Štítek: Dům tanečního umění

Louskáček, vánoční sen

Rezidenti Domu tanečního umění vystupují v představení Louskáček, vánoční sen

Studenti Tanečního centra Praha, konzervatoře – gymnázia a sólisté Pražského komorního baletu se v neděli vrací na prkna Divadla na Vinohradech. V nadcházejících týdnech je čeká celkem osm představení Louskáček v produkci Czech Jazz Art a ve spolupráci s First International Ballet School.

Výpravný balet Louskáček, vánoční sen je inspirován dílem romantického spisovatele  E.T.A. Hoffmanna (v originále Louskáček a Myší král). Slavný hudební skladatel P. I. Čajkovskij vytvořil na základě baletního libreta A. Volkova nezapomenutelné a oblíbené dílo. V baletu jsou barvitě vylíčeny události kouzelné štědrovečerní noci, kterou putuje Klára se svým ochráncem – princem Louskáčkem do jeho pohádkové říše a zase zpět.

Reprízy baletu v choreografii Veroniky Iblové a Jade Clayton se uskuteční 4., 11. a 18. prosince 2022 a 8. ledna 2023 vždy odpoledne a večer.

Titulní roli Kláry a Prince zatančí sólisté baletu ND Praha, postavu strýčka Drosselmeyera, průvodce dějem baletu, Louskáčka, Myšího krále a maminky sólisté Pražského komorního baletu. V dětských rolích se představí studenti First International Ballet School, v tanečně náročnějších partech vybraní studenti konzervatoře Taneční centrum Praha, kteří vystupují během sezony v souborech Baby Balet Praha a Balet Praha Junior.

 

„Louskáček je neodmyslitelně spjat s časem Vánoc. Veronika Iblová a Jade Clayton vytvořily představení pro celou rodinu. Diváky balet vtáhne do kouzelné vánoční atmosféry, potěší je pohádkovým příběhem, výpravnými kostýmy i barvitou scénografií. V představení se potkává několik generací tanečníků: od nejmladších předškoláků, přes studenty konzervatoře, až po zkušené profesionály“, charakterizuje představení Linda Svidró, umělecká ředitelka Pražského komorního baletu a pedagožka konzervatoře Taneční centrum Praha, která se studenty konzervatoře představení nastudovala.

 

Louskáček, vánoční příběh

Choreografie: Veronika Iblová, Jade Clayton

Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Kostýmy: Josef Jelínek 

Scéna: Michal Horáček

Více o představení a vstupenky zde: www.louskacekbalet.cz

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Po stopách moderního baletu

Beseda s taneční teoretičkou Janou Hoškovou

V branickém Domě tanečního umění proběhne v pondělí 21. listopadu od 15:30 hodin další beseda z cyklu Toulky taneční historií, kterou pořádá Studijní a vědecké centrum Pavla Šmoka. Hostem setkání s názvem „Po stopách moderního baletu“ bude Jana Hošková (*1929), někdejší tanečnice, choreografka a taneční pedagožka, později šéfredaktorka časopisu Taneční listy a kritička, publikující v tuzemsku i v zahraničních periodicích. V její osobě se protíná zkušenost profesionála, rozhled teoretika a historika i nepřeberné množství zážitků a osobní vzpomínky na plejádu velkých tanečníků a choreografů nejen československé taneční scény.

Činnost Nadačního fondu a institutu Pavla Šmoka se zaměřuje na propagaci a oživení odkazu Pavla Šmoka, výrazné osobnosti české choreografie, který měl zásadní vliv na vývoj tanečního umění ve druhé polovině dvacátého století, a to mimo jiné formou veřejných projekcí a přednášek. Naši besedu věnujeme odkrývání kořenů historie poválečného baletního umění u nás: co formovalo generaci, kterou reprezentují takoví umělci jako Pavel Šmok, Luboš Ogoun, Jiří Blažek, Jiří Němeček, Miroslav Kůra a další, kteří se zapsali do dějin tance jako legendy? A protože jsme v místě působení Institutu Pavla Šmoka, budeme se věnovat i jeho jedinečnému vkladu. Ať už jde o jeho práci na pomezí různých žánrů a stylů nebo o to, proč je jeho práce tak velice česká.

„Jana Hošková je naším vzácným hostem, je jednou z nejdéle žijících pamětnic, která zažila jak začátky Pavla Šmoka, tak vznik studia Balet Praha,“ říká Ladislava Dunovská, ředitelka Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka. „V rámci pondělní besedy se bude věnovat historii poválečného umění u nás – rozebere, co formovalo generaci choreografů, jako byli nejen Pavel Šmok a Luboš Ogoun, ale například Jiří Němeček nebo Miroslav Kůra.“

„Paní Hošková je především velmi erudovaná teoretička tance a taneční historie – má totiž vývoj československého baletu po druhé světové válce zažitý na vlastní kůži, vždyť konec války ji zastihl ještě jako studentku gymnázia. Znala se osobně s našimi předními tanečníky a choreografy, samozřejmě i s Pavlem Šmokem a Lubošem Ogounem,“ doplňuje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Myslím, že se stěží najde někdo jiný, kdo nám může autenticky přiblížit atmosféru, ze které se poválečné taneční umění rodilo. A my své kořeny nutně potřebujeme znát, máme-li z nich růst. Teorie tu není sama pro sebe, ale aby podpořila praxi.“

Beseda „Po stopách moderního baletu“

Kdy: pondělí 21. listopadu 2022 v 15:30

Kde: Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, Dům tanečního umění, Údolní 212/1, Praha 4 – Braník

Host: Jana Hošková

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

 

 

Dům tanečního umění oslavil první sezónu své existence

Vítejte v Domě tanečního umění v pražském Braníku

S koncem léta se uzavřela první úspěšná sezóna v Domě tanečního umění v pražském Braníku. Památkově chráněná budova Branického pivovaru z konce 19. století, která byla před rokem velmi citlivě revitalizována a zrekonstruována, poskytuje od loňského září kvalitní zázemí pro taneční vzdělávání i kontinuální činnost profesionálních nezávislých souborů. Jedná se o moderně vybavené, reprezentativní a současně funkční prostory, které jsou důstojným prostředím pro školní výuku i uměleckou činnost.

„Naši poslední absolventi zažili svůj závěrečný rok studia už v nové budově Domu tanečního umění. Po letech hledání, jednání, vysvětlování a přesvědčování se nám konečně podařilo, bez pomoci státu a veřejné správy, zajistit důstojné prostředí pro školní výuku i uměleckou činnost – ve spolupráci s Mezinárodním centrem tance a oběma studentskými soubory: Balet Praha Junior a Baby Balet Praha,“ vysvětluje Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha. „Součástí tohoto unikátního projektu je i kvalitní rehabilitační, produkční, propagační a technologické zázemí. Plně mobilní programy tanečního divadla, které mohou být inscenovány i v těch nejnáročnějších podmínkách naší divadelní sítě, včetně zahraničí. Doufáme, že to zajistí ještě kvalitnější ‚profil absolventa‘ a jeho následné úspěšné uplatnění v praxi.“

Precizní rekonstrukce zachovala dřevěné i industriální prvky architektonicky zajímavé budovy. Je tu pět sálů, denně se v nich na zkouškách vystřídá až 170 studentů. Zázemí nabízí posilovnu a rehabilitaci moderně vybavené učebny pro teorii. Do budovy se vešel i sklad pro stovky kostýmů, divadelní rekvizity i kulisy. „Jen za uplynulou sezónu ještě poznamenanou covidovými opatřeními studenti Tanečního centra Praha absolvovali přes padesát představení v osmi městech,“ doplňuje Jan Schneider.

V Domě tanečního umění Praha sídlí nejen konzervatoř Taneční centrum Praha, ale i profesionální nezávislý soubor Pražský komorní balet, studentské juniorské soubory Balet Praha Junior, Baby Balet Praha, agentura Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo, Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, a také Terpsichore – přípravka konzervatoře. Mezi rezidenty Domu tanečního umění vznikla velmi dobrá synergie, neopominutelným faktem je i to, že se díky sdílení prostor a prostředků všem zúčastněným daří snižovat náklady na jejich profesionální práci. Branický pivovar s neopakovatelným geniem loci bezpochyby výrazně přispěl k rozvoji a zvýšení prestiže tanečního žánru a tanečního divadla v České republice.

„Vždycky jsem věřila, že by se dalo najít místo, kde bychom mohli být všichni společně: malé děti se zájmem o pohyb, studenti při již seriózním studiu tanečního umění v konzervatoři a profíci, kteří jim ukazují cestu a cíl k profesionální divadelní práci,“ říká Linda Svidró, umělecká ředitelka Pražského komorního baletu. „To se podařilo a navíc zrekonstruovaný Branický pivovar je jako splněný sen: nádherné prostředí plné tvůrčí energie, citlivě zrekonstruovaná architektura, která vaše oči potěší každý den. Moc si vážíme toho, že zde můžeme pracovat a díky spolupráci s konzervatoří Taneční centrum Praha se radovat z umělecké práce,“ pochvaluje si nové působiště.

„Je zvláštní si představit, že by člověk skutečně mohl začít svoji taneční kariéru jako čtyřletý v přípravce, projít osmiletým studiem konzervatoře, spojeným s členstvím ve dvou studentských souborech, už za studia spolupracovat s profesionálním souborem, po absolvování do něj i vstoupit, prožít zde svojí kariéru, do důchodu jít jako pedagog, choreograf, manažer, divadelní technik, nebo zkrátka spolupracovník jednoho z rezidentů Domu tanečního umění… a při tom všem neopustit jeden areál budov,“ doplňuje Jan Schneider. „Doufáme, že tento ojedinělý projekt nejen přežije, ale bude se dále rozvíjet. Třeba nám s tím jednou naši absolventi, až se vrátí z uměleckých souborů, kulturních institucí a univerzit – prostě ‚ze světa‘, pomohou.“

Foto: Michal Hančovský 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Mraky důvěrné Petra Zusky a Jiřího Pokorného

Premiéra PKB

Pražský komorní balet uvádí tuto neděli 22. května 2022 v 19:00 v pražském Divadle na Vinohradech premiéru představení Mraky důvěrné. Komponovaný večer pro soubor připravila dvojice choreografů s velmi zajímavou a bohatou profesní kariérou – Petr Zuska a Jiří Pokorný. Renomovaný choreograf a divadelní režisér Petr Zuska, který dlouhá léta působil coby umělecký šéf Baletu Národního divadla, vytvořil pro tento večer choreografii Listy důvěrné na stejnojmenný smyčcový kvartet Leoše Janáčka, který na premiéře živě provede Zemlinského kvarteto. Druhou částí premiérového večera je choreografie Jiřího Pokorného Černý Mraky Nepláčou, upravená na míru PKB. Pokorný je jedním z nejúspěšnějších českých choreografů mladší generace. Jako jeden z mála Čechů byl dlouholetým členem proslulého „Kyliánova“ Nederlands Dans Theater (NDT), poté několik sezon tančil ve skupině Kidd Pivot kanadské choreografky Crystal Pite. V současnosti je víc tvůrcem než interpretem, spolupracuje s tanečními soubory a tvoří po celém světě.

Smyčcový kvartet Listy důvěrné je hudební dílo Janáčkovy vrcholné tvůrčí periody. Zkomponoval je těsně před svou smrtí v roce 1928, inspirací mu byl vlastní dlouholetý milostný vztah s vdanou, téměř o čtyři dekády mladší ženou. Zuskova interpretace ale Janáčkův příběh nekopíruje. „Rozhodl jsem se jít naprosto svobodnou a ničím předem neovlivněnou cestou, kromě toho nejzásadnějšího – hudby jako takové,“ vysvětluje Petr Zuska. „Tento živý, pulsující a proměnlivý organismus je sám o sobě tématem a příběhem. Neuchopitelnou sítí vztahů, osudů a nitek mezi námi, komplikovaným labyrintem duše uvnitř každého z nás, něčím, co se nedá pojmenovat. Vše je v neustálém pohybu, nic netrvá věčně a nic už se nebude opakovat. Rychle mizející otisk dlaně na skle, prchavý imprint naší přítomnosti v prostoru a čase.“ Svou taneční novinku v hudebním nastudování Zemlinského kvarteta Zuska věnuje in memoriam dlouholetému mecenáši a podporovateli PKB Dr. Ivanu Dunovskému, který by zanedlouho oslavil své sedmdesáté narozeniny.

„S Pražským komorním baletem dělám v průběhu několika posledních let už čtvrtou produkci,“ uvádí Zuska. „Je to soubor vysokých profesionálních a uměleckých kvalit a krom toho i fajn lidí. V těchto dnech se jen modlím, aby se žádnému z tanečníků nic nestalo. V minulých týdnech bylo pár úrazů. V rámci omezeného počtu interpretů Pražského komorního baletu neexistují prakticky žádné alternace, takže jakýkoli ‚výpadek‘ jen jednoho tanečníka by mohl znamenat kruciální problém. Věřím však, že tato krize je už za námi.“

„Janáčkovu hudbu hrajeme rádi a často, a tak jsme byli nadšeni, když nás Pražský komorní balet přizval ke spolupráci na choreografii na jedno z nejemotivnějších komorních děl vůbec – jeho druhý smyčcový kvartet Listy důvěrné,“ doplňuje Petr Holman, violista Zemlinského kvarteta. „Zuskova choreografie sama o sobě je postavena na emocích, nikoliv na příběhu, je tedy jistým způsobem abstraktní a pocitová. Připadá nám, že tento přístup se k Janáčkově hudbě velmi hodí, naše spolupráce nám dává nové impulsy a ukazuje nové pohledy na nám velmi dobře známou hudbu.“

Černý Mraky Nepláčou jsou velmi dynamickou choreografií, jejímž ústředním tématem je přetvářka. Vizuálně dílo stojí na specifickém využití detailu výpravy, v tomto případě masky. Prvotní autorův impuls pro choreografii vzešel z kontrastu neživotné životnosti, kterou známe z klasického malířského žánru zátiší. „Utrhneme-li jablko ze stromu, to si sice zachovává nějakou svou tvář, vnější masku, ve stejný moment ale také vlastně umírá. Tuhle myšlenku jsem chtěl přenést do lidské roviny a na jeviště,“ vysvětluje Jiří Pokorný. „My lidé se také schováváme za nějakou masku či fasádu, pod níž se skrývá naše pravá identita. Hrajeme různé role, maskujeme se celou škálou tváří, zatímco pod povrchem se skrývá jen ta jedna jediná. To byla má základní idea. Původní strukturu choreografie, která vznikla už před devíti lety, jsem sice zachoval, určité pasáže jsem ale pozměnil a upravil na míru tanečníkům Pražského komorního baletu. S nimi jsem pracoval otevřeným způsobem tak, aby mohli do choreografie přinést také něco ze sebe.“

Nedělní premiéra se uskuteční pod záštitou senátorky MUDr. Aleny Dernerové a radní pro kulturu Hlavního města Prahy MgA. Hany Třeštíkové.

Obě inscenace byly nastudovány v sídle Pražského komorního baletu – v novém Domě tanečního umění Praha.

ČERNÝ MRAKY NEPLÁČOU

Choreografie: Jiří Pokorný

Hudba: Yukari Sawaki

Scéna a kostýmy: Jan Nečas

Světelný design: Loes Schakenbos

Nastudování: Jaroslava Janečková

Asistent choreografie: Igor Vejsada

Délka: 22 minut

LISTY DŮVĚRNÉ

Choreografie: Petr Zuska

Hudba: Leoš Janáček, smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“

Scénografie a světelný design: Petr Zuska

Kostýmy: Pavel Knolle

Asistent choreografie: Lenka Šustová Hrabovská

Hudební nastudování: Zemlinského kvarteto

Délka: 25 minut

Vstupenky na představení jsou k dispozici přes rezervační web Divadla na Vinohradech: https://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/MRAKY-DUVERNE

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín