Scénografie v čase sociální izolace: |
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
| PQ,
TANEČNÍ MAGAZÍN |
PQ a kultura v karanténě
Hned několik informací ke kulturním událostem v době mimorádných opatření
Štítek: PQ
Pražské Quadriennale 2019 finišuje do cíle!
Poslední víkend. █ Nenechte si ujít audiovizuální projekt 36Q° v Malé sportovní hale na Výstavišti! █ Experiment s měnícími se hranicemi. █
Největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie na světě, která se v české metropoli koná jen jednou za čtyři roky, má před sebou poslední víkend. Nenechte si ujít jeden z nejvýraznějších projektů, který přetvořil celou Malou sportovní halu na Výstavišti v prostředí, kde umění potkává nejnovější technologie – od hudby přes světelný design až po virtuální realitu či senzorické zážitky. Jako hlavní část projektu „36Q˚“ vznikla v celém prostoru haly interaktivní instalace „Blue Hour“. Ve spolupráci s mnoha dalšími osobnostmi z nejrůznějších oborů ji připravil audiovizuální umělec Romain Tardy. V uměleckém týmu byla například výtvarnice Tereza Stehlíková či světelná designérka Pavla Beranová. Akreditace i kompletní program Pražského Quadriennale jsou k dispozici na www.pq.cz, jednodenní vstupenky jsou k dostání v síti GoOut.
Projekt „36Q˚“ („tři sta šedesátka“) představuje scénografii jako prostředí, kde technologie a umění splývají, aby vytvořily jedinečný zážitek. Kurátoři Markéta Fantová a Jan K. Rolník proměnili celou Malou sportovní halu v interaktivní smyslové prostředí, kde dostávají prostor obory jako světelný design, video projekce, zvukový design a kompozice nebo virtuální realita, taktilní design a kreativní kódování. Projekt je založený na intenzivní týmové spolupráci a propojuje zkušené umělce se začínajícími designéry za účelem kolektivní tvorby. Kurátorský a umělecký tým se zaměřil na experimentování s měnícími se hranicemi mezi „nehmotným“ či „virtuálním“ a „skutečným“ světem. Centrem „36Q°“ je imerzivní instalace „Blue Hour“ vznikající pod vedením audiovizuálního umělce Romaina Tardyho. Toho si mohou návštěvníci pamatovat například z loňského Signal festivalu, kde svou instalací oživil kostel Cyrila a Metoděje v Karlíně.
„Blue Hour (modrá hodina) je označení pro denní dobu těsně před setměním, kdy se šeří a vše okolo dostává nejčastěji právě modrou barvu. Přeneseně by měl název také odkazovat k nejasné hranici mezi dvěma jevy nebo světy: mezi dnem a nocí, virtuálním a reálným, fyzickým a digitálním. V širším slova smyslu by tento „tranzitní stav“, měl vypovídat o dnešní době, která se nachází na rozhraní předdigitální a podigitální éry a na počátku internetové provázanosti,“ vysvětluje umělecký lídr projektu Romain Tardy.
Na instalaci „Blue Hour“ se podílel tvůrčí tým složený z šesti pracovních skupin. Jejich vedoucími byli: Pavla Beranová (světelný design), Robert Kaplowitz (zvukový design), Tereza Stehlíková (senzorická prostředí), Shannon Harvey (systémová integrace), John Richards (experimentální zvuk) a Paul Cegys s Jorisem Weijdomem (virtuální realita).
Projekt „36Q˚“ vznikl díky materiální podpoře firmy Robe a dalších technologických a vývojářských partnerů, kterým se daří posouvat hranice oboru.
Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru probíhá až do 16. června na pražském Výstavišti, ostrově Štvanice, v prostorách DAMU a na mnoha dalších místech. Návštěvníkům nabízí expozice ze 79 zemí, více než 800 umělců z celého světa a přes 600 performancí, workshopů a přednášek. Více na www.pq.cz.
Foto: Tomáš Brabec
Eliška Míkovcová
pro TANEČNÍ MAGAZÍN
Nepropásněte Pražské Quadriennale 2019
Láska k divadlu, to je to, co mají všichni společné
Letošní PQ se nese v duchu Imaginace, transformace a reflexe
Více než 50-ti letá tradice , více než 17 tisíc přihlášek!
Letošní ročník pamatuje také na ochranu životního prostředí! Omezení plastů a upotřebení nábytku z výstavy je cílem současného PQ
Imaginace, transformace a reflexe – to jsou 3 základní složky, kterými se letošní ročník zabývá.
První složka jsou nerealizované věci, které se k divákovi ani nedostanou
Transformace – to je už okamžik, kdy umělec přetváří a tvoří
Reflexe – je jistá moudrost, zkušenost a vracíme se zase na počátek procesu
Všechny tři složky tvoří cyklický proces
Mezinárodní divadelní událost sezony s tradicí od roku 1967 – Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru.
Čtrnáctý ročník začal 6. června a potrvá do 16. června na pražském Výstavišti, v prostorách DAMU a na mnoha dalších místech. Během 11 dnů nabídne desetitisícům návštěvníků expozice ze 79 zemí, více než 800 umělců z celého světa a přes 600 performancí, workshopů a přednášek. Mezi hlavními hvězdami je ilustrátorka Olivia Lomenech Gill, italský operní režisér a scénograf Stefano Poda či audiovizuální umělec Romain Tardy. PQ představí tři soutěžní ; výstavy: Výstavu zemí a regionů, Studentskou výstavu a Výstavu divadelního prostoru. Nebudou chybět ani performativní projekty ve veřejném prostoru – Formace a Site specific festival. Výstava Fragmenty představí ikonické objekty scénografických legend. Audiovizuální projekt 36Q° přetvoří Malou sportovní halu. PQ Studio ukáže práce mladých tvůrců. V rámci PQ Talks se budou konat přednášky a diskuze s hvězdami světového divadla a scénografie. Připraven je i dětský program a workshopy v rámci PQ dětem.
„PQ 2019 představí scénografii jako umění jedinečných okamžiků. Není to pouhá výstava. Nebudeme představovat scénografii pouze prostřednictvím artefaktů, nebo jen jako dekorace a kostýmy tradičního divadla, nýbrž jako celkový zážitek. Scénografická díla jsou spojnicí mezi vnitřním světem umělcovy představivosti a fantazií publika,” vysvětluje umělecká ředitelka PQ Markéta Fantová.
PQ 2019 ovládá pražské Výstaviště
PQ se na holešovické Výstaviště vrací po dvanácti letech, aby oživilo nejen Průmyslový palác, ale
i celý přilehlý areál včetně Křižíkových pavilonů, Malé sportovní haly a část Stromovky. Na stejném místě proběhlo v roce 1967 také historicky první Quadriennale. Celým programem PQ se prolínají tři tematické okruhy – tři cyklicky se opakující fáze kreativního procesu: Imaginace, Transformace a Reflexe. Okruh Imaginace bude zahrnovat Studentskou výstavu, Site specific festival, program pro začínající divadelní tvůrce PQ Studio a program pro rodiny s dětmi PQ dětem. Okruh Transformace bude zahrnovat V&yacut e;stavu zemí a regionů, Výstavu divadelního prostoru, performativní projekt Formace propojující architekturu, urbanismus, tanec a pohybové divadlo. Dále projekt 36Q°, věnovaný světelnému a zvukovému designu, virtuální realitě či systémové integraci, a PQ Talks – sérii prezentací, přednášek i diskuzí. Okruh Reflexe bude zahrnovat výstavu Fragmenty. Napříč všemi tematickými okruhy se prolíná projekt Emergence, který se soustředí na scénografii v kontextu evropského dědi ctví a spojuje scénografy, kteří reagují na politicko-kulturní podmínky ve svých zemích.
Výstava zemí a regionů a Studentská výstava
Výstava zemí a regionů představí aktuální scénografické trendy, neobvyklé tvůrčí přístupy, ale i rozmanitost kultur a propustnost hranic. Součástí expozic jsou často také živé performance. Hlavní část výstavy se nachází v pravém křídle Průmyslového paláce a v Křižíkově pavilonu B, některé země a regiony však mají doprovodný program na různých místech v centru Prahy. Studentská výstava, ve které své práce představí jak studenti, tak mladí scén ografové a nové scénografické ateliéry, je umístěna v levém křídle Průmyslového paláce.
Dánsko: Virgin
Dánská expozice odkazuje na evropské lidové tradice a mýty spojené s panenstvím. Někteří věří, že panny jsou jediné bytosti, které dokáží zkrotit jednorožce. Umějí prý také procházet rojem včel, aniž by dostaly žihadlo, dívat se bez újmy do přímého slunce a obnovit plamen zhaslé svíčky. Jejich krev je podle některých léčivá a nosí štěstí. Dánsko takové kouzelné stvoření přiveze na PQ 2019 a vystaví ve vitríně. Ve světě, který nutí lidi se stále vyvíjet, se performer a scénograf Julian Juhlin pokusí svůj rozvoj naopak zastavit – a lespoň po dobu trvání performance.
Nizozemsko: SELF (Řezáčovo náměstí 2)
Velmi netradiční concept store režiséra Juliana Hetzela nabízí návštěvníkům pouze jediný produkt – mýdlo SELF. Díky velké oblibě estetické plastické chirurgie využívá lidský tuk z liposukce, který mění v luxusní zboží. Udržitelný produkt, vyráběný lidmi, z lidí a pro lidi. Co všechno je skutečné a co všechno jsme si ochotni koupit, abychom ze sebe smyli vinu? Performativní instalace nabídne jedinečnou mezioborovou zkušenost.
Česká republika: CAMPQ (Ostrov Štvanice)
V bezprostřední blízkosti vily Štvanice vyrostlo kontejnerové městečko – adaptační tábor pro mimozemské uprchlíky z dalekých planet. Výchozím bodem pro výstavu CAMPQ je pražské Výstavišti. Z něj budou návštěvníci dopraveni na Štvanici speciálním autobusem v půlhodinových intervalech. Kromě interaktivní výstavy bude na Štvanici uvedena také unikátní sedmihodinová imerzivní inscenace. Samotný CAMPQ bude během PQ volně přístupný veřejnosti. Na celonoční představení, které se koná 6., 8. a 10. června, je ovšem nutné si zakoupit vstupenku.
Finsko: Fluid Stages (DAMU, Containall, Střelecký Ostrov, PKC, Holešovická Šachta)
Na počátku konceptu výstavy Fluid Stages, kterou zorganizovala finská skupina Kokimo, stojí pojetí světa jako scénografické krajiny: jeviště, montáže a série scén. Jejich „fluidní scény“ se skládají z expozice v Průmyslovém paláci a sedmi samostatných performativních děl na různých místech v Praze. Každá z nich umožní nezvyklými kombinacemi smyslového vnímání návštěvníkům „přečíst“ svět. Přesné lokace a časy jsou k dispozici na www.kokimo.fi.
Česká republika: Praha není Česko
Kolektiv Intelektrurálně nabídne šest jednodenních výletů své cestovní kanceláře Praha není Česko. Na dramaturgii se podílí studenti KALD DAMU s výletem Na houby do Brdských lesů. Studenti ateliéru Intermédií brněnské FaVU vezmou účastníky na hranici skutečnosti, kolektiv studentů JAMU představí mytologickou postavu českého vodníka a sami kurátoři připravují výlet s podtitulem Bez práce nejsou koláče. Do projektu se zapojí také umělecko-antrop ologická skupina Czechia, která účastníky pozve na zájezd do Ústí nad Labem. Na jednotlivé výlety je nutné zakoupit vstupenku online nebo u stánku CK Praha není Česko na pražském Výstavišti během PQ.
Itálie: The Prague Experiment
Italští studenti se rozhodli otestovat návštěvníky PQ malým experimentem. V Průmyslovém paláci postaví IMAGINOMETR, vědecký výzkumný nástroj, s jehož pomocí si vždy jeden návštěvník vyzkouší, jak „zní“ jeho představivost. A to skrze sluchátka se speciální technologií pro přenos zvuku lícní kostí. Návštěvníci se budou v IMAGINOMETRu moci střídat jednotlivě ve dvouminutových intervalech.
Maďarsko: What is the Cloud?
Studenti scénografie z Maďarské univerzity výtvarných umění a studenti z Filozofické fakulty Rippl-Rónaie Kaposvárské univerzity vytvořili instalaci Cloud. Tento „oblak“ ukazuje, jak mohou naše myšlenky putovat, měnit tvar nebo se mrknutím oka proměnit v něco jiného – stejně jako mraky.
Fragmenty, které inspirují další generace
Cílem této složky je oslava scénografů z každé země
Výstava Fragmenty v Lapidáriu pražského Výstaviště oslavuje tvůrčí počiny, jež uchovávají podstatu určitého prostředí a společensko-politické éry. Každá zúčastněná země vybrala jediný objekt – kultovní či přelomové dílo z oblasti scénické výpravy, kostýmního výtvarnictví, světelného nebo zvukového designu, které vytvořila některá z legend těchto oborů.
Estonsko: Měsíční běs (Kustav-Agu Püüman)
S pronikavým kouzlem a sofistikovanou elegancí se Kustav-Agu Püüman mistrovsky zaměřuje na jednoduchý objekt, který rezonuje jak na osobní, tak na národní úrovni. Kufr, se kterým sám Püüman jako mladý chlapec prožil útěk z rodného Tallinu při bombardování v roce 1944 použil v inscenaci Měsíční běs, kde mladý arménský pár s kufrem uniká genocidě v roce 1915.
Švýcarsko: Stroj na neobvyklé povětrnostní jevy (Thom Luz)
Pro atmosférického čaroděje Thoma Luze hudba není jen rámcem, který jednoduše dláždí cestu novému, jinému světu; je mnohem více než jazykem a divadelním představením.
Česká republika: Morgiana (Iva Němcová)
Českou tvorbu zastupuje Iva Němcová – scénická a kostýmní výtvarnice, designérka a konceptuální umělkyně, která za svého života vytvořila téměř tři desítky divadelních inscenací doma i v zahraničí. Do tvůrčího tandemu ji rádi a často zvali přední čeští režiséři Daniel Špinar, Jan Frič nebo Miroslav Krobot.
Performance ve veřejném prostoru
Programové části Formace a Site specific festival, které se odehrají převážně před Průmyslovým palácem, v areálu Výstaviště a Stromovky, představí netradiční performativní projekty. Symfonii, kterou za letu svými pohyby vytvoří dvanáct cvičených holubů, uvede Robin Meier & Ensemble Cairn. Kolektiv Complejo Conejo a jejich šest antropomorfních ryb se budou toulat Prahou a napodobovat každodenní lidské chování. Vietnams ko-čínská umělkyně, badatelka a designérka Moi Tran představí improvizované pohybové performativní dílo The Circuit – A Movement Scenario, ve kterém vzdává hold vietnamským ženám. Norský divadelní spolek IZAM zase prozkoumá performativní potenciál dlouhého stání ve frontě. Riccardo Matlakas nechá ve svém projektu Melting Borders rozpustit politické symboly naší země: Skrze instalaci se zmrzlinovými kornouty v barvách trikolory se skrvny po rozpouštějící se zmrzlině stanou „sladkou vlajkou“ České republiky. Francouzští umělci Carolina E. Santo a Emmanuelle Gangloff s nadhledem reflektují skutečnost, že se Francie od roku 2003 PQ dosud neúčastnila. Svůj projekt v rámci Site specific festivalu pojali jako archeologický výzkum nazvaný Excavating the Remains of French Scenography in Prague. Švýcarský umělec Tom Greder přiveze do areálu Výstaviště svůj přenosný projekční kabinet Pan orama, jehož 360° otočná kabina přeměňuje realitu ve fantazii. Diváci uvnitř zažijí venkovní svět skrze jediné okno z naprosto nové perspektivy. Performanci na hranici tance a cirkusu pak nabídne společný projekt maďarských skupin SimorÁg DanCircus a Firebirds Productions nazvaný The Flock Project. Vzdušný vertikální tanec bude neobvyklou fascinující podívanou na zdi hotelu Mama Shelter.
Hvězdy PQ: ilustrátorka Olivia Lomenech Gill, operní režisér Stefano Poda
či audiovizuální umělec Romain Tardy
Mezi hvězdy letošního ročníku patří Olivia Lomenech Gill, kterou proslavila ilustrace knihy J. K. Rowlingové Fantastická zvířata a kde je najít. Kromě účasti v přednáškové sérii PQ Talks zařadí ilustrátorka i workshop určený dětem. Francouzský vizuální umělec Romain Tardy, známý jako zakladatel vizuální skupiny ANTIVJ, je uměleckým vedoucím audiovizu ální sekce 36Q°. Koordinuje skupinu významných umělců z mnoha oborů od hudby přes VR technologie až po světelný design. Jádrem projektu bude instalace Blue Hour – experimentální, interaktivní prostředí, které zaplní Malou sportovní halu na Výstavišti. Dalším významným hostem bude slavný operní režisér, scénograf a choreograf Stefano Poda. Do Prahy zavítá také výrazná kostýmní výtvarnice Fruzsina Nagy, jejíž práci mohli diváci vidět už během PQ 2011 v rámci projektu Extrémní kostým. Na PQ 2019 představí 8. a 9. června v Centrální hale Průmyslového paláce svou kolekci Taboo Collection.
PQ nabídne filmové i výtvarné workshopy pro děti
Děti do 15 let mají na celé PQ vstup zdarma. Vznikl pro ně ovšem i samostatný program PQ dětem a školám v Křižíkově pavilonu C. Program pro rodiny s dětmi i pro školy připravuje platforma Máš umělecké střevo? (MUS) ve spolupráci s několika českými umělci a samotnými žáky základních a středních škol. Na hlavní expozici nazvané „Zažij zázrak!“ spolupracovali umělci Markéta Hlinovská, Tereza Damcová a Kakalík. V doprovodném programu přichystali organizátoři workshop s ilustrátorkou Olivií Lomenech Gill. Nechybí ani filmová d&iac ute;lna s Aeroškolou, ve které si děti budou moci natočit vlastní film nebo otevřené dílny s MUS. Rezervace probíhají prostřednictvím GoOut.
Umění a technologie se spojí v Malé sportovní hale v projektu 36Q°
Projekt 36Q˚ („tři sta šedesátka“) představuje scénografii jako umělecké i technické médium, jež vytváří aktivní, smyslová a především nehmatatelná prostředí. Kurátoři Markéta Fantová a Jan K. Rolník promění od 8. do 16. června celou Malou sportovní halu v prostředí, kde splyne umění a technologie. Prostor dostanou obory jako světelný design, video projekce, zvukový design a kompozice nebo virtuální realita, taktilní design a kreativní kódování. Centrem 36Q° bude imerzivní instalace Blue Hour vznikající pod vedením audiovizuálního umělce Romaina Tardyho. Na instalaci se podílí tvůrčí tým složený z 6 pracovních skupin. Mezi vedoucími jednotlivých skupin je Pavla Beranová (světelný design), Robert Kaplowitz (zvukový design), Tereza Stehlíková (senzorická prostředí), Shannon Harvey (systémová integrace), John Richards (experimentální zvuk) a Paul Cegys s Jorisem Weijdomem (virtualní realita). Místo pro neformální setkání profesionálů z oblastí zvukové a světelného designu nabídne Sound Spot a Light Spot.
Mezinárodní tým kurátorů a organizátorů
- ročník Pražského Quadriennale vznikl pod vedením ředitelky IDU a generální ředitelky PQ Pavly Petrové, umělecké ředitelky Markéty Fantové a výkonné ředitelky Pavlíny Šulcové. Na přípravách se podílí 30 členný tým ve spolupráci s mezinárodními kurátory, 260 českými a zahraničními dobrovolníky a 16 stážisty.
11 dní, 79 zemí, 800 umělců, 600 akcí
Organizační tým čítá 40 lidí a asi 200 dobrovolníků!
PQ Talks je projekt, kde máte možnost poznat i hvězdy PQ
Prague Quadrennial of Performance Design and Space | 6. – 16. 6. 2019
www.fb.com/praguequadrennial
www.instagram.com/praguequadrennial/
www.twitter.com/PQ_2019
Jednodenní vstupenky:
// Základní: 350 Kč (lze zakoupit on-line i na místě)
// Student a mládež (16-18): 150 Kč (lze zakoupit on-line i na místě)
// Děti do 15 let: zdarma (volnou vstupenku je třeba vyzvednout na pokladně PQ)
// Rodič s dítětem: 150 Kč (lze zakoupit pouze na místě)
// Senioři a ZTP: zdarma (volnou vstupenku je třeba vyzvednout na pokladně PQ)
// Skupina (tj. nejméně 10 lidí) získává 10% slevu po rezervaci předem na accredatiation@pq.cz
Otevírací doba:
// denně 6. – 16. června od 10 do 20 hodin
// 8. 6. Pražská muzejní noc: 19 – 01, vstup zdarma
Poslední den je otevřeno do 16 hod
Předprodej: https://goout.net/cs/listky/prazske-quadriennale-2019/srne/
Kompletní program jsou k dispozici na www.pq.cz, jednodenní vstupenky jsou k dostání v síti GoOut
Eliška Míkovcová, Eva Smolíková
pro TANEČNÍ MAGAZÍN
Zvědavost je šance na zážitek!
31. ročník festivalu TANEC PRAHA začíná
Třicátý první Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA 2019 zahájí živelná a nekonformní korejská choreografka Eun-Me Ahn dílem „Let Me Change Your Name“. Opening festivalu proběhne ve třech večerech, a to od 3. 6. do 5. 6. v divadle PONEC. Další událostí sezony bude představení „OCD Love“ izraelské taneční skupiny L-E-V DANCE COMPANY a světoznámé choreografky Sharon Eyal a slavnostního zakončení se ujme francouzský akrobat a choreograf Yoann Bourgeois. Akce bude trvat až do 22. 6. a kromě Prahy bude probíhat v dalších 22 městech a obcích ČR.
Kromě zmíněných tří světoznámých hvězd tanečního nebe festival představí řadu významných zahraničních tvůrců například z Francie, Švýcarska, ale i vzdáleného Madagaskaru, Indonésie či Ghany. Výrazné zastoupení v programu mají domácí umělci, tentokrát nejen v regionech. TANEC PRAHA se propojil s Pražským Quadriennale (PQ), které se letos koná 6. – 16. 6., a vznikla tak dramaturgická linie Czech Dance Focus for PQ+, jež je zařazena i do programu PQ a uvede premiéru nové festivalové produkce i nejúspěšnější koprodukce Tance Praha posledních let. Přítomnost zahraničních hostů PQ nabízí vybraným dílům výrazné zviditelnění.
„Pro festival jsme pečlivě vybírali ze stovek nabídek tak, aby program byl pestrý, vysoce kvalitní, a dokázal oslovit nejrůznější cílové skupiny. Označujeme proto jako ,Family Friendly´ díla, která byla vytvořena pro dospělé diváky, ale jsou vstřícná i vůči dětem od školního věku, zážitky tedy lze sdílet mezigeneračně. Vedle tří událostí se nám podařilo objevit silné soudobé výpovědi v zemích s vlastními hlubokými tradicemi, ať už je to Madagaskar, Ghana nebo indonéský ostrov Jáva. Velké kontrasty i překvapení slibují mladé talenty z evropské platformy Aerowaves, jedni z nich navíc zapojí ve dvoudenním workshopu studenty JAMU. Tabea Martin byla kdysi rovněž objevem této platformy, její osobitý, dnes už zralý přístup se nebojí otevírat tabu pro teenagery i jejich rodiče. Nechybí řada českých děl, výjimečně nejen v regionech, díky úzké spolupráci s Pražským Qadriennale. Je na co se těšit,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha.
Markéta Perroud, umělecká spoluředitelka Tanec Praha a Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tanec Praha
Události sezony
Světově uznávaná jihokorejská tvůrkyně Eun-Me Ahn nadchla svou pulzující energií publikum už na 30. jubilejním ročníku v představení „Dancing Grandmothers“. Živelná mladistvá energie tanečníků se zde prolíná s minimalistickým hypnotizujícím vystoupením samotné autorky a světlo a tma, jemné a křiklavé odstíny, vážnost a humor se před našima očima proměňují stejně jako identita tanečníků.
Originální a bytostně živelný zážitek přiváži divákům rovněž izraelská choreografka Sharon Eyal, bývalá členka i umělecká ředitelka Batsheva Dance Company, která se svým souborem L-E-V Dance Company převedla v působivou taneční báseň text Neila Hilborna „OCD“ tematizující obsedantně-kompulzivní poruchu a motiv míjení v lásce. Energie představení podtržena vynikající živou hudbou jednoho ze zakladatelů izraelské techno scény DJ Oriho Lichtika zasáhne šestici tanečníků i publikum samotné až v nejzazších koutech nitra.
Živá hudba, avšak zcela jiného žánru, podkresluje i třetí Událost sezony. Program letošního ročníku slavnostně završí v prostorách Národní galerie v Praze – Malé dvoraně Veletržního paláce projekt francouzského umělce Yoanna Bourgeoise „Tentative approaches to a point of suspension“. Postavy a objekty se proplétají pokaždé v jiném prostoru za hranicí fyzična, ve snaze dosáhnout jediného momentu – „momentu zastavení“. Jedná se o naprosto fascinující, nedostižný zážitek plný poezie. Tvorbu Sharon Eyal iYoanna Bourgeoise představí festival TANEC PRAHA vůbec poprvé ve své historii.
Tanec jiných kontinentů
Festivalová dramaturgie pokračuje ve svém zkoumání světů odlišných kultur. Letos nabízí odvážné sólo madagaskarské tanečnice a choreografky Judith Olivie Manantenasoy nesoucí název „Métamorphose“. Dílo je strhující osobní zpovědí nejen autorky samotné, ale také ženského pokolení jako takového. Indonéský tanečník a choreograf Rianto nám zas otevře okénko do prolínání asijských kultur. Ve svém sóle čerpá z tradičního tance a hudby oblasti střední Jávy Lengger. Jeho virtuózní řeč těla doprovází jemný hlas a perkuse umělkyně z téže oblasti Cahwati v dokonalé symbióze. Nová mezinárodní koprodukce festivalu za podpory české ambasády v Ghaně s názvem „Eymen – Úhel pohledu“ vzniká v souhře choreografky a tanečnice Lenky Knihy Bartůňkové a zpěvačky Ridiny Ahmedové. Pracovaly s africkým souborem Ghana Dance Ensemble a přizvaly dva umělce ke spolupráci s českým tvůrčím týmem. Vytvářejí dílo, spojující tradice západní Afriky i střední Evropy, které se zabývá tématy stáří i smrti.
Ridina Ahmedová
Zeptali jsme se …
Lenky ,Knihy´ Bartůňkové a Ridiny Ahmedové
TM: Co Vám běželo hlavou, když jste uslyšely, že budete zpracovávat takové těžké téma jako je smrt?
Lenka: „První věc, která mě napadla, byla, že nechceme divákům ukazovat, co je to smrt, ale chtěla jsem, aby se představení diváka dotklo. Aby si všechno sám prožil. A okamžitě jsem Ridině sdělila, že tohle je pro mě úplně zásadní a nejdůležitější.“
TM: Jak lidé v Ghaně prožívají smrt blízkého člověka? Oslavují nebo truchlí?
Lenka: „Měly jsme to štěstí, že jsme se mohly jít podívat na pohřeb jednoho profesora, je to opravdu naprosto diametrální rozdíl v loučení se zesnulým. Naše kultura se neumí vypořádat s tímto tématem. V naší zemi je smrt strašná tragédie. V Ghaně trvalo rozloučení celý den, byla to jedna velká párty, kde hrála veselá hudba, tančilo se a zpívalo.“
Ridina: „Lidé sice také prožívají smutek ze ztráty blízkého, ale není to tragédie v tom smyslu, že by dotyčný skončil úplně. Zkrátka jen přechází do jiné dimenze.“
Lenka: „Mluvíme-li čistě o pohřebnictví, u nás je to spíše obchod. Navíc obřady pomalu i vymírají, některé rodiny je nemají v současnosti už vůbec. V Ghaně je pohřeb úplně zásadní. Vynaloží se na něj sice také velká částka peněz, ale oni na to pořádají sbírku.“
TM: Co na Vás ještě v Ghaně silně zapůsobilo?
Lenka: „Byla jsem už v Africe, věděla jsem, že se střetnu s chudobou, ale nejhorší pro mě asi bylo vidět ty plasty všude kolem. U nás už se o tomto problému hovoří, řeší se, píše se o něm. Ale v Africe jsem si uvědomila, že uběhne ještě nejméně 50 let než se tohle vůbec začne řešit, a to už je skutečně velice pozdě. Dýchl na mě z toho opravdový smutek.“
Děkujeme za rozhovor
Dance NEWs
V rámci linie Dance NEWs dává festival prostor mladým originálním tvůrcům úspěšným na evropské taneční platformě Aerowaves. Letos uvede outdoorové představení „House Beating“ polsko-rakouského uskupení Body Architects Hygina Delimata, do něhož se zapojí i studenti brněnské JAMU, a dále velmi zajímavé a podnětné dílo chorvatsko-francouzsko-italského souboru Premier Stratagème Forecasting, jež lehce výstřední formou zkoumá roli youtube v našich životech. Třetím je francouzský choreograf Sylvain Bouillet, který v ojedinělém duetu „White Gestures“ rozehrává na jevišti svůj vztah s osmiletým synem Charliem.
Ridina Ahmedová a Markéta Perroud
Tanec Praha Junior
Jako každý rok myslí dramaturgie také na děti a mládež: v sekci TP JUNIOR uvede pozoruhodné dílo švýcarské choreografky Tabey Martin „Pink for Girls and Blue for Boys“, které si zábavnou formou hraje s genderovými stereotypy, a v rámci PQ+ úspěšnou interaktivní taneční inscenaci Barbory Látalové „Karneval zvířat“, jež vznikla na motivy stejnojmenné hudební suity francouzského skladatele Camille Saint-Saënse. Festival pozve diváky i k nahlédnutí do procesu tvorby nové inscenace téže autorky, na níž pracuje se spisovatelkou a performerkou Terezou Říčanovou, pod názvem „Jak se dělají Kozí kraviny“.
Czech Dance Focus for PQ+
V rámci této linie mohou diváci zhlédnout úspěšný, tanečně-audiovizuální projekt Věry Ondrašíkové „Guide“ ověnčený řadou cen u nás i v zahraničí či pozoruhodnou performanci Viktora Černického „PLI“, která letos získala hlavní cenu České taneční platformy. Nechybí autorské sólo Terezy Hradilkové „Nepřestávej“,doprovázené živě prvotřídním a uznávaným předním multimediálním umělcem Floexem, či humorný duet francouzsko-belgické autorky Karine Ponties „Same Same“, v němž tančí divadelní režisérka Petra Tejnorová
s choreografkou a tanečnicí Terezou Ondrovou, která byla letos za svůj interpretační výkon také oceněna na České taneční platformě. Obě díla získala na stejném festivalu rovněž zvláštní uznání mezinárodní jury.
Tanec v regionech
Festival je vynikající příležitostí pro prezentaci nejzajímavějších děl českých umělců po celé ČR, optimálně v kombinaci se zahraničními díly. Zpravidla jde o kombinaci in-door a out-door produkcí, které z bohaté nabídky vybírají regionální partneři festivalu – viz program TANEC PRAHA v regionech.
Doprovodný program
V Praze i regionech přibližujeme práci vybraných umělců také v doprovodném programu, který nabízí workshopy, diskuse i fotografickou dokumentaci z výzkumu na africkém kontinentu. Vnímání kontextu tvorby vybraných umělců je důležité pro hlubší pochopení děl, která uvádí.
Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA je jednou z největších událostí v kulturním kalendáři ČR. Každoročně od roku 1989 festival představuje pestrost a kvalitu aktuální zahraniční a tuzemské taneční scény, dává prostor pro experiment i přesahy do jiných žánrů, podporuje vznik nových děl v roli koproducenta.
Pořádá: Tanec Praha z.ú.
Za kontinuální podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha
Za víceleté podpory: Kreativní Evropa, Aerowaves, Město Plzeň, Město Brno
Za podpory: Rakouské kulturní forum, Velvyslanectví ČR v Akkře, Plzeňský kraj, Francouzský institut v Praze, Velvyslanectví Izraele v ČR
Hlavním mediálním partnerem festivalu je Česká televize
Děkujeme všem partnerům a podporovatelům, které najdete na:
https://tanecpraha.cz/cs/partners
Více informací na:
https://www.facebook.com/tanecpraha
https://www.instagram.com/tanecpraha
Kateřina Kavalírová, Eva Smolíková
Foto, video: Eva Smolíková
TANEČNÍ MAGAZÍN