Začínal v dětském sboru Boráček, pak vystudoval Taneční konzervatoř a po té nastoupil do Laterny Magiky, kde byl 35 let a posledních deset let jako vedoucí souboru a baletní mistr. Dnes působí Pavel Knolle hlavně jako výtvarník scény a kostýmů a v této pozici se podílí na projektech taneční skupiny DEKKADANCERS a spolupracuje s různými divadly.
Od mala jste hodně sportoval, dělal sportovní gymnastiku, orientační běh, jezdil na kole, byl jste neustále v pohybu, ale s tancem jste se setkal až ve svých třinácti letech. Jak k tomu došlo?
„Upřesnil bych, že s tancem jsem se potkal již dříve, v dětském souboru Boráček u nás na severu. Ostatně to zapříčinilo, že mě na jedné přehlídce oslovila skvělá paní profesorka z konzervatoře, Míla Urbanová, která náhodou seděla v porotě a pozvala mě, abych se přijel ukázat na konzervatoř. Přijel jsem, prošel jsem a poprvé si obul piškoty a stoupl k baletní tyči vedle svých nových spolužáků, kteří tu studovali již 4 roky.“
Pavel Knolle – příprava inscenace Popelka – ND Brno – foto Zuzana Kernová
Tanec Vás tak zaujal, že jste z Nového Boru odjel do Prahy a studoval jej na Taneční konzervatoři. Nelitoval jste svého rozhodnutí? Volil jste správně? Vy jste také rád maloval, kreslil a chodil na keramiku …
„Na začátku se mi ukrutně stýskalo. Každou chvíli jsem chtěl utéct zpátky k rodině a kamarádům. Nebylo to pro samotného, třináctiletého kluka úplně jednoduché odejít do cizího prostředí bez rodičů a kamarádů. Nakonec jsem neutekl, vydržel celé čtyři roky studia a dokonce bych řekl, že jsem si školní dobu dost užíval. Vlastně si myslím, že kdyby existovala hypotetická možnost rozhodnout se znovu a to i se zkušeností, kterou mám za sebou, volil bych stejně. Co se týká malování, to jsem nikdy nemusel opustit, naopak je to věc, kterou jsem i díky svému studiu a práci mohl kombinovat a rozvíjet.“
Po škole jste nastoupil do souboru Laterny Magiky v Praze, kde jste tančil jako sólista ve většině představení (Odysseus, Kouzelný cirkus, Minotaurus, Hra o kouzelné flétně, Past, Graffiti, Casanova …) V Laterně Magice jste byl 35 let a posledních deset let jako vedoucí souboru a baletní mistr. Jak na tuto plodnou dobu vzpomínáte? Splnil jste si své taneční sny?
„Byla to krásná doba. Nikdy jsem se tam nenudil. Tančil jsem skoro každý večer a tančil všechno, co bylo na repertoáru. Potkal jsem skvělé lidi, kteří posouvali vnímání divadla a byli mi velkou inspirací. Laterna byla divadlo s obrovskou vizí a navíc bez problému ty vize financovat. V době, kdy nebylo standartní pracovat s choreografy ze západní Evropy, tady se to dělo. To všechno jsem navíc užíval s lidmi, kteří se u práce uměli bavit. Legrace je totiž v mém životě základní potřeba. To, že jsem nakonec dostal šanci se 10 let spolupodílet na vedení tohoto souboru a navíc být jako spoluautor a výtvarník několika laterňáckých projektů, byl opravdu splněný sen.“
Pavel Knolle – foto Pavel Hejný
Spolu s choreografem Davidem Slobašpyckým jste po listopadu´89 založili zájezdový soubor Pražský festivalový balet, s nímž jste se zúčastnil několika zahraničních turné (USA, Portugalsko, Turecko, Čína). Co Vás vedlo k založení tohoto souboru?
„Po revoluci, když se všechno otevřelo, tak jsme byli plní pocitu, že všechno můžeme a hlavně, že to chceme udělat jinak a daleko lépe než se v Čechách děje. Chtěli jsme tvořit jako za hranicemi v Evropě, spolupracovat s tanečníky a choreografy z venku. Využili jsme svých kontaktů na tanečníky a choreografy z Brna, z Vídně, z Tel-Avivu, vytvořili přes prázdniny celovečerní program a vyzkoušeli si ve vlastní produkci odehrát několik představení v Praze a následně v Londýně. Upozorňuji, že nám všem bylo maximálně 25 let a měli nulovou zkušenost. David Slobašpyckyj byl obrovský hnací motor a spolu s naším nasazením jsme to dokázali. V následujících letech se to prostě a krásně nabalovalo. Noví, skvělí tanečníci, nové programy, nová prestižní pozvání na festivaly a zájezdy. V té době o nás psali jako o novém baletu pro novou Evropu. Byli jsme první soubor, který dokázal fungovat bez jakékoli státní podpory.“
Láska k výtvarnému umění Vám zůstala. A dnes působíte hlavně jako výtvarník scény a kostýmů. Spolupracujete s různými divadly. A za kostýmy k představení Klíče odnikud Jihočeského divadla v Českých Budějovicích jste získal Cenu Asociace tanečních umělců ČR. Co Vás přivedlo k tomu dělat právě divadelní kostýmy?
„Na začátku to byla právě spolupráce na projektech Pražského festivalového baletu. Většinu všeho jsme si zařizovali a vytvářeli sami, takže návrh loga souboru a návrhy kostýmů, to všechno bylo něco, co jsem si tady vyzkoušel poprvé. V zápětí přišla první celovečerní choreografie Davida Slobašpyckého vytvořená pro ostravské divadlo, kde jsem už navrhoval celou výpravu. To byl začátek, jen taková příležitostná radost vedle mé kariéry interpreta. Dnes je to jedna z mých hlavních pracovních činností, i když si stále snažím udržet rozmanitost v tom, co právě dělám. Já prostě rád sedím na více židlích, rád pokouším nové výzvy a potkávám nové lidi.“
Od roku 2017 spolupracujete s taneční skupinou DEKKADANCERS, kde působíte hlavně jako výtvarník a začalo to Poslední večeří, pokračují Návštěvníci, HornyBach 18+, A. I., Proměna, Muž z Malty – one man show, Stabat Mater, Strašidlo cantervillské. Nemáte někdy chuť opět stát na scéně a zatančit si s kluky z DEKKADANCERS?
„Dobrá otázka, kdo by neměl chuť být s nimi na jevišti. Doufám, že si to přečtou :)“
Pavel Knolle – děkovačka Muž z Malty – DEKKADANCERS
Během své taneční kariéry jste byl nejen tanečníkem, ale také jste zkusil asistenta choreografie, vyzkoušel režii (Cube, Zahrada). A co pedagogická činnost, neláká Vás?
„Vlastně i to jsem si vyzkoušel. V Laterně jsem občas dával trénink. Hodně jsem se věnoval repetování představení a to považuji také za pedagogické vedení. Předávat zkušenosti a vést interpreta mě moc baví. Nevím, jestli jsem úplně typ na učení dětí a studentů, ale ladit formu hotového tanečníka pro představení je moc hezká práce, kterou jsem dělal rád.“
Pavel Knolle – zkouška – CUBE, Laterna magika – foto Serghei Gherciu
S dcerou Annou, která kráčí ve Vašich tanečních šlépějích, jste během covidové doby v březnu 2021 online provázeli dvoudílným programem Taste Ballet Ostrava (Baletní hostina z Ostravy), který mohli diváci shlédnout na YouTube a v sítích NDM. Byla to Vaše první spolupráce. Jak se Vám spolu pracovalo?
„Ostravský balet, je další moje srdcovka. Vytvořil jsem pro ně výpravu pro Balady, spolupracoval na projektu Roztančené mosty, nikdy neváhám tam s nimi něco nového spáchat. Moderování byla speciální kapitola, bylo to moje další poprvé. Smět udělat něco v době covidové byl zázrak, navíc něco tak smysluplného a zábavného s lidmi okolo ostravského baletu a jako bonus se svojí dcerou? Nádherná příležitost. Měli jsme na to po odvysílání krásné ohlasy. Nevím, co více si přát … jen houšť a větší kapky :)“
Jak rád odpočíváte?
„Mám dvě polohy odpočinku. Buď hodně aktivně na kole, na lyžích, miluji badminton a saunu nebo jen tak několik hodin ležím a bez řečí koukám do zdi, to bych řekl, umím excelentně.“
Pavel Knolle – DEKKADANCERS – foto Pavel Hejný
Děkujeme za rozhovor
Pavel Knolle
Narodil se 8. ledna 1967 v Novém Boru. Vystudoval Taneční konzervatoř v Praze. Jako tanečník byl od roku 1985, 25 let v Laterně Magice a v letech 2010 – 2020 vedoucím souboru. Spolupracuje s DEKKAANCERS. Dnes působí více jako výtvarník scény a kostýmů.
V roce 2002 byl nominován na Cenu Thálie za výkon v duetu Les Bras de Mer v inscenaci Graffiti.
S manželkou, bývalou tanečnicí Kateřinou má dvě dcery – Josefínu a Annu a starší Anna je členkou baletu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.
Foto: Serghei Gherciu, Pavel Hejný, Zuzana Kernová
Veronika Pechová
pro Taneční magazín
