Dlouhodobý workshop pro tanec a hlas

Tanečně–hlasový prostor. Kterak hledat ve vlastním hlase prostor, otevírající se pro vnitřní tanec? Jak tanec doprovází rozeznívání hlasu? Tím (i mnohým jiným) se bude zabývat série pravidelných setkání s umělkyní a pedagožkou Silvii Kudelovou. Kde? V Brně, v BuranTeatru.

Silvie Kudelová // Singing Body// – workshop

Sebevyjádření hlasem a tancem skýtá možnost propojení člověka s hlubšími úrovněmi sebe samého.

Na workshopu budeme vytvářet prostor k vyjádření těch vrstev, jež často zůstávají uzavřené a tlumené. Objevovat niterný pohyb, zviditelňovat ve vnějším prostoru jeho formu a zvuk. Rozšiřovat prostor uvnitř sebe samých, ve kterém se může usídlit hlas.

Budeme se učit naslouchat vlastním tendencím, jež vyjádříme skrze elementární tanec a zpěv.

Detailní práce se bude věnovat vrstvám těla a jejich vztahům, jejichž znalost otevírá cestu k plnosti hlasu a radosti z tance. Budeme pěstovat vnímavost k tomu, co je, a otevřenost pro sdílení objeveného do jemných nuancí. Takto se zaměříme na budování vnitřního prostoru – sídla, ze kterého proudí naše kreativita.

Hlas i tanec jsou neseny ve společném čase a prostoru. Mohou se o sebe opírat, inspirovat a vzájemně se vést k větší citlivosti projevu. Společně vytvářejí prostor – v těle, ve světě – jež dává život obrazům rozených hlubokou imaginací.

Série setkání obsahuje čtyři etapy:

Etapa první: Soft body in a soft voice/Cesta k hradu (září–říjen 2020)

Nabízí se zde cesta k nitru. Necháváme projevit, co dříme. Příběhem jsme vedeni dovnitř – jdeme cestou k hradu/k sobě. Ve vrstvách těla rozpoznáváme stezku. Prvním krokem vstupujeme na pole jemného pozorování. Jen tudy vede cesta k cíli. Pozorovat, naslouchat, rozvíjet, co je zaseto.

Etapa druhá: The Form of Body is the Form of Voice/Hrad (listopad–prosinec 2020)

Další etapa je časem zpevňování. Ověřujeme, co drží, co potřebuje podepřít a čeho je třeba se zbavit ku prospěchu vnitřní stability, zakořenění vlastního projevu. S přesností tvoříme formu, jež má zvláštní vlastnost. Ve své pevnosti zůstává stále tvárná. To se nám daří jen skrze aktivní službu. Je třeba se dát plně k dispozici. Pak se forma zrodí.

Etapa třetí: A reciving Space/Otevření bran (leden–únor 2020)

Příběh pokračuje. Vše je připraveno pro hosty. Otevíráme brány hradu. Následujeme touhu sdílet, co jsme vypěstovali do svébytné podoby. Zvučnost obsahu, jež vytváří formu, je dána prostorem. Vnitřní prostor je již připraven k otevření. To se stane odrazem přes přijetí prostoru okolo.

Etapa čtvrtá: Play with…/Slavnost (březen–duben 2020)

Celý příběh vrcholí slavností. Zveme známé i neznámé. Zveme k slavení společné přítomnosti, která v nás zanechá otisk. Zkušenost se sdílením a otevřením rozhýbá vlnu inspirace. Přicházejí impulsy zevnitř i zvenčí. Vnímáme je, vítáme je s radostí, která dává znít tomu, co je řečeno. Zapojujeme se do hry, jež zanechává stopy.

Etapy setkávání navazují jedna na druhou, je však také možnost se kdykoli připojit a odpojit v souladu s individuální chutí a rytmem každého.

Jako skupina putujeme vždy společně, s možností pozorovat. S prostorem pro spolupráci v menších skupinkách či s prostorem pro sólové vyjádření.

Setkávání je otevřeno každému, kdo má chuť objevovat a prohlubovat v sobě příběh, hlas a tanec a kdo chce soustředěnou pozorností rozpoznávat a rozvíjet i detailní nuance. Není potřeba žádná předchozí zkušenost.

Praktické informace:

Workshop bude probíhat v češtině.

Data první etapy Soft body in a soft voice/Cesta k hradu:

Úterý 15. 9., 22. 9., 29. 9., 6. 10., 13. 10. vždy 18.30–20.00

Místo:

Workshopový sál, BuranTeatr, Kounicova 20, Brno

Cena:

Permanentka na 5 lekcí první etapy Soft body in a soft voice/Cesta k hradu: 900 Kč (1 lekce/180 Kč); 1 lekce bez permanentky: 230 Kč

Registrujte se na workshop SINGING BODY první etapu Soft body in a soft voice /Cesta k hradu zasláním vašeho mailu na: silvie.fadein@gmail.com do 6. 9. 2020.

Silvie Kudelová

Silvie Kudelová

Umělkyně a pedagožka, jejíž zaměření se dotýká několika oblastí. Ponejvíce pohybu, tance, herectví, klaunství a zpěvu. Ve své tvorbě i pedagogické činnosti se detailně věnuje jedinečné cestě člověka, jež podporuje k otevírání se a sdílení. Důležité místo v její práci má příběh i přítomný okamžik, ve kterém je uchována minulost a zároveň má být svobodným krokem pro budoucí dění.

Přes studia Hudebně dramatického oboru ve Zlíně rozvíjela dále svou uměleckou cestu studiem Fyzického divadla na JAMU v Brně- Na to pak navázala studiem Tanečního a pohybového divadla a výchovy. Od dětství se věnuje také zpěvu a cestě hlasu, na níž se setkala s mnoha lektorskými přístupy, technikami a žánry.

Umění a pedagogika jsou pro ni součástí jednoho celku výzkumné a tvořivé cesty, kde jedna složka podporuje a prohlubuje druhou.

BuranTheatr

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pro učitele tance a klavíru

Možnost v Praze 10, Vršovicích. Výuka tance nebo hry na klavír. Absolventi a studenti konzervatoře i HAMU, máte čas ve čtvrtek odpoledne? Klavíristé i jindy…

Oslovujeme tímto absolventku či případně studentku Taneční konzervatoře. A to na výuku do Taneční přípravky od září 2020 pro malé holčičky (na čtvrteční odpoledne, v rozsahu dvou hodin).

A dále absolventa konzervatoře, nebo studenta či studentku HAMU na výuku klavíru na 1 odpoledne (den v týdnu si lze vybrat).

Sdílet

Kontakt: Umělecké studio Vršovice, Praha 10

Telefon: 608 653 613

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Šance v Plzni

Muzikálové studio DJKT přijme nové žáky. Mladí tanečníci, zpěváci a zájemci o komplexní divadlo (i jejich rodiče) čtěte:

Muzikálové studio Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni hledá nové nadšené talenty! V závěru léta se uskuteční talentové zkoušky, kterých se mohou zúčastnit všechny děti ve věku od 9 do 13 let, které se přihlásí prostřednictvím e-mailu.

Zkoušky proběhnou 30. srpna 2020 ve Velkém divadle. Po přihlášení bude zájemcům zaslána pozvánka s přesným místem a časem konání.

Muzikálové studio navštěvují děti, které mají zájem o herectví, tanec a zpěv. Pokud u svého potomka tušíte nějaké vlohy pro múzická umění, nebo ho zkrátka uvedené činnosti baví, můžete ho přihlásit na talentové zkoušky. Získá tím nový koníček, partu kamarádů v podobném věku a rozmanité trávení volného času.

Pod vedením zkušených lektorů a samotných členů souboru muzikálu DJKT se děti učí rozvíjet svůj talent v uvedených oblastech (absolvují například intonační a rytmický výcvik, pohybovou průpravu, jevištní přípravu, dramatická cvičení a další lekce).

Děti, které úspěšně absolvují talentové zkoušky, čeká pravidelná dvouhodinová výuka od října 2020 do června 2021, a to každou středu a čtvrtek. Cena školného za pololetí je 3 000 Kč.

Vrcholem školního roku je vystoupení na Malé scéně DJKT. Děti z Muzikálového studia jsou také přednostně obsazovány do našich inscenací. Pokud bychom tedy Vaši ratolest obsadili, budete ji pak vídat na jevišti některé z našich tří scén. Pozná tam i zákulisí fungování divadla a hlavně nasbírá nezapomenutelné zážitky a zkušenosti.

Na talentové zkoušky si uchazeč musí připravit: lidovou píseň, básničku, jakýkoliv jednoduchý taneček. S sebou: taneční oblečení a obuv.

Přihlášky (a případné dotazy) zasílejte na e-mail: muzikalove.studio@djkt.eu

Těšíme se na nové žáky a žákyně Muzikálového studia DJKT.

DJKT

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s tanečnicí, populární ze StarDance, VERONIKOU LIŠKOVOU

„Třeba se k soutěžnímu tanci ještě vrátím“

 Tanci se věnuje od pěti let. K tomu v sedmi začala zpívat a toto spojení přivedlo Veroniku Liškovou ke studiu muzikálu na Mezinárodní konzervatoři v Praze. V devatenácti letech se představila jako taneční partnerka youtubera Karla „Kovy“ Kováře v oblíbené TV soutěži StarDance… když hvězdy tančí. Jejím nejoblíbenějším tancem je rumba, v budoucnu by chtěla mít vlastní taneční kurzy.

Pocházíte z Benešova a v dětském věku jste se věnovala gymnastice, ale velice brzy Vás okouzlil tanec. Kdo Vás k němu přivedl? 

„V Benešově jsem se pouze narodila, jinak celý život bydlím v Kačici, ve vesnici nedaleko Kladna. Na Kladně jsem také začala s tancem. Moje sestra začala s tancem jako první a jelikož bylo výhodnější vozit obě děti na jeden koníček, začala jsem také. Sestra u toho dlouho nevydržela, ale u mě byl tanec celý život. Byla jsem velmi akční dítě a chodila týdně asi tak na 6 kroužků. Se vším jsem musela skončit, kvůli tanci, kromě zpěvu, který mi zůstal do teď, a tím se dostáváme k další otázce.“

 V patnácti jste začala studovat na Mezinárodní konzervatoři v Praze a v roce 2019 jste maturovala v oboru muzikál. Proč jste si vybrala tento obor?

„Od 7 let zpívám a od 5 let tančím, chtěla jsem tyto dvě věci spojit, takže pro mě byl muzikál tak trochu jasná volba. Druhá volba byl gympl, poblíž našeho bydliště, ale já chtěla přestoupit do pražského tanečního klubu a trochu se osamostatnit od rodičů. Cítila jsem, že musím do Prahy, abych se v životě trochu posunula, a jsem za to rozhodnutí ráda. Konzervatoř dále studuji a příští rok budu absolvovat, také v oboru muzikál.“

Protančila jste se mezi finalisty taneční ligy v latinsko-amerických a standardních tancích. Co to pro Vás znamená?

„Nikdy jsem se nedostala do finále na mistrovství republiky. Vždy jsem skončila na 7. místě a skončila tak před branami finále, takže finále na taneční lize bylo pro mě takový ten menší cíl v tancování, kterého jsem dosáhla. Finále mistrovství republiky byl vždycky můj takový další cíl nebo sen a do teď mě mrzí, že jsem si ho nesplnila. Kdo ví? Třeba se k soutěžnímu tancování ještě vrátím a splním si ho.“

V roce 2018 jste tančila jako partnerka herce Jakuba Koudely v tanečním projektu v Mladé Boleslavi Roztančené divadlo aneb Když herci tančí. Co Vám to dalo?

„Myslím, že to byla určitě dobrá příprava na StarDance. Předtím jsem učila jen malé děti a učit dospělého člověka, který nikdy moc netancoval je úplně něco jiného. Trošku jsem z Kuby cítila, že mi ze začátku tolik nevěřil v tom, co jsem po něm vyžadovala nebo chtěla. Bylo mi v tu dobu čerstvě 18 let a Kuba byl o dost starší než já, takže jsem to naprosto chápala. Já sama jsem nevěděla, zda to zvládnu, ale nakonec vše dobře dopadlo.“

A o rok později jste se stala taneční partnerkou youtubera Karla „Kovy“ Kováře v jubilejní televizní taneční soutěži StarDance… když hvězdy tančí a spolu jste se protančili před finále soutěže. Jednou jste přiznala, že tancování ve StarDance bylo splněním Vašeho snu….

„Asi bych neřekla, že to bylo přímo splnění mého snu. Spíš to bylo takové to políčko, které jsem si přála odškrtnout a říct si, že jsem StarDance mohla zažít, vyzkoušet.“

 Do soutěže jste se dostala na základě konkurzu. Šla byste do toho znovu, kdyby přišla nabídka? Jaká to byla pro Vás zkušenost?

„Byla to zkušenost, kterou jsem si přála vyzkoušet, nahlédnout za kamery soutěže a poznat nové lidi. Věděla jsem, že to bude náročné, ale nevěděla jsem, že až tak. Zhubla jsem 8 kg, nejedla jsem, nespala. Měla jsem strach. Je to velká zodpovědnost. Netušila jsem, že by ta nabídka mohla přijít takhle brzo už v mých 19 letech. Existuje velké množství lepších tanečníků. Naštěstí jsem dostala za partnera Kovyho, který byl naprosto skvělý, důvěřoval mi na 100 % a podporoval mě, když se něco nedařilo. Snažil se vždy pochopit, jak jsou myšlené choreografie a jak cítím hudbu. Byli jsme na stejné vlně. Věřil v to, co dělám a to mi obrovsky pomohlo. Pokud nabídka znovu přijde, záleželo by, v jaké životní situaci bych se zrovna nacházela. Je to opravdu velice intenzivní soutěž a všechen svůj čas do ní musíte vložit.“

 Jaké tance ráda tančíte?

„Celý život jsem měla raději latinsko – americké tance než ty standardní až před pár lety jsem standardním přišla na chuť a oblíbila si je. Můj nejoblíbenější tanec je rumba a z těch standardních tango.“

Uvažujete, že se budete věnovat také lektorské a trenérské práci? Předávat své zkušenosti dál…

„Ano, momentálně si dodělávám zkoušky na  trenéra a porotce. Chtěla jsem si otevřít i svoje vlastní kurzy nebo trénovat páry, jelikož mě to moc baví, ale cítím, že na to není ještě ta správná chvíle. Myslím, že se mám stále, kde vzdělávat, abych mohla předávat maximum. Musím se přiznat, že mě ale spíše láká myšlenka pomáhat ženám v tancování z toho psychologického hlediska. Uvidíme, jestli se mi to někdy podaří.

Navíc jsem teď přijatá na další vysokou školu, takže budu studovat dvě školy najednou. Na trénování si teda ještě nechám trochu čas.“

Jak ráda odpočíváte? Je Vám tanec také koníčkem? 

„Spíše odpočívám aktivně. Chodím teď na lekce různých tanečních stylů, začala jsem chodit také na box, zpívám. Musím se ale přiznat, že když jsem závodně tancovala, vůbec jsem neodpočívala, a tak jsem ráda, když si občas mohu zalézt do postele, koukat na seriály, číst si nebo trávit čas se svým pejskem a přáteli.“

Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN