Štítek: Pražský komorní balet

Ballet Prague Heritage

Institut Pavla Šmoka v Braníku otevírá novou videotéku se studovnou a spouští online databázi Ballet Prague Heritage

Od 24. října  je v Institutu Pavla Šmoka v branickém Domě tanečního umění zpřístupněna nově vybudovaná videotéka se studovnou, kde je možné získat přístup k některým plně digitalizovaným materiálům pro studium choreografií Pavla Šmoka, Luboše Ogouna a dalších osobností. Prostory nabízí prezenční studovnu s obsáhlým archivem tiskovin, fotografií a videofondem choreografií z éry Studia Balet Praha, a především Pražského komorního baletu. Dnes Institut Pavla Šmoka spustil také webové stránky Ballet Prague Heritage. V nové, moderně zpracované databázi, která se bude postupně rozrůstat, najdou zájemci v tuto chvíli dokumentaci k repertoáru éry Studia Balet Praha (1964-1969). V brzké době přibydou choreografie vzniklé v době působení Pavla Šmoka v Basileji a dále i repertoár Pražského komorního baletu.


„Zpracovali jsme většinu dokumentace z období souboru Balet Praha – a její výběr také najdou zájemci na nových webových stránkách Ballet Prague Heritage. Pohybujeme se v období 60. let, proto mezi materiály dominují fotografie a tiskoviny. Stále probíhá jejich katalogizace a zatřiďování: je to běh na dlouhou trať a čeká nás ještě pěkná řádka let práce, než zpracujeme dědictví obou souborů,“ říká Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Institutu Pavla Šmoka a iniciátorka celého projektu.

„Online databáze nyní obsahuje přehled tvorby souboru Balet Praha (který se zpočátku jmenoval Studio Balet Praha), tedy repertoár z let 1964–1969: informace o jednotlivých choreografiích, fotogalerie, inscenační týmy, databázi tanečníků,“ vysvětluje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Webové prostředí je uživatelsky přívětivé a má moderní a vkusné grafické řešení. Databáze se bude rozrůstat a naším cílem je postupně pokrýt i repertoár Pražského komorního baletu. S ním bude přibývat také videodokumentace, která je z pochopitelných důvodů v období 60. let raritní.“

Institut Pavla Šmoka pokračuje i v nové sezoně v pořádání veřejných přednášek s pamětníky a členy Baletu Praha či Pražského komorního baletu v rámci cyklu Toulky taneční historií. Ve středu 2. listopadu 2022 od 17 hodin se v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční beseda s Kateřinou a Jaroslavem Slavickými na téma „Stopy choreografa Pavla Šmoka v Basileji“. Dalších besed, které se uskuteční v Domě tanečního umění, se zúčastní například taneční kritička Jana Hošková.

V Institutu Pavla Šmoka aktuálně vzniká nová monografie „Pavel Šmok. Choreograf s duší básníka“, jejíž autorkou je Lucie Kocourková. Publikace, která se soustředí na choreografickou tvorbu Pavla Šmoka a její vývoj již od prvních tvůrčích pokusů, bude slavnostně pokřtěna těsně před Vánoci. Kniha vyjde v rámci ediční řady Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti.

„Poprvé se například skutečně podrobně věnujeme Šmokovým raným pracím v Ústí nad Labem a v Ostravě, kde se vyprofiloval před založením Baletu Praha. Možná se někomu bude zdát, že tomuto období věnuji zbytečně velký prostor, ale jako historik musím podotknout, že u každého tvůrce jsou důležitá nejen jeho vrcholná (a většinou pečlivě analyzovaná a zdokumentovaná) díla, ale stejně zajímavé je objevovat a sledovat jeho umělecké dozrávání,“ vysvětluje autorka monografie Lucie Kocourková. „Díky recenzím a kritikám navíc můžeme sledovat, jak se během let změnil pohled na baletní umění, kniha bude tedy opět obsahovat mnoho dobových textů. Mezi prameny poprvé pracujeme s dosud nepublikovaným shrnutím Šmokových životních zlomů, které bylo zaznamenáno podle jeho vlastního vyprávění v roce 1989. Nejen tento rukopis, ale i nové raritní fotografie z mládí Pavla Šmoka nám zapůjčil jeho syn Martin Šmok, kterému patří velký dík za podporu naší práce.“

Databáze Ballet Prague Heritage vznikla ve spolupráci s TDT studiem.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

JAK SE DĚLÁ TANEČNÍK

Taneční centrum Praha hostuje v náchodském divadle

Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium  uvede ve čtvtek 22. září 2022 ve Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě od 9 a od 11 hodin tanečně-vzdělávací představení pro školy s názvem JAK SE DĚLÁ TANEČNÍK.

Jedná se o profilové výchovné a vzdělávací představení tanečního divadla, jehož dramaturgie je zaměřena speciálně na 1. a 2. stupeň základních škol. Představení o tanečních stylech (balet, jazz, step, moderní tanec…) a vývoji tance, navazuje na tradici Pavla Šmoka, zakladatele Pražského komorního baletu.  Interprety jsou mladí umělci ve věku 14 –  20 let souborů Baby Balet Praha, Balet Praha Junior, kteří inspirují nejen své vrstevníky ale i dospělé publikum k aktivnímu přístupu k tanci, divadlu a kultuře.

Tvůrci představení jsou renomovaní čeští a zahraniční choreografové a hudba má značný žánrový rozptyl od Bacha po Beatles, nechybí ani jazz a etnická hudba.

„Tímto způsobem se snažíme kultivovat mladé diváky, aby se v přemíře technických a čistě komerčních impulsů naučili vnímat hodnotná umělecká díla, respektive umělecký a výchovný potenciál současného tance a tanečního divadla,“ uvádí Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha. „Významný výchovný efekt spočívá také v tom, že diváci neuvidí dospělé taneční hvězdy zdánlivě nedosažitelných kvalit, ale své vrstevníky, kteří již rozvinuli svůj talent a další profesní předpoklady do výjimečných profesionálních výkonů.“

Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium má za sebou již stovky těchto představení ve dvaašedesáti domácích a čtrnácti zahraničních městech (záštitu projektu poskytlo UNESCO, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury České republiky, Národní divadlo a Akademie múzických umění).

Taneční centrum Praha, konzervatoř a gymnázium je první vzdělávací a umělecká instituce, která přinesla do české kultury moderní a jazzové taneční techniky a důsledně je propojuje s výukou klasického tance a dalšími oblastmi současného tanečního divadla. Tradice sahá až do roku 1961 – tehdy v undergroundu a později, pod záštitou Univerzity Karlovy a řady zahraničních odborníků, postupně vzniká centrum, které nyní zahrnuje osmiletou konzervatoř a osmileté gymnázium propojené do jedné vzdělávací koncepce doplněné studiem taneční pedagogiky s příslušnou aprobací. Studentská umělecká agentura, Mezinárodní centrum tance, produkuje umělecké soubory Balet Praha Junior a  Baby Balet Praha, import a export tvůrců, pedagogů a souborů, pořádá festivaly i workshopy. Významným cílem centra je podpora všeobecné a odborné vzdělanosti tanečníků, jejich sebevědomé a kvalitní zapojení do interpretační praxe a následně schopnost řízení, produkce uměleckých i společenských organizací a projektů. Centrem prošlo několik stovek tanečníků, kteří pracují v českých souborech (Pražský komorní balet, Balet ND v Praze, Laterna magika a jiné), v zahraničí (Berlín, Frankfurt, Hamburk, Haag, Barcelona, Lisabon, Pécs a další) nebo absolvovali vysoké školy (Univerzita Karlova, HAMU a další). „Lidé z centra“ zastávají významné funkce v českých uměleckých, vzdělávacích a společenských organizacích.

 

 

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Dům tanečního umění oslavil první sezónu své existence

Vítejte v Domě tanečního umění v pražském Braníku

S koncem léta se uzavřela první úspěšná sezóna v Domě tanečního umění v pražském Braníku. Památkově chráněná budova Branického pivovaru z konce 19. století, která byla před rokem velmi citlivě revitalizována a zrekonstruována, poskytuje od loňského září kvalitní zázemí pro taneční vzdělávání i kontinuální činnost profesionálních nezávislých souborů. Jedná se o moderně vybavené, reprezentativní a současně funkční prostory, které jsou důstojným prostředím pro školní výuku i uměleckou činnost.

„Naši poslední absolventi zažili svůj závěrečný rok studia už v nové budově Domu tanečního umění. Po letech hledání, jednání, vysvětlování a přesvědčování se nám konečně podařilo, bez pomoci státu a veřejné správy, zajistit důstojné prostředí pro školní výuku i uměleckou činnost – ve spolupráci s Mezinárodním centrem tance a oběma studentskými soubory: Balet Praha Junior a Baby Balet Praha,“ vysvětluje Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha. „Součástí tohoto unikátního projektu je i kvalitní rehabilitační, produkční, propagační a technologické zázemí. Plně mobilní programy tanečního divadla, které mohou být inscenovány i v těch nejnáročnějších podmínkách naší divadelní sítě, včetně zahraničí. Doufáme, že to zajistí ještě kvalitnější ‚profil absolventa‘ a jeho následné úspěšné uplatnění v praxi.“

Precizní rekonstrukce zachovala dřevěné i industriální prvky architektonicky zajímavé budovy. Je tu pět sálů, denně se v nich na zkouškách vystřídá až 170 studentů. Zázemí nabízí posilovnu a rehabilitaci moderně vybavené učebny pro teorii. Do budovy se vešel i sklad pro stovky kostýmů, divadelní rekvizity i kulisy. „Jen za uplynulou sezónu ještě poznamenanou covidovými opatřeními studenti Tanečního centra Praha absolvovali přes padesát představení v osmi městech,“ doplňuje Jan Schneider.

V Domě tanečního umění Praha sídlí nejen konzervatoř Taneční centrum Praha, ale i profesionální nezávislý soubor Pražský komorní balet, studentské juniorské soubory Balet Praha Junior, Baby Balet Praha, agentura Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo, Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, a také Terpsichore – přípravka konzervatoře. Mezi rezidenty Domu tanečního umění vznikla velmi dobrá synergie, neopominutelným faktem je i to, že se díky sdílení prostor a prostředků všem zúčastněným daří snižovat náklady na jejich profesionální práci. Branický pivovar s neopakovatelným geniem loci bezpochyby výrazně přispěl k rozvoji a zvýšení prestiže tanečního žánru a tanečního divadla v České republice.

„Vždycky jsem věřila, že by se dalo najít místo, kde bychom mohli být všichni společně: malé děti se zájmem o pohyb, studenti při již seriózním studiu tanečního umění v konzervatoři a profíci, kteří jim ukazují cestu a cíl k profesionální divadelní práci,“ říká Linda Svidró, umělecká ředitelka Pražského komorního baletu. „To se podařilo a navíc zrekonstruovaný Branický pivovar je jako splněný sen: nádherné prostředí plné tvůrčí energie, citlivě zrekonstruovaná architektura, která vaše oči potěší každý den. Moc si vážíme toho, že zde můžeme pracovat a díky spolupráci s konzervatoří Taneční centrum Praha se radovat z umělecké práce,“ pochvaluje si nové působiště.

„Je zvláštní si představit, že by člověk skutečně mohl začít svoji taneční kariéru jako čtyřletý v přípravce, projít osmiletým studiem konzervatoře, spojeným s členstvím ve dvou studentských souborech, už za studia spolupracovat s profesionálním souborem, po absolvování do něj i vstoupit, prožít zde svojí kariéru, do důchodu jít jako pedagog, choreograf, manažer, divadelní technik, nebo zkrátka spolupracovník jednoho z rezidentů Domu tanečního umění… a při tom všem neopustit jeden areál budov,“ doplňuje Jan Schneider. „Doufáme, že tento ojedinělý projekt nejen přežije, ale bude se dále rozvíjet. Třeba nám s tím jednou naši absolventi, až se vrátí z uměleckých souborů, kulturních institucí a univerzit – prostě ‚ze světa‘, pomohou.“

Foto: Michal Hančovský 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Černý mraky nepláčou

Pražský komorní balet hostuje v turecké Ankaře

Pražský komorní balet vstupuje do nové sezóny. První vystoupení soubor čeká v závěru tohoto týdne – na pátém ročníku festivalu moderního tance Contemporary Dance Festival v Ankaře v sobotu 27. srpna od 20 hodin zatančí Albert Kaše. V tureckém hlavním městě se tanečník představí v sóle z choreografie Jiřího Pokorného Černý Mraky Nepláčou.

Opus Černý Mraky Nepláčou vytvořil Jiří Pokorný – dlouholetý člen světoznámého „Kyliánova“ Nederlands Dans Theater (NDT), který se dnes věnuje choreografii, spolupracuje s tanečními soubory a tvoří po celém světě. Dílo, jež původně vzniklo před devíti lety pro soubor DEKKADANCERS, bylo v obnovené premiéře, upravené na míru Pražskému komornímu baletu, uvedeno v květnu letošního roku. Černý Mraky Nepláčou jsou velmi taneční a dynamickou choreografií, jejímž ústředním tématem je přetvářka. Vizuálně dílo stojí na specifickém využití detailu výpravy, v tomto případě masky. Prvotní autorův impuls pro choreografii vzešel z kontrastu neživotné životnosti, kterou známe z klasického malířského stylu zátiší.

„Do Ankary dnes odlétá nejen náš sólista Albert Kaše, ale také umělecká vedoucí Pražského komorního baletu Linda Svidró, která se v Turecku zúčastní několika jednání, mimo jiné se zástupci české ambasády a zástupci místních tanečních souborů, turecké taneční konzervatoře nebo choreografem Ankarského státního baletu Özgürem Adamem Inancem,“ vysvětluje Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „V roce 2023 plánujeme za podpory české ambasády v Turecku uvést v Ankaře i celovečerní vystoupení.“

PKB se účastní festivalu Contemporary Dance Festival již podruhé za sebou, vystoupení se uskuteční ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Ankaře. Ve festivalovém programu se představí mnoho domácích i zahraničních umělců, workshopy, výstavy, filmové projekce a další akce s tematikou současného tance.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín