Dům tanečního umění oslavil první sezónu své existence

Vítejte v Domě tanečního umění v pražském Braníku

S koncem léta se uzavřela první úspěšná sezóna v Domě tanečního umění v pražském Braníku. Památkově chráněná budova Branického pivovaru z konce 19. století, která byla před rokem velmi citlivě revitalizována a zrekonstruována, poskytuje od loňského září kvalitní zázemí pro taneční vzdělávání i kontinuální činnost profesionálních nezávislých souborů. Jedná se o moderně vybavené, reprezentativní a současně funkční prostory, které jsou důstojným prostředím pro školní výuku i uměleckou činnost.

„Naši poslední absolventi zažili svůj závěrečný rok studia už v nové budově Domu tanečního umění. Po letech hledání, jednání, vysvětlování a přesvědčování se nám konečně podařilo, bez pomoci státu a veřejné správy, zajistit důstojné prostředí pro školní výuku i uměleckou činnost – ve spolupráci s Mezinárodním centrem tance a oběma studentskými soubory: Balet Praha Junior a Baby Balet Praha,“ vysvětluje Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha„Součástí tohoto unikátního projektu je i kvalitní rehabilitační, produkční, propagační a technologické zázemí. Plně mobilní programy tanečního divadla, které mohou být inscenovány i v těch nejnáročnějších podmínkách naší divadelní sítě, včetně zahraničí. Doufáme, že to zajistí ještě kvalitnější ‚profil absolventa‘ a jeho následné úspěšné uplatnění v praxi.“

Precizní rekonstrukce zachovala dřevěné i industriální prvky architektonicky zajímavé budovy. Je tu pět sálů, denně se v nich na zkouškách vystřídá až 170 studentů. Zázemí nabízí posilovnu a rehabilitaci moderně vybavené učebny pro teorii. Do budovy se vešel i sklad pro stovky kostýmů, divadelní rekvizity i kulisy. „Jen za uplynulou sezónu ještě poznamenanou covidovými opatřeními studenti Tanečního centra Praha absolvovali přes padesát představení v osmi městech,“ doplňuje Jan Schneider.

V Domě tanečního umění Praha sídlí nejen konzervatoř Taneční centrum Praha, ale i profesionální nezávislý soubor Pražský komorní balet, studentské juniorské soubory Balet Praha JuniorBaby Balet Praha, agentura Mezinárodní centrum tanceNadace Tanec a divadloNadační fond a Institut Pavla Šmoka, a také Terpsichore – přípravka konzervatoře. Mezi rezidenty Domu tanečního umění vznikla velmi dobrá synergie, neopominutelným faktem je i to, že se díky sdílení prostor a prostředků všem zúčastněným daří snižovat náklady na jejich profesionální práci. Branický pivovar s neopakovatelným geniem loci bezpochyby výrazně přispěl k rozvoji a zvýšení prestiže tanečního žánru a tanečního divadla v České republice.

„Vždycky jsem věřila, že by se dalo najít místo, kde bychom mohli být všichni společně: malé děti se zájmem o pohyb, studenti při již seriózním studiu tanečního umění v konzervatoři a profíci, kteří jim ukazují cestu a cíl k profesionální divadelní práci,“ říká Linda Svidró, umělecká ředitelka Pražského komorního baletu„To se podařilo a navíc zrekonstruovaný Branický pivovar je jako splněný sen: nádherné prostředí plné tvůrčí energie, citlivě zrekonstruovaná architektura, která vaše oči potěší každý den. Moc si vážíme toho, že zde můžeme pracovat a díky spolupráci s konzervatoří Taneční centrum Praha se radovat z umělecké práce,“ pochvaluje si nové působiště.

„Je zvláštní si představit, že by člověk skutečně mohl začít svoji taneční kariéru jako čtyřletý v přípravce, projít osmiletým studiem konzervatoře, spojeným s členstvím ve dvou studentských souborech, už za studia spolupracovat s profesionálním souborem, po absolvování do něj i vstoupit, prožít zde svojí kariéru, do důchodu jít jako pedagog, choreograf, manažer, divadelní technik, nebo zkrátka spolupracovník jednoho z rezidentů Domu tanečního umění… a při tom všem neopustit jeden areál budov,“ doplňuje Jan Schneider„Doufáme, že tento ojedinělý projekt nejen přežije, ale bude se dále rozvíjet. Třeba nám s tím jednou naši absolventi, až se vrátí z uměleckých souborů, kulturních institucí a univerzit – prostě ‚ze světa‘, pomohou.“

Foto: Michal Hančovský 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Mraky důvěrné Petra Zusky a Jiřího Pokorného

Premiéra PKB

Pražský komorní balet uvádí tuto neděli 22. května 2022 v 19:00 v pražském Divadle na Vinohradech premiéru představení Mraky důvěrné. Komponovaný večer pro soubor připravila dvojice choreografů s velmi zajímavou a bohatou profesní kariérou – Petr Zuska a Jiří Pokorný. Renomovaný choreograf a divadelní režisér Petr Zuska, který dlouhá léta působil coby umělecký šéf Baletu Národního divadla, vytvořil pro tento večer choreografii Listy důvěrné na stejnojmenný smyčcový kvartet Leoše Janáčka, který na premiéře živě provede Zemlinského kvarteto. Druhou částí premiérového večera je choreografie Jiřího Pokorného Černý Mraky Nepláčou, upravená na míru PKB. Pokorný je jedním z nejúspěšnějších českých choreografů mladší generace. Jako jeden z mála Čechů byl dlouholetým členem proslulého „Kyliánova“ Nederlands Dans Theater (NDT), poté několik sezon tančil ve skupině Kidd Pivot kanadské choreografky Crystal Pite. V současnosti je víc tvůrcem než interpretem, spolupracuje s tanečními soubory a tvoří po celém světě.

Smyčcový kvartet Listy důvěrné je hudební dílo Janáčkovy vrcholné tvůrčí periody. Zkomponoval je těsně před svou smrtí v roce 1928, inspirací mu byl vlastní dlouholetý milostný vztah s vdanou, téměř o čtyři dekády mladší ženou. Zuskova interpretace ale Janáčkův příběh nekopíruje. „Rozhodl jsem se jít naprosto svobodnou a ničím předem neovlivněnou cestou, kromě toho nejzásadnějšího – hudby jako takové,“ vysvětluje Petr Zuska. „Tento živý, pulsující a proměnlivý organismus je sám o sobě tématem a příběhem. Neuchopitelnou sítí vztahů, osudů a nitek mezi námi, komplikovaným labyrintem duše uvnitř každého z nás, něčím, co se nedá pojmenovat. Vše je v neustálém pohybu, nic netrvá věčně a nic už se nebude opakovat. Rychle mizející otisk dlaně na skle, prchavý imprint naší přítomnosti v prostoru a čase.“ Svou taneční novinku v hudebním nastudování Zemlinského kvarteta Zuska věnuje in memoriam dlouholetému mecenáši a podporovateli PKB Dr. Ivanu Dunovskému, který by zanedlouho oslavil své sedmdesáté narozeniny.

„S Pražským komorním baletem dělám v průběhu několika posledních let už čtvrtou produkci,“ uvádí Zuska„Je to soubor vysokých profesionálních a uměleckých kvalit a krom toho i fajn lidí. V těchto dnech se jen modlím, aby se žádnému z tanečníků nic nestalo. V minulých týdnech bylo pár úrazů. V rámci omezeného počtu interpretů Pražského komorního baletu neexistují prakticky žádné alternace, takže jakýkoli ‚výpadek‘ jen jednoho tanečníka by mohl znamenat kruciální problém. Věřím však, že tato krize je už za námi.“

„Janáčkovu hudbu hrajeme rádi a často, a tak jsme byli nadšeni, když nás Pražský komorní balet přizval ke spolupráci na choreografii na jedno z nejemotivnějších komorních děl vůbec – jeho druhý smyčcový kvartet Listy důvěrné,“ doplňuje Petr Holmanviolista Zemlinského kvarteta„Zuskova choreografie sama o sobě je postavena na emocích, nikoliv na příběhu, je tedy jistým způsobem abstraktní a pocitová. Připadá nám, že tento přístup se k Janáčkově hudbě velmi hodí, naše spolupráce nám dává nové impulsy a ukazuje nové pohledy na nám velmi dobře známou hudbu.“

Černý Mraky Nepláčou jsou velmi dynamickou choreografií, jejímž ústředním tématem je přetvářka. Vizuálně dílo stojí na specifickém využití detailu výpravy, v tomto případě masky. Prvotní autorův impuls pro choreografii vzešel z kontrastu neživotné životnosti, kterou známe z klasického malířského žánru zátiší. „Utrhneme-li jablko ze stromu, to si sice zachovává nějakou svou tvář, vnější masku, ve stejný moment ale také vlastně umírá. Tuhle myšlenku jsem chtěl přenést do lidské roviny a na jeviště,“ vysvětluje Jiří Pokorný. „My lidé se také schováváme za nějakou masku či fasádu, pod níž se skrývá naše pravá identita. Hrajeme různé role, maskujeme se celou škálou tváří, zatímco pod povrchem se skrývá jen ta jedna jediná. To byla má základní idea. Původní strukturu choreografie, která vznikla už před devíti lety, jsem sice zachoval, určité pasáže jsem ale pozměnil a upravil na míru tanečníkům Pražského komorního baletu. S nimi jsem pracoval otevřeným způsobem tak, aby mohli do choreografie přinést také něco ze sebe.“

Nedělní premiéra se uskuteční pod záštitou senátorky MUDr. Aleny Dernerové a radní pro kulturu Hlavního města Prahy MgA. Hany Třeštíkové.

Obě inscenace byly nastudovány v sídle Pražského komorního baletu – v novém Domě tanečního umění Praha.

ČERNÝ MRAKY NEPLÁČOU

Choreografie: Jiří Pokorný

Hudba: Yukari Sawaki

Scéna a kostýmy: Jan Nečas

Světelný design: Loes Schakenbos

Nastudování: Jaroslava Janečková

Asistent choreografie: Igor Vejsada

Délka: 22 minut

LISTY DŮVĚRNÉ

Choreografie: Petr Zuska

Hudba: Leoš Janáček, smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“

Scénografie a světelný design: Petr Zuska

Kostýmy: Pavel Knolle

Asistent choreografie: Lenka Šustová Hrabovská

Hudební nastudování: Zemlinského kvarteto

Délka: 25 minut

Vstupenky na představení jsou k dispozici přes rezervační web Divadla na Vinohradech: https://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/MRAKY-DUVERNE

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Pražský komorní balet začne novou sezónu

V turecké Ankaře zatančí Tereza Hloušková v choreografii Petra Zuzky

Pražský komorní balet zahajuje novou sezónu. První vystoupení PKB čeká ve druhé polovině tohoto týdne. Na čtvrtém ročníku festivalu moderního tance Contemporary Dance Festival v Ankaře v sobotu 4. září zatančí Tereza Hloušková. V tureckém hlavním městě se tanečnice představí se v sólové choreografii Petra Zusky s názvem „Fo(u)r One“, za niž vloni získala širší nominaci na Cenu Thálie.

Do souboru nastupují noví sólisté, Nikita Korotkov, který v minulosti tančil například v Národním divadle v Mnichově, ve slavném fyzickém divadle Piny Bausch ve Wuppertalu či v nizozemském divadla Scapino Ballet, a František Rezek, který přichází ze souboru Bohemia Balet. Sólisty PKB se od září stávají také Oldřiška Neumannová a Albert Kaše, kteří zde donedávna působili jako stážisté.

Od nové sezóny 2021/22 se Pražský komorní balet přesouvá do nového zázemí. Soubor bude nyní působit v nových prostorech Domu tanečního umění Praha v areálu bývalého Branického pivovaru, který byl dnes oficiálně otevřen. „Nové zázemí jsme potřebovali již řadu let, pracovali jsme po dlouhou dobu v provozně a technologicky nevhodných prostorech,“ uvedla Ladislava Jandováředitelka Pražského komorního baletu. „Dům tanečního umění nabídne odpovídající podmínky pro naši kontinuální činnost, získáme konečně profesionální prostředí pro naši práci: vlastní střechu nad hlavou, taneční sály, hygienické a rehabilitační zázemí, sklady pro kostýmy a scénografii…“

Na slavnostním otevření Domu tanečního umění byla dnes pokřtěna nová publikace s názvem (Studio) Balet Praha. Nová vlna československé choreografie. Autorkou knihy, kterou vydává Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, je Lucie Kocourková. Slavnostního křtu nové publikace se ujala herečka a dabérka Nela Boudová.

V září uvede PKB dvě reprízy oblíbených představení Petra Zusky v pražském Divadle na Vinohradech, v neděli 12. září to bude Carmina Vetera a v neděli 26. září pak Kytice. Na 24. října chystá taktéž v Divadle na Vinohradech uvést premiéru Zabiják život, která vloni díky koronavirovým opatřením proběhla jen online. Na začátku prosince pak soubor čeká premiéra Kříž u potoka, kterou volně na motivy stejnojmenného románu Karoliny Světlé vytvoří choreografka Alena Pešková. V představení bude hostovat Zemlinského kvarteto.

Pražský komorní balet je nejdéle působícím nezávislým tanečním souborem v Čechách. Jeho zakladatelem byl slavný choreograf Pavel Šmok, který dal novou tvář českému baletu, a Pražský komorní balet uchovává jeho odkaz stále. Tvoříme ale dál nové inscenace, podporujeme domácí choreografy i skladatele a každý rok připravujeme původní premiéru. Naším hlavním choreografem je Petr Zuska, dlouholetý šéf Baletu Národního divadla a umělec světového renomé, na repertoáru však najdete i díla dalších choreografů, jako jsou Lukáš Timulák, Jiří Pokorný, Tomáš Rychetský, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník a další.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Dům tanečního umění Praha

Nový areál s neopakovatelným geniem loci

První zářijový den bude slavnostně otevřen  Dům tanečního umění Praha

Ve středu 1. září bude v areálu bývalého Branického pivovaru slavnostně otevřen nový Dům tanečního umění Praha. Památkově chráněná budova z konce 19. století, která byla velmi citlivě revitalizována a pro tyto účely rekonstruována, od září nabídne kvalitní zázemí pro taneční vzdělávání i kontinuální činnost profesionálních nezávislých souborů. Nový areál s neopakovatelným geniem loci výrazně přispěje k rozvoji a zvýšení prestiže tanečního žánru a tanečního divadla v České republice.

Budova, jejíž rekonstrukce probíhá od března 2021 prakticky až do současnosti (stále se ještě dokončují drobné stavební práce) má přijatelné prostorové dispozice. V Domě tanečního umění Praha budou od nového školního roku/sezóny 2021/22 sídlit: Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium, umělecké soubory: Pražský komorní baletBalet Praha JuniorBaby Balet Praha, agentury a nadace: Mezinárodní centrum tanceNadace Tanec a divadlo a nově zřízený Nadační fond a Institut Pavla Šmoka. Samozřejmostí bude také Terpsichore – přípravka konzervatoře a komunitní aktivity pro občany a jejich děti.

Na slavnostním otevření 1. září proběhne prohlídka areálu, v jednom z nově rekonstruovaných tanečních sálů vystoupí Pražský komorní balet, Balet Praha Junior a Baby Balet Praha, a bude pokřtěna nová publikace s názvem (Studio) Balet Praha. Nová vlna československé choreografie. Autorkou knihy, kterou vydává Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, je Lucie Kocourková. Slavnostního křtu nové publikace se ujme herečka a dabérka Nela Boudová.

 „Mnoho let jsme intenzivně a marně hledali vhodné prostory ve veřejné infrastruktuře a nakonec jsme se obrátili na soukromou sféru – konkrétně majitele Pivovaru Braník a.s.  Narychlo provedená rekonstrukce byla náročná – specifické požadavky mají památkáři, hygienici, hasiči, stavební úřad a také taneční instituce mají zvláštní provozní podmínky.“ říká Antonín Schneider, manažer konzervatoře  gymnázia Taneční centrum Praha. „Dům tanečního umění nabídne výjimečnou koncentraci uměleckého, vzdělávacího a odborného potenciálu – bude konečně důstojným prostředím pro naši práci… a jistě to brzy poznáte na jevištích tanečního divadla.“

Johana Mravcová

pro Taneční magazín