Rozhýbejte a roztančete své děti!

Unikátní taneční a pohybové programy pro děti a mládež

Tanec a pohyb jsou univerzální jazyky přirozené každému bez ohledu na zkušenost, příslušnost k sociální skupině či věku. Zejména pro děti v období vývoje a růstu je pravidelný pohyb ve skupinách významný pro sebe vyjadřování a socializaci. Divadlo PONEC představuje unikátní taneční a pohybové programy pro děti a mládež.

Tanec je celosvětovým komunikačním jazykem, už od dětství se vyjadřujeme pohybem a podvědomě zkoušíme první taneční krůčky. Pohyb, zejména v době počítačů, telefonů je opomíjený, a přitom bychom měli alespoň 30 minut denně věnovat aktivnímu pohybu. Přestože na trhu je mnoho možností různých sportovních a uměleckých kroužků, Tanec Praha, provozovatel divadla PONEC přišel s konceptem, který ve své šíři myslí na celé rodiny, základní i umělecké školy i školky.

V divadle PONEC jsou totiž toho názoru, že umělecký prožitek je zásadní na cestě k získání dovedností nezbytných pro život. Skrze program Tanec školám, který nabízí pravidelné setkávání se s lektorujícími umělci přímo ve škole mají děti a dospívající možnost rozvinout svou kreativitu, vnímání sebe i světa a objevit možnosti sebevyjádření prostřednictvím pohybu.

„Tanec a pohyb nám dávají naději, že nejsme bezmocní tváří v tvář společenským jevům, které provázejí dnešní nejmladší generaci – sociální izolaci, závislosti na obrazovkách, narůstající obezitě i pandemii duševních nemocí. Tanec má sílu spojovat, ozdravovat, rozvíjet sociální dovednosti i respekt k druhému a k vlastnímu tělu“ vysvětluje Markéta Perroud, umělecká ředitelka divadla PONEC.

I rodiče se mohou aktivně zapojit. Je známo, že to nejcennější, co můžeme dětem darovat, je čas. Říká se, že dny s dětmi jsou dlouhé (a roky krátké). V divadle PONEC jsou přesvědčeni o obojím. Přijďte vyzkoušet do divadla PONEC o sobotách, nedělích a pondělních dopoledních prožít kreativně aktivní čas s dětmi od 1 do 12 let. Pro mladistvé děti starších (12+) nabízíme programovou linii Family friendly, kurátorovaný výběr pohybových inscenací na míru tweens, teens a jejich rodičům. Hledejte v programu o pátcích a sobotách v 18 hodin.

Přidat se může každý. Někdo může přijít s rodiči nebo se školou. Někdo s prarodiči, jiný s partou teenage přátel. Tanec je silou, která spojuje, přijďte ji zažít na vlastní kůži v divadle PONEC.

Program pro děti, tweens a teens v divadle PONEC

10 / 22 – 01 / 23

Kalendář akci

  1. 10. | 18:00 | Barbora Látalová a kol. |Karneval zvířat|  5+
  2. 10. | 09:00 + 11:00 | Barbora Látalová a kol. |Karneval zvířat 5+
  3. 10. | 18:00|Věra Ondrašíková & kolektiv | Witness | Family Friendly  |  10+
  4. 10. | 10:00  | POCKETART / Sabina Bockova & Johana Pocková | Jáma lvováShape It | 10+
  5. 10. | 16:00 | Barbora Látalová, Zden Brungot Svíteková / Ostružina | Tanec a fyzika. Fg = G [(m1m2)/r2]| 7+
  6. 10. | 10:00 | Barbora Látalová, Zden Brungot Svíteková / Ostružina |Tanec a fyzika. Fg = G [(m1m2)/r2]|  7+

13.11. | 16:00 | Eli a kol. / Mirka Eliášová | Škatulení | 4+

14.11. | 9:00 + 11:00 | Eli a kol. / Mirka Eliášová | Škatulení | 4+

  1. 11. |10:00 | Ostružina |  Neényí work in progress | 1+

27.11. |16:00 | Eli a kol. / Mirka Eliášová. | Momo | 7+

28.11. | 9:00 + 11:00 | Eli a kol. / Mirka Eliášová. | Momo | 7+

  1. 12. | 18:00  | Cécile Da Costa  |Zero etc. | Family friendly  | 8+
  2. 12. | 9.00 + 11.00 + 17:00 | Barbora Látalová a Tereza Říčanová |Kozí kraviny a Mikulášská|  4+
  3. 12. |14:00 + 16:00| Ostružina  |  Neényí |  Premiéra | 1+
  4. 12.| 9:00 + 11:00 | Ostružina | Neényí|  1+
  5. 1. | 18:00 | Viktor Černický |PLIFamily friendly
  6. 1  | 16:00 | Barbora Látalová a kol. |Karneval zvířat|  5+

Dětské studio divadla PONEC

Tanečně-pohybové lekce s živou hudbou probíhají každou středu od října do května. Rozvíjí dětskou kreativitu, vnímání hudby a rytmu a smysl pro spolupráci.

Jsem pedagog/žka MŠ / ZŠ / ZUŠ

Hledáte způsoby, jak stmelit kolektiv, podpořit individualitu a posílit sebevědomí vašich žaček a žáků, něžně a kreativně je popostrčit z komfortní zóny. Vyberte si z naší nabídky pro (před)školní kolektivy. Nemusíte kupovat zajíce v pytli, představení u nás můžete zdarma zhlédnout sami předem. A když budete spokojeni, můžeme my začít chodit za vám přímo do školy a budovat dlouhodobější vztahy v rámci projektu Tanec školám.

Kalendář akcí

  1. 10. | 09:00 + 11:00 | Barbora Látalová a kol. |Karneval zvířat 5+
  2. 10. | 10:00  | POCKETART / Sabina Bockova & Johana Pocková | Jáma lvováShape It | 10+
  3. 10. | 10:00 | Barbora Látalová, Zden Brungot Svíteková / Ostružina |Tanec a fyzika. Fg = G [(m1m2)/r2]|  7+

14.11. | 9:00 + 11:00 | Eli a kol. / Mirka Eliášová. | Škatulení | 4+

28.11. | 9:00 + 11:00 | Eli a kol. / Mirka Eliášová. | Momo | 7+

  1. 12. | 9:00 + 11:00 | Barbora Látalová a Tereza Říčanová |Kozí kraviny|  4+
  2. 12. | 10:00 | Viktor Černický |PLIShape It | 4+

14.12. | 10:00 | Věra Ondrašíková & kolektiv | Guide | 12+

  1. 1. | 09:00 + 11:00 | Barbora Látalová a kol. |Karneval zvířat 5+

Dílny do škol (říjen – květen)

Pozvěte umělce/kyně, které jste viděli na jevišti divadla PONEC, do vaší školy! Jsme připraveni vyrazit za vámi s tvořivou dílnou, díky které žačky a žáci načerpají jinou – aktivní – znalost tanečních principů inspirovanou zhlédnutým představením.

Tanec školám (říjen – květen)

V divadle PONEC jsme toho názoru, že umělecký prožitek je zásadní na cestě k získání dovedností nezbytných pro život. Skrze pravidelné setkávaní se s lektorujícimi umělci přímo ve škole mají žáci a žačky možnost rozvinout svou kreativitu, vnímání sebe i světa a objevit možnosti sebevyjádření prostřednictvím pohybu.

Do dospělosti mi ještě pár let zbývá.

Co tě napadne, když se řekne tanec?

#Neumím #Nechci #Divný #Tancujoujenholky

U nás v divadle tanec není otázkou talentu nebo genderu. Tanec vnímáme jako nástroj hledání cesty k sobě i k druhým. Cesty k umění a vyjádření komplikovaných emocí. Vzdálení se komfortní zóně, přiblížení sobě samému.

Vezmi k nám mámu / tátu / svoji třídu. Třeba nás čeká zlomové setkání.

Něco víc o našich představeních

Věra Ondrašíková & kolektiv | Guide

věk: 12 +

Co kdybychom se jednou mohli ohlédnout za svým životem – udělali bychom něco jinak? Dokázali bychom se vyvarovat vlastních chyb? A kdyby bylo koho se zeptat, měli bychom nějakou otázku? Představení plné magických světelných efektů, kde tehdy je zároveň teď.

POCKETART / Sabina Bocková & Johana Pocková | Jáma lvová

věk: 10 +

Média, manipulace, sociální sítě.  Pro nastupující generaci naprosto neoddělitelná součást života.  Jak děti pracují s mediálním obsahem? Jak se promítá do toho, jak se hýbou, jak tančí? Jaká gesta k nim promlouvají? Dynamické vyprávění nejen o tom, že zábava se může snadno zvrtnout v temnotu a zase zpátky.

Barbora Látalová a kol. | Karneval zvířat

věk: 5 – 11 (i pro neslyšící diváky)

Svět velké zvířecí fantazie, ve které se vydáte pod zem, vzlétnete do nebes, prozkoumáte hlubiny a ztratíte se v trávě. Inscenace propojuje pohyb a tanec s video projekcemi, originální hudbou a zvuky.

Barbora Látalová a Tereza Říčanová | Kozí kraviny

věk: 5 – 11 (i pro neslyšící diváky)

Kráva je obrovské zvíře. Kráva je také teplé funíci telo. Kráva je kamarádka. Jak asi tančí? Inspirací inscenace je skutečná kráva Málina ilustrátorky Terezy Říčanové, držitelky ceny Magnesia Litera.

Eli a kol. / Mirka Eliášová. | Momo

věk: 7 – 14

Čas je velký pán. Čas koná divy, čas léčí a plyne, někdy ale i stojí. Měříme ho pomocí hodin, všichni ale víme, že někdy může člověku jediná hodina připadat jako celá věčnost, jindy prchne jako okamžik. Interaktivní taneční představení volně inspirované knihou Michaela Endeho Děvčátko Momo a ukradený čas. 

Ostružina |  Neényí

věk: 1 – 3

Smyslové objevování nejbližšího světa, které začíná na konci našich rukou. Setkání nejmenších diváků a divaček a jejich nejbližších s divadelním prostředím v jeho nejvřelejší a nejbezpečnější podobě.

Viktor Černický | PLI

věk: 4-10 | Přijdeme za vámi | Objednejte si do své MŠ / ZŠ / ZUŠ

Dokážeme se na svět podívat očima dětí? A o co přicházíme, zní-li odpověď ne?

Viktor Černický by mohl vyprávět. Původní verzi představení ověnčeného prestižními cenami adaptoval za pomoci dětských diváků – nejotevřenějších a nejupřímnějších možných dramaturgů. Pro děti – nejvnímavější a nejpřísnější diváky.

Eli a kol. / Mirka Eliášová. | Škatulení

věk 4 – 12

Můžou se i zdánlivě obyčejné věci proměnit v něco nevšedního? Co třeba krabice? Kdo v nich bydlí? K čemu všemu se dají použít? Škatulení zve do světa fantazie, v němž se i zdánlivě obyčejné věci mění v něco nevšedního. Stačí otevřít oči, zapnout představivost, rozhýbat se a hrát si.

Barbora Látalová, Zden Brungot Svíteková / Ostružina |  Tanec a fyzika. Fg = G [(m1m2) /r2]

věk: 6 – 13

Gravitace je jedna ze základních sil v přírodě. Přitahuje nás, tvaruje vesmír, deformuje čas a prostor. Díky ní můžeme žít na Zemi a také objevovat vesmír. A dokonce i měnit pohled na svět.

Věra Ondrašíková & kolektiv | Witness

věk: 10 +

Na některých místech jsme je úplně vytlačili. Přitom se ve chvílích volna a únavy uchylujeme do jejich stínu. Výrazní nad zemí, silní pod ní. Stromy. Pečují o své přátele i vztahy. A co my, lidé?

Věra Ondrašíková “píše” Davidu Attenboroughovi. Co byste mu napsali vy?

Cécile Da Costa | Zero etc.

věk: 8 +

„Mami, až vyrostu, budou v oceánech pořád ryby?“

Environmentální úzkosti. Strach z války a budoucnosti. Můžeme si vyprávět krásné příběhy, i když čelíme katastrofě? Představení-dialog choreografky a performerky Cécile Da Costy s její osmiletou dcerou Thelmou.

Kompletní program naleznete na: www.divadloponec.cz

Vstupenky v předprodeji v pokladně divadla PONEC (1 hodinu před představením)

On-line na www.divadloponec.cz a www.goout.cz

Pavlína Procházková Kotěšovcová

pro Taneční magazín

Setkání ministra kultury se zástupci oborů tance

Nejen Yvona Kreuzmannová se setkala s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem

Tiskové komuniké:

Yvona Kreuzmannová (Tanec Praha) iniciovala jednání pěti zástupců oboru tance, nonverbálního umění a nového cirkusu s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem s cílem osvětlit krizovou situaci oboru, pokud jde o zkušební prostory a podmínky pro tvorbu, a zároveň poukázat na významné úspěchy a stoupající mezinárodní uznání oboru, který zažívá dynamický růst již od 90. let.

Ministr tímto zahájil konstruktivní dialog, na který nezávislá scéna po dlouhá léta čekala. Jeho rezort chystá širší kulaté stoly k dané problematice, což odborná veřejnost velmi vítá. Vnímá také význam investic do kulturní infrastruktury jak v regionech, tak v souladu se specifickými potřebami oboru v hlavním městě. V tomto ohledu ho zaujal projekt Domu tance, který byl prvotním impulzem tohoto jednání, a přislíbil mu nadále věnovat pozornost.

Všichni zúčastnění, tzn. nejen Yvona Kreuzmannová a Markéta Perroud (Tanec Praha), ale rovněž Lúcia Kašiarová (Alta), Šárka Maršíková (Cirqueon) a Petr Boháč (Spitfire Company), si velmi váží otevřenosti a zájmu pana ministra o reálné fungování nezávislé scény a těší se na další spolupráci.

 

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PONEC zakončil podzimní sezonu Duety

Rozlučka s podzimní sezonou 2019

V pátek 20. prosince zakončil Tanec Praha v divadle Ponec svou podzimní sezonu. A byla to opět bezva zábava. Posledním představením byly Duety, které vznikly díky Petře Tejnorové, Tereze Ondrové a Viktorovi Černickému.

Vánoční pohoda v divadle Ponec

Po představení propukla bujará vánoční nálada

Jak už samotný název napovídá, jde o setkávání se. Jak asi  v době digitalizace, kdy už téměř zapomínáme jak vlastně spolu komunikovat, vypadají setkání dvou lidí?  Znají se, neznají se, vidí se po dlouhé době, vidí se chvilku, vidí se dlouhou chvíli… Setkání příjemná, nepříjemná, trapná…

Sešli jsme se proto, abychom se setkali… Setkání může být krátké, dlouhé, žádné, stane se, že se nic  nestane… Jeden z diváků je vyzván přijít na jeviště, dlouze si hledí s performerkou do tváře, přibližují se, vzdalují, objímají se, drží se za ruce a poté odchází.

Zřejmě bych hned na počátku vytkla inscenaci několik zásadních věcí, které se ale netýkají jen Duetů. Bohužel se v poslední době z tanečních a pohybových představení tanec i pohyb jaksi vytrácí. Dokonce i herectví. A proč? Vyčerpali se snad tvůrci?  Je to sice hezké, sledovat jednoho z diváků, jak stojí naproti performerovi a hledí si do očí, to je jistě báječná zábava pro oba dva, hodící se spíše pro silvestrovské hrátky po půlnoci, ale upřímně – co si odnáší divák?  Nutno podotknout, že téma hledění si do očí se v inscenaci několikrát opakuje, nemůžeme tu mluvit o tanci ani o herectví, ani o kostýmech, ani o zajímavých kulisách… co tedy divák vlastně má? Další poměrně neradostný nešvar, který se hojně rozmohl, jsou komentáře v angličtině. Chápu, že cizinci  rádi přijdou do pražských divadel, nicméně, stále ještě žijeme v Čechách. Za náš rodný jazyk, květnatý a krásný, bychom se opravdu stydět neměli. Vždyť mohou klidně na  plátně běžet anglické titulky!

Poměrně unylé  a divákovi celkem  nic neříkající představení prozářilo jak blesk z čistého nebe setkání dvou lidí, kteří „spontánně“ začali tančit. Komediální prvky, dokonalá souhra a maximum užívání si přítomného okamžiku udělalo z tohoto legračního setkání naprosto unikání zážitek pro diváka. Bravo!

A dalším zlomovým okamžikem a dechberoucím překvapením  bylo vystoupení Jitky Hroudové, která možná neměří ani dobrého půl metru  a Duety byly pro ni vlastně první seznámení se s jevištěm. Předvedla různé kreace s poměrně urostlým performerem, takže jejich duet bychom mohli označit jako hru „Velkého s Malým.“ Ale bylo na co se dívat! Člověk žasnul, co všechno je možné. Bravo! Skoro si říkám, že tanec a vystoupení Jitky by bohatě stačily na báječné představení, možná ani žádná jiná setkání nebyla potřebná… Ale kdo ví.

Maličká postavou, ale velká duchem, Jitka Hroudová prozářila Duety

Markéta Perroud, spoluředitelka festivalu Tanec Praha

Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu a Markéta Perroud  se těší z večírku

Dále už  propukl bujarý večírek, účastníci pátečního večera si užili výborné jídlo a čas Vánoc může začít.

 

Text a foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

PONEC to rozjel do 19. sezóny!

A to přímo po, nebo spíše na, bývalé železniční trati k již neexistujícímu viaduktu Malá Hrabovka. Těsně vedle divadelní budovy PONCE. A začal satirou na aktuální problém i parodiemi na nadužívání angličtiny.

Opening“, jak zní dnes módně a „světově“, k 19. sezóně divadla pro tanec PONEC, proběhl ve středu 18. září. A poněvadž se odehrával na bývalé železniční trati, tak trochu i uctil Mezinárodní den železnice. Ten je právě v sobotu 21. září.

Problém se semafory

Nejen já pociťuji velký problém s příchodem do divadla PONEC. Je akutní ještě více tím, že zpravidla po bezprostředním zahájení představení zůstanou dveře z foyeru do hlediště trvale uzavřeny. A máte smůlu! Ale, jak se do divadla dostat včas a nedostat pokutu za porušení pravidel pěší dopravy? Anebo netrávit na cestě čas jako v době koňských tramvají?

Tak z této křižovatky nevede přímo k divadlu PONEC ani jeden přechod. Dokonce k němu není ani semafor!

Opravdu těžko. Pokud jdete směrem od metra Florenc, kolem Hudebního divadla v Karlíně anebo od autobusové zastávky na znamení Pernerova, tak máte opravdu smůlu. A to přímo obří! Musíte totiž přejít tři ulice v křižovatce!!! Přímý semafor k PONCI prostě neexistuje! Navíc, zbývající semafory křižovatky mají maratónské intervaly, takže tu strávíte skoro sedm minut! A představení může za tu dobu začít… Je sice možnost z toho směru jet autobusy linek 133, respektive 175. Do zastávky U památníku, nad PONEC. Ale tím riskujete, že onen autobus na inkriminované křižovatce chytne „dlouhou“ červenou a vy v něm budete bezmocně stát či sedět. A bezmocně sledovat hodinky a tak maximálně klít.

Vlastní zahájení proběhlo z balkonu divadla PONEC. Uprostřed hlavní osobnost večera Yvona Kreuzmannová, po její pravici Markéta Perroud . A po její levici moderátorka Daniela Voráčková.

A právě tuto neblahou skutečnost pohotově reflektovala úvodní hravá etuda zahájení sezóny v PONCI. Respektive před PONCEM. A pak již jsme pokračovali za svítícíma nohama jednoho z protagonistů na schody, které tu zbyly po bývalém jednokolejném mostu. Na něm vedla bývalá trať z dnešního Hlavního nádraží na trať z nynějšího nádraží Praha – střed, pod kopec Vítkov.

Anglické nápisy (nejen) na střeše

Na náspu po zaniklé trati se odehrával téměř celý zahajovací program. Měl vtip, břit i ironii. Nejvíce mne zaujala satira na nadužívání angličtiny. Vynikla ještě více tím, že v obecenstvu bylo opravdu zanedbatelné minimum těch, kteří by vůbec kdy toužili po cizokrajné komunikaci!

Valná část programu se odehrávala na zmíněném pozůstatku trati. Zbytek vně a na pavlači bývalého drážního objektu. Kdysi se tam tiskly a dále upravovaly (pro ruční tiskárny na každém nádraží) legendární hnědé kartonové jízdenky. Nyní má tento objekt sloužit kultuře. Ale to bychom teď předbíhali…

Původní litinový most Malá Hrabovka u dnešního divadla PONEC,. Tam, kde jede koňský povoz ,se později kroutila druhá tramvajová kolej. Jezdily tam ještě v šedesátých letech minulého století tramvaje číslo 9 a 21.

Většina programu měla skutečně „tah na branku“. I americké titulky promítané na střechu té někdejší tiskárny. Evokovaly tak již kultovní film George Lucase „Americké nápisy na zdech“. Ale nebylo té angličtiny přespříliš? Myslím, že osvětlený Jan Žižka z Vítkova na to koukal tak trochu zarputile… Jsme ještě vůbec v Česku???

Část programu zahájení se odehrávala za okny někdejší tiskárny vlakových jízdenek

Nabitý program

Poslední číslo, parodie na travesti show, nás – zhruba po hodině – zavedlo konečně zpět, do útrob PONCE.

Ještě celkový pohled na onen nýtovaný železniční most

V samotném divadelním traktu pak následovala neformální tisková konference. Moderátorské role se vcelku úspěšně zhostila Daniela Voráčková. Mezi hosty zaujal někdejší starosta, mezitím majitel papírnictví a nynější „žižkovský“ místostarosta a radní pro kulturu Prahy 3, Tomáš Mikeska. To za jeho starostování vznikl PONEC! Zakladatelka a šéfka PONCE i TANCE PRAHA Yvona Kreuzmannová všechny uvítala a seznámila je s novou vizuální podobou grafické komunikace divadla. I textovou, jelikož je doplněna slogany. Inspirovanou 30. výročím od listopadové revoluce 1989. A pak už spíše detailně. Taneční protagonisté se svěřovali se svými zbrusu novými projekty. Většinou speciálně upravenými pro PONEC.

Ještě další variace za okny bývalé tiskárny jízdenek. Tentokrát v podání souboru tyHLe a dalších osobností výrazového tance.

Dlouze se mluvilo o TANCI PRAHA a ČESKÉ TANEČNÍ PLATFORMĚ. Promluvil i zástupce společnosti SÚDOP, nynějšího majitele oné bývalé tiskárny jízdenek.

Tato budova se má stát novým kulturním stánkem. Po rekonstrukci bude obsahovat zkušebny, šatny i další zázemí pro tanečníky a herce či muzikanty.

PONEC se na začátek sezóny dobře rozjel. A ukázal, že „parní“ lokomotivy na bývalé trati jsou již jen vzpomínkou. Věřme, že pojede jako TGV. Ale české!

Foto: DIVADLO PONEC a archiv

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN