Štítek: národní divadlo

„KYLIÁN – Mosty času“

První premiéra sezóny Baletu Národního divadla je poctou významnému českému choreografovi Jiřímu Kyliánovi i jeho tvorbě, inspirující umělce po celém světě. Zároveň oslaví českou státnost, svobodu a 100 let existence Československé republiky. Proběhne 11. 10. 2018 v pražském Národním divadle.

„OSLAVA SVOBODY“

„Tanec nevyjadřuje jen radost, smutek nebo jiné citové rozpoložení, může být i modlitbou, rituálem, terapií nebo intelektuální strukturou.“ (Jiří Kylián)

Komponovaný večer „KYLIÁN – Mosty času“ vznikl u příležitosti 100. výročí vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918, které bylo bodem zvratu v českých dějinách a dodnes je symbolem svobody a demokracie. Právě svoboda tvorby je to, co mají všechny formy umění společné. Na počest této klíčové události vybral Jiří Kylián svá čtyři díla – „Žalmová symfonie“, „Bella Figura“, „Petit Mort“ a „Šest tanců“.

Jiří Kylián je jedním z našich nejuznávanějších a nejrespektovanějších umělců, a to v celosvětovém měřítku. Jeho práce je nesmírně rozmanitá a kreativní, neustále hledá nové cesty a způsoby vyjádření. Kyliánovo široké umělecké dílo, které čítá více než sto kusů, překvapuje svou emoční hloubkou, vnitřním rozechvěním, silnou dramatickou linkou, ale i hravostí. Dominantními tématy pro něj vždy byly motivy lásky a smrti a vše mezi tím.

Kylián je velmi úzce spjat s Nizozemským tanečním divadlem (Nederlans Dans Theater). V roce 1975 se stal jeho uměleckým šéfem, na této pozici působil od roku 1999, až do roku 2009 však zůstal kmenovým choreografem souboru. Coby ředitel divadla uvedl na evropskou scénu mnohé dnes světově uznávané choreografy, jako je Mats Ek či Ohad Naharin. Mezi tanečníky, které inspiroval i k tvorbě, pak byli Nacho Duato, Paul Lightfoot, Patrick Marin, Mario Radačovský nebo Johan Inger. Kyliánova díla jsou inscenována napříč kontinenty.

Michal Štípa a další členové souboru při zkouškách představení „KYLIÁN – Mosty času“

Letos Jiří Kylián oslavil 70. narozeniny a stal se členem francouzské Akademie des beaux-arts, což je nejvyšší pocta, kterou lze ve světě umění získat. Doposud se členství v této prestižní akademii udělovalo v sedmi uměleckých disciplínách. 25. dubna 2018 (kdy byl zvolen Jiří Kylián) se choreografie (a tanec) stala novou kategorií. V současné době se Jiří Kylián věnuje také filmové taneční tvorbě a fotografii.

JIŘÍ KYLIÁN V NÁRODNÍM DIVADLE

Kyliánovo choreografické dílo je v Čechách známé právě díky Národnímu divadlu v Praze. V minulosti uvedlo ND choreografie „Návrat do neznámé země“, „Stamping Ground“, „Sinfonietta“, „Polní mše“, „Dítě a kouzla“, „Petite Mort“ nebo „Last Touch“.

Národnímu divadlu je ctí, že může tímto komponovaným večerem českému divákovi znovu představit tvorbu tohoto jedinečného tvůrce.

„CELEBRATING KYLIÁN!“

Výjimečnost premiéry ¨“Kylián – Mosty času“ se promítá i do nabídky doprovodných programů, kterými by Národní divadlo chtělo doplnit mozaiku výsledného obrazu tvorby Jiřího Kyliána v plné kráse a poučené hloubce.

Zhlédněte představení a přidejte k tomu návštěvu multimediální výstavy, přijďte na Hovory s… inscenačním týmem anebo na taneční sál do Anenského areálu na baletní dílnu určenou široké veřejnosti, kde prostřednictvím předních sólistů nahlédneme do Kyliánova rukopisu a dalších souvislostí.

Již od 10. října bude otevřena v Provozní budově B na náměstí Václava Havla výstava „Celebrating Kylián!“ Expozice byla připravena na počest 70. narozenin Jiřího Kyliána v loňském roce v nizozemském Haagu. Iniciovali ji Holland Dance Festival, Kylian Productions, divadlo Korzo, Nizozemské taneční divadlo (NDT) a Zuiderstrandtheater. Již v červnu tohoto roku jsme výstavu na týden otevřeli, nyní máte opět možnost zhlédnout velice unikátní archivní záběry – vidět Jiřího Kyliána při tvůrčí práci je zážitek. Výstavu doplní i český koutek, ohlédnutí za Kyliánovým repertoárem na českých jevištích.

Výstavu připravuje Kyliánův nadační fond v Praze ve spolupráci s Národním divadlem a festivalem Tanec Praha. Expozice se koná za laskavé podpory a supervize Nizozemského tanečního divadla (NDT) a Kyliánovy nadace v Haagu.

Kdy: 10.─14. října denně od 13 do 22 hodin

a 15. ─25. října denně od 13 do 22 hodin.

HOVORY S…

71 let života a 52 let umělecké tvorby to je jistě z hlediska běhu vesmíru jen jeden nádech a výdech, pouhý mžik, ale z úhlu lidské perspektivy je to kus života naplněného prací, tvorbou, soustředěním, nadšením i zoufalstvím, vírou i ztrátou iluzí…

Pokud se chcete dozvědět více o životě a tvorbě tohoto slavného choreografa, pak neváhejte a přijďte do Národního divadla na besedu s Jiřím Kyliánem, kterou povede umělecký šéf Baletu ND, Filip Barankiewicz.

Kdy:  8. října 2018 v 15 hodin ve foyeru na 1. balkóně Národního divadla

BALETNÍ DÍLNA – „JUST KYLIÁN“

Jiří Kylián byl zvolen členem francouzské Akademie des beaux-arts, což je nejvyšší pocta, kterou lze ve světě umění získat. Doposud se členství v této prestižní akademii udělovalo v sedmi uměleckých disciplínách, 25. dubna 2018, kdy byl zvolen Jiří Kylián, se choreografie (a tanec) stala její novou kategorií. Jsme, jako Národní divadlo,  na Jiřího Kyliána velice hrdi a vážíme si i možnosti uvést na jeviště čtyři jeho díla v rámci inscenace „Kylián – Mosty času“.

Dozvíte se o jeho tvůrčích obdobích, rukopisu, milnících…

Kdy: 21. října 2018

Dílnu doporučujeme dospělým a dětem od 12 let.

Cena: 180 Kč

Kde: v prostorách Baletu ND, Anenské nám. 2, Praha 1

Rezervace nutné na: balet@narodni-divadlo.cz

nebo k.hanackova@narodni-divadlo.cz

PŘÍMÝ PŘENOS ČT

Slavnostní premiéra „KYLIÁN – Mosty času“ bude vysílána v přímém přenosu Českou televizí na kanálu ČT Art. Pokud se vám nepodařilo získat vstupenky na tento večer, nezoufejte, protože představení bude streamováno na piazzetě ND. Zažijte tak premiéru živě spolu s géniem loci na divadelním náměstí Václava Havla.

Kdy: 11. října 2018 ve 20.15

„RŮZNÉ BŘEHY“

Monografie, kterou si můžete zakoupit jak v divadle, na pokladně nebo v e-shopu, se zabývá rozmanitou tvorbou Jiřího Kyliána, analyzuje, mapuje umělcovu dlouholetou spolupráci s Nizozemským tanečním divadlem a jeho vztah k rodišti. Důležitou součástí publikace jsou početné fotografie

Cena: 490 Kč

Foto: Archiv ND a TM

Helena Bartlová, Národní divadlo

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Předkrm deváté StarDance na ZLATÉ PRAZE

Českému Rambovi se líbila rumba █ Co na to náhradník „Geňa“? █ Oldřich jako bukanýr █ Veronika pospíchala █ Na pódiu „malý Beethoven“! █

Na svátek Matouše, v pátek 25. září probíhala na piazzetě Národního divadla, nazvané Náměstí Václava Havla,  po celé odpoledne atraktivní akce. Začala ve 14.45 a končila až o sedmé hodině podvečerní. Musela být nutně v hledáčku TANEČNÍHO MAGAZÍNU. Byla  totiž věnována nejen 55. ročníku televizního festivalu ZLATÁ PRAHA, ale zejména 9. ročníku populární soutěže StarDance. Ta začíná naostro o polovině října. Vše moderoval tanečník a spisovatel v jedné osobě Jan Onder.

V Big-bandu Milana Šoltésze nehraje pouze „malý Beethoven“, ale i půvabné dívky

Na rozdíl od vlastní televizní soutěže, kde bude hudebním doprovodným tělesem Moondance orchestra Martina Kumžáka, však zde hrál živě jiný doprovodný orchestr. Jednalo se o špičkový Big-band Milana Šoltésze. Tento kapelník, důvěrně nazývaný přezdívkou „Šogi“ (čehož se hned několikrát „dopustil“ i zmíněný moderátor celé akce Jan Onder), dokáže kolem sebe soustředit přední muzikantské mistry oboru. Dokladem byl kupříkladu známý pozounista Pavel Šír (pro svou vizáž nazývaný „malý Beethoven“ či „malý Beathoven“, podle lásky k beatu), ale i mnohá další přední jména instrumentalistů.

Kapelník Milan Šoltész s trubkou, jejíž konstrukci sám vymyslel a jíž vyrábí podnik Amati Kraslice

Před již zmíněným vynikajícím hudebním tělesem Milana Šoltésze se nejprve objevilo tančící duo Veronika Arichteva – Michal Necpál. Křehká herečka, která ani při tanci nezapře, že je manželkou předního mladého režiséra Bisera A. Arichteva a dcerou filmového producenta, sice pospíchala, ale i tak se věnovala patřičně dlouho lovcům autogramů. Příznivci to ocenili dlouhým potleskem.

Po instrumentální přestávce se předvedl další taneční pár: Jiří Dvořák a Lenka Nora Návorková. Představitel drsných a mužných filmových, televizních i divadelních rolí opět přesvědčil, že je idolem ženských srdcí. Některé dámy jej dokonce nazývají i českým Rambem. Tentokrát však Dvořák dokazoval, že je mu vlastní i galantnost, romantika a jemný styl projevu. Inu, jak tanec dokáže měnit lidi…

Richard Genzer na poslední chvíli zastoupil zraněného Václava Koptu a hned se blýskl zvedačkou partnerky Jany Zelenkové

Po dalším kratším orchestrálním intermezzu se na improvizovaném tanečním parketu objevili Richard Genzer a jeho taneční spolubojovnice Jana Zelenková. Ta si na populárního „Geňu“ musela zvykat místo herce, klavíristy a textaře Václava Kopty, který z důvodů zranění odstoupil. Ale Richard v sobě nezapřel někdejšího tanečního lídra skupiny UNO. Václava dokonale nahradil a vše korunoval dokonalou zvedačkou Jany.

Tančí Daniela Šinkorová a Michal Padevět

Po nich se představili Daniela Šinkorová a Michal Padevět. Daniela v sobě určitě nenechá tlumit divokou slovenskou krev. Již tento krátký „zákusek“ byl jasnou pozvánkou ke skutečné televizní soutěži, kde to oba jistě rozbalí naostro.

Oldřich Navrátil s Kamilou Tománkovou působili exoticky

Jedním z vrcholů odpoledne byla show herce Oldřicha Navrátila s Kamilou Tománkovou. Herec v bukanýrském šátku a tanečnice v temně rudých šatech dali vzpomenout na minulé StarDance, kde patřili k ozdobám televizního parketu.

Monika Bagárová a Robin Ondráček v rozhovoru s moderujícím Janem Onderem (vlevo)

Překvapivě a neplánovaně se objevil i pár Monika Bagárová – Robin Ondráček. Sličná pěvecká interpretka ukázala, jak je jí pohyb i tanec vlastní. A profesionální mistr svého oboru ji pouze v minimálních detailech korigoval. I tady byly vidět zjevné rezervy. Co od nich uvidíme až to spustí naplno?

Následovaly rozhovory i autogramiády, které probíhaly vlastně průběžně… Za Šoltészova doprovodu si zazpíval i mladý a úspěšný Radek Banga. Moderátor se na chvíli převtělil do role instruktora a lídra svých televizních „Hrátek s Janem Onderem“. Poté parket patřil Janu a Jonáši Tománkovým a Šárce Kosmákové. Je vystřídal Marek Zelinka s Veronikou Lálovou. Pak se v rolích instruktorek objevily herečka Dana Batulková a skokanka o tyči Kateřina Baďurová. Je doplňoval nezbytný Jan Onder a Marie Nahodilová. Poté se představila Veronika Lálová sólově. Se sambou. A po dalším vystoupení tria Jan Tománek – Jonáš Tománek – Šárka Kosmáková opět. Tentokrát s André Negarem a salsou.

Bylo to skutečně nabité odpoledne, pozdní odpoledne a podvečer. Dává to  vše dohromady tušit, že devátý cyklus StarDance bude stát za to.

