Rozhovor se Štěpánem Pecharem, choreografem a uměleckým šéfem DEKKADANCERS

„Někdy se koníček promění v povinnost. A to je špatně“

Štěpán Pechar

V dětství se věnoval kreslení a malování. Hodně sportoval a nakonec se našel v tanci, který jej okouzlil, jak přiznal až v osmnácti letech. Začínal studiem v pražském Duncan Centru a ve dvaceti letech nastoupil do sedmého ročníku pražské taneční konzervatoře. Tančil v Laterně magice, spolupracoval s 420PEOPOLE, Lenkou Vagnerovou & Company, s Pražským komorním baletem. Krásné role tančil na scéně ND a od roku 2015 působí Štěpán Pechar jako umělecký a výkonný šéf, choreograf a tanečník DEKKADANCERS a tanec, jak sám přiznává, stále miluje. „Je to ohromná součást mého života. Je to moje povolání a velká vášeň.“  

Pocházíte z Malty, kde jste do svých osmnácti let se sourozenci vyrůstal v rodině českého lékaře, a maminka je maltská rodačka a pracovala v cestovní kanceláři. Jak vzpomínáte na toto období? Neuvažoval jste, že byste byl jako Váš tatínek lékařem?

„Na své dětství a náctiny mám jen ty nejkrásnější vzpomínky. Byl to úplně bezstarostný život. Snad největší starostí bylo vybrat pláž, kam se půjdeme koupat, nebo vyhrát plážový volejbal.

Pamatuji si na to, když mi bylo zhruba 8 let a táta nám s bráchama ukazoval záznam operace kolene a s velkým zájmem nám popisoval každý krok operace. Uznám, že mě to dost zajímalo. Táta nám také neustále kladl na srdce, že je dobré mít alespoň jednoho doktora v rodině a jistě si přál, aby alespoň jeden z jeho čtyř synů se doktorem stal. Nestal. Ačkoli naši byli celkem přísní ve výchově a trvali na tom, aby se nám dařilo ve studiu, nikdy na nás netlačili ve výběru studia a kariéry. Já jsem o medicíně jistého času uvažoval, ale odradilo mě to celoživotní studium a silné nutkání věnovat se sportu a pohybu.“

V dětství jste se věnoval kreslení a malování a k tanci jste se dostal díky lásce k jedné slečně, jak jste v jednom rozhovoru přiznal, až v osmnácti letech. A se studiem tance jste začal v pražském Duncan Centru a ve dvaceti letech jste nastoupil do 7. ročníku Pražské taneční konzervatoře. Čím vás tanec tak okouzlil, že jste mu podlehl a zapudil myšlenku studia fyzioterapie?  

„Když jsem sportoval, zajímaly mě vždy cviky, které jsou směřovány k tomu se naučit nějakou dovednost. Tedy necvičit jen sílu pro sílu, nebo výdrž pro výdrž a pružnost pro pružnost, ale cvičit sílu v nohách například pro výbušnost a pro vyšší skok, nebo cvičit zápěstí pro zlepšení stojky, cvičit flexibilitu za účelem toho dokázat udělat provaz apod. Po té fyzické stránce, tohle je přesně tanec. Učíte své tělo být připravené se naučit co nejvíce dovedností a tyto dovednosti jsou pak prostředkem vašeho vyprávění na jevišti. Navíc oproti míčovým hrám se v tanci neučíte jen určitou opakující se škálu dovedností, ale učíte se neustále nové. V podstatě s každou choreografií se učíte jiné pohyby, zkoumáte jiné principy a přicházíte neustále na nové způsoby, jak pracovat s tělem. Ta pestrost je to, čemu jsem propadl. K tomu ztvárňujete tancem role, které musíte naplnit emocemi. A vždy mě nesmírně zajímala choreografie, kde se správnou fantazií a se zájmem o tvorbu je opravdu možné snad všechno. Tanec, choreografie, divadlo…dohromady jsou nevyčerpatelnou studnou zajímavostí.“

Jako tanečník jste začínal v roce 2010 v Laterně Magice, spolupracoval jste s 420PEOPOLE, Lenkou Vagnerovou & Company, s Pražským komorním baletem a pak jste dostal nabídku od tehdejšího uměleckého šéfa baletu ND Petra Zusky. A na prknech Zlaté kapličky jste debutoval v klasickém baletu Labutí jezero. Tančil jste moderní i klasické role. Někde jste řekl, že jste si zatančil mnoho svých vysněných rolí. Na kterou rád vzpomínáte a máte ještě nějakou nesplněnou rolí, kterou byste si rád zatančil?

„Velmi rád vzpomínám na Bella Figura od Jiřího Kyliána, nebo na DECADANCE od Ohada Naharina, taky Cacti od Alexandra Ekmana. Opravdu jsem si velice užíval tyhle krásné díla tančit. Spíše než konkrétní vysněné role mám vysněné spolupráce s některými choreografy. Například moc rád bych poznal práci s Crystal Pite na některé z jejích choreografiích, nebo Akrama Khana nebo Mats Eka. Zajímalo by mě, jak přistupují k tvorbě, jak formují své myšlenky do pohybu, jak uvažují nad dramaturgií nebo režií, jak pracují s tanečníky.“

Od roku 2015 působíte jako tanečník, choreograf a umělecký šéf tanečního souboru DEKKADANCERS. V současné době se věnujte více vedení souboru. Na co se mohou příznivci vašeho souboru těšit? Připravujete nové projekty? 

„Diváci se mohou těšit na již čtvrtou premiéru v tomto roce. Pro podzim tohoto roku připravuje pro DEKKADANCERS svoji novou kreaci Ondřej Vinklát. Po spolupráci s Divadlem Bratří Formanů a s Českou filharmonií na Knize džunglí, která měla premiéru 7. 6. 2022 v Azylu, se chceme zase zaměřit na tvorbu ryze naši, ryze DEKKA. Plánujeme už také rok 2023. O všech nových projektech budeme včas informovat na našich nových webových stránkách www.dekkadancers.net, nebo na našem FB či IG.

Hodně se věnujete také chorografii (Purpurový déšť, Gone Too Soon). Poslední večeře, na niž jste jako choreograf podílel spolu s Ondřejem Vinklátem a Markem Svobodníkem, byla Oceněna nejlepší choreografií roku 2017 – Operaplus.  Máte v této disciplíně nějaké vzory?

„Je jich mnoho, například již zmiňovaní Jiří Kylián, Crystal Pite, Mats Ek, Akram Khan. Jsou mi vzorem svým přístupem a uvažováním nad choreografií, svojí nápaditostí a ojedinělostí.“

V roce 2021 měla premiéru Vaše one man show Muž z Malty a na přípravě scénáře jste se inspiroval svým dospíváním. V tomto projektu jste propojil tanec, malbu a stand-up a právě stand-up sledujete od svých devíti let a vašimi oblíbenci jsou Robin Williams a Jim Carrey. Jaké to je být na scéně sám?

„Vzrušující!“

Čím je pro Vás tanec dnes? Někde jste řekl, že tanec stále milujete…

„Samozřejmě že tanec stále miluji. Je to ohromná součást mého života. Je to moje povolání a velká vášeň.“

Je Vám práce také koníčkem?

„Do jisté míry. Všeho moc je příliš. Někdy se stane, že se koníček promění v povinnost. To je špatně! Kdykoliv se mi tohle v minulosti stalo, vždy jsem se snažil udělat vše potřebné k tomu, abych znovu nalezl chuť k práci a dostal se do stavu, kdy mě práce nesmírně naplňuje. Myslím si, že jedině tak, můžete dosáhnout opravdu výjimečných výsledků. Jsem si vědom toho, že mám se svojí prací velké štěstí v tom, že je pro mě, dost často, koníčkem.“

Jak rád trávíte chvíle volna?

„Aktivním odpočinkem – volejbal, saunování, motorky, běh, kresba, fitko, cestování, čtení, kino i divadlo.“

Děkuji za rozhovor

Štěpán Pechar

Narodil se 2. září 1987 na Maltě, kde vyrůstal do svých 18 let.

Tanec studoval v Duncan Centru a na Taneční konzervatoři hlavního města Praha.

Spolupracoval s Laternou Magikou, 420PEOPLE, Lenka Vagnerová & Company, Pražský komorní balet. Byl členem baletu ND v Praze.

Působí jako umělecký a výkonný šéf, choreograf a tanečník DEKKADANCERS, kde účinkuje v – Muž z Malty, Stabat Mater, A. I., HornyBach 18+, Poslední večeře

 

 

Foto: Archiv Štěpána Pechara 

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

Velikonoční on-line koncert

Velikonoce s Moravskou filharmonií

Moravská filharmonie připravuje on-line koncert k Velikonocům

Na Škaredou středu 8. dubna připravuje Moravská filharmonie další živý přenos koncertu. Komorní soubor Gaudio kvartet a hosté připomenou velikonoční příběh provedením slavné kantáty Stabat Mater od italského barokního skladatele Giovanniho Battisty Pergolesiho. Sólových pěveckých partů se ujmou Anna Marie Líňová (soprán) a Benedikta Klára Juráňová (alt). Streamovaný koncert bude k vidění na webu a facebooku Moravské filharmonie ve středu 8. dubna od 19 hodin.

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár: věnuje se především klasickému symfonickému repertoáru, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Andrea Pitronová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jarní novinky v Jihočeském divadle

Jak se stane z krásné baletky krásná kočka? V Českém Krumlově před otáčivým hledištěm na vás bude čekat i Šípková Růženka. Malé divadlo si na závěr sezóny přichystalo „maso na divadle”, kde potečou hektolitry krve a mrtví začnou vstávat z hrobů.

Jaro se v Jihočeském divadle nese ve znamení posledních novinek a chybět nebude druhý ročník divadelní přehlídky SONDA, během níž divákům v jednom týdnu představíme to nejlepší z divadelní sezóny 2018/2019.

Malé divadlo si na závěr sezóny přichystalo maso na divadle”, kde potečou hektolitry krve a mrtví začnou vstávat z hrobů. Návod k přežití zombie apokalypsy oblíbeného týmu Janka Lesáka & Natálie Preslové bude mít premiéru v sobotu 13. dubna v Malém divadle. Z hereckého ansámblu se diváci mohou těšit na ty, kteří své mozky jen tak lehce nedají. Představí se Eliška Boušková, František Hnilička, Martin Holzknecht, Petr Hubík, Terezie Jelínková, Jan Kaštovský, Vít Piskala, Denisa Posekaná a Vjačeslav Zubkov. Návrhu scény se ujal Jan Polívka, kostýmy navrhla Silvie Urbancová a masky vyrobil Jakub Gründler. V inscenaci zazní hudba Jana Čtvrtníka, jehož tvorba je divákům Jihočeského divadla již dobře známá např. z inscenací Ježíšek Superstar, Čechomoří, GAME, Elity a další.

Poslední činoherní novinkou české sezóny bude světová premiéra inscenace Rybí krev renomovaného budějovického autora Jiřího Hájíčka. Režie se ujala mladá režisérka Natálie Deáková a na premiéru se mohou diváci těšit již 18. dubna.

Velký pátek bude již tradičně patřit Velikonočnímu koncertu. Vokálně-instrumentální dílo Antonína Dvořáka Stabat Mater zazní pod taktovkou generálního hudebního ředitele JD Maria De Rose
v podání sólistů, sboru a orchestru opery Jihočeského divadla.

Toto sugestivní dílo o utrpení matky, jejíž syn umírá na kříži, a které je zároveň i platnou výpovědí o lidském zármutku a naději, uvedeme v klášterním kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí 19. dubna v 19.45 hodin.

Po loňském úspěchu jsme opět na závěr sezóny připravili druhý ročník jihočeské divadelní přehlídky SONDA – to nejlepší z vašeho divadla. SONDU zahájíme v pondělí 29. dubna slavnostním předáním divadelních cen Jihočeská Thálie 2018. V divácké anketě mohou diváci hlasovat na webových stránkách nebo pomocí anketních lístků až do středy 24. dubna. Následovat bude absurdní drama Pokoušení Václava Havla, které uvedeme 30. dubna.

První květnový den bude patřit dětem. Dopoledne si Malé divadlo přichystalo pohádku O Palečkovi. Odpoledne zve operní soubor společně s Malým divadlem na kouzelnou rodinou operu Kominíček. 2. května se podíváme do konspiračních bytů v dokumentárním dramatu od Jiřího Havelky Elity.

Ateliér 3D zve 2. května na talkshow Kupé Na Půdě. Už po páté ve svém mezinárodním expresu dotazů přijede Na Půdu Jihočeského divadla rozhlasový moderátor Pavel Pláteník spolu se sólistou příbramského divadla Karlem Krautgartnerem, aby vyzpovídali dva zajímavé hosty.

Pro ty, co chtějí divadlo zažít na vlastní kůži, si Malé divadlo připravilo na 3. května participační divadlo GAME. Přehlídku zakončíme v sobotu 4. května. V Malém divadle se podíváme na To, co žije pod naší postelí. V Jihočeském divadle uvedeme Rybí Krev Jiřího Hájíčka.

Součástí přehlídky bude i novinka baletního souboru Jihočeského divadla. Ten ve spolupráci se členy Bohemia Baletu a talentovanými studenty Taneční konzervatoře hl. města Prahy představí
3. května premiéru pohádkového příběhu Šípková Růženka. Baletní pohádka na špičkách potěší všechny příznivce klasického baletu. Choreografie a režie se ujal Jaroslav Slavický, ředitel Taneční konzervatoře Praha a umělecký ředitel Bohemia Baletu. Kostýmy a scénu navrhl jeden
z nejvýznamnějších českých divadelních výtvarníků Josef Jelínek.

Šípková Růženka se v létě objeví také před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově.

Pro ty, kteří se premiéry nemohou dočkat, si baletní soubor přichystal baletní dílnu, ve které nevšední cestou přiblíží krásný pohádkový příběh o Šípkové Růžence. Účastníkům dílny ukážeme, proč a jak Růženka usne na sto let a kdo ji potom osvobodí… Seznámíme je se základy tance na špičkách, či jak v klasickém baletu vzniká klasická pantomima. A v neposlední řadě také jak se z krásné baletky stane krásná kočka… Přijďte se podívat 28. dubna od 15.00 do DK Metropol!

Pro ty, co si týdenní maraton toho nejlepšího nechtějí nechat ujít, máme nachystané zvýhodněné vstupenky pro dva. Při koupi 2 vstupenek na 2 představení za plnou cenu od nás diváci dostanou zdarma 2 čestné vstupenky na slavnostní galavečer Jihočeská Thálie 2018.

Mgr. Lenka Cimlová Ostrá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN