Jedna z nejslavnějších operet všech dob, „Veselá vdova“ Franze Lehára, právě vzniká v koprodukci Hudebního divadla Karlín a Divadla J. K. Tyla v Plzni. Tato inscenace bude mít premiéru 24. ledna 2019 na scéně HD Karlín a 2. února 2019 se opereta představí poprvé v Plzni.
V hlavních rolích uvidíme Lívii Obručník Vénosovou, Pavlu Břínkovou, Michaelu Noskovou, Vlastimila Zavřela, Jana Ježka, Aleše Brisceina či Dalibora Gondíka.
Dalibor Gondík, (který současně účinkuje ve StarDance), říká: „Když jsem dostal nabídku účinkovat ve Veselé vdově, zhrozil jsem se: Já jsem určitě ten pravý typ do operety! Ale přesvědčili mě, že se tam také hraje“
Dalibor Gondík
Martin Otava, ředitel Divadla J.K. Tyla si pochvaluje, že spojením plzeňského divadla a HD Karlín vznikne inscenace, která nabídne mimořádný hudební, pěvecký i vizuální zážitek.
Pavla Břínková, Martin Otava, Lívia Obručník Vénosová
Milovníky klasického zpěvu musíme bohužel trošku zklamat, během představení budou použity mikroporty. Někteří toto nesou nelibě, ale ředitel HD Karlín Egon Kulhánek říká: „Snažíme se uspokojit ucho současného diváka. Kdybychom nepoužívali techniku, znělo by to stejně, jako byste si chtěli poslechnout nejnovější hudbu ve staré Škodovce“.
„Veselá vdova“ je klasický operetní titul stříbrné éry vídeňské operety, jenž proslavil skladatele Franze Lehára. Na interprety pak klade vysoké nároky po stránce zpěvu, tance i herectví.
Diváci se mohou těšit na velkolepou podívanou inspirovanou styly art deco a secese, slibuje Lukáš Kuchinka, který navrhl scénu.
Kostýmy návrhářky Dany Haklové by měly souznít nejen s hudbou, ale i se scénou, proto se také inspirují obdobím secese a art deco.
Lívia Obručník Vénosová, Martin Otava, Pavla Břínková, Michaela Nosková (částečně překrytá Daliborem Gondíkem) a Jan Ježek (zády)
V titulní roli „Veselé vdovy“, elegantní Haně Glawari, se představí sopranistka Lívia Obručník Vénosová. Ta se setkala s Veselou vdovou poprvé před sedmi lety a jak sama vzpomíná, byla to pro ni první opereta a velké ponaučení. Tehdejší režisér inscenace nebyl nikdo jiný než Jan Ježek, kterého uvidíme v roli barona Mirko Zeta.
A co by byla opereta bez kankánu? Na kankán se můžeme těšit v podání Michaely Noskové.
Zeptali jsme se…..
Lívie Obručník Vénosové:
Jak se těšíte na Hanu Glawari a máte s ní něco společného, například temperament?
„Naposledy jsem tuto roli zpívala před 7 lety v divadle F.X. Šaldy a teď jsem moc ráda, že se k ní můžu znovu vrátit.
S panem skladatelem Franzem Lehárem – s ním mám něco společného….On se narodil na Slovensku stejně jako já, studoval na Pražské konzervatoři stejně jako já a má maminku Maďarku stejně jako já. S ním bych si popovídala jistě více než s Hanou Glawari. Pokud jde o temperament, myslím si, že ve Veselé vdově se zrcadlí temperament pana skladatele a určitě tam budou slovenské a maďarské ingredience.“
V čem je role Hany Glawari tentokrát pro Vás jiná?
Lívia Obručník Vénosová
„Mám pocit, že už to pro mě bude určitě lepší, protože budu ponaučená z minulosti z věcí, které bych víckrát nedělala a doufám, že to povede k mé lepší interpretaci. Jak to bude vizuálně, to je věc pana režiséra, do toho úplně zasvěcená nejsem, ale myslím si, že výsledek bude hezký pro odborné i laické oko a ucho.“
Prozradíte, co už byste znovu nedělala?
“Budu volnější v projevu slova (pokud se mi to povede), protože v operetě se také mluví, a to mně se nestává často. Převážná většina mého repertoáru jsou operní role a ne operetní. Před sedmi lety to byla pro mě novinka, ale doufám, že od pana Ježka jsem se toho naučila dost, abych interpretovala Hanu Glawari lépe než tehdy. Snad se mi to tenkrát také povedlo, ale jak se říká, zkušenost poučí a posouvá dopředu.“
Děkujeme a držíme palce
Zeptali jsme se…..
Pavly Břínkové (v roli Praskovje Pričičové):
Je to už dokonce potřetí, co hrajete ve Veselé vdově. Porovnejte tyto tři inscenace….
„V roce 1987 jsem hrála Valencii, subretu s obrovským nádherným kankánem na konci představení, kdy jsem skončila „provazem“. To byla úplně jiná role než Hana Glawari v Moravském divadle, hlavní role byla pěvecky velice náročná, to bylo nesrovnatelné. A v tomto třetím zpracování už mám jen malou činoherní roli, ale velice mě těší. Toho, co jsem dříve pokládala za samozřejmost, tedy každou moji novou práci včetně hlavních rolí, si dnes velice vážím.“
Jak se Vám tančil kankán v prvním zpracování Veselé vdovy?
(Úsměv) „Mám takovou nemilou vzpomínku. Při tom velkém kankánu při hlavní zkoušce, tedy týden před premiérou, jsem skočila do provazu a urvala jsem si stehenní sval, to bylo strašné. Ale tu premiéru jsem stejně dělala, se zavázanou nohou. Dělala jsem, že nic, ale polykala jsem slzy.
Pavla Břínková a Dalibor Gondík
Když jsem ležela s bolavou nohou, Evžen Sokolovský (tehdy režíroval) mi zavolal a chraptěl do telefonu: „Pavlo, tak se ke mně doneslo, že už nikdy nebudete takové obscénnosti dělat!“ A skutečně, od té doby jsem už nikdy pravý ‚špagát‘ neudělala. To byla tehdy taková bolest.. Já jsem při tom stále hrála a tančila, o to déle léčení trvalo. Na jevišti na mnohé zapomenete, v tom je jeviště úžasné, ale stačí krok za portál a už se hroutíte.“
Všichni Vaši kolegové o Vás vždy mluví s velkým respektem a úctou. Je to také tím, že vydržíte tolik bolesti?
„Jéé! Těžko odpovídat! Já opravdu nevím. Asi snad je to v mé profesionalitě, nikdy jsem nenechala nic náhodě, vždy jsem byla perfektně připravená.“
Proč je Veselá vdova divácky tak úspěšná?
„Je tam opravdu nádherná hudba a pokud se to zazpívá skvostně, zatančí skvostně a uhraje skvostně, no tak není o čem pochybovat.“
Děkujeme a přejeme „Veselé vdově“ znovu úspěch
Pavla Břínková, Martin Otava, Lívia Obručník Vénosová
Eva Smolíková
TANEČNÍ MAGAZÍN
Vladimír Polívka, Štefan Margita, a ředitel festivalu ZLATÁ PRAHA Tomáš Motl
Štefan Margita
Václav Kuneš
Štefan Margita a Vladimír Polívka s logem festivalu ZLATÁ PRAHA (v pozadí)
A opět stejní protagonisté – tentokrát v opačném pořadí – Vladimír Polívka a Štefan Margita
Syn Bolka Polívky – Vladimír Polívka