3 dotazy pro účastníky páteční taneční show:

Populární herec Jiří Dvořák (vpravo) se podepisuje, společně se svou taneční partnerkou Lenkou Norou Návorkovou (blíže k objektivu)

Herec Jiří Dvořák na dotaz, jaký tanec má nejraději odpověděl:

„Dříve jsem asi nejvíce míval rád rumbu. Je pravda, že se teď situace kvůli mým kyčlím trochu změnila. Tak možná budu rád, když vůbec tu rumbu ve zdraví přežiju.“

Richard Genzer v sobě nezapře někdejšího tanečníka skupiny UNO

Populární herec, komik, ale původně tanečník, Richard „Geňa“ Genzer se svěřil:

„Je pravda, že si s Václavem Koptou děláme občas navzájem z hecu psí kusy. Moc bych za to nedal, že mi tohle Vašek provedl schválně…“ 

Daniela Šinkorová bude mít letos ve StarDance premiéru

Půvabná zpěvačka a herečka Daniela Šinkorová v nadsázce prozradila:

„Na StarDance jsem se těšila skoro odmalička. Vlastně dříve, než vůbec vznikla.“

Foto: MTF Zlatá Praha 2018 a autor

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Co se nechvěje, není pevné aneb Národní divadlo se chvělo pro PETRA ZUSKU

Petr Zuska oslavil své narozeniny v ND představením „Chvění“

15. září oslavil choreograf, tanečník  a bývalý šéf Baletu ND v Praze své narozeniny a v rámci této oslavy, ale i v rámci festivalu  Zlatá Praha, mohli diváci zhlédnout inscenaci „Chvění“.

Petr Zuska (rozhovor s ním najdete na stránkách TANEČNÍHO MAGAZÍNU) je tvůrcem evropského formátu, kterého milovníkům tance představovat nemusíme. Výjimečný choreograf, profiluje se jako individuální osobnost, což na inscenaci „Chvění“ jednoznačně vidíme. Ve své tvorbě využívá inovativní přístup k moderní tvorbě, ale také je schopen celistvě uchopit dějový balet.  Jeho inscenace jsou promyšlené, najdeme tu svět symbolů, duchovní otázky a možná také filozofické otázky, protože jak nám Petr Zuska kdysi sám řekl, přál si být v mládí filozofem.

Chválen i kritizován si šel Petr Zuska vždy svou vlastní cestou, věrný svému přesvědčení. Na svém kontě má (od roku 1990) více než padesát inscenací pro zahraniční i domácí soubory.

A samotné „Chvění“?  Dílo je  obrazem plným symbolů, dotýká se řady témat spojených s lidským bytím, koloběh života a smrti, koloběh opouštění.  Pláč a smích, válka a mír. Velké chvění se může změnit v zemětřesení, může znamenat konec, ale i začátek. Chvění je tu od počátku a my jsme jeho součástí.  Je patrné, že inscenace samotná nedá divákovi ani na chvíli odpočinout. Neustále je nucen sledovat, cože se to na jevišti děje a jaké filozofické otázky si má  právě klást.

Název „Chvění“ vychází ze stejnojmenného alba souboru Hradišťan Jiřího Pavlici.  Větší část hudební plochy pak ale patří Henryku Mikolaji  Góreckému.  Hradišťan a hudba Henryka Góreckého?  Ostrý kontrast. Ne  každý musí obdivovat či uznávat toto spojení, ostatně ani já nejsem příznivcem této směsice. Ale závěrem představení si  říkám: „A proč ne?“  Petr Zuska vybíral hudbu svým srdcem, ukazuje nám své pocity, tak proč kritizovat. I tato nesourodá kombinace hudby  vytváří harmonický celek.

„Chvění“ začíná první větou 3.symfonie Henryka Góreckého. Temno, snad zánik, snad mizení ve věčnosti. Těla tanečníků, vypadajících jako černé stíny, mumie či přízraky, sklouzávají po schodech z pozadí scény, hlavu zahalenou černou látkou. Na kraji jeviště se chvíli zděšeně zastaví – a zmizí.. navždy? Následuje jedna vlna těl za druhou. Klikatá bílá čára vprostřed jeviště značí možná nějaký velký zlom a po něm přichází zemětřesení, tedy pěkně silné zachvění. Tento smutný obraz evokuje hned několik vkladů – může to být abstraktní koloběh života, vznik a zánik, může to také být jako valící se láva z puklin země, možná i oběti něčeho zlého.

Poté na scénu vstupuje muž v černých kalhotách, s kufrem v ruce a na schodišti stojí žena v bílých šatech. Bolestné loučení. Snad je to partner, snad syn. Ale utrpení  a bolest je cítit naprosto hmatatelně. Objevují se ale i další muži s kufry v ruce, všichni se někam ubírají a mizí. Zde si můžeme představit válku, miliony Židů odcházejících do koncentračních táborů, miliony srdcervoucích loučení. Na konci prvního dějství sedí žena a muž na kufrech se svěšenými hlavami, vše se noří do tmy. 

Ve druhé části inscenace  zazní naprostý kontrast s Góreckého hudbou – Hradišťan. Písně o posledním se třesoucím listu na platanu znějí vesele a hravě, najednou všechno jásá. Oslava života.Tanečníci i jejich partnerky mají na sobě dlouhé, bílé plisované sukně.  Doslova jako divoši, kteří vydupávají u svých ohňů energii z Matky Země.

Ale opakuje se tu i naléhavá otázka: A co já?  Chvějící se list na platanu svůj úkol nepokazil, ale co já?

Na konci představení se opět objeví černý šál a bere s sebou všechno. Jako čas.

Je nutno vyzdvihnout Ayay Watanabe, její procítěné pohyby. Spolu s Ondřejem Vinklátem tvoří dvojici, z které opravdu doslova číší veškeré emoce.

„Chvění“ získalo  Výroční cenu portálu Opera Plus za nejlepší choreografii.

Na úplný závěr tanečníci blahopřejí Petru Zuskovi k jeho životnímu jubileu a ten symbolicky také sjíždí po schodech do „Věčnosti“….

O přestávce a po představení proběhla v divadle autogramiáda a  zájemci si mohli koupit knížku  „Trio pro jednoho“, která přibližuje tvorbu Petra Zusky  –  průběh autogramiády nám přibližuje trio snímků  i fotografie titulní

 Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

PUDL, ŠKRABAL a PECHLÁT

P + P = Pechlát a pudl. Kde? V herecké šatně Divadla Komedie a potom HaDivadla!

Studio Rote uvede v rámci festivalu „Příští vlna/next wave“ premiéru inscenace-monodramatu „Zjevení pudla“ s Martinem Pechlátem v jediné roli. Pechlát se tak po několika letech vrací do Divadla Komedie, kde ztvárnil své nejznámější role. Monolog z herecké šatny po nepovedeném představení Goethova Fausta byl v květnu 2018 oceněn na slovenském festivale Nová Dráma. Premiéra proběhne 29. září 2018 od 16 a 18 hodin v Divadle Komedie. V rámci festivalu bude představení uvedeno také 13. října v brněnském HaDivadle od 16 a 18 hodin.

„Proč mě nikdo neupozornil, že trik s bílým pudlem se změnil na trik s pudlem černým?“ ptá se charakterní herec po zkaženém výstupu. Text, jehož autorem je Ondřej Škrabal, tvoří dovětek ke Goethově slavné dramatické básni Faust, především ke známé scéně proměny pudla v Mefista. Představitel Fausta v pánské šatně analyzuje podivné události, které se na scéně odehrály během „rutinního” představení. Jako každému nespolehlivému vypravěči, ale ani jemu. nakonec nemůžeme věřit, že je ten, za koho se vydává, ani že jedná na stejném místě a ve stejný čas.

„Text odkazuje k netečnosti či absenci názoru, která se může za uměním skrývat. Herec zde naplňuje mýtus umělce: pohybuje se na neznatelné hranici mezi divadlem a realitou a ztrácí schopnost rozeznat zlo. Právě to je pro nás pudl – něco zdánlivě blízkého, o čem netušíme, že by mohlo znamenat zkázu“ dodává režisér Ondřej Škrabal. Monolog „Zjevení pudla“ vznikl přímo pro herce Martina Pechláta, který v současné době Fausta ztvárňuje v inscenaci Národního divadla.

Představení probíhá přímo v herecké šatně a kapacita je proto omezena pouze na 25 diváků.

Zjevení pudla | Studio Rote

Premiéra v rámci festivalu Příští vlna/next wave

29. září 2018 v 16 a 18 hodin v Divadle Komedie, Praha

13. října 2018 v 16 a 18 hodin v HaDivadle, Alfa pasáž, Brno

Hraje: Martin Pechlát

Text a režie: Ondřej Škrabal

Hudba: Aid Kid

Kostýmy a loutky: Tereza Havlová

Produkce: Jakub Rálek

Více informací najdete na: www.studiorote.cz a nextwave.cz

Foto: archiv Studiorote

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN