Michal Jančařík vandruje Šumavou ze západního cípu až k jihu

Nová publikace Správy NP Šumava provede turisty po nouzových nocovištích. Michal Jančařík pokřtil novou publikaci nazvanou „Vandr Šumavou“. A kde by tančil?

Zeptali jsme se ……

Mají zarytí milovníci tance možnost zatančit si na nějaké akci či v hospodě během putování Šumavou?

Michal Jančařík:

„Na Šumavě by se i během mého vandru dalo tančit na Modravě ve Spolkovém domě. Má sál v suterénu, a to velmi velkorysý. Tančit by se rozhodně dalo i na velké terase hotelu Alpská vyhlídka na Bučíně. Výhled na Alpy v podvečer by byl opravdu  působivý. Budu tam takovou akci panu provozními někdy muset navrhnout…“

Týdenní pěší výlet ze západního cípu národního parku Šumava až k jihu absolvoval v létě loňského roku známý moderátor Michal Jančařík. K přespání vždy využil nouzová nocoviště, která představuje v nové publikaci nazvané Vandr Šumavou.

„Tento nápad, projít si Šumavu a využít tu skvělou možnost přenocovat v samotném srdci šumavské přírody, ve mně zrál pár let. Loni jsem se rozhodl tento výlet absolvovat s tím, že ho celý převedu na stránky knihy, která bude sloužit jako turistický průvodce pro ty, kteří si tu Šumavu chtějí užít úplně maximálně,“ vysvětluje autor brožury Michal Jančařík.

foto_Michal_Fanta

Drobná knížka na osmdesáti stranách představuje nejen samotná nouzová nocoviště, kterých je na území Národního parku sedm, ale také popis celé cesty mezi nimi včetně turistických map a fotografií.

foto_Jan_Dvořák2

„Tento výlet stojí za to. Jednotlivá nocoviště jsou totiž rozmístěna zhruba dvacet kilometrů od sebe a to tak, že se turista za den přemístí z jednoho k druhému a za ten den si užije šumavských krás do sytosti. Velkým zážitkem je ale samotné přespání na nouzovém nocovišti, v jedinečné přírodě. To má neopakovatelnou atmosféru, která se ale na papír moc převést nedá a to si musí každý zažít sám. A právě tato publikace by mu mohla být dobrým průvodcem nebo tím, co ty, kteří se teprve rozhodují, přesvědčí,“ dodává Michal Jančařík.

Nouzová nocoviště vytvořila správa Národního parku Šumava v roce 2008. Jsou v provozu celoročně a každou sezónu v nich přenocují stovky turistů.

„Nouzová nocoviště jsou nedílnou a současně velmi důležitou součástí turistické infrastruktury Národního parku Šumava. Mnozí o této možnosti, jak poznat Šumavu, už vědí, ale pro některé to je stále, i po osmi letech provozu, novinkou. Proto jsem rád, že vznikl tento průvodce, kterým se určitě mnozí turisté nechají inspirovat. Psal ho totiž člověk, který si je všechny prošel a tu Šumavu si zažil, jak nejlépe mohl,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Nová publikace Vandr Šumavou je k dispozici ve všech informačních střediscích Správy NP Šumava.

foto_Jan_Dvořák_4
Nejvytíženějšími jsou nouzová nocoviště na Poledníku, na Modravě a na jihu také Pod Plešným jezerem a v Novém Údolí. Přes léto je hojně využívané také nouzové nocoviště na Bučině. Všechna slouží pouze jako nocoviště, tedy pro přespání. Kempování je zde zakázáno, stejně jako rozdělávání ohňů, kromě Poledníku, kde je k dispozici venkovní krb. Brožuru pokřtil hudebník Vladimír Brabec.

foto_Jan_Dvořák_3

Text: Jan Dvořák, Taneční magazín
Foto: Jan Dvořák, Michal Fanta

Taneční magazín

Festival KoresponDance přivítal na 1900 diváků

Letošní tropická vedra byla pro festival skutečnou výzvou. I přesto přilákal festival současného tance i pohybového divadla na 1900 diváků, kteří v průběhu několika festivalových dnů navštívili představení nejen na Zámku Žďár, ale i na dalších festivalových místech.

 

 

Výzvou letošního ročníku festivalu KoresponDance byly jednoznačně tropické teploty, které v druhém červencovém týdnu zasáhly celé Česko. I přesto přilákal festival současného tance i pohybového divadla na 1900 diváků, kteří v průběhu několika festivalových dnů navštívili představení nejen na Zámku Žďár, ale i na dalších festivalových místech, jakými byli unikátní Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, rekreační areál Pilák či skate park u Zimního stadionu. S největším diváckým ohlasem se setkalo bezesporu spektakulární představení francouzské skupiny Beau Geste L.U.MEN, které ohromilo přibližně 500 lidí v amfiteátru rekreačního centra Pilák. Nabitým víkendem ale kultura ze Zámku Žďár nezmizela; festival pokračoval i 7. a 8. července zcela vyprodanými představeními Obludárium Divadla bratří Formanů. Festival se před svým zahájením ve Žďáru nad Sázavou představil 28.
a 29.6. i v Praze dvěma představeními T Jordi Galího, a to ve spolupráci s Národní galerií v Praze v rámci Pražského quadriennale.

I v letošním roce se hlavní místo festivalu na Zámku Žďár stal příjemnou zastávkou pro návštěvníky z přilehlého okolí i vzdálenějších měst. I letos se pozvaní umělci stali součástí stále se rozrůstající festivalové rodiny a během svých pobytů si mohli naplno vychutnat krásy Žďáru i jeho okolí. Festival KoresponDance oslavil třetí narozeniny (ve skutečnosti už šesté, pokud budeme počítat i jeho pražské předchůdce) a nadělil si několikadenní oslavu, na níž byli zváni všichni bez ohledu na věk. Program festivalu byl přizpůsoben i těm nejmladším návštěvníkům, kteří se do něj mohli zapojit skrze festivalem organizovaný příměstský tábor, přičemž jeho výsledky dojaly a ohromily pyšné rodiče i náhodné kolemjdoucí během sobotního odpoledne.

Ještě v pátek se v parnu třetího nádvoří představila švýcarská choreografka Nathalie Tacchella se svým dílem Forces 1+ zpracovávající neotřelým způsobem notoricky známý mýtus o Sisifovi. Do jejího představení se statečně a na výbornou zapojilo i několik neprofesionálních tanečníků, kteří vystoupili v synergii se sólem enigmatické performerky Amini Amici.

Formani-Obludarium-foto-Irena-Vodakova-01 Formani-Obludarium-foto-Irena-Vodakova-02 Formani-Obludarium-foto-Irena-Vodakova-03 Formani-Obludarium-foto-Irena-Vodakova-04

Sobota patřila jak prezentaci výsledků již zmíněného příměstského tábora, tak i vzdělávacího projektu Kreativní vzdělávání do škol, do něhož se zapojila jedna třída místní základní školy. Čtvrté nádvoří ožilo novým projektem Bach 15 světoznámé francouzské choreografky Béatrice Massin a také originální žebříkovou performance Abscisse španělsko-francouzského choreografa Jordi Galího. Budova konventu se přeměnila v divadelní scénu klasického ražení a stala se dočasným domovem dvěma výjimečným představením – Sticker Halky Třešňákové a Jana Bárty o úskalích dlouhodobého soužití dvou lidí a Objekty výskumu slovenské choreografky Petry Fornayové, která koncem srpna 2015 uskuteční na Zámku Žďár i rezideční pobyt pro vývoj svého nového projektu.

Festivaloví matadoři Jean Gaudin a Sébastien Fournier opanovali, rozehráli a také rozesmáli navštěvníky unikátního kostela na Zelené Hoře díky svému novému projektu Jean Sebastien². Nejvíce očekávaná však byla představení Obludária Divadla bratří Formanů. Jelikož cestují po celém světě, navštíví Českou republiku jednou do roka a letos se festivalu KoresponDance podařilo je získat do svého programu. Za vydatné pomoci sboru místních dobrovolných hasičů se každé odpoledne chladilo jejich speciální šapitó, které pojmulo pouze 130 diváků. Obludárium bylo show každým coulem.

Letošní tropická vedra byla pro festival skutečnou výzvou. Podařený site-specific projekt TraffiC realizovaný na místě lokálního skate parku moc příležitostí schovat se do stínu nenabízel, ale i přesto se na každé představení sešlo přibližně padesát přihlížejících, kteří mohli obdivovat, s jakou vervou se mladí herci do tohoto projektu na pomezí nového cirkusu a klasické klaunérie pustili.

Výběrová dramaturgie festivalu KoresponDance i letos nabídla pestrý a přístupný program pro celou rodinu. Program nabídl premiéry tří nových projektů, které vznikly speciálně pro tento festival. Festival navštívili nejen obyvatelé regionu Vysočina, Prahy, Brna, Pardubic a jiných velkých měst České republiky, ale také ze zahraničí. Zámek Žďár na několik dní ožil tancem a stal se kulturním centrem se silným geniem loci, kde se umění, příroda a každodenní život nenásilně propojovali. To je ostatně i filozofií celého festivalu, který si pro ten další rok přeje hlavně neusnout na vavřínech.

 

 

Foto: http://www.korespondance.cz/

Taneční magazín

„230 statečných“

výstava SAMOROSTI 2015 v Galerii NoD spojuje široké spektrum kreativní veřejnosti

 

 

SAMOROSTI 2015

22. 7. 2015 – 2. 9. 2015
Kurátorka: Veronika Zajačiková

Vernisáž: 22. 7. 2015, 19:00

Galerie NoD, která je součástí Experimentálního prostoru
NoD v Praze, připravuje třetí ročník soutěžní přehlídky nezávislého výtvarného
umění SAMOROSTI 2015. K účasti na Samorostech tvůrčí tým NoD tradičně
vyzývá širokou skupinu tvůrců, amatérských i profesionálních umělců bez omezení
národnosti, etnika či sociálního postavení. Soutěžní přehlídky, která v loňském roce
oslovila více než 200 účastníků a na 1000 návštěvníků, se letos zúčastní 230
přihlášených tvůrců z širokého spektra společnosti České republiky,
Slovenska, Francie a Běloruska. Vernisáž za účasti všech autorů proběhla  22. 7.
2015 v 19:00 v prostorách Galerie NoD. Výstava bude zakončena slavnostním
vyhlášením vítězů Ceny publika, Ceny odborné poroty a Ceny za objev NoD dne 2.
9. 2015.
Prostory NoD v červenci a srpnu 2015 již napotřetí ožijí díly nezávislých autorů.
SAMOROSTI 2015 letos opět přinášejí bohatý kaleidoskop stylů a technik, od
malby, objektu, fotografie přes video až k netriviálním formám výtvarného výrazu
(světelné objekty aj.), sdružují v rámci jedné výstavní síně širokou skupinu
autorů různých národností, profesí, vzdělání, věku a společenského
postavení. SAMOROSTI 2015 tak představí díla akademicky vzdělaných
umělců mladší a starší generace, jako například závěsný objekt Veroniky
Psotkové, obrazy Martina Šárovce, Tomáše Hlavenky či Alexie Goubareva,
fotogramy Jan Bohuslava, účastníka a vítěze předešlého ročníků výstavy
a dalších nezávislých umělců, kteří stojí vně tradiční a institucionalizované scény
českého výtvarného umění.

ukazky_2015_bernath_nikola ukazky_2015_c780erma769kova769_ve780ra ukazky_2015_hlavenka_toma769s780
Výstava SAMOROSTI 2015 má nejen celorepublikový rámec, ale svým dosahem
oslovuje i lidi ze zahraničí. V letošním roce obdrželi organizátoři přihlášky a díla
z Prahy, Brna, Pardubic, výstavy se zúčastní i autoři z Plzně, Ostravy, Opavy a
spousty dalších měst České republiky. Galerie NoD zaznamenává také nárůst
účastníku ze zahraničí. Na výstavu se letos přihlásili tři autoři ze Slovenska, další
z Běloruska, jedna autorka zasílá své dílo dokonce až z Paříže.
Sociologický záběr výstavy se však nevyčerpává pouze geografickou rozmanitostí
míst působení autorů „Letos se nám přihlásil i jeden občan ve výkonu trestu,
který však posléze narazil na složitou administrativu a omezení svobody
v nakládání s jeho autorským dílem stran příslušného nápravného zařízení. Po
důkladných jednáních se nám však podařilo vykomunikovat uvolnění jeho díla pro
potřeby této výstavy a vystavit jej“, říká kurátorka výstavy Veronika Zajačiková.
Stejně tak se prostory Galerie NoD otevírají i skupině obyvatel, kteří mají ztížený
proces socializace a začleňování se do běžné společnosti. Zajímavým momentem je proto i navázání spolupráce organizátorů s několika obecně prospěšnými
spolky a sdruženími. SAMOROSTŮ 2015 se tak zúčastní i dvě desítky klientů a
účastníků spolků a dílen pro osoby s mentálním handicapem či
psychiatrickým onemocněním. „Co to je umění? A co to je inteligence? Co je
kreativita? Rovná se kreativní člověk inteligentnímu člověku? Je správné dát
někomu nálepku „mentálně postižený“, když se přitom díváme jenom na to, co
nezvládá a ignorujeme to, co dokáže?“ říká Otto Kouwen ze spolku Inventura a
z Ateliéru Radostné Tvorby, které sdružují osoby s mentálním a psychiatrickým
handicapem.

ukazky_2015_holecek_pavelukazky_2015_chuda769_iveta
Smysl akce, které se dříve zúčastnili i etablovaní umělci, jako například Kurt
Gebauer, proto netkví jen v umělecké konfrontaci, jejíž význam vyzdvihuje
akademická sochařka a účastnice letošní výstavy Veronika Psotková: „Význam
Samorostů vnímám především v autorském setkání napříč spektrem tvůrců,
v setkání technik a přístupů a díky formálnímu omezení možnosti přihlásit jen jedno
dílo na autora také i v častém stírání rozdílů mezi profesionály a amatéry.“
SAMOROSTI 2015 tak vytvářejí svobodný prostor pro nezávislou prezentaci,
integraci širokého spektra tvůrčí veřejnosti a vytvářejí příležitosti dalšího
uměleckého rozvoje účastníků: „Snažíme se tak dostát ideji Experimentálního
prostoru NoD [No Dimension] – tj. „prostoru bez hranic“, chceme zpřístupnit účast
na přehlídce co nejvíce tvůrcům,“ říká hlavní kurátor galerie Jiří Machalický o
bezbariérovém významu akce. Kurátorka výstavy Veronika Zajačiková dodává:
„Svou otevřenou formou navíc sledujeme i cíle Linhartovy nadace, která stojí za
zrodem samotného prostoru NoD. Smyslem nadace je otevřená komunikace mezi
uměleckou komunitou a širokou veřejností, povznesení všeobecného kulturního
vědomí, hledání kulturní kontinuity v současném umění s důrazem na podporu
všeho nového, neznámého a odlišného. Linhartova nadace nepřipouští jakoukoli
formu diskriminace kvůli rase, pohlaví, etnické příslušnosti, věku, sociálnímu
postavení, výši peněžních prostředků, kvůli vyznání, politickému přesvědčení,
fyzickému vzhledu nebo mentálnímu či fyzickému handicapu“. SAMOROSTI 2015
tak chtějí být společenskou událostí, která demonstruje a vyzdvihuje význam
sdílení jednoho společného prostředí různorodou a rozmanitou společností.
Vyvrcholením letošních Samorostů 2015 bude již už tradiční předání cen pro
nejzajímavější tvůrce, které vyberou zástupci odborné poroty a tým Galerie
NoD. V odborné porotě zasednou osobnosti z výtvarného i divadelního prostředí.
Účast potvrdili umělecký svéráz a vernisážový maratonec Martin Fryč, herečka
Simona Babčáková a umělecké duo David Böhm a Jiří Franta. Komise letos
udělí ceny ve třech kategoriích – Cenu odborné poroty a Cenu za objev NoD a
Cenu publika, kterou určí hlasování samotného publika v průběhu trvání celé
výstavy. Odměnou pro vítěze těchto tří kategorií je společná výstava
v Experimentálním prostoru NoD: „Vítězní umělci dostanou příspěvek na realizaci
výstavy a pak už to záleží na nich. To je od loňského roku další posun v naší
soutěži – nabízíme účastníkům možnost získat skutečný náhled do praxe a dobrou
referenci do portfolia,“ dodává Veronika Zajačiková. Slavnostní vyhlášení cen
proběhne při příležitosti dernisáže výstavy 2. 9. 2015 v prostorách NoD.

ukazky_2015_klusakova_lenaukazky_2015_koskova_ivana

Jednotliví autoři budou mít také příležitost představit veřejně svou tvorbu v rámci
cyklu autorských prezentací Ke kořenům, které probíhají v měsíci srpnu jako
doprovodný program výstavy. Tvůrci dostávají prostor pro veřejné multimediální
představení vlastních tvůrčích konceptů, pro jejich konfrontaci s dalšími
„samorosty“ a návštěvníky z řad publika a pro vzájemnou inspiraci. „Prezentace Ke
kořenům jsou hojně navštěvovány jak vystavujícími umělci, tak i širokou veřejností.
Věříme, že mají smysl i pro samotné autory, především vzhledem k jejich
uměleckému vývoji. Někteří autoři, kteří se Samorostů účastní pravidelně od
prvního ročníku, se díky veřejné konfrontaci své tvorby nyní řadí již oficiálně mezi
adepty vysokých uměleckých škol. Pokrok směrem ke kvalitě zpracování a výrazu
v jejich tvorbě je zjevný“, dodává Zajačiková.

Prezentace Ke kořenům proběhnou
každé úterý v prostorách Video NoD ve dnech 4. 8., 11. 8., 18. 8. a 25. 8. od 19:00.
Vstup na výstavu a všechny doprovodné akce je zdarma.

vizual_samorosti_2015_flyer

Taneční magazín