Den otevřených dveří ve Švandově divadle

Komentované prohlídky s herci a herečkami

Oblíbený Den otevřených dveří chystá 21. září Švandovo divadlo na Smíchově. Veřejnosti nabídne komentované prohlídky vedené herečkami, herci i ředitelem divadla Danielem Hrbkem. Chybět nebudou písňové a taneční ukázky z nejnovější inscenace Návrat krále s hudbou Petra Marka z kapely MIDI LIDI, etudy přibližující práci Hereckého studia Tvůrčího domu Elišky Peškové i zábavné soutěže a kvízy. Speciální program určený především pro rodiny s dětmi připravuje také Tvůrčí dům Elišky Peškové. V pokladně divadla otevřené tento den od 10 do 19 hodin bude možné výhodněji zakoupit vstupenky na „domácí“ inscenace smíchovského souboru, které budou na programu v září a říjnu aktuální sezóny 2024/2025. V té čekají diváky celkem čtyři premiéry, z toho dvě ve Velkém sále a dvě ve Studiu. Jejich společným tématem budou generační horizonty a zlomy.

Komentované prohlídky divadla včetně běžně nepřístupného zázemí a zákulisí začínají v sobotu 21. září vždy v každou celou hodinu od 11 do 17 hodin. Zájemce jimi i letos provedou členky a členové stálého hereckého souboru. Návštěvníky tak přivítá například Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý, Jacob Erftemeijer a Mark Kristián Hochman, Matěj Anděl a David Punčochář, Anežka Šťastná a Barbora Křupková, Anna Grundmanová a Jakub Tvrdík a už tradičně zájemce provede i Robert Jašków. Roli průvodce si nenechá ujít ani ředitel divadla Daniel Hrbek.

Lákadlem prohlídek budou ukázky z nejnovějšího titulu souboru Švandova divadla Návrat krále uváděného ve Velkém sále. Retro muzikál s písněmi Petra Marka z kapely Midi Lidi vypráví o trapno-hrdinské emigrantské epizodě v životě popového zpěváka Gabriela Krále, který se ze socialistické vlasti vydal v 70. letech do kapitalistické ciziny, aby zde uskutečnil své sny. V hlavní roli „božského“ zpěváka se diváci mohou těšit na Jana Mansfelda.

Ve Studiu se představí Herecké studio Tvůrčího domu Elišky Peškové. Ten je už od září loňského roku otevřen profesionálním divadelníkům, amatérům i sousedským setkáním. Pro návštěvníky chystá Herecké studio mimo jiné hudební a herecké etudy, které jsou součástí pravidelně pořádaných workshopů přímo v Tvůrčím domě.

„Patříme k nejvíce a nejkomplexněji se rozvíjejícím pražským scénám,“ říká o Švandově divadle ředitel Daniel Hrbek. „Mám tím na mysli nejen rozvoj umělecký, tedy dramaturgický, souborový a herecký, ale i paralelní budování nových provozů divadla,“ dodává Hrbek.

Novinky sezóny 2024/2025

„Od podzimu 2024 budeme na velkém jevišti realizovat dva nové tituly, které budou sledovat různé podoby generační dynamiky ve společnosti. Dvě premiéry uvedeme také ve Studiu, kde pokračujeme v linii autorských her,“ zve do Švandova divadla jeho umělecký šéf Martin Františák.

„Ve Velkém sále bude mít 9. listopadu 2024 premiéru inscenace Gazda a roba. Výraznou adaptaci klasického dramatu Gazdina roba Gabriely Preissové zde vytvoří talentovaná divadelnice Kasha Jandáčková,“ říká umělecký šéf.

Sám Františák se coby zkušený režisér ujme ztvárnění Ibsenovy Divoké kachny. Drama, v němž se bude hrát i tancovat o pravdu, život a smrt, uvidí diváci ve Velkém sále od 12. dubna 2025.

Repertoár ve Studiu rozšíří od 1. února 2025 Dívenka na trampolíně, nová hra scenáristy, dramatika a tvůrce dokumentárních filmů Pavla Jurdy pojednávající o nakladatelství ’68 Publishers Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého. Režisérem bude opět Martin Františák.

Od 31. května 2025 bude na studiové scéně uvedena hra Jednorožci v době hájení autora Tomáše Ráliše v režii Adama Steinbauera. „Ráliš vyšel při psaní z pohádek bratří Grimmů a tematizuje zde mimo jiné zranitelnost dnešních dětí a dospívajících,“ říká Františák.

„V posledních dvou letech se Martinu Františákovi povedlo vyprofilovat smíchovské divadlo tak, že je lze vnímat jako jedno z center současné, originální a moderní dramaturgie, která zároveň nerezignuje ani na konzervativnější část publika,“ je přesvědčen ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek. „Studiová scéna se orientuje na aktuální společenská témata a tabu, hlavní scéna se vedle klasických kanonických titulů nebojí uvádět současnou autorskou tvorbu. A obojí k nám táhne diváky. To zase zpětně pozitivně ovlivňuje tvůrčí i přátelskou atmosféru v našem divadle,“ říká Hrbek. Zároveň upozorňuje, že návštěvnost Švandova divadla se pohybuje okolo devadesáti pěti procent, takže je prakticky neustále vyprodáno.

Tvůrčí dům Elišky Peškové, místo kreativních setkávání

Úspěšnou první sezónu má za sebou i Tvůrčí dům Elišky Peškové. Nový kreativní prostor spojený se Švandovým divadlem se nachází v blízké smíchovské ulici Elišky Peškové č. 7. I tam mohou zájemci 21. září během Dne otevřených dveří nahlédnout.

Pod vedením souboru Ductus Deferens se na dvorním prostranství uskuteční představení pro nejmenší a jejich rodiče v režii Barbory Vágnerové a Natálie Havlové. Na něj naváže Ductus Cast naživo, na programu budou také rozhovory s mladými divadelními tvůrci vedené Petrem Matyášem Cibulkou a uskuteční se i vernisáž obrazů Jacoba Erftemeijera, smíchovského herce a talentovaného výtvarníka.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín                

Škvíry existence

‚Škvíry‘ ve Studiu Hrdinů odhalují tajemství „každodennosti“

Poslední premiérou letošní divadelní sezóny pražského Studia Hrdinů bude adaptace knihy Škvíry existence polské autorky a filosofky Jolanty Brach-Czainy. Knihu, která se v 90. letech v Polsku stala literární senzací, do divadelní podoby upravila Eva Prchalová a režie se ujala Anna Davidová. Do hlavní role byla obsazena Lucie Juřičková. Dále pak v chystané inscenaci hrají Antonie Formanová, Mark Kristián Hochman a Marek Pospíchal. 

Původní literárně-filosofický text Škvíry existence, který napsala polská autorka Jolanta Brach-Czaina, se zabývá filosofií každodennosti a pátrá po tajemstvích běžných úkonů, předmětů a jevů. Nezamýšlíme se nad tím, co je pod povrchem věcí a našeho konání, nevěnujeme se tomu, čemu co slouží, ať už to je nákupní vozík, nebo žehlící prkno. Slovy režisérky, naše každodenní bezmyšlenkovité činnosti z nás odčerpávají sílu a nebýt naší únavy na konci dne, zdálo by se, že jsou neviditelné. „Leckdy si myslíme, že setrváváme na povrchu, ale zbystříme-li naši pozornost, můžeme nahlédnout svůj život v novém světle. K tomu nás ponouká Czaina a její myšlenkový svět. Způsobuje nám závrať svou důsledností,“ přibližuje režisérka úhel pohledu na svět skrze Škvíry existence.

Inscenace nese podtitul „Stojí za to si uvědomit, že každá brambora se loupe zvlášť. Autorka původního textu Jolanta Brach-Czaina vystudovala fyziku a filozofii, a následně filmovou režii. Věnovala se především teorii a filosofii kultury, gender studies a filosofické antropologii. Divadelní adaptace Evy Prchalové a dramaturgie Terezy Marečkové akcentuje hlavní téma Škvír existence a nabádá nás jako diváky k zamyšlení a pozastavení se. „Každou vteřinu se kolem nás něco děje, ale my si toho nevšímáme. Každodennost totiž existuje tak, jako by zároveň nebyla. Zametá za sebou stopy. Úvahy nad každodenností mají tu moc člověka probudit. Vzpamatuj se, říká, zastav se a vnímej! Pokud to neuděláš, rozplyneš se v nevědomosti. Hledání každodennosti je kriminální hádanka – je nutné provádět detektivní pátrání!“

Režisérka Anna Davidová získala v roce 2014 Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. Od toho nás dnes dělí deset let a pro Annu Davidovou jsou Škvíry existence jejím „entrée” ve Studiu Hrdinů. Stejně tak ve Studiu Hrdinů poprvé vystoupí herečky Lucie Juřičková a Antonie Formanová. Hudbu pro inscenaci složil hudební skladatel Ian Mikyska. Po krátké odmlce do týmu zavítají opět herci Marek Pospíchal a Mark Kristián Hochman a scénografka Zuzana Sceranková.

„Jsme na povrchu, ale už je to škvíra…“ Jolanta Brach-Czaina

Jolanta Brach-Czaina (✝︎ 16. 3. 2021)

Jolanta, dcera Ireny, vnučka Bronislawy, pravnučka Ludwiky.

Polská filosofka, pedagožka a esejistka. Působila na pedagogické fakultě v Bělostoku a univerzitě humanitních a společenských věd SWPS ve Varšavě. Polská odborná veřejnost nejčastěji Brach-Czainu přiřazuje k feministické filosofii, filosofii existence, estetice a gender studies, avšak díla, kterými je filosofka nejznámější, Škvíry existence a Membrány mysli, z akademických škatulek vybočují. Poetickým způsobem a bez univerzálií a pojmů se Brach-Czaina snaží dotknout podstaty věcí v jejich bezprostřednosti. Soustředí se na každodennost a její detailní konkréta, se kterými se lidská bytost setkává; právě proto do své filosofie přidává odbornou filosofií často opomíjenou taktilitu přítomného světa. Balancování mezi vědeckostí a poetickou kontrétností u Brach-Czainy možná umocnilo mimo jiné také její studium fyziky a filmové režie.

překlad: Michael Alexa

divadelní adaptace: Eva Prchalová

režie: Anna Davidová

dramaturgie: Tereza Marečková

scéna a kostýmy: Zuzana Sceranková

hudba: Ian Mikyska

světelný design: Pavel Havrda

video: Dragiša Pelemiš

asistent režie: Sebastian Vopěnka

asistentka scénografie: Irina Vorobeva

hrají: Lucie Juřičková, Antonie Formanová, Marek Pospíchal, Mark Kristián Hochman

premiéra: 9. června 2024 od 20,00

reprízy: 10. června 2024 od 20,00

Vstupenky jsou v předprodejní síti GoOut

Příští premiérou a současně první premiérou nové sezóny 24/25 Studia Hrdinů bude: 

Isaak Babel / Michal Hvorecký: Zabít člověka – 30. října 2024

režie: Jan Horák

hrají: Jan Jankovský, Natálie Řehořová, Jiří Svoboda, Karin Bilíková, Táňa Malíková

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Státního fondu kultury a Městské části Prahy 7. Vznik díla byl podpořen Nadací ČLF. Činnost Studia Hrdinů je realizována za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky. Magistrát hlavního města Prahy podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2024 částkou 6.700.000,-.

Anna Ribanská  

pro Taneční magazín

Jedlík perel

Studio Hrdinů uvádí inscenaci Vojtěcha Maška

Pražská divadelní scéna Studio Hrdinů uvede 26. března premiéru inscenace Jedlík perel autora a filmového režiséra Vojtěcha Maška, pro kterého je zmíněná inscenace prvním takto rozsáhlým činoherním počinem. Do hlavních rolí si vybral Petra Jeništu a Terezu Maxmilián Marečkovou, kteří Jedlíkem perel na této scéně debutují. Hudbu složil přední český hudební producent Aid Kid. 

Maškův autorský text se vrací k tématu, kterému se částečně věnoval již ve své dřívější filmové, komiksové i divadelní tvorbě – vytváření alternativních pravd a konspirací. Pátrání po pravdě a schopnosti získat jasnou absolutní odpověď na otázky spojené se samotnou existencí lidskou, božskou a metafyzickou, na které možná odpovědi nelze najít, a pokud ano, pak se mohou stát dogmatem. Kde je hranice mezi realitou a fikcí?

Hrdinou inscenace je člověk, který se svým rozumem a imaginací ztratí v temné verzi fantaskního universa. Jeho předobrazem a počátečním bodem je antiteze k interpretacím slavného Dona Quijota, jeho romantizaci a do značné míry i převracení významu. Dnešní Quijote, nebo jedna z jeho podob, by totiž mohl být člověk ne nepodobný konspiračním teoretikům. Někdo, kdo se pod vlivem čtení fantaskních románů a nejrůznějších zpráv o fungování světa, stane bojovníkem za domnělou pravdu a uprostřed svého bytu si vybuduje paralelní vesmír.

„Když jsem už poněkolikáté rozečetl Cervantesova Dona Quijota, znovu mě přepadl zvláštní pocit, že vlastně nerozumím tomu, proč se bojovníci proti lživému systému nazývají donkichoti a boj za pravdu se nazývá donkichotským bojem s větrnými mlýny. Cervantesův rytíř přece žije ve své tvrzi a čte pokleslé rytířské fantasy romány, ve kterých se vyskytují obři, čarodějové a víly. Dělá to tak dlouho, až těmto bludům uvěří, a vyrazí do své svaté války, kde vidí v obyčejných lidech obludy a temné zloduchy a často na ně agresivně útočí. Ve jménu své pravdy. Napadlo mě, že současný Don Quijote by mohl být osamělý člověk, který se propadá do hlubin internetových konspirací a výkladů světa, kde není nouze o mimozemské vetřelce a agenty, spiknutí mocných a ovládání našich myslí. Že takový Quijote by také jednoho dne vyrazil ze svého doupěte a bojoval by za své ideály”… uvažuje Vojtěch Mašek.

Vojtěch Mašek se dosud věnoval především filmu a komiksu. Jedlík perel je zatím jeho nejrozsáhlejší divadelní prací. „Vojtu Maška jsem oslovil na základě dlouhodobého milého „potkávání se” a „míjení se” v rámci dramaturgie Studia Hrdinů. Maškův a Babanův Jožka Lipnik samozřejmě nevznikl v našem divadle, ale udělal jsem výjimku a tento nekonečný divadelní seriál velmi rádi hostíme. Už v roce 2017 jsme ve Studiu Hrdinů uvedli scénickou koláž Mimo zápis, na které Vojta Mašek spolupracoval jako autor s Ivanou Uhlířovou. Dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomil, že je na místě dát Vojtovi větší prostor a tak teď vzniká jeho první samostatná autorská režie a já jsem moc rád za přátelskou a tvůrčí atmosféru, která při společném zkoušení panuje,” komentuje umělecký šéf Studia Hrdinů a dramaturg Jedlíka perel Jan Horák.

Vojtěch Mašek obsadil neokoukané herecké osobnosti Petra Jeništu a Terezu Maxmilián Marečkovou. Petr Jeništa, bývalý člen souboru divadla Na zábradlí, v současnosti spjatý s divadelním spolkem JEDL, je známý například z kultovního snímku Nuda v Brně, hojně se věnuje také hlasové práci. Členka brněnského souboru divadla Na provázku Tereza Maxmilián Marečková se krom herecké práce zaměřuje i na hudbu. Spolu s předním českým producentem a častým spolupracovníkem Studia Hrdinů Ondřejem Mikulou aka Aid Kidem se podílí i na hudbě k inscenaci Jedlík perel. 

Žánrová eklektičnost a úspěchy v oblasti komiksu a celková vizuální konceptuálnost a vize je něco, co dává všem Maškovým dílům filmovým, komiksovým i divadelním jasný přesah. Proto také už od prvopočátku vzniku inscenace na celém konceptu úzce spolupracuje se zkušenými scénografy, Mikolášem Zikou a Janem Brejchou. Kostýmy pro Jedlíka vytváří Františka Králíková, která s Vojtěchem Maškem úspěšně spolupracovala už na cenami ověnčeném filmu Arvéd.

Vojtěch Mašek (* 1977) 

Režisér a scénárista, dramaturg a spisovatel, komiksový, filmový a divadelní autor.

Je spoluautorem filmu Okupace, oceněného v roce 2021 cenou České filmové kritiky za nejlepší scénář a Českým lvem za nejlepší scénář. Na poli celovečerního filmu režijně debutoval v roce 2022 snímkem Arvéd. Film získal tři Ceny české kritiky za Nejlepší film, nejlepší scénář a nejlepší mužský herecký výkon a Českého lva za nejlepší scénář, nejlepší hudbu, nejlepší mužský herecký výkon a nejlepší plakát.

 Je autorem tří divadelních her: Mimo zápis (společně s I. Uhlířovou, Studio Hrdinů 2017), Černý med (Činoherní klub 2018) a Monstrkabaret Freda Brunolda (společně s D. Babanem, Divadlo nablízko, 2004) a divadelního seriálu Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát (společně s D. Babanem, Divadlo Komedie – Studio Hrdinů).

Vojtěch Mašek je také úspěšným komiksovým tvůrcem. Je držitelem osmi cen Muriel.

autor a režie: Vojtěch Mašek

dramaturgie: Jan Horák

scéna: Jan Brejcha a Mikoláš Zika

kostýmy: Františka Králíková

hudba: Aid Kid

světelný design: Václav Hruška

hrají: Petr Jeništa, Tereza Maxmilián Marečková

spolupráce na textu: Petr Borkovec

Projekt se uskuteční za podpory Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva kultury České republiky  a Státního fondu kultury.

premiéra: 26. března 2024 od 20,00

reprízy: 27. března 2024, 19. a 23. dubna 2024, 23. května 2024

Vstupenky jsou v předprodejní síti GoOut

 

Příští premiérou Studia Hrdinů bude: 9. června 2024

Jolanta Brach-Czaina / Eva Prchalová: Škvíry existence

režie: Anna Davidová

hrají: Lucie Jiřičková, Antonie Formanová, Mark Kristián Hochman, Marek Pospíchal

 

Anna Ribanská 

pro Taneční magazín

 

Smysl pro tumor

Filip Březina v hlavní roli nového seriálu ČT

Příběh o ambiciózním studentovi medicíny, kterému nemoc zcela změní život, ale zároveň mu umožní najít lásku a vážit si vlastní rodiny, natočila režisérka Tereza Kopáčová. Původní belgická verze Gevoel voor tumor byla oceněna prestižní cenou Prix Europa pro nejlepší televizní sérii roku 2018. Autorem české adaptace je scenárista Matěj Podzimek. V klíčových rolích, vedle Filipa Březiny, diváci uvidí Terezu Brodskou, Jiřího Bartošku, Alžbětu Malou, Pavla Řezníčka či Natálii Řehořovou. První z osmi dílů bude mít premiéru v neděli 7. ledna 2024 ve 20:10 na ČT1.

„Seriál Smysl pro tumor z mnoha úhlů pohledu zpracovává téma, které by mohlo znít: Mám rakovinu, co bude dál? Ústřední postava má život před sebou, zdravotní problémy si nepřipouští, slaví jeden úspěch za druhým. Ze dne na den je ale všechno jinak. Lékaři mu diagnostikují rakovinu, která se propíše nejen do jeho života, ale dotkne se taky jeho nejbližších a přátel. I jejich osudy vypráví tahle série optimisticky a s velkou dávkou naděje,“ říká kreativní producent Matěj Stehlík. A dodává: „A tím se vymyká všemu, co bylo na tohle téma u nás dosud natočené. Na rakovinu by neměl být člověk sám. Ať už se týká přímo nás, nebo někoho v našem okolí. Léty udržované tabu kolem onkologických onemocnění bychom chtěli tímto příběhem alespoň trochu pobořit, tak jako se to povedlo belgické předloze.“

Režisérka Tereza Kopáčová ho doplňuje: „Náš seriál je o tom, že hluboký smysl může mít i rakovina. A pacienti, kteří si touhle nemocí prošli, to potvrzují. Nepotkala jsem nikoho, kdo by měl ve stejném věku tak srovnané životy a hodnoty jako ti, kteří si v mládí prošli těžkým bojem s touhle nemocí. Spontánně se přiznávali, že teď mají šťastnější život.“

Hlavní postavu úspěšného medika a ragbisty hraje ve Smyslu pro tumor Filip Březina. Pro roli v seriálu, jehož natáčení zabralo víc než osmdesát dní, obětoval nejen vlasy, ale i stálé divadelní angažmá. „Očekávám, že až se začne Smysl pro tumor vysílat, tak budu dostávat otázky, jak jsem se na roli kluka s rakovinou připravoval, kdo mi pomáhal, s kým jsem o tom z lékařského hlediska mluvil. V tomhle případě na tom ale absolutně nezáleželo. I kdybych si maximálně důkladně nastudoval chování a emoce někoho, kdo to všechno reálně prožil, tak bych si s tím nevystačil. Jenom bych kopíroval. Navíc každý v takových nečekaných situacích reaguje jinak. Musel jsem to najít v sobě. A byla to velká cesta sebepoznání,“ přiznává Filip Březina.

Ze své vlastní zkušenosti s onkologickým onemocněním vycházel spisovatel a spoluscenárista belgického originálu Leander Verdievel. I název Smysl pro tumor odkazuje k jeho osobní vzpomínce na dvouletou léčbu na onkologii. „Můj otec mě tehdy chodil do nemocnice často navštěvovat, ale nikdy neprojevoval svoje emoce. A pokaždé, když z mého pokoje odcházel, tak říkával, že ať se stane cokoliv, tak si mám uchovat svůj smysl pro tumor. Ta hloupá slovní hříčka mě někdy přiváděla k šílenství. Až později jsem si uvědomil, že to byl ale tátův způsob, jak se s mojí nemocí vypořádat, jak si udržoval víru v dobrý konec. Pro mě to byl ten jediný možný název. Chtěl jsem jím vzdát hold svému otci,“ vysvětluje Leander Verdievel, který se v průběhu příprav české adaptace svého příběhu seznámil s jejím autorem, scenáristou Matějem Podzimkem. „Dialog s Leanderem byl pro mě nesmírně obohacující v mnoha rovinách. Nejvíc v tom, že on si uvědomuje, proč je tak důležité nebát se o rakovině mluvit nahlas, a ne o ní jen šeptat. Svým velmi racionálním přístupem k tomu, co všechno má za sebou, mi ukázal, že je možné být za všech okolností optimistou,“ říká Matěj Podzimek.

Štáb režisérky Terezy Kopáčové měl pro natáčení seriálu Smysl pro tumor k dispozici autentické prostředí Fakultní nemocnice Hradec Králové. Řadu scén tak filmaři situovali například do prostor urgentní medicíny a laboratoří, gastroenterologického oddělení či do sálů neurochirurgické, hematologické a radiologické kliniky. Každá z osmi epizod končí krátkými rozhovory s mladými lidmi, kteří absolvovali léčbu na onkologii a aktivně se zapojili do pacientského projektu Fuck Cancer.

režie: Tereza Kopáčová // kamera: Pavel Berkovič // střih: Michal Böhm, Michal Hýka // zvuk: Radim Hladík jr. // hudba: Jiří Hájek // architekt: David Voborský // kostýmní výtvarnice: Simona Zemanová, Petra Krčková // scénář: Mathias Claeys, Leander Verdievel, Matěj Podzimek // výkonná producentka: Romana Špiková // kreativní producent: Matěj Stehlík // hrají: Filip Březina, Alžběta Malá, Jiří Bartoška, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra, Viktor Krčmář, Mikuláš Voborský, Aleš Petráš, Pavlína Balner, Václav Werner Kraus a další

Foto: Česká televize

Vendula Krejčová                                     

pro Taneční magazín