Chybí zkušební prostory

Palčivá otázka nejen, ale zejména pražských souborů, se probírala 17. 9. za účasti předních tanečních i divadelních odborníků

V úterý 17. 9. 2019 proběhlo ve Studiu 26 v Nové síti otevřené setkání na téma Mapování současného stavu absence zkušebního domu v Praze. Diskuze o zhoršení již tak nesnadné existenční situace pro nezávislé performativní umění.

Řada z nově vzniklých prostorů se začíná potýkat s nedostatkem míst pro nutný umělecký rozvoj. Nejsou schopny zabezpečit umělcům/umělkyním dostatek času na řádné zkoušení v prostoru před premiérou či následnými reprízami. Stejně tak umělci/umělkyně začínají silně pociťovat nedostatek možností pro výzkum, zkušební proces či osobní umělecký rozvoj Téma absence zkušebního domu výrazně rezonuje napříč pražskou nezávislou scénou. Nutnost sdíleného prostoru pro tvorbu a umělecký research je více než na místě. Otevřené setkání předních představitelů pražské nezávislé scény poukázalo na neutěšenou situaci, možná řešení a funkční budoucí modely nápravy.

V nejbližších týdnech vznikne společné stanovisko/manifest, který umožní zapojit širší uměleckou obec a vytvoří platformu pro lepší komunikaci se zástupci města Praha. V horizontu jednoho roku budou následovat další kroky v mapování a vyhodnocování situace, které budou prezentovány na první nezávislé konferenci pro performativní umění – Industry Get-Together v Praze.


Účastníci:
Yvona Kreuzmannová (TANEC PRAHA)
Šárka Maršíková (CIRQUEON)
Lída Vacková (Studio ALTA)
Jiří Šimek (Ufftenživot, nezávislý umělec)
Za odbornou veřejnost: Kryštof Koláček (Asociace nezávislých divadel ČR), Ewa Zembok (Divadlo X10), Braňo Mazúch (KALD DAMU)
Za Novou síť: Adriana Světlíková, Aneta Hladovcová, Petr Dlouhý, Petr Pola

NOVÁ SÍŤ

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

JIŘÍ ŠIMEK zve na zajímavý výzkum

Zapojte se do společného uměleckého výzkumu, který se stane základem pro novou inscenaci „Words of Apology“ souboru Ufftenživot

V minulém roce měl premiéru Projekt „Neboj_ aneb Show tanečníka Jiříka“. Na začátku tohoto procesu nebyl konkrétní záměr, spíše pocit. Zkoušení probíhalo zhruba půl roku a to tak, že jsem, kdykoli to bylo možné, přišel na zkušebnu a plnil jediné zadání – hýbej se”. Což můžeme chápat v tom nejširším slova smyslu – tanec, mluvení, zpívání, skákání, přemýšlení a další významy. Můžeme sloveso „hýbat se” chápat i naprosto metaforicky.

Workshop povede Jiří Šimek. Co k tomu říká? „Smyslem toho, co jste teď četli je navodit pocit určitého zmatku, řekněme komplexnosti a šíře, kterou nelze obsáhnout. Přirozenou reakcí nás lidí je vytvářet škatulky „pro lepší přehlednost” i přesto, že nakonec skončíme zase u spousty škatulek, které jsou nakonec ještě nepřehlednější. Abych se se zadáním “hýbej se” dokázal popasovat, bylo nutné vytvářet něco čemu říkám “dočasné hranice konkrétnosti”, které se po vytyčení můžou rozpustit klidně okamžitě. Tento proces mě přivedl k několika strategiím, které potřebuji ověřit ve spolupráci s někým dalším…“
Pokud jste dočetli až sem a oslovilo vás to, můžete přemýšlet o zapojení se do tohoto výzkumu.

Během tří dnů bude nabídnuto k dispozici několik podnětů:

První den Pracujeme se slovem, ať už se jedná o improvizovanou poezii, vyprávění příběhu anebo interpretaci textu – hledáme sdělení a spolupráci s divákem.

Druhý den Pokračujeme ve stejném hledání, ale s pohybem – vlastní jednoduchá choreografie, improvizace, interpretace jiného materiálu – hledáme sdělení a spolupráci s divákem.

Třetí den Kombinujeme vše dohromady, nezáleží na tom, jestli mluvíme, zpíváme nebo tančíme. Jsme a tvoříme tady a teď.
Poté bude navázáno tematickým brainstormingem – „v jakém kontextu / světě tvoříme / žijeme a jak bychom tvořit/žít měli”.

A Jiří Šimek pokračuje. To vše bude vznikat na základě cvičení a podnětů, které jsme vytvořili a využíváme v tvorbě souboru Ufftenživot. Tento workshop bude zahájením zkoušení nové inscenace souboru s pracovním názvem ,Words of Apology´, jehož tématem je – jaké způsoby uvažování produkují systémy, ve kterých žijeme. Například fenomén ,online nenávisti´ a Fake NEWS – Je to pseudozlo opravdu v lidech, anebo jen lidé dělají to, k čemu je programuje zřízení, ve kterém žijí? Co když naše chování do velké míry ovlivňují platformy, které využíváme a systémy, ve kterých žijeme? Možná je třeba tvořit takové systémy, které neprodukují nenávist, nedevastují planetu a nepřispívají ke společenským rozdílům. Jedním ze způsobů, jak dosáhnout takových systémů je lidská představivost – a to v duchu citátu Alberta Einsteina – ,Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila´”, dokončuje Jiří Šimek.

Jiří Šimek (vpravo) se Sárou Arrnsteinovou

Jako účastník výzkumu získáte třídenní intenzivní “komplexní posilovnu”, ve které nezáleží, jestli posilujete tělo anebo mysl, protože celou dobu můžeme posilovat oboje najednou. Nahlédnete pod pokličku souboru Ufftenživot. Budete stát u iniciace projektu WoA, a pokud si budete s pořadateli rozumět, je možné, že do budoucna můžete spolupracovat na dalších projektech.

Účast je zdarma, je ale nutné být na workshopu všechny tři dny. Workshop je určen pro zkušené tanečníky a herce a je English friendly. V případě zájmu napište pět vět o sobě a svých zkušenostech na E-mail: jirka@ufftenzivot.cz.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Známý soubor Ufftenživot volá o pomoc!

 „Hledáme producenta! Někoho, kdo se bude o tenhle soubor starat a vytvoří mu prostor pro tvorbu. V tomto roce máme naplánované dvě premiéry a získali jsme na ně finance. Nepotřebujeme někoho, kdo nám bude chodit nakupovat věci, ale partnera schopného zároveň administrativy.“

Soubor, respektive duo Ufftenživot volá o pomoc! Hledáme producenta! Někoho, kdo se bude o tenhle soubor starat a vytvoří mu prostor pro tvorbu. V tomto roce máme naplánované dvě premiéry a získali jsme na ně finance.

Práci specifikují : „Nepotřebujeme někoho, kdo nám bude chodit nakupovat věci a dělat sváču, ale někoho kdo to vezme do rukou a pomůže s koordinací zkoušení. Ale i dokáže zpracovat vyúčtování grantu pro MK ČR, MHMP, SFK, městské části, nebo další úřady. Aby vznikla inscenace, je potřeba partnerství – umělec a producent – a teprve z téhle syntézy může něco vzniknout. Nám chybí producent a bez něj nebudeme moci pokračovat – dlouho jsme si mysleli, že můžeme, ale už to fakt nejde.“  

Pokud máte někdo zajem, volejte na Telefon: 7756 48 713  nebo napište na E-mail:  jiriisimek@gmail.com.

Jiří Šimek doplňuje: Co můžeme nabídnout? Peníze, kontakty, které jsme za dobu našeho působení posbírali, příležitost pro seberealizaci (chceme kreativního partnera – ne někoho, kdo bude čekat, až mu řekneme, co má dělat), šanci být u formování nového progresivního souboru a podílet se na vzniku autorských projektů (nejen divadelních), které se věnují aktuálním tématům.“

O souboru komplexně na www.ufftenzivot.cz.

TANEČNÍ MAGAZÍN

ALTA ve víru jubilea

Trochu jako za socialismu vypadala vrcholící oslava 10. narozenin studia ALTA. Na všechno a všechny tam totiž byly fronty!

Za studiem ALTA stojí tanečnice roku 2012, slovenská choreografka a pedagožka i performerka Lucia Kašiarová. To ona je tou „matkou zakladatelkou“. A kdo další se za tímto famózním projektem skrývá? Desítky dalších spolupracovníků, kteří – jak jsme se během narozeninového programu dozvěděli – jsou opravdu jen a pouze spolupracovníky. Alta prý totiž nemá ani jednoho kmenového, stálého zaměstnance! Na výročních oslavách se v roli tiššího, leč důležitého, společníka studia ALTA nenápadně představil i Petr Voříšek, známý jako šéf techniky Národního divadla v Praze. Konkrétně jeho Nové scény. A jak vlastně oslava „desátin“ ALTY (nejen) v sobotu 15. září 2018 probíhala?

Tak takto se před deseti lety v ALTĚ začínalo…

Již koncem letošního srpna přijely do Prahy-Holešovic na industriální scénu ALTY aktivně pogratulovat hvězdy současného českého, slovenského a světového tance. Proč zrovna ony? Jelikož jsou a vždy byly příznivkyněmi ALTY a v minulosti zde úspěšně opakovaně vystupovaly, ale i ochotně vyučovaly i vedly workshopy. Jmenovitě to byli Julyen Hamilton, Jaro Viňarský, Peter Šavel, Stano Dobák, Renan Martins a Rasmus Ölme. Toto hvězdné sexteto mužů darovalo ALTĚ originální dárek. Přichystalo „narozeninovou“ sérii tréninků, neformálních setkání a veřejných impro-jamů. Mezi 20. až 23. srpnem se tak každý večer odvíjel ve zcela jiné sestavě a přiblížil nadšeným divákům nejrůznější zákoutí umělecké improvizace.

A tak vypadá“obývák“ ALTY dnes

Shodou okolností jsem na oslavu ALTY přijel bezprostředně ze železničního muzea. A první záležitost, která mne uvítala u vchodu – označená jako „překvapení z pátku“ vcelku navazovala na odpolední zážitek. Nikde neuvedený autor (anebo autorský tým?) zde prezentoval záležitost spíše z výtvarných sfér – animovaný mozek nádraží před dvaceti či třiceti lety. Co to obnášelo? Blikající soustavu semaforů a část dřívější mechanické (s překlopnými políčky) cedule s odjezdy vlaků. Fajn. Alespoň jsme hned na počátku mohli zjistit, zda nám ještě neodjel vlak…

Dalším postupným bodem návštěvy byla exhibice oblíbeného a na (nejen) festivalech úspěšného Holektivu. Protentokrát se zaměřili na všudypřítomný jev. Na který? To prozradí již název: „Selfí“. A parafráze na tuto moderní „infekční nemoc“ se opravdu povedla. Není divu, že se před „alťáckou černou komorou“ Holektivu vinula dlouhatááánská fronta…

Oslavy probíhaly všude i ve zkušebnách…

V hlavním (a před deseti lety původním i jediném) sále ALTY nás očekával jeden z vrcholů (pod)večera. Známá britská tanečnice s českými kořeny Andrea Miltnerová se protentokrát spojila s neméně zdatnou a kreativní Markétou Jandovou. A bylo z toho svižné dílko „Klavírní přelud“. Během necelé čtvrthodinky na diváka obě protagonistky valily takový balík nápadů a gagů, že se tomu ani nechtělo věřit. Zvláště jejich závěrečné koncertní antré v plavkách bylo k popukání.

Obě vystupující v plavkách tak trochu připravily na další postupný výstup. Jednalo se o průběžnou akci, na níž tudíž nemusela být fronta. Ale i tak byla! Bára Látalová zde na dvorku představila své „Bivakování v centru“. V čem spočívalo? V nahé hlavní protagonistce v malém stanu. Aby svou nahotu neskrývala celtou, tak v občasných časových periodách vybíhala, aby si zakousla něco ze zdejší zelené vegetace. Parodie na vegetariánství dodala tomuto, již tak odvážnému, počinu Látalové další rozměry.

Marie Gourdain a Štěpán Hejzlar divákům v nejzazší (západní) části ALTY připravili svůj kabinet kuriozit pod názvem „Tělo – kuriozita – voyer“. Jednalo se o jeden z nejsilnějších momentů tohoto dne. Spojení výtvarných i tanečních dispozic Gourdain zde v plné síle dalo vyniknout zdánlivě až dekadentnímu zprvu nesourodému celku výtvarných trojrozměrných artefaktů (převážně drobných plastik a asambláží). A to vše s tanečními čísly průvodkyně, které výslednému celku dodaly onen potřebný pouťový punc.

Cestou z kabinetu kuriozit se představila – stejně jako Látalová – na dvorku i Lenka Tretiagová. Tentokrát nikoli v rouše Evině. Ale se svým Voicebandem naplnila exteriér kolem ALTY hravostí a nenuceností. Program jejího studia se ostatně jmenoval „Altu plníme hravostí“.

Velkou narozeninovou kytku ALTĚ věnovalo i Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

Při vstupu do „obýváku“ ALTY diváka nemohla nezaujmout skvělá parodie na peep-show. Probíhala v patře tohoto obýváku. Čili nad barem. Divák musel projít do klasického prostoru v patře, kde probíhají obvykle setkání či menší workshopy. A odtamtud ještě po schůdcích do jakéhosi polopatra. A tam na něj čekala produkce Jany Novorytové a Mish Raisové „Osobní znejistění“. Opravdu zdařilá. Parodovala ostatně i stále užívanější 3D projekce.

Další, tentokrát přízemní, prostor za obývákem studia ALTA skýtal možnost hravého antré v parafrázi na protichemické oblečky. Byl v duchu nalézání a hledání. V čase i prostoru. Zajímavé.

Přání k narozeninám i s milými dětskými pravopisnými chybami se objevovala rovněž na  zdejší nástěnce, jindy plné pouze praktických vzkazů a inzerátů

Níže pod zmíněnou peep-show, v přízemí, v dětském koutku se představily ve vrcholném programu podvečera jeho hlavní protagonistka Lucie Kašiarová společně  s Terezou Ondrovou jako Altmaterky v krátké gagy nabité férii „Pravda“. Jejich výkon umocňovala možnost diváckého sledování kruhovými průhledy ve stěně. Takže vlastně technicky navazovalo na peep-show nad sebou.

Jirkovi Šimkovi a Sáře Arnsteinové se v ALTĚ zjevně zalíbilo na WC. Po velice úspěšném „Toilettalku“ v předminulé sezóně tentokrát v oné místnosti inscenovali „Osobní příběh“. Na tu jejich produkci se na WC vinul takový dlouhý had zástupu, že to vypadalo minimálně na salmonelu. Inu, ne vše, co se odehrává na WC, musí být vždy a za každých okolností do toho WC také patřit…

V zadních prostorách ALTY (směrem na jih) nás čekala zajímavá televizní projekce. Zobrazovala nekonečné schodiště. Na ni však zívala a vyzývala pouze prázdná sedadla! Ani noha… A naopak nahoře v patře nad ní – dle svědků – výtečná akce Petera Šavela pod sloganem „Intimní a sexy“. Byla ryze individuální. Zájemci se na ni zapisovali postupně do pořadníku. Ten byl tak nabitý, že na TANEČNÍ MAGAZÍN do 20.00, kdy tento úspěšný program končil, prostě a jednoduše nezbylo místo.

Mimo hlavní programy čekaly v ALTĚ na diváky i drobné blackouty, jako třeba tento

Po osmé hodině večerní začal narozeninový program. Plný lákavých tombol, gratulování hlavním protagonistů ALTY i spojený se křtem knížky k desátému jubileu ALTY. Vše netradičně moderovali Marta a Michal Vodenkovi. A následovaly pak tančení, hudba i disco. Prostě, radost až do rána.

Oslavy jubilea ALTY byly jistě zajímavé. Dokázaly současný sílící trend symbiózy tanečního, výtvarného i pouťově-cirkusového umění. A zejména potvrdily, že parodie ještě žije!

Komplexní program oslav desátých narozenin studia ALTA:

12. 9. 16.00 / ALTA by Dětské studio Altík + Mladá krev (Sára Märcová a spol.)
13. 9. 19.30 / ALTA by ME-SA

14. 9. 16.00 / ALTA by technici 

15. 9. 18.00 / ALTA 10×10

15. 9. 20.00 / ALTA10 párty

Michal Stein

Foto: Alta a autor článku

TANEČNÍ MAGAZÍN