Bezpočet nových výzev pro tanečníky z celé Evropy!
11 představení – 8 choreografů – 6 souborů a bezpočet nových výzev pro tanečníky z celé Evropy! To je nový „networkingový“ projekt nazvaný Bread & Dance Prague, který vypukne v týdnu od soboty 13. 5. do čtvrtka 18. 5. 2023v divadlech: La Fabrika, Archa, Jatka78, DOX a Studio Maiselovka.
Nenechte si ujít mezinárodní burzu tanečníků a vyznavačů tanečního a fyzického divadla, konference pro odbornou veřejnost a speciální OFF PROGRAM v podobě představení.
Konkurz aneb mezinárodní burza tanečníků jako na skutečné burze nabídne, byť pouze 40ti porotou vybraným zájemcům od nás i ze zahraničí, unikátní možnost, jak zainvestovat do sebe a posunout se dál. Pomyslně i pohybově, do písmene. Prostřednictvím workshopů s možnostmi konkrétního uplatnění v produkcích některého zezúčastněných a pořádajících souborů.
Na představení i burzu tanečníků jsou pozváni i zahraniční promotéři, kteří poskytnou cennýfeedback na tvorbu jednotlivců i souborů. A běžní diváci? Ti si na své přijdou při večerníchpředstaveních a Off programu kdy se jim předvede to nejlepší ze „vzrušujícího nového baletu“.A to díky pěti souborům, které se „unisono“ rozhodly otevřeně představit aktuální tvorbu, cesty vedoucí k úspěchům a oceněním, ale i prohry či zatím nesplněné touhy a ambice.
BURKICOM, 420PEOPLE, DEKKADANCERS,FARMA V JESKYNI, LENKA VAGNEROVÁ & COMPANY
Znáte je? Všichni jsou si v projektu rovni, ale někdo musí udělat nákrok kupředu a převzít na sebe větší odpovědnost a nastavit tvář dotazům a detailní organizaci celé akce. A tím je choreografka Jana Burkiewiczová z BURKICOM, jejíž poslední inscenace Ostrov! získala nominace na Ceny divadelní kritiky, Ceny Thálie i Ceny divadelních novin. Zaměřuje se na aktuální sociálně společenská témata a v rámci představení překračuje hranice jednotlivých uměleckých oborů.O samotné akci Jana říká: „Unikátní je na ní to, že je založená na spolupráci lidí, kteří si mohou být konkurencí. Ale nyní se spojili, protože jim to dává smysl. Jde o první ročník, takže vše asi nebude dokonalé, ale rozhodně vášnivé, otevřené, kreativní, zábavné a přátelské. A hlavně –plné skvělého tance.“
Další ze souborů – 420PEOPLE funguje na domácí i zahraniční taneční scéně již 15 let, pravidelně spolupracuje s Národním divadlem, či oceňovaným spolkem Jedl. Myšlenkově navazuje naNederlands Dans Theater Jiřího Kyliána, kde svého času vystupovali i Václav a Nataša Novotná, byť dnes často využívají v choreografii unikátní nápady Sylvy Šafkové.
DEKKADANCERS zase představují otevřenou taneční skupinu, která má na svém kontě řaduprodukcí a představení napříč žánry. V tvorbě často sází na humor a nadsázku, které jsouspojovacím bodem jejich inscenací a choreografií. V čele dnes stojí tzv. druhá generaceDEKKADANCERS, kterou reprezentují umělečtí šéfové souboru Štěpán Pechar a Ondřej Vinklát.
Doslova divadelní laboratoř symbolizuje Mezinárodní divadelní soubor Farma v jeskyni pod vedením Viliama Dočolomanského. I tato skupina obdržela za dvě desetiletí řadu záviděníhodných ocenění, například Evropskou cenu Nové divadelní reality, Total Theatre Award a další. Od roku 2018 působí jako rezidenční soubor Centra současného umění DOX.
Prvky tanečního, fyzického, loutkového i činoherního divadla pak spojuje divadlo LV&C (Lenka Vagnerová & Company), v jehož repertoáru lze nalézt hledání odpovědí na existenční otázky,vztahu člověka k jiným bytostem i doslova fantazijní, metaforické obrazy. Také tato skupina se může pochlubit řadou úspěchů, namátkou 7mi oceněními na Cenu Thálie, či Total Theatre Awardz Fringe Festivalu ve skotském Edinburghu.
Konzervatoř Taneční centrum Praha v závěrečném dílu rodinného programu Pražských symfoniků
Studenti konzervatoře Taneční centrum Praha si v sobotu 22. dubna 2023 od 11 hodin v Obecním domě zatančí v dopoledním rodinném programu z cyklu Orchestr na dotekSymfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Choreografii na nejznámější skladbu krále valčíků Johanna StrausseNa krásném modrém Dunaji vytvořil Šimon Kubáň, talentovaný mladý autor a jeden z bývalých absolventů školy. Oblíbený dětský pořad Pražských symfoniků čeká pro tuto koncertní sezónu závěrečný díl.
V posledním z celkem čtyř dětských dopoledních představení se děti vydají na výlet za hranice, do blízkých i vzdálených koutů světa. Jak zní hudba z Japonska, z Blízkého východu nebo z džungle, jim přiblíží průvodci Marek Němec a Veronika Khek Kubařová. Pořad, jehož dramaturgem je legenda dětských televizních pořadů Jiří Chalupa, bude opět dirigovat Jan Kučera.
Orchestr na dotek – Na cestách 22. dubna 2023, 11:00 hodin
Obecní dům, Smetanova síň
Velkolepá show! Scénický koncert propojí nový cirkus a písně s Horáčkovými texty. Cirk La Putyka, jak ho neznáme
Nový cirkus, akrobacii, tanec, divadlo a překvapivě zazpívané písně s texty Michala Horáčka v podání známých hudebníků propojí scénický koncert Horáček GEN XYZ.
Jeho premiéra proběhla 19. dubna v šapitó Azyl 78 na Výstavišti Praha, ale ještě 18. dubna, kdy jsme na tiskové konferenci sledovali, co se chystá, probíhaly poslední změny a neustále se tvořilo.
Režisér Rostislav Novák ml. se souborem Cirk La Putyka, 7krát3, Jan Cina, Rozálie Havelková, Katarzia, Bára Poláková, Albert Romanutti, Ondřej Ruml, Naďa Válová nebo Vladimír 518 v doprovodu kapely CLPBND pod vedením Davida Hlaváče a Jana Balcara zazpívají celkem sedmnáct písní – Levandulovou, S cizí ženou v cizím pokoji a jiné. Projekt Horáček GEN XYZ zahájí letošní program šapitó Azyl78. Bude uveden celkem sedmkrát do 25.dubna 2023.
Poté ovládne šapitó Azyl78 jako další program úspěšná velkolepá inscenace Cirku La Putyka Cesty (2. – 21. května 2023) a rodinné, hudebně taneční představení Kniha džunglí, které vzniklo ve spolupráci Divadla bratří Formanů, České filharmonie a Dekkadancers (28. května – 18. června 2023).
Proč název GEN XYZ?
Rostislav Novák ml. vysvětluje: „Tvorba Michala Horáčka, to jsou pro mě slova a texty, které mají vedle obrovské poetické síly šanci spojovat. Což je důležité zvlášť v době, kdy lidi tyto věci dost často naopak rozdělují. V představení tak spojíme generace i osobnosti z různých žánrů, proto – GEN XYZ.
Všem je vlastní touha hledat, kde jsou hranice naší fantazie. Jak se můžeme navzájem obohatit a učit. Jak můžeme prožít to, co se nebude opakovat. Výjimečnost okamžiku a setkání. Zda půjde o poetický koncert,nový cirkus, kabaret nebo tanec, to se ale těžko popisuje. Je lepší to zažít.“
Proč právě toto seskupení umělců? Mají snad něco společného?
„Vybrali jsme umělce, kteří jsou nám blízcí, které respektujeme, kteří náš baví, ale se kterými jsme se během naší tvorby třeba nikdy nepotkali, to byl tedy základní odrazový můstek. Poté jsme teprve hledali skladby.
Jak vidím celý projekt já? Chtěl jsem udělat nějaký ucelený tvar, kde nebudou rozdíly mezi umělci, respektujeme každý každého a to, co za sebou máme. A to mně přijde zajímavé a zábavné, právě to, že každý je jiný a dostali jsme se na jedno jeviště. V hlavě mi běží i varianta, že GEN XYZ by mohl pokračovat jako nějaká platforma. Dále by mě třeba bavilo zpracovat téma Voskovec – Werich.
Příští rok oslavíme 15 let naší cesty, je to doba, kdy se potkávají zakládající členové s nastupující generací. Máme tady na jevišti i ty nejmladší. Zjišťovali jsme, jak dostat mladou generaci do divadla a cirkusu, galerie, na koncert. Znamená to riskovat. Jméno Horáček třeba mladá generace vůbec nezná, ale tohle představení možná přiláká mladé a propojí naše světy více generací, proto je tady takové různorodé obsazení.
Skutečně jsou tu jména, která se asi jinde nikdy nepotkají. Zda je výsledek koncert, cirkusové představení, performance, kabaret, opravdu nevím, nedokážu to říct. Je to tak unikátní tvar, že se to nedá vyjádřit. Dali jsme dohromady nesourodou skupinu lidí, základem je ale Horáčkův text, který propojuje lidské generace.
Řekl bych, že covid a pandemie zocelily Jatka78 a naučili jsme se být aktuální. Nestavěl jsem ten projekt na žádném příběhu, ale na obrazech a metaforách, vkročil jsem do velké nejistoty, neužíval jsem žádné tradiční cirkusové rekvizity, žádné trampolíny, žádnou šálu, žádnou houpačku, tvořili jsme v jiných podmínkách. Nejvíce mě baví objevovat nové výrazové prostředky, nové materiály, a to si myslím, že se daří.“
Jan Balcar, který spolu s Davidem Hlaváčem má na starosti celé hudební provedení, říká: „Duo Petr Hapka a Michal Horáček je v Čechách tak „kanonizováno“, že jediná naše motivace byla najít v jejich textech ještě něco nového, novou vrstvu a podívat se na písně ještě jinýma očima. Zda se to povedlo, bude snad vidět i slyšet. Skvělé na naší tvorbě bylo, že jsme měli úplně volnou ruku, vzali jsme si třeba jen fragmenty textu. Takže se nedržíme původní formy, ani jsme nechtěli, neuslyšíte nic, co znáte z CD. Aranže jsme zkusili kreativním způsobem předělat a vybrali jsme schválně ty, které v sobě mají něco nadčasového a můžeme na ně pohlédnout i současnýma očima. Nebyl to vůbec jednoduchý úkol a pouštíme se do risku. I interpreti sami vystoupí ze své komfortní zóny, i pro ně zazní něco nového a nezvyklého.“
Zeptali jsme se….
TM: Zvítězil jste ve Stardance, zpíváte, hrajete a teď jste se pustil do cirkusu. Co Vám běželo hlavou, když jste dostal nabídku účinkovat v cirkusu? To je přece novinka, ne?
Jan Cina, herec, zpěvák, tanečník
„V něčem je to novinka, ale vystudoval jsem alternativní divadlo, přesněji loutkové divadlo na DAMU, které má k tomuto typu umění blízko. Člověk se tam s netradičním pohybem setkává. Mě to vlastně vždy bavilo, ale věnoval jsem se tomu jen velmi málo, spíše na amatérské úrovni.
I tady jsem více v roli zpěváka v konečném výsledku, ale jsem součástí cirkusového představení. Jenže zrovna v projektu Horáček GEN XYZ je klasických cirkusových dovedností poskrovnu. I sami cirkusoví umělci objevovali pro ně zatím neobjevené, to je cítění pohybu nebo vyjádření pohybem, takže pro všechny z nás jsou to takové novinky. Tato syntéza tady právě v současné době probíhá, vlastně ještě těsně před uveřejněním projekt stále vzniká, takže proces tvorby neustále pokračuje.“
TM: Znáte film, divadlo, tanec, zpěv, i cirkus. Co je Vaší duši nejbližší?
„Hm. No, upřímně – pro Honzu Cinu coby diváka, mám asi úplně nejradši tanec. Baví mě totiž, že tam právě nejsou ta slova. Vnímáte něco opravdu jenom duševně a fyzicky. Když se dívám na taneční představení, hýbe to nějakým způsobem mými emocemi nebo tělem, a ta informace je o to cennější. Myslím si, že slova často něco jenom ‚okecávají‘. Ale zážitek z tance je spojen s hudbou nebo i s tichem a vstupuje rovnou do srdeční komory.
Mám to opravdu moc rád, i jako interpret, ale v mé práci se k tomu dostávám v rámci mých disciplín bohužel nejméně. Možná se to ale teď změní, dostal jsem nabídku od Constanzy Macras, berlínské choreografky, byl jsem s nimi v New Yorku. To by bylo skvělé. Také mě čeká práce s Formanovými na projektu ‚Ptačí sněm‘. Myslím, že tam půjde hodně o pohyb a propojení všeho. Bude to takový celkově estetický projev a na to se moc těším.“
Pohled do světa kreativního učení přinese Festival umění a kreativity ve vzdělávání v Praze i na desítkách míst v Česku
13. dubna se v Centru současného umění DOX v Praze 7 sešli významní představitelé, kteří připravují nový koncept vzdělávání.
Hlavní lídři a mluvčí na tiskové konferenci byli:
Mgr. Ondřej Chrást, náměstek člena vlády, Ministerstvo kultury Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství MgA. Katarína Kalivodová ArtD, ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání MgA. Tereza Dobiášová Krejčí, předsedkyně platformy uMĚNÍM, manažerka Hands On! – International Association of Children in Museums MgA. Tamara Pomoriški, divadelní režisérka, umělecká vedoucí Divadla Paměti národa, které je součástí organizace Post Bellum Mgr. Jakub Korda, Ph.D., business developer, Inovační centrum Olomouckého kraje (implementace kreativního vzdělávání v Ol. kraji) MgA. Eva Nečasová, zakladatelka organizace AI dětem, designérka
Mgr. Ondřej Chrást
Mgr. Jan Mašuta
MgA. Katarína Kalivodová ArtD
MgA. Tereza Dobiášová Krejčí
Mgr. Jakub Korda, Ph.D.
MgA. Eva Nečasová
MgA. Tamara Pomoriški
Tisková konference se zaměřila především na téma kreativního vzdělávání v rámci Národního plánu obnovy jako jediného systémového nástroje pro kreativní vzdělávání. Dále na regionální kulturní politiku a podporu kreativního myšlení, řešily se otázky, co změní PISA 22 a srovnání českých žáků s ostatními ze zemí OECD ve schopnosti kreativně myslet?
Důležitým prvkem v naší současnosti se stala umělá inteligence. Příležitost i výzva. Ale jak s ní doopravdy naložit, aby byla užitečná a nepřinesla více problémů než užitku???
Bylo také zdůrazněno, že kreativita a umění jsou nástroj společenské změny. Tato forma vzdělávání mladých vede k uvědomění si identity národa, podporuje kritické myšlení a činí společnost lepší. Své nezastupitelné místo mají muzea a kulturní prostory jako vzdělávací místa pro vzdělávání v 21. století.
Tvůrčí tým
Na tiskovou konferenci plynule navázalo samotné zahájení festivalu FUK. Večerem provázela Marie Švestková, která řekla, že je sice spíše herečkou, ale zajímá se o vzdělávání mladistvých. O hudební produkci se postarala hudební dvojice Albert Romanutti a Jan Foukal. V rámci zahájení proběhlo krátké představení toho nejlepšího, co návštěvníky v nadcházejících dnech na festivalu, který právě probíhá, čeká.
Opening festivalu FUK
Zeptali jsme se…..
Mgr. Ondřej Chrást
TM: Tvoříte nový vzdělávací program. V této formě vzdělávání by měl být zahrnut tanec, film, hudební výchova… Ale mnozí žáci právě na kreativní předměty a různé výchovy nevzpomínají rádi. Cítili se frustrovaní, pokud neměli dost talentu a něco neuměli jako ti druzí. Jak na to, aby nové předměty děti nedemotivovaly?
Mgr. Ondřej Chrást, náměstek člena vlády, Ministerstvo kultury
„Rozumím. Náš vzdělávací program směřuje k tomu, že dítě má být centrem vzdělávání, jak tady už na konferenci zaznělo. Nejde o výkon, není důležité, kdo bude lepší, nakreslí hezčí obrázek, zahraje lépe, ale jde především o kreativitu. Dítě by se mělo naučit kulturu vnímat, poslouchat. Tedy vnímat obrazy, audiovizi, film a není nutné, aby ono samo umělo všechno skvěle. Ale důležité je mít přehled, co je kultura. Co je důležité. A jakým způsobem kultura „ doslova působí na lidstvo“, když to řeknu tak trochu nadneseně. Není tu řeč jen o samotných uměleckých aktivitách, např. výtvarná či hudební výchova, ale záleží nám i na paměťových institucích, které patří také do oblasti kultury. Každé dítě by se mělo naučit vnímat identitu národa. Ta se přenáší například tradicí, ale i paměťovými institucemi, jako jsou muzea, zvláště Národní muzeum, památníky písemnictví a jiné. Já rozumím traumatům z hudební výchovy, výtvarné, to se samozřejmě žákům stalo. A vlastně upřímně – já už si ani nepamatuji, co jsme v těch hodinách dělali.
TM: Tedy raději ty předměty neznámkovat a neprohlubovat hrůzu z toho, že na něco prostě nemám talent?
„Ano. K tomuto to spěje, celý náš vzdělávací program. U uměleckých předmětů se nedá rozlišit, přesně, co je dobře či špatně. Není to tak jasné, jako tvrdé nebo měkké i/y.
Celý program spěje ke slovnímu hodnocení nebo hodnocení mimo známky. To se netýká samozřejmě všech předmětů ve škole, ale těch, kde je důležitý zejména talent. Tam je vhodné opravdu neznámkovat.“
TM: Mnozí rodiče si také stěžují, že děti mají už tak na ZŠ příliš mnoho předmětů, jsou unavené a ztrácí dětství. Dá se tento program rozdělit do více let a ročníků?
„No, to je právě náš koncept. Nemohu zatím říci, že je to přijatý koncept, je to všechno v diskusích, a to zdůrazňuji. Protože právě v této době se vytváří, nechci říci přímo dezinformace, ale mnoho faktů běží prostorem, tedy „co bude, takhle to nechceme“, což je předčasné. Ministerstvo kultury a jeho pracovní skupina pod mým vedením navrhuje koncept tzv. kulturní výchovy. Hovoříme tedy o společném základu. Společný základ byl tvořil film, audiovize, drama, tanec, hudební výchova a výtvarná. Dále je to už na ředitelích škol, ti dále vytváří školní vzdělávací programy, ŠVP.“
Děkujeme. Nezbývá než si přát, aby Váš záměr vyšel a výsledkem bylo vzdělání v umělecké oblasti, které „činí člověka lepším“, jak se o umění říká.