„Heydrich“

4. června proběhla ve Studiu ALTA premiéra hry „Heydrich“ herce a režiséra Alexeje Byčka.

 

 

 

4. června proběhla ve Studiu ALTA premiéra hry „Heydrich“ herce a režiséra Alexeje Byčka.

Umělci na začátku představení mlčky stojí a uctí oběti války. Za doprovodu houslí a v kostýmech, (které jsou oboustranné)   věrně až mrazivě  dokreslujících dobu a atmosféru války, se začíná odvíjet příběh jednoho z německých vůdců.
Jaká byla opravdu tato nechvalně proslulá bytost? Zpočátku možná velmi citlivá duše umělce, milujícího hudbu. R. Heydrich ovládal hru na housle,  jeden z nejobtížněji zvládnutelných hudebních nástrojů. Byl houževnatý, cílevědomý, silný, pravidelně cvičil, byl disciplinovaný a  tvrdý sám k sobě.  Jenže osud tomu chtěl a on se pomalu dostával k moci. Nechal se jí doslova „opájet“. Miloval ten pocit, že se ho lidé bojí a uctivě kloní hlavy. Pocit, že může všechno mít, všechno, nač si vzpomene, ať je to žena, či dobré víno, zkrátka všechno, nač ukázal. Nikdo si nedovolil říct ne.

Alexej obratně vtahuje diváky do svého představení, vlastně jimi také manipuluje. Není mnoho těch, kteří odmítnou. Proč si například člověk nechá vzít židli doslova „pod zadkem“ a nebrání se?  My všichni jsme vlastně slabí, nezkušení, nevědomí. Pokud nejsme právě „agresoři“, obvykle ustoupíme. O to lépe se s námi manipuluje těm agresivnějším z nás. V případě, že okolnosti napomohou a nikdo Vám vlastně ani nesmí odporovat, stáváte se jakýmsi „monstrem“. Člověkem, který se cítí mocný jako Bůh, ale zároveň ztrácí jakoukoliv soudnost a soucit. Jakoukoliv lidskost.

V představení také vidíme, jakými záchvaty vzteku R. Heydrich trpěl. Pro mocné vůdce bývá tento rys typický. Cítí se snad občas bezmocní? Kde vybít tyto záchvaty?  Ale válka dává dokonalý prostor pro vybití  svých vzteků, neboť vězni byli nablízku. A jaké ukrutnosti jsou lidské bytosti schopny, to nemusíme připomínat.
Alexej Byček podává ve svém představení pravděpodobný vývoj  duše člověka, které se dostalo možnosti být  nesmírně mocný. Atˇ si to chceme připustit nebo ne, dané podmínky by udělaly  to stejné nelidské monstrum možná i z 80 procent běžných lidí.  Strašná představa, že? Přesto tak pravdivá.

Alexej Byček se hloubkou svého díla dotýká neznámých koutů naší duše, těch vlastností, o kterých nikdy nechceme přemýšlet a jednoduše je odsoudíme. Diváci jsou nabádáni k zamyšlení nad vlastními rysy, povahou, manipulovatelností. Během nedlouhého představení si tak odnášíme pořádnou nálož  pocitů a mučivou otázku: A jaký bys byl diváku ty, stát na Heydrichově místě? Na odpověď se člověk bojí i pomyslet.

IMG_1861 - http://murhaaya.com

IMG_4705 - http://murhaaya.com

Taneční magazín

Heydrich se vrací do Prahy

Přijďte se inspirovat netradičním pohledem na dějiny i divadlo už 4. června do Studia ALTA

 

Již 4. června se uskuteční premiérové představení „Heydrich“,  o svědomí a o člověku, který naprosto zneužil svých špičkových schopností. Inscenace bude mít premiéru na výročí smrti vrchního kata Třetí říše a proběhne v holešovickém Studiu ALTA.

Za „Heydrichem“ stojí skupina Mime Club, tým absolventů pražské AMU v čele s Alexejem Byčkem. „Je to o každém z nás. Všichni jsme zmanipulovatelní, korumpovatelní, a když odsuzujeme zločince minulosti, často si vůbec neuvědomujeme, proč dělali to, co dělali. Za nějakých sto let možná budeme odsuzovat lidi, které máme dnes za vzor. Historie je relativní, svědomí není,“ říká Byček jako autor inscenace.
Kontroverzní téma se umělci rozhodli zpracovat téměř beze slov. Mime Club totiž prosazuje pohybové pojetí divadla a v „Heydrichovi“  propojí sólový fyzicko-taneční výkon s živým houslovým doprovodem. Bývalý protektor špičkově ovládal tento nástroj, kterého se v inscenaci zhostí houslista Tomáš Brummel: „Je  těžko pochopitelné, jak člověk, který byl evidentně talentovaný a měl vztah k hudbě, byl přesto schopen dělat taková zvěrstva.“

01small

A proč si vlastně skupina vybrala tak nelichotivé téma? Už se svými dřívějšími představeními jako Agnes o životě Matky Terezy nebo Emilie o identitě a vnitřní rozervanosti mladého člověka řeší v netradičním podání zásadní sociální otázky. Heydrich je pokračováním nastoleného kurzu: „Můžeme se stejně lehce stát oběťmi jako viníky. Chceme, aby lidé neupadali do pohodlnosti a více řešili, co se kolem nich děje,“ uzavírá Byček.

01

Přijďte se inspirovat netradičním pohledem na dějiny i divadlo už 4. června do Studia ALTA.

Představení vzniklo za podpory Hl. m. Prahy, Ministerstva kultury ČR, Nadace život umělce a Studia ALTA.

MIME CLUB: HEYDRICH – PREMIÉRA
Studio ALTA, U Výstaviště 21, Praha 7
4. června 2015  19:30
Vstupné 150 Kč / 100 Kč pro studenty

Autor a interpret: Alexej Byček
Houslový doprovod: Tomáš Brummel
Dramaturgie: Jan Zeman
Pohybová spolupráce: Jindřiška Křivánková
Scéna a kostýmy: Samiha Malehová
Light design: Martin Bitala
Produkce: Mime Club o.s.

 

Taneční magazín

Pan 2B a slečna Růžová

Jak vysvětlit konceptuální umění dítěti? Uměním.

 

 

 

V sobotu 21. března se divadelní sál Experimentálního prostoru NoD díky projektu Pan 2B a slečna Růžová promění v plátno, které se nedotknuté otevírá před umělcem. Výtvarně bohaté divadelní představení inspirované pohádkovým příběhem Miloslava Jágra „Pan Tužka a slečna Pastelka (o psu Gumovi nemluvě)“ si klade za úkol přiblížit myšlenkové procesy výtvarníka a jeho tvůrčí dilema nejenom dospělým, ale také mladým divákům.

Inscenace má dvě paralelní dějové linie. Jedna se věnuje příběhu architekta, který hledá kvalitní nápad. Nápad, který má smysl a reaguje na situaci i dobu, ve které se ocitá. Jeho procesy myšlení jsou personifikovány ve dvou dalších příbězích – Pana 2B jako rozumu, tekoucího v linkách, a slečny Růžové jako fantazie, rozprostírající se v barvě. Růžová a 2B pak rozehrávají umělcovi myšlenky dál. Jeho města tvoří prostřednictvím svojí existence na plátně. Rozum a fantazie před zraky diváků vytvářejí obrazy, které dávají smysl až pohromadě. Celý příběh je ozvláštněný originálním pohybovým zpracováním a fascinujícím light designem.

Pan 2B a slec╠îna Ru╠Őz╠îova╠ü 3

Linka chce spoutat barvu a tak Pan 2B opravuje chaotický svět slečny Růžové. Barva se snaží zaplnit prázdný obrazec a slečna Růžová čaruje, boří pravidelné zídky, ploty, vybarvuje fantazií svět pana 2B. Skrze jejich vztah poznáváme celou situaci,“ vysvětluje autorka představení Marie Fröhlichová.

Zásadní je pro mě moment, kdy se divák může dostat do hlavy umělce a spolu s ním přemýšlí nad možnostmi svého vyjádření. Umělec, který experimentuje sám se sebou, prostřednictvím dvou pohledů, aby došel k jednomu řešení, které povyšuje jeho vztah k zadanému tématu,“ dodává spoluautor představení a představitel pana 2B, herec brněnského Hadivadla, Jan Lepšík.

Pan 2B a slec╠îna Ru╠Őz╠îova╠ü 4

Jak se nakonec výtvarník se svým úkolem vypořádá? Změní své nazírání na tvorbu? Je idea umění a umění samotné jedno a totéž? Přijďte to zjistit 21. března v 19:00 do NoDu.

Pan 2B a slečna Růžová je jímavý příběh, fyzické divadlo, které oproti většině produkcí tohoto typu nese výjimečnou citovost a pohádkovost. Rozvíří představivost, zároveň podněcuje k propojení citového a racionálního náhledu na svět, a prožití každého z nich v jeho krásných momentech.“  (Alexej Byček, recenze, Taneční aktuality)

Pan 2B a slec╠îna Ru╠Őz╠îova╠ü 2

Foto:NoD

Taneční magazín

Emilie

Drama dívky, která se chce vymanit ze zaběhnutých kolejí (propojení pantomimy, tance a tělesného výrazu)

 

 

 

Emilie slibuje vymanění z rutiny

 

Již 14. a 15. prosince uvedou absolventi Katedry pantomimy premiéry představení Emilie v divadle DISK. Emilie je fyzické divadlo – experiment, zkoumající možnosti propojení pantomimy, tance a tělesného výrazu na tématu neuskutečněného snu o šťastné rodině.

 

Autoři si vzali inspiraci v povídce mladé autorky Hany Drápelové. „Naše předloha řeší mladou dívku z bohaté rodiny, která se vzpírá nalinkovanému osudu a chce se osvobodit skrz umění,“ říká Alexej Byček, jeden z tvůrců představení. „Téma se zároveň dotýká klasických rodinných dramat z předchozích staletí, ale je aktuální i dnes, a to nejen pro mladé lidi, ale pro všechny, kteří se chtějí vymanit ze zaběhnutých kolejí. Z práce a života, které už nic nepřinášejí. Snadné to ale není, a zejména těžké to je v rodině, jakou má ´Emilka& acute;. Ta rodina odráží ozubená kola společnosti – uvadající šedý svět, na který si západní společnost zvykla.“

Za inscenací stojí profesionálové pohybového divadla, vzešlí z Katedry pantomimy pražské AMU. Založili již několik vlastních skupin, prosazujících moderní pantomimu se jmény jako Mime Fatale či Mime Prague. V projektu Emilie se jednotliví umělci z těchto souborů sešli, aby vyzkoušeli nové přístupy a obohatili svůj rejstřík i tradiční téma – krizi rodiny. „Zdánlivě klasické jevištní téma je ve skutečnosti velmi aktuální a skýtá mnoho zajímavých rovin pro ztvárnění právě ve vizuálním divadle,“ dodává Michaela Hradecká, herečka a dramaturgyně projektu.

Mladá generace mimů nám tedy slibuje nevšední vizuální zážitek s Emilií právě 14. a 15. prosince. Přijďte se na DAMU podívat, možná se sami uvolníte z denní rutiny.

Představení vzniklo za podpory Hlavního města Prahy, Nadace Život Umělce, Mime Club o.s. a DAMU v Praze.

 

EMILIE – PREMIÉRY

DISK – Studio Řetízek

Karlova 26, Praha 1

14.12. od 19:00 a 21:00

15.12. od 20:00

Vstupné 40,- Kč

 

Hrají: Michaela Hradecká, Tereza Těšínská, Kateřina Votočková, Alexej Byček, Radek Pokorný, Vojtěch Svoboda a Jakub Urban

Námět: Hana Drápelová

Dramaturgie: Michaela Hradecká

Režijní spolupráce: Linda Fikar Stránská

Scénografie: Anna Forstová

Hudba: Matouš Hejl

 

01

Taneční magazín