Další letní ztráta českého tance – EVA KRÖSCHLOVÁ

Navždy odešla dcera slavné matky, tanečnice, choreografka, spolupracovnice Otomara Krejči i Jiřího Srnce, významná teoretička, spisovatelka i pedagožka

Je smutnou ironií, že doslova a do písmene v předvečer zahájení jubilejního dvacátého ročníku Letních svátků staré hudby odešla na věky osobnost, která se této problematice, ve sféře tanečního umění, velmi věnovala… Ve středu 10. července zesnula ve věku nedožitých devadesátých třetích narozenin velká individualita českého tance Eva Kröschlová.

Tanečnice, pedagožka, choreografka a teoretička Eva Kröschlová se narodila, jako Eva Schürerová, 13. Prosince 1926 v Praze. Již od dětství měla k tanci velice blízko. A to zejména díky své matce Jarmile Kröschlové, přední představitelce moderního výrazového tance, absolventce Jaques-Dalcrozovy školy. Dá se říci, že pedagogickou dráhu měla geneticky zakotvenou. Otec Evy Kröschlové byl Němec, konkrétně známý teoretik, autor odborných publikací i pedagog, ale zejména docent dějin umění na univerzitě v Halle – doktor Oskar Schürer.

Eva Kröschlová

Postupně mladá Eva získala taneční vzdělání v maminčině škole. Tam se, od roku 1939, stávala výraznou členkou její skupiny. Tamtéž pak v letech 1947 až 1949 pedagogicky působila. Posléze vyučovala na Lidové škole umění v Litoměřicích (1947-1949), od roku 1952 pedagogicky vedla lidové a historické tance, rytmickou výchovu a jevištní pohyb na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Tam se stala také docentkou roku 1990.

V pozici choreografky Kröschlová spolupracovala s řadou souborů a divadel. Počátkem šedesátých let minulého století s Černým divadlem Jiřího Srnce, byla stálou spolupracovnicí Otomara Krejči v Divadle Za branou a podílela se na dalších velmi pozoruhodných činoherních inscenacích.

Eva Kröschlová je autorkou mnoha knih. Připomeňme si alespoň ty nejznámější: Polka (1961), Tance osmi století (1963), Pohybové etudy (1963), Hudební výchova pohybem (1969), Kontratance různých končin (1979), Dobové tance 16.-19. století, skupinové formy (1981), Kapitoly z dějin tance v Dějinách umělecké kultury (1989) a mnohých dalších titulů.

Mezi řadou ocenění, které za svůj plodný život získala, si sama Kröschlová velmi vážila odborné ceny Next Wawe z roku 2006.

Od roku 1985 učila Kröschlová historické tance na Letní škole staré hudby v Kroměříži a ve Valticích. V letech 1995 až 2000 pracovala se skupinou renesančních tanců La Fiamma, jež měla pravidelné programy ve Valdštejnské zahradě. Od roku 2000 vedla vlastní taneční soubor Chorea Historica.

Eva Kröschlová se, stejně jako její matka, dožila úctyhodného věku. Česká taneční scéna v ní ztrácí obrovskou individualitu i oporu. TANEČNÍ MAGAZÍN vzdává touto krátkou vzpomínkou čest její památce.

Foto: archiv redakce

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

4. Palm Off Fest – „Hrdinové jako my“

Na podzimním festivalu se objeví i kontroverzní MEIN KAMPF!

Mezinárodní setkání divadel střední Evropy Palm Off Fest proběhne v Divadle pod Palmovkou od 22. října do 4. listopadu 2019. Festival již počtvrté nabídne to nejlepší ze středoevropského divadla. Součástí programu bude také přehlídka nejzajímavějších dokumentů, diskuze s tvůrci, scénické čtení, výstava i konference. Zastřešujícím tématem čtvrtého ročníku se stalo motto „Hrdinové jako my“. Palm Off Fest 2019 otevře Faust v režii Jana Klaty. Polský Teatr Powszechny v inscenaci Mein Kampf prozkoumá, do jaké míry je tento 90 let starý text stále hrozbou. Slovenské komorné divadlo se podívá na osud jednoho z nejznámějších intrikánů v představení Biologie politika aneb Fouché, Slovinské Mladinsko Gledališče odhalí hranice populismu v inscenaci Naopak. Na programu jsou dvě inscenace oceňovaného maďarského dramatika a režiséra Kristófa Kelemena Maďarský Akát a Pozorovatelé. Domácí scénu bude dále zastupovat inscenace Bezruký Frantík v režií F. X. Kalby.

Mein Kampf

Více informací o festivalu a předprodej vstupenek je k dispozici na www.palmofffest.cz.

Čtvrtý ročník mezinárodního festivalu Palm Off opět představí veřejnosti nejvýznamnější divadelní tvůrce a inscenace ze zemí středoevropského prostoru. Zastřešující heslo čtvrtého ročníku „Hrdinové jako my“ je inspirované satirickým románem Thomase Brussiga, který sžíravou ironií popisuje dějinný zvrat roku 1989. „Letos si připomínáme třicáté výročí pádu berlínské zdi, díky němuž v prostoru střední a východní Evropy došlo k řadě politických, společenských a kulturních změn. Výběr inscenací na letošní festival Palm Off Fest se řídil otázkou, k jakým změnám v tomto prostoru za třicet let došlo v oblasti kultury a hodnot, které tvoříme a sdílíme,“ vysvětluje dramaturg festivalu Jan Jiřík.

Palm Off Fest už počtvrté představí špičkové soubory, jejichž tvorba je českému publiku těžko dostupná a proto často neznámá. Opět budeme nahlížet současný stav Evropy nejen prostřednictvím divadelní tvorby, ale také skrze dialog – po každém představení budou opět zařazeny diskuze diváků s režiséry, herci a dramaturgy,“ dodává ředitel festivalu a Divadla pod Palmovkou Michal Lang.

Biologie politika aneb Fouché

Palm Off Fest se snaží rozvíjet i mimodivadelní program, zejména diskuse s tvůrci, které jsou součástí festivalu od jeho prvního ročníku. Na festivalovém programu se i letos objeví výběr nejzajímavějších visegrádských dokumentárních filmů připravovaný ve spolupráci s platformou KineDok. Proběhne také scénické čtení nově přeloženého textu Klause Händla v produkci Studia Rote. Součástí programu je dále výstava Existencial Airlines věnovaná klimatické krizi libeňské Galerie Světova 1 či mezinárodní konference Institutu umění – Divadelního ústavu na téma „Divadlo a svoboda“, jíž se zúčastní hosté z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Litvy, Estonska a Německa.

Pořadatelem festivalu je Divadlo pod Palmovkou.

Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.

Vstupenky na www.palmofffest.cz:

Ceny vstupenek: 160,- až 390,- Kč
Pro studenty a seniory: 50% sleva na vybrané kategorie míst.
Vstupné na festivalový offprogram je volné.
Prodej vstupenek online a na pokladně Divadla pod Palmovkou (Zenklova 34).

Hlavní program Palm Off Fest 2019:

Slavnostní zahájení PALM OFF FEST 2019

22. 10. 2019, 18.30

Johann Wolfgang Goethe: Faust

Režie a divadelní adaptace: Jan Klata
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/faust/stse/

25. 10. 2019, 19.00

Stefan Zweig: Biologie   politika aneb Fouché

Slovenské komorné divadlo, Martin, Slovensko

Režie: Lukáš Brutovský

Vstupenky: https://goout.net/cs/tickets/biologie-politika-aneb-fouche/vrse

27. 10. 2019, 19.30

Tomáš Dianiška a Igor Orozovič: Bezruký Frantík

Divadlo pod Palmovkou, Praha, Česká republika

Režie: F. X. Kalba

Vstupenky: vyprodáno

Bezruký Frantík

29. 10. 2019, 19.00

Kristóf Kelemen & Bence György Pálinkás: Maďarský Akát
Trafó House of Contemporary Arts, Workshop Foundation, Budapešť, Maďarsko
Režie: Kristóf Kelemen, Bence György Pálinkás
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/madarsky-akat/wrse/

30. 10. 2019, 19.00

Kristóf Kelemen: Pozorovatelé

Trafó House of Contemporary Arts, Budapešť, Maďarsko

Režie: Kristóf Kelemen

Vstupenky: https://goout.net/cs/tickets/pozorovatele/xrse

1.11.2019, 19.00

Boris Nikitin: Naopak

Mladinsko Slovensko Gledališče, Ljubljana, Slovinsko

Režie: Boris Nikitin
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/naopak/yrse/

4.11.2019, 19.00

Mein Kampf

Teatr Powszechny, Varšava, Polsko

Režie: Jakub Skrzywanek
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/mein-kampf/esse/

Foto: archiv Palm Off Fest

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festival »NORMA 2019«

Kde? V Ostravě. Konkrétně? V bývalém Bauhausu, v Janáčkově ulici. Kdy? Sice až na podzim… Ale, nakupujte vstupenky již nyní!!!

CO: Festival NORMA 2019

KDY: 8 a 9. 11. 2019

KDE: PLATO, Janáčkova 22, Ostrava

POŘÁDÁ: PLATO Ostrava a Studio Hrdinů (Praha)

Program letošního ročníku mezinárodního festivalu autorského divadla a současného umění NORMA, který se uskuteční 8. a 9. listopadu v ostravské městské galerii PLATO v bývalém hobbymarketu Bauhaus, byl zveřejněn na stránkách festivalnorma.cz a zároveň byl spuštěn předprodej celodenních a dvoudenních vstupenek v předprodejní síti GoOut.

Dramaturgie čtvrtého ročníku staví do popředí ženu a zaměřuje se na ženskou poetiku. Letošní NORMA nabídne několik oceňovaných mezinárodních produkcí Itálie, Španělska, Polska a Francie.

Festival pořádá galerie současného umění PLATO Ostrava a pražské divadlo Studio Hrdinů.

Foto: archiv autorky

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Broumovské kostely znovu otevřeny veřejnosti

 …a zájem je obrovský. Zajímavý tip na prázdninový či dovolenkový výlet pro vás.

Osm unikátních barokních kostelů na Broumovsku je letos opět otevřeno veřejnosti v každé prázdninové úterý a v sobotu. Lidé z celé republiky i zahraničí tak získávají možnost prohlédnout si dílo známých mistrů Dientzenhoferových i mimo konání bohoslužeb. Hned první sobotu toho využilo přes sto lidí.

Letos je to už popáté, co jsme se rozhodli otevřít přes červenec a srpen kostely veřejnosti a opět jsme po dohodě s místními zvolili jeden všední a jeden víkendový den, konkrétně úterý a sobotu,“ sděluje broumovský děkan Martin Lanži, který je hlavním organizátorem akce. Slibuje si od ní nejen zvýšení zájmu o kostely i oblast Broumovska, ale také doufá ve výběr finančních prostředků na další opravy. Naději mu dává poměrně vysoká návštěvnost, kdy hned první prázdninovou sobotu do kostelů zavítalo přes sto lidí, předně do těch blíže k městu Broumovu.

Loni jsme od EU, Královéhradeckého kraje a dalších dárců získali 42 milionů na opravu kostelů ve Vernéřovicích, v Ruprechticích a v Heřmánkovicích. Všechny plánované opravy by měly být hotové příští léto, kostelů je ale osm, proto se hodí každý další dar,“ říká dále Lanži s tím, že vernéřovský kostel už má novou fasádu téměř kompletní, dokončuje se i ta ruprechtická, kdy kostel čeká ještě i na výměnu střešní krytiny. S opravami střechy a krovu u kostela v Heřmánkovicích se začne po prázdninách.

Kostel v Heřmánkovicích

Opravy zvýší šance na zapsání kostelů do seznamu UNESCO.

Opravy se i přes různá zdržení postupně daří realizovat. Pro letošek jsme se proto i rozhodli opustit koncept čistě dobrovolného vstupného a přešli jsme na doporučené vstupné 20 – 50 Kč s tím, že každý návštěvník přispěje svým dílem na opravu kostelů,“ doplňuje Lanži.

Realizování co největšího počtu oprav je důležité i z toho důvodu, že se snažíme získat pro kostely i celou oblast Broumovska zápis v seznamu kulturního dědictví UNESCO. A jak vidíme na příkladu hřebčína v Kladrubech, je nutná dlouholetá usilovná práce velkého počtu lidí. Velmi ale pomáhá, když už je oblast navštěvovaná a památky jsou opravené. Zdevastované kostely na seznam UNESCO nikdo nedá,“ komentuje nutnost podpory podobných akcí europoslanec Tomáš Zdechovský, který oblasti dlouhodobě pomáhá se zviditelněním a v Bruselu uspořádal několik prezentací, aby Broumovsko bylo zmiňováno i v evropských turistických průvodcích.

Europoslanec Tomáš Zdechovský

„Konkrétně toto byl poměrně jednoduchý úkol, protože i když tu mluvíme o nutných opravách, pořád je ta architektura i příroda okolo jedinečná a rozhodně stojí za to místo navštívit. Neznám nikoho, kdo by litoval a všichni mi jen říkají, že se na Broumovsko rádi podívají znovu,“ dodává závěrem Tomáš Zdechovský.

Více informací o kostelech: https://www.broumovsko.cz/kostely-na-broumovsku

Jitka Fialová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN