»HYBAJ HO« v ALTĚ „live“ na Invalidovně

Ledy se prolamují! Desátý a půltý ročník festivalu slovenského performativního umění proběhne ŽIVĚ!! Jeho součástí bude i velmi populární Klub čtení tance!!!

Praktické informace pro diváky:

Přesné místo konání jednotlivých akcí se bude odvíjet od počasí a aktuálních vládních opatření.

Festival bude probíhat za velice přísných hygienických koronavirových opatření a s omezenou kapacitou, podmínkou účasti je předložení negativního testu (ne starší než 72 hodin), nošení respirátoru po celou dobu akce a dodržování rozestupů. 

PROGRAM:

Čtvrtek 6.5. 

Celý den | Shssssh instalace

10,00 – 11,30 | Ranní workout s Peterem Šavelem

11,30 – 12,00 | Meditace s Peterem Šavelem

12,00 – 14,00 | Oběd a společná diskuze

14,00 – 16,00 | Psaní deníků s Tomášem Janypkou a Sonjou Pregrad

15,00 – 18,00 | Průběžná performativní praxe vycházející z představení Diaries of Touch (Sonja Pregrad a kol.)

19,30 – 20,30 | Eva Priečková, Zuzana Žabková: Bodies in Trouble

Pátek 7.5. 

Celý den | Shssssh instalace

10,00 – 11,30 | Ranní workout s Mimo o.s.

11,30 – 12,00 | Meditace s Peterem Šavelem

12,00 – 14,00 | Oběd a společná diskuze

14,00 – 16,00 | Shssssh performance + Fyzikální práce s kameny a hledání balance s Martinou Hajdyla Lacovou a Danielem Račkem

17,30 – 18,30 | Karen Foss Quiet Works & ME-SA: Man shape Revised

19,30 – 20,30 | Milan Tomášik: Pokrm

Sobota 8.5.

Celý den | Shssssh instalace

10,00 – 11,30 | Ranní workout s Evou Priečkovou a Zuzanou Žabkovou

11,30 – 12,00 | Meditace s Peterem Šavelem

12,00 – 14,00 | Oběd a společná diskuze

14,00 – 16,00 | Přednáška Matěje Hývla o kvantové fyzice

17,00 – 18,15 | Peter Šavel a kol: Kvint et sense

19,30 – 20,30 | Marko Popović: Smrt Antigony

Neděle 9.5.

13,00 – 17,00 | Klub čtení tance s Centrem choreografického rozvoje SE.S.TA | Stream

 

Festival a jednotlivá představení podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Hl. m. Praha

Další informace o HYBAJ HO na www.hybajho.cz

Foto: archiv ALTA

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Bazaar 2017 naplnil svůj smysl

Po roce jsme navštívili přehlídku Bazar 2017. Zaměřili jsme se zejména na úvodní jihoslovanské představení s dlouhým názvem i výrazným politickým apelem. Proč se hrálo ve Studiu hrdinů? Proč si recenzent připadal chvílemi jako v parlamentu a chvílemi jako na hokeji? Kdo se účastnil Bazaaru premiérově? Kdo se rád na něj tradičně vrací? To vše tady a teď!

Po roce se – v druhé půli letošního března – konal festival Bazaar. Tentokrát tedy Bazaar 2017. A uvedl představení i širokou škálu ukázek převážně připravovaných inscenací a projektů. Především ze střední a východní Evropy. To vše pod heslem „Víc než národ“. Zaměřil se i na otázky virtuálního světa. Vlastní festivalový program zahájila kontroverzní a mezinárodně vyzdvihovaná inscenace „Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně!“ slovinského souboru „Mladinsko“ od radikálního balkánského režiséra Olivera Frljiće z Lublaně. Ostatně, jeho dílo bylo provedeno na území Čech a Moravy vůbec poprvé.

Tentokrát i název sálu „Studio hrdinů“ naplňoval smysl, téma i scénář titulního představení. „Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně!“ byla skutečným politickým apelem. Pestrým a bohatě naplněným výkřikem do tváře politiků. Jedná se o burcující avantgardní inscenací, která se snaží přimět diváky, aby i oni byli strůjci svého osudu a nenechávali vše pouze na blahovůli politiků a úředníků z Bruselu.

Oliver Frljić patří mezi „mezinárodně uznávané provokatéry“. Dokonce několikrát vydal tiskem svůj nekrolog, doplněný o parte! Nechával se i fotografovat před nasprejovanými nápisy vyhrožující mu smrtí. A možná se takové objeví i v Praze?

Režisér Oliver Frljić

Zde si totiž Frljić protentokrát nastudoval důkladně i aktuální české politické reálie. Nebál se odvážně pustit i do otevřené kritiky naší hlavy státu. I dalších politiků. „Mladost“ se také navážela i do pokrytectví a konzumního způsobu života.

Významnou devízou celého souboru „Mladost“ bylo otevřené a hrdé vlastenectví. Jako dekorace i kostýmy zároveň sloužily i vlajky jihoslovanských států.

Samotné představení bych rozdělil, jako hokej, do tří třetin. Úvodní byla motivující a apelující. Prostřední třetina byla nejdramatičtější a naplňovala i tep a rytmus naší doby. Závěrečná třetina si již mírně „sedala na zadní část těla“. Zejména protahovaným, nekonečným závěrem tak trochu připomínajícím nastavovanou kaši.

K úplnému vyznění inscenace přispěly promítané titulky výtečného českého překladu Terezy Benhartové.

A ještě k festivalu Bazaar 2017 jako celku. Smysl jména celé přehlídky naplnil více než bohatě Sobotní Bazaar“ – přehlídka ukázek právě vznikajících scénických a tanečních projektů. Odkud? Z Polska, Německa, Izraele, Srbska, Slovinska, Slovenska a dalších zemí. Ze zahraničních účastníků Bazaaru 2017 namátkou jmenujme konkrétně Agatu Siniarskou z Berlína i Varšavy, Xenii Taniko Dwertmann z Berlína, soubor Friendly Fire z Lipska a jejich izraelské hosty. Z rodících se českých inscenací shlédli diváci ukázky od Zdenky Brungot-Svítekové, Cristiny Maldonado a Sodji Lotker, a již tradičního účastníka ambiciózního dua Ufftenživot nebo Markéty Jandové – všichni žijí a tvoří převážně v Praze.

Na festival se tradičně navracejí rovněž umělci známí již z minulých ročníků. Tentokrát Sonja Pregrad ze Záhřebu, Iva Shveshtarova a Willy Prager ze Sofie a Berlína s inscenací „Transformability“. Agata Siniarska a Mādālina Dan z Bukurešti a Berlína naopak uvedly zbrusu nové představení „Mothers of Steel“. S titulem „Dior in Moscow“ přiletěli naopak z Litvy. Výjimečná performerka Silke Grabinger z německého Lince zde představila rodící se koprodukční projekt skupiny SILK Fluegge, založený na spolupráci dětských a dospělých tanečníků z Čech i Rakouska.

Tři doslova a do písmene nabité festivalové dny přinesly návštěvníkům Bazaaru pestrou škálu progresivních a myšlenkově kontroverzních divadelních a pohybových prací i jejich ukázek. To vše tradičně doplnily další prezentace, workshopy, diskuze a v Alfredu ve dvoře i výtvarná výstava. Bazaar 2017 tak naplnil různými prostředky i různou scénickou řečí otázku, kterou si vetkal do štítu: „Co bude víc než národ“.

 

MICHAL STEIN

 FOTO: Mladost Ljublanija a Bazaar 2017

Taneční magazín

 

Neznámá logika

Co je Identita? Vztah? Tělo a kamera?

 

 

18. března byl zahájen mezinárodní  festival BAZAAR, představení proběhla v divadlech Alfred ve dvoře, Ponec a Studiu ALTA. Druhý ročník festivalu se vrací k tématu identita. Co je identita?  Pro každého umělce představuje něco jiného, ale jedno prožívají všichni společně – musí ji hledat.  Je identita  zóna, v níž se protínají sféry privátní i politické, oblast osobní autonomie i předmět manipulace?

DSC02555

Nives Sertic a Sonja Pregrad  uvedly v divadle Alfred ve dvoře své  představení  „Neznámá logika větru“, které podle jejich vlastních slov vzniklo jako odpověď na otázku, co je to Identita. Umělkyně se shodly v tom, že pro ně toto slovo znamená vztah. A čeho? V tomto dílku (pouhých 40 min) si autorky pohrávají s kamerou a tělem.  Zpočátku jedna zkoumá scénu a představuje si, co všechno tu může být, např. kopec, pole, a tak vybíhá nahoru, aby lépe viděla, co se na poli děje.  Její fantazie se prolínají s činností kamarádky, která  kameruje. Tato jejich hra vede k úvaze, že by chtěly vrátit květinu zpět na místo tak, jak tam původně byla, ale vlastně nemohou, protože neznají logiku větru.

DSC02567

Dívky použijí během představení několik promítacích pláten, na kterých vidíme záběry z botanické zahrady. Prožíváme s nimi hrátky s kamerou, ale i úvahy o objektech, které právě natočily. Obě umělkyně hrají s nadšením a humorem, diváci tedy se zájmem sledují podivné fantazie. Představení je spíše zkoumáním obrazů než hrou, která nás pohltí svým dějem. Pochopit přesnou myšlenku je pro diváka obtížné, představení tedy přesně dodrží to, co jeho název slibuje – logika neznámá.

DSC02626

DSC02553

Eva Smolíková

Foto: Dominik Žižka

Taneční  magazín