FUK

Pohled do světa kreativního učení přinese Festival umění a kreativity ve vzdělávání v Praze i na desítkách míst v Česku

13. dubna se v Centru současného umění DOX v Praze 7 sešli významní představitelé, kteří připravují nový koncept vzdělávání.

 

Hlavní lídři a mluvčí na tiskové konferenci byli:

Mgr. Ondřej Chrást, náměstek člena vlády, Ministerstvo kultury
Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství
MgA. Katarína Kalivodová ArtD, ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání
MgA. Tereza Dobiášová Krejčí, předsedkyně platformy uMĚNÍM, manažerka Hands On! – International Association of Children in Museums
MgA. Tamara Pomoriški, divadelní režisérka, umělecká vedoucí Divadla Paměti národa, které je součástí organizace Post Bellum
Mgr. Jakub Korda, Ph.D., business developer, Inovační centrum Olomouckého kraje (implementace kreativního vzdělávání v Ol. kraji)
MgA. Eva Nečasová, zakladatelka organizace AI dětem, designérka

Mgr. Ondřej Chrást

Mgr. Jan Mašuta

MgA. Katarína Kalivodová ArtD

MgA. Tereza Dobiášová Krejčí

Mgr. Jakub Korda, Ph.D.

MgA. Eva Nečasová

MgA. Tamara Pomoriški

Tisková konference se zaměřila především na téma kreativního vzdělávání v rámci Národního plánu obnovy jako jediného systémového nástroje pro kreativní vzdělávání. Dále na regionální kulturní politiku a podporu kreativního myšlení, řešily se otázky, co změní PISA 22 a srovnání českých žáků s ostatními ze zemí OECD ve schopnosti kreativně myslet?
Důležitým prvkem v naší současnosti se stala umělá inteligence. Příležitost i výzva. Ale jak s ní doopravdy naložit, aby byla užitečná a nepřinesla více problémů než užitku???

Bylo také zdůrazněno, že kreativita a umění jsou nástroj společenské změny. Tato forma vzdělávání mladých vede k uvědomění si identity národa, podporuje kritické myšlení a činí společnost lepší. Své nezastupitelné místo mají muzea a kulturní prostory jako vzdělávací místa pro vzdělávání v 21. století.

Tvůrčí tým

Na tiskovou konferenci plynule navázalo samotné zahájení festivalu FUK.  Večerem provázela  Marie Švestková, která řekla, že je sice spíše herečkou, ale zajímá se o vzdělávání mladistvých.  O hudební produkci se postarala  hudební dvojice Albert Romanutti a Jan Foukal. V rámci zahájení proběhlo krátké  představení toho nejlepšího, co návštěvníky v nadcházejících dnech na festivalu, který právě probíhá,  čeká.

Opening festivalu FUK

 

Zeptali jsme se…..

Mgr. Ondřej Chrást

TM: Tvoříte nový vzdělávací program. V této formě vzdělávání by měl být zahrnut tanec, film, hudební výchova… Ale mnozí žáci právě na kreativní předměty a různé výchovy nevzpomínají rádi. Cítili se frustrovaní, pokud neměli dost talentu a něco neuměli jako ti druzí. Jak na to, aby nové předměty děti nedemotivovaly?

Mgr. Ondřej Chrást, náměstek člena vlády, Ministerstvo kultury

„Rozumím. Náš vzdělávací program směřuje k tomu, že dítě má být centrem vzdělávání, jak tady už na konferenci  zaznělo. Nejde  o výkon, není důležité, kdo bude lepší, nakreslí hezčí obrázek, zahraje lépe, ale jde především o kreativitu. Dítě  by se mělo naučit  kulturu vnímat, poslouchat. Tedy  vnímat obrazy, audiovizi, film a není nutné, aby ono samo umělo všechno skvěle. Ale  důležité je mít  přehled, co je kultura. Co je důležité. A jakým způsobem kultura „ doslova působí na lidstvo“, když to řeknu tak trochu nadneseně.  Není tu řeč jen o samotných uměleckých aktivitách, např. výtvarná či hudební výchova, ale záleží nám i na paměťových  institucích,  které patří také do oblasti kultury.  Každé  dítě by se mělo naučit  vnímat  identitu  národa. Ta se přenáší například tradicí, ale i paměťovými institucemi, jako jsou muzea, zvláště Národní muzeum, památníky písemnictví a jiné. Já rozumím traumatům z hudební výchovy, výtvarné,  to se samozřejmě žákům stalo. A vlastně upřímně –  já už si  ani nepamatuji, co jsme v těch hodinách dělali.

TM: Tedy raději ty předměty neznámkovat a neprohlubovat hrůzu z toho, že na něco prostě nemám talent?

„Ano. K tomuto to spěje,  celý náš  vzdělávací program. U uměleckých předmětů se nedá rozlišit, přesně, co je dobře či špatně. Není to tak jasné, jako tvrdé nebo  měkké i/y.

Celý program spěje ke slovnímu  hodnocení nebo hodnocení mimo známky. To se netýká samozřejmě všech předmětů ve škole, ale těch, kde je důležitý zejména talent.  Tam je vhodné opravdu neznámkovat.“

TM: Mnozí rodiče si také stěžují,  že děti mají už tak na ZŠ  příliš mnoho předmětů, jsou unavené a ztrácí dětství. Dá se tento program rozdělit do více let a ročníků?

„No, to je  právě náš koncept. Nemohu  zatím říci, že je to přijatý koncept, je to všechno v diskusích, a to zdůrazňuji. Protože právě v této době se  vytváří,  nechci říci přímo dezinformace, ale mnoho  faktů běží prostorem,  tedy „co bude, takhle to nechceme“, což je předčasné. Ministerstvo  kultury a jeho pracovní skupina pod mým vedením navrhuje koncept tzv. kulturní výchovy. Hovoříme tedy o společném základu.  Společný základ  byl  tvořil film, audiovize, drama, tanec,  hudební výchova a výtvarná. Dále je to už  na ředitelích škol, ti dále vytváří  školní vzdělávací programy, ŠVP.“

Děkujeme. Nezbývá než si přát, aby Váš záměr vyšel a výsledkem bylo vzdělání v umělecké oblasti, které „činí člověka lepším“, jak se o umění říká.

 

Foto: Eva Smolíková

Eva Smolíková

Taneční magazín