinových lekcí a týmových úkolů.

Všechny podrobné informace i možnost přihlášení naleznete zde:

https://www.hamu.cz/cs/katedry-programy/katedra-tance/dvpp/dvpp-hudebni-spoluprace-pro-tanec/

 

Přihlášení proveďte tak, že PO OTEVŘENÍ LINKu vyplníte formulář, který naleznete na stránce pod proklikem PŘIHLÁŠKA.

S administrativními  dotazy ohledně tohoto kurzu se obracejte prosím na : MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D. zuzana.rafajova@hamu.cz

 

MgA. Monika Diatta Rebcová 

pro Taneční magazín

Člověk se objevuje v holocénu

Divadlo roku 2023 otevírá novou sezónu

Divadlo X10 uvede 18. října premiéru „Člověk se objevuje v holocénu“. Režie a adaptace jedné z posledních próz Maxe Frische se ujal mladý tvůrčí kolektiv Justina Grecová, Jana Vaverková a Jan Doležel. Hlavní hrdina tohoto díla útržkovitě hromadí své vědomosti a aktuální postřehy uprostřed zdánlivě nekonečného deště, aby před nás položil naléhavou otázku, v jakém poměru je paměť člověka a paměť krajiny. „Vyšli jsme ze společného ohledávání jednotlivých témat. Rekonstrukce života člověka se skládá z rozpomínání a kolektivního uvažování o tom, kam v současnosti ukládáme své znalosti a vzpomínky,” dodává Jana Vaverková.

Inscenace navazuje na site-specific projekty, které Divadlo X10 pravidelně uvádělo ještě ve svém strašnickém působišti. První část proběhne v klasickém divadelním prostředí rozděleném na jeviště a hlediště, ale posléze budou diváci vyzváni, aby se zúčastnili jedné ze tří divadelních procházek v okolí divadla. Národní třída se díky hereckým průvodcům promění např. v alpskou scenérii nebo centrum švýcarské Basileje. Každá za tří skupin prožije trochu jiný divácký trip. Závěrečná část se odehraje opět v prostoru X10, ale již v nově uspořádaném prostoru, ve změněné divácké perspektivě.

Generační divadlo?

Se studenty a studentkami nebo čerstvými absolventy a absolventkami uměleckých škol spolupracuje Divadlo X10 průběžně a cíleně. Poskytuje jim prostor, sehraný herecký tým nebo produkční i dramaturgickou podporu pro formulování vlastních témat a poetiky. „A recipročně tak Divadlo X10 vstřebává inspirativní impulsy od nastupující umělecké generace a získává potenciální budoucí spolupracovníky,“ dodává dramaturg Ondřej Novotný.

Kromě režijního tria (Justina Grecová je zároveň autorkou výpravy) se jako nová posila X10 představí herečka Aicha Roubíčková a doplní tak kmenový herecký tým ve složení Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Hynek Chmelař a Matěj Šíma, který je zároveň autorem hudby. Součástí tvůrčího týmu je také autorka ilustrací, které jsou nedílnou součástí scénografického gesta, Františka Iblová.

„Příroda nepotřebuje žádná jména. Horniny nepotřebují paměť.“

Hory, krajina, ledovce nebo kaštanové stromy jsou podrobovány proměnám. Svahy se sesouvají, počasí je nejisté a dinosauři už dávno vymřeli. Caduta di massi! Tiché zelené údolí švýcarských Alp rozhodně není mrtvým údolím. Alespoň to tvrdí pan Geiser. Pan Geiser je člověk a člověk se objevuje v krajině. Objevuje se v zeleném údolí švýcarských Alp a má svůj svět plný výstřižků z encyklopedií, přírodovědných vědeckých knih, grafů a informací.  Jak funguje zlatý řez? Romány, ty pro pana Geisera nejsou, naopak obrázky vymřelých obojživelníků ano. Svahy se sesouvají a pan Geiser to ví. Tuší. Paměť není jistá. Člověk žijící v samotě, odloučený od rodiny, uzavřený ve výškách alpských vrchů, oddělen od civilizace. Zelené údolí opravdu ještě nevymřelo. Věci v domě pana Geisera si žijí vlastním životem. Zjevují se a zase mizí. Zahradní zídka i pagoda z Knäckebrotu padá. Svahy se sesouvají. Objevil pan Geiser mloka skvrnitého v koupelně nebo v obývacím pokoji? Zapomíná na to, kam si před chvílí odložil svůj klobouk, ale moc dobře si pamatuje, co přesně se stalo kdysi na výpravě do hor. Ale ani to už není jisté. Člověk je pouhým nespolehlivým fragmentem celku. Stejně tak je jeho paměť fragmentární a roztříštěná. Mlok skvrnitý se nápadně podobá dinosaurovi. Je pan Geiser člověkem, nebo obojživelníkem? Člověk se objevuje v holocénu.

Inscenace je volnou adaptací jedné z posledních próz Maxe Frische Člověk se objevuje v holocénu (1979). Režijně-dramaturgický kolektiv vychází ze společného ohledávání jednotlivých témat. Rekonstrukce života člověka se skládá z rozpomínání a kolektivního uvažování o tom, kam v současnosti ukládáme své znalosti a vzpomínky. Digitální prostory ve fyzickém světě divadla. Inscenace pracuje s charakteristickými znaky prostoru Divadla X10, ale zároveň spolu s diváky vychází ven do ulic, do prostoru veřejného. Diváci mají jedinečnou možnost vydat se na horskou túru nebo prohlídku po švýcarské Basileji a prozkoumat spolu s herci okolí Národní třídy z jiné perspektivy.

MAX FRISCH: Člověk se objevuje v holocénu

Rekonstrukce paměti. Teatrální.

PŘEKLAD Ivana Führmann Vízdalová

REŽIE A ADAPTACE Jan Doležel, Justina Grecová a Jana Vaverková

DRAMATURGIE Ondřej Novotný

VÝPRAVA Justina Grecová

ILUSTRACE Františka Iblová

HUDBA Matěj Šíma

HRAJÍ Hynek Chmelař, Antonie Rašilovová, Aicha Roubíčková, Lucie Roznětínská, Matěj Šíma

PREMIÉRA 18. 10. 2024

Foto: Divadlo X-10

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Endemité – příběhy mizení

A studio Rubín uvede inscenaci o mizení jedinečných druhů, rostlin i typů lidí na zemi

Mezinárodní projekt Endemité: příběhy mizení má premiéru 5. října

Pražské A studio Rubín nazvalo sezonu 2024/25 – Mizení. K tomuto tématu se v rámci první premiérové inscenace vztáhne skrz příběhy živočichů a rostlin, které se vyskytují pouze za specifických podmínek v jedné určité lokalitě. Pokud se podmínky v této lokalitě změní, je dost pravděpodobné, že tento jedinečný druh vyhyne. Na příbězích mizejících majitelů vleků, trampů nebo třeba jezera ukáže inscenace dopady rozhodnutí dnešní společnosti na život nastupující generace. Text vznikl v autorském dialogu Dagmar Fričové a Matthiase Naumanna a dočká se českého i německého zpracování. Režisérka Lucie Ferenzová na inscenaci spolupracuje s Janou Kozubkovou, Terezou Hof a Halkou Třešňákovou. Premiéra se v pražském A studiu Rubín uskuteční 5. října, v berlínském Theater unterm Dach o čtrnáct dní později


Mám z tohohle inscenačního projektu velkou radost. V jeho pozadí se totiž také odvinul a stále odvíjí příběh, který začal před pěti lety, kdy jsem se seznámila s německým autorem a překladatelem Matthiasem Naumannem z umělecké skupiny Futur II Konjunktiv. Tehdy jsme se domluvili, že společně napíšeme česko-německý text. A tak se také stalo. Rubín spojil síly s již zmíněným Futur II Konjunktiv i s naším stálým a věrným partnerem, spolkem Kolonie, a navíc s berlínským nezávislým divadlem Theater unterm Dach. Výsledkem je jeden text a dvě inscenace,“ komentuje vznik inscenace autorka Dagmar Fričová a dodává: „Spolu s Matthiasem nevnímám endemity pouze jako živočichy a rostliny, které mohou být v důsledku rychlých klimatických změn výrazně ohroženy a které v textu promlouvají. Podobně vnímáme i  lidi a jejich specifické činnosti v konkrétních místech, jako například majitele lyžařského vleku nebo trampy a jiné milovníky lesa a přírody vůbec. Důležitou tematickou vrstvou Endemitů: příběhů mizení je mezigenerační dialog, který zde nabírá až magickou rovinu, jelikož se potkávají prapředci se svými vnuky a současní mladiství hovoří se svými budoucími potomky.

Endemité: příběhy mizení představují příběhy několika rychle a výrazně měnících se míst. Hlavní linka vypráví příběh dvanáctileté dívky, která především z ekologicko-aktivistických pohnutek uteče z domova do lesa. Díky poněkud prazvláštnímu rozhovoru se svým budoucím vnoučetem ji napadne radikální možnost, jak současné děti a mladiství mohu své rodiče přimět k tomu, aby začali se změnou klimatu skutečně něco dělat. Přesto její výzva může a je vykládána jinak, než ji zamýšlela. O tom, co se nakonec skutečně událo se dozvídáme až z odborného archeologického příspěvku z budoucnosti.

Režisérka inscenace Endemité: příběhy mizení Lucie Ferenzová přizvala ke spolupráci výraznou českou scénografku Janu Hauskrechtovou, intermediálního umělce Michala Kindernaye a  také polského hudebníka a jedinečnou osobnost polské soundartové scény Gerarda Lebika. V inscenaci se objeví herečky Jana Kozubková, Tereza Hof a  Halka Třešňáková.

V naší inscenaci jsou oproti berlínské verzi, kterou hrají muž a žena, obsazeny tři výrazné ženské osobnosti. Už to je samo o sobě výzva. Pracujeme s otevřenou hrou, všechny performerky hrají vícero postav, a to i mužské nebo antropomorfní role; zároveň se procesu účastní dva výrazní umělci z audio-vizuálního prostředí: Michal Kindernay nám vytváří videa a lightdesign a Gerard Lebik hudbu. Divadlem ohledáváme všechny ty mizející charaktery ze hry. Zkoušíme s živou kamerou a celá inscenace končí instalací bez lidí… možná, že lidi jsou taky mizející endemité na planetě Zemi…, přibližuje režisérka Lucie Ferenzová.

Současně spolu s českou inscenací vzniká v berlínském Theater unterm Dach také inscenace německé verze tohoto nového textu. Režisérem inscenace je Johannes Wenzel, člen kolektivu Futur II Konjunktiv. Obě inscenace mají premiéry jen čtrnáct dní po sobě. Německá inscenace bude v Praze hostovat v listopadu v rámci PDFNJ (přičemž obě inscenace jsou součástí off programu PDFNJ a diváci je mohou obě shlédnout a porovnat 13.–15. listopadu v A studiu Rubín) Českou verzi čeká hostování  v Berlíně na konci ledna příštího roku v již zmíněném Theater unterm Dach.

Foto: Patrik Borecký 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín