Světová premiéra PETRA ZUSKY

Čtyři písně z různých koutů světa, jedna tanečnice

Pražský komorní balet uvede v rámci nového představení Carmina Vetera světovou premiéru choreografa Petra Zusky

Pražský komorní balet uvede v neděli 27. října 2019 od 19 hodin v Divadle na Vinohradech premiéru nového představení s názvem Carmina Vetera (Staré písně) v choreografii Petra Zusky. V komponovaném představení ; na motivy lidových písní se objeví tři Zuskovy starší choreografie: ‚Ej Lásko‘, ‚Lyrická‘ a ‚Růže‘, které vznikly pro různé soubory a příležitosti mezi lety 2008 – 2010, a jedno zbrusu nové dívčí sólo s názvem ‚Fo(u)r One‘, jež bude mít na konci října světovou premiéru. Petr Zuska, tvůrce evropského formátu a bývalý dlouholetý šéf Baletu Národního divadla, je od nové sezóny rezidenčním choreografem Pražského komorního baletu. Pro soubor již letos vytvořil úspěšnou inscenaci Kytice na motivy Erbenovy stejnojmenné sbírky.

Lidové písně, balady a etnická hudba vůbec inspirují Petra Zusku už od počátků jeho tvorby. Rejstřík hudebních skladatelů, stylů a žánrů, které doposud použil, je velice široký a vždy se k těmto motivům čas od času vrací. „Lidová píseň a balady pro mne jsou a zřejmě do budoucna i budou velkou inspirací. Myslím, že v lidové poezii a hudbě cítíme jakési kořeny, archetypy lidského života jako je v prvé řadě láska a smrt. Lidové písně mluví o těch nejzákladnějších kamenech našeho bytí, o nejčistších a nejsyrovějších emocích a pocitech. I z ryze hudebního h lediska jsou často protkány zvláštními rytmy a půltónovými přechody, které vám zkrátka sáhnou do srdce,“ říká choreograf Petr Zuska. „Mohl bych jmenovat desítky známých skladatelů i tzv. vážné hudby, kteří se motivy lidových písní ve svých symfoniích či operách často inspirovali. A mohl bych mluvit i o jazzu, soulu, R&B, hiphopu. Je to zkrátka něco ‚v krvi‘. Fascinující je i to, že pokud jste trochu muzikální a vnímaví a poslechnete si třeba deset starých lidovek z deseti úplně odlišných částí světa, nemůžete nepostřehnout cosi společného, podobného. Jakoby hudební motivy všech lidových písní komponovala jedna velká Matka Země.“

Anglický název nového třináctiminutového sóla ‚Fo(u)r One‘ je hříčkou s písmeny, která evokuje dva základní motivy choreografie: ‚pro jednu‘ a ‚čtyři‘. V tomto případě se jedná o čtyři písně z různých koutů světa v interpretaci jedné tanečnice. „Ty ‚kouty‘ světa jsou vybrány jako reprezentanti čtyř existujících hlavních kultur či náboženství – Indie (hinduismus a buddhismus), Irsko (křesťanství), Maroko (islám) a Izrael (judaismus). Nejde mi však vůbec o nějaký religiózní vhled do těchto kultur, ale o letmý dotyk tématu a charakter oněch písní v postavě jedné ženy. Možná je to výše zmíněná Matka Země či Inanna, postava ze starosumerské báje, která aby byla vpuštěna do podsvětí, musí odložit všechny šperky a svršky. Tereza Hloušková – má interpretka – si je naopak bude postupně oblékat, aby je pak zase odevzdala oceánu, tedy vodě, která je prazákladem života na zemi. A proč právě Tereza? Za prvé je to tanečnice, s níž mám po tvorbě Kytice, mé poslední premiéry pro Pražský komorní balet, skvělou zkušenost. Má výbornou techniku, charisma, muzikalitu a citlivost. Ne že by byla v současném PKB s těmito danostmi jediná, ale v rámci typu a zároveň nutné vyváženosti obsazení celého večera v počtu deseti lidí je právě ona tou nejlepší volbou – bude skvělá,” doplňuje k novému sólu jeho autor.

Ej lásko

Choreografie: Petr Zuska, hudba: Jiří Pavlica & Hradišťan, scéna: Petr Zuska, kostýmy: Roman Šolc, světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska, nastudování: Aleksander Katsapov, tančí: 5 tanečníků, délka: 20 minut

Lyrická

Choreografie: Petr Zuska, hudba: Vyšívanka Lada, scéna: Petr Zuska, kostýmy: Roman Šolc, světelný design: Petr Zuska, video: Tomáš Stibor, nastudování: Aleksander Katsapov, tančí: 2 tanečníci, délka: 8 minut

Fo(u)r One

Choreografie: Petr Zuska, hudba: indické, irské, arabské a židovské balady, kostýmy: Pavel Knolle, tančí: 1 tanečnice, délka: 13 minut

Růže

Choreografie: Petr Zuska, hudba: Jiří Tichota & Spirituál kvintet, výběr hudby z alba „Písničky z roku raz dva“, kostýmy: Roman Šolc, tančí: 8 tanečníků, délka: 25 minut

Vstupenky na první premiéru, která se koná 27. října, jsou k zakoupení online na webové stránce Divadla na Vinohradech (http://www.divadlonavinohradech.com/), vstupenky na druhou premiéru, jež proběhne 3. listopadu, pak na webové stránce Městského divadla v Mostě (http://www.divadlo-most.cz/)

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pražský komorní balet pokračuje v činnosti!!!

Nakonec vstupuje do divadelní sezóny 2019 – 2020. Celkově již jeho pětapadesáté. A v té se můžete těšit i na světovou premiéru!

Pražský komorní balet, největší české nezávislé taneční těleso s více než padesátiletou historií, jde dál! Díky mimořádné dotaci Ministerstva kultury České republiky nezanikne, jak bylo v červnu jeho vedením avizováno. Po jednáních, která probíhala v uplynulých měsících, podpořilo Ministerstvo kultury ČR soubor v celoroční činnosti v roce 2019. Takže, díky přidělené dotaci Pražský komorní balet pokračuje i v nadcházející divadelní sezóně.

„Přes veškeré peripetie a politické turbulence, neznalost a nezájem politiků o taneční prostředí Pražský komorní balet nezaniká, ale naopak vstupuje do své již pětapadesáté divadelní sezóny,“ říká JUDr. Ivan Dunovský, zakladatel a intendant společnosti Balet Praha, o.p.s. „Po mnoha měsících jednání vedení souboru s exministrem kultury Antonínem Staňkem jsme ukončili veřejnou petici na záchranu souboru s více než pěti tisíci podpisy. Dodatečně děkujeme všem, kteří nás svým podpisem podpořili. Na sociálních sítích jsme zaznamenali překvapivě masivní podporu mladých lidí. Na rozhodování o budoucnosti Pražského komorního baletu měla vliv i vyjádření devatenácti divadelních odborníků a tanečních autorit, kteří poslali ministrovi kultury své dopisy. V červnu nakonec předložil ministr kultury problematiku Pražského komorního baletu na jednání vlády, která rozhodla soubor podpořit v celoroční činnosti v roce 2019. Díky přidělené dotaci Ministerstva kultury ČR může Pražský komorní balet pokračovat v práci i v sezóně 2019/20.“

„Byť jsme se rozhodnutí ministerstva dozvěděli až v průběhu léta, okamžitě jsme zahájili přípravy nové sezóny. To samozřejmě s obrovským časovým zpožděním,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. V nejbližší době tedy čeká soubor velká premiéra choreografa Petra Zusky s názvem ,Carmina Vetera´. Jedná se o komponovaný večer na motivy starých lidových písní, jenž bude mít premiéru 27. října v Divadle na Vinohradech v Praze.

Na jarní tiskové konferenci zleva Ing. Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře a gymnázia, člen Tanečního sdružení ČR, Mgr. Petr Zuska, choreograf a režisér, Mgr. Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu (Balet Praha o. p. s.) a Mgr. Linda Svidró, baletní mistr, umělecká vedoucí souboru

„Lidová píseň a poezie a vlastně etnická hudba všeobecně je jakousi červenou nití, která se vine mou tvorbou od samotných začátků. Je pro mne obrovskou inspirací a zřejmě se k ní budu vždy znovu vracet,“ říká Petr Zuska. A pokračuje: „Večer s názvem ,Carmina Vetera´, tedy ,Staré písně´, představuje jen část oné mé ‚červené niti‘. Konkrétně choreografie ‚Ej Lásko‘, ‚Lyrická‘ a ‚Růže‘ byly vytvořeny mezi lety 2008 – 2010 pro různé soubory a příležitosti. Zbrusu nové dívčí sólo ‚FO(U)R ONE‘ bude mít naopak svou světovou premiéru.“

Po představení „Kytice“. V horní řadě druhý zprava Petr Zuska a první zleva Igor Vejsada.

Petr Zuska, který je od nové sezóny rezidenčním choreografem Pražského komorního baletu, pro soubor letos vytvořil úspěšnou inscenaci „Kytice“. Tu bude Pražský komorní balet do konce kalendářního roku reprízovat hned pětkrát.

Uměleckou vedoucí souboru byla od sezóny 2019/2020 jmenována Linda Svidró, stávající baletní mistryně a asistentka choreografů, která s Pražským komorním baletem úzce spolupracuje již od roku 2017. „Vážím si odborné taneční veřejnosti, jež soubor podporovala do poslední chvíle a jsem ráda, že můžeme hrdě vstoupit do nové sezóny,“ říká Linda Svidró. „Velmi si také vážím samotných spolupracovníků, kteří zůstali loajální i v kritických obdobích: předně vedení Pražského komorního baletu, členů souboru – tedy tanečníků a konzervatoře Taneční centrum Praha. Všichni se už těšíme nejen na reprízy představení ,Kytice´ režiséra a choreografa Petra Zusky, ale i na celou novou říjnovou premiéru.“

„To, že může Pražský komorní balet v činnosti pokračovat, nás těší o to víc, že si právě v letošním roce připomínáme pětapadesáté výročí vzniku Studia Balet Praha. To znamená přímého předchůdce Pražského komorního baletu. Toto těleso v roce 1964 založila dnes již legendární trojice umělců: Pavel Šmok, Vladimír Vašut a Luboš Ogoun,“ doplňuje ředitelka Jandová. „Z letošní mimořádné podpory Ministerstva kultury máme, přes veškeré strasti a dlouhé čekání, samozřejmě obrovskou radost. Avšak nad budoucností Pražského komorního baletu i nadále visí otazník. Jaká bude veřejná podpora Pražského komorního baletu v sezóně 2020 – 2021, natož v následujících letech? Takovou informaci, bohužel, neznáme. Finanční nejistota nám tak stále komplikuje každodenní situaci a rozhodování ve všech sférách činnosti. Přičemž v oblasti dramaturgie je dlouhodobé plánování základním kamenem úspěchu. Přála bych si, abychom se jednou dostali do situace, kdy se budeme moci plně věnovat odborné a profesionální práci a nebudeme muset takřka denně bojovat o holou existenci!“

Foto:Sergej Gherciu a Eva Smolíková

Mgr. Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»ŠPALÍČEK« hledá tanečníky (i tanečnice)

Otevřená šance dostat se na prkna Národního divadla! Chcete si zahrát v choreografii Petra Zusky?

Opera Národního divadla vypisuje casting pro plánovanou inscenaci Špalíček.

Hudba: Bohuslav Martinů
Režie a choreografie: Petr Zuska
Premiéra 25. 6. 2020 v Národním divadle

Začátek zkoušek 22. 4. 2020

Hledáme: TANEČNICE a TANEČNÍKY s klasickou i moderní průpravou, věková kategorie: 18–40 let

Čas a místo castingu: v neděli 22. 9. 2019 ve 13.30

13.30–15.15 dívky – prosíme špičky s sebou!
15.30–17.15 chlapci

ve zkušebně č. 202, Provozní budova Národního divadla (Ostrovní 1, Praha 1)

Zájemci nahlaste vaši účast nejpozději 13. 9. 2019 na e–mailu: r.brabcova@narodni-divadlo.cz

Kontaktní osoba: Růžena Brabcová, produkční nových projektů Opery ND a SO.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Hodili PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET přes palubu?

Má složitá situace kolem dotační politiky pro jeden z doma i v zahraničí nejuznávanějších tanečních souborů dneška možnost uspokojivého řešení? Co na to nejen Ministerstvo kultury?

Ten soubor mám asi nadosmrti spojen s tehdy (již nefunkčním) pražským Komorním divadlem, kde dlouho v minulé době zkoušel a piloval svá krásná představení. Pražský komorní balet se mi nadlouho zaryl do paměti jako „dítě Pavla Šmoka“. Ale není to pravda. U jeho zrodu stál ještě legendární choreograf Luboš Ogoun a baletní teoretik, profesor a publicista Vladimír Vašut. Z tohoto triumvirátu nejprve odešel na věčnost Luboš Ogoun. Ne tak dávno zesnul i legendární Pavel Šmok a ke konci loňského roku v mělnické nemocnici dodýchal i Vladimír Vašut. Vypadá to, že je dlouho nepřežije ani samotný soubor – Pražský komorní balet…

Pavel Šmok na archivním snímku mezi svými tanečnicemi

Ač se to zdá neuvěřitelné, tento špičkový soubor, který obdivovali špičkoví tanečníci, ale i milióny televizních diváků, když pohostinsky vystupoval v recitálech Karla Gotta, stojí na prahu zániku!

Pan Luboš Ogoun (vlevo) přebírá státní vyznamenání od prezidenta Václava Havla

Pražský komorní balet (dále jen PKB) je pro českého, ale též zahraničního, diváka již více než čtyři desítky let známým a tradičním českým tanečním souborem. Předchůdce PKB „Studio BALET PRAHA“, založené v roce 1964 právě Lubošem Ogounem, Vladimírem Vašutem a zejména Pavlem Šmokem, mu dalo jisté základy. Zrovna v letošním roce si připomínáme 55. výročí vzniku „Studia Balet Praha“, a také právě v tomto roce eskaluje několikaletý problém systémového financování tohoto jediného českého nezávislého tanečního souboru, který nabízí stálá angažmá profesionálním tanečníkům a absolventům tanečních konzervatoří.

Vladimír Vašut, další z trojice zakladatelů, tatínek Marka Vašuta, se špatných konců „svého“ souboru krátce nedožil také…

PKB dnes nemá k dispozici vlastní zázemí pro uměleckou činnost a za poslední roky dosahuje jeho veřejná finanční podpora necelých třicet procent ročního rozpočtu. Pro profesionální taneční divadlo s 23 členným cestovním souborem s denním pracovním režimem je stávající celková veřejná podpora ve výši necelých 3,5 mil. Kč ročně naprosto nedostatečná při aktuálním celkovém rozpočtu ve výši 14,9 mil. Kč. PKB má přitom srovnatelné výkonové ukazatele s baletně tanečními soubory kamenných divadel, co se týká návštěvnosti i počtu představení.

Na tiskové konferenci zleva Ing. Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře a gymnázia, člen Tanečního sdružení ČR, Mgr. Petr Zuska, choreograf a režisér, Mgr. Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu (Balet Praha o. p. s.), Mgr. Linda Svidró, baletní mistr, pověřený vedením Pražského komorního baletu

PKB v rámci své zájezdové činnosti zajišťuje dostupnost tanečního umění ve všech českých regionech a významná je též prezentace tanečního umění v zahraničí. Jeho představitelé se na tiskové konferenci v Malostranské besedě, konkrétně v jejím Trick Baru, vyjádřili, jak je složité komplexně připravit scénu třeba v sokolovně menšího města anebo naopak v aréně pro tisíce diváků.

Vedoucí souboru Ladislava Jandová situaci zdůvodňuje: „V letošním roce obdržel Pražský komorní balet dotaci ve výši pouhých 2 milionů Kč od MK ČR v rámci Programu profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů. S ohledem na navýšení celkového rozpočtu uvedeného dotačního programu MK ze 160 milionů Kč na 220 milionů Kč v roce 2019 jsme očekávali nárůst dotace i pro PKB s přihlédnutím na četná jednání s MK ČR. Programová rada MK ČR však PKB, jako jedinému subjektu z celkových 41 hodnocených, navrhla dotaci snížit i přes hodnocené ukazatele. PKB je navíc, oproti ostatním hodnoceným subjektům znevýhodněn skutečností, že se jedná o hlavní veřejnou finanční podporu na kontinuální činnost. A nikoli pouze ,doplňkovou´ finanční podporu nad rámec základního příspěvku zřizovatele. Tak jako je tomu zpravidla u ostatních podpořených subjektů v uvedeném dotačním programu.“

Během tiskové konference vystoupila s vehementní podporou PKB také odborná taneční kritička a dlouholetá šéfredaktorka Tanečních listů Jana Hošková. K ní se připojil i baletní mistr Igor Vejsada.

Zleva Petr Zuska ani Ladislava Jandová či Linda Svidró moc optimisticky do budoucnosti nehledí

Vedoucí souboru PKB Ladislava Jandová mimo jiné uvedla: „S vedením Ministerstva kultury (ministrem Antonínem Staňkem) proběhlo od podzimu 2018 několik neúspěšných jednání. Na podporu ,zachování činnosti PKB´ vznikla také petice, kterou podepsalo téměř pět tisíc osob. Současně jsme získali desítky podporujících dopisů od význačných osobností a představitelů české kultury, kteří se jednoznačně vyjádřili pro zachování kontinuální činnosti PKB, např. od Jiřího Kyliána, Ondřeje Kepky, Ilji Racka, Mária Radačovského, Lukáše Slavického, prof. Ivanky Kubicové, prof. Václava Janečka, doc. Igora Františáka, Vlastimila Harapese a mnoha dalších.“

Choreograf Petr Zuska se, s jistým stínem v hlasu, zmínil, že předcházející ministr kultury Ilja Šmíd slíbil (nejen) pro PKB „taneční dům“. Uvažovalo se o prostoru nevyužité stavby na pražském Klárově blízko Strakovy akademie, dnešního sídla předsednictva vlády. Dříve tam bývaly tělocvičny a bazén. S nástupem nového ministra však tento návrh tak nějak „zmizel v propadlišti“. Já jsem si vzpomněl, že v době takzvané „perestrojky“, konkrétně ve druhé polovině osmdesátých let minulého století, bylo vážně uvažováno o společném sídle Pražského komorního baletu a Černého divadla Jiřího Srnce. Měl jim být věnován celý vnitroblok na pomezí Smíchova a Malé Strany u Plaské ulice. Vzpomínám, jak nadšeně mi na nástěnce v Komorním divadle Pavel Šmok ukazoval již v první fázi rozpracovaný projekt!

Zdá se, že odchod Ilji Šmída nadlouho uzavřel i možnost tanečního domu na Klárově… Snad nikoli opět na třicet let?

Nejzajímavější pasáže diskusních příspěvku Petra Zusky a Antonína Schneidera zachytila Eva Smolíková i ve videoreportáži:

Otázkou zůstává, jaký osud budou mít tanečníci i další kmenoví spolupracovníci PKB? Sáhne po nich konkurence? Ta ovšem tak zcela identicky vyhraněna není. Nevyjdou z kondice, když vypadnou z pravidelného tréninkového drilu? To vše nám zřejmě napoví blízká budoucnost…

Samotná konference neměla, jako většina dětské literatury, šťastný a úsměvný konec. Tím, že se konala blízko sídla Parlamentu České republiky však možná zasvítilo světélko naděje na konci tunelu?

Situace je vážná. TANEČNÍ MAGAZÍN i jeho mnozí čtenáři ještě pevně doufají, že nedopadne úplně zoufale.

Zeptali jsme se

Mgr. Igora Vejsady

baletního mistra s mezinárodními zkušenostmi i renomé,

který v PKB zastával pozici baletního mistra od roku 2016

Na konferenci jste mluvil o PKB v minulém čase, to již jste nad jeho existencí zlomil hůl? Myslíte, že je situace neřešitelná?

„Určitě ne. Myslím, že takové prestižní těleso, které má – nejen pro mne – téměř zásadní význam, musí přežít. Pokud si uvědomíme, co by tím současná česká taneční kultura ztratila, tak je to pro mne naprosto nemyslitelné! Z druhé strany nevím, jaké kroky udělá ministerstvo kultury? A ministr, který jde na nějaký muzikál, místo účasti na udílení významné a prestižní francouzské ceny českému tanečníkovi – Jiřímu Kyliánovi?“

Foto: Eva Smolíková a archiv

Video: Eva Smolíková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN