Rozhovor s choreografem a zakladatelem Evil Dancers Tomášem Kuťákem

„Tanec už není moje hobby, je součástí mého Já“

Tomáš Kuťák

Letos je tomu již dvacet let, co v roce 2003 založil Tomáš Kuťák taneční skupinu Evil Dancers. Sám s tancem začínal v osmi letech, ale brzy jej zájem o tanec opustil, aby jej opět po čase našel a nakonec u tance zůstal. Jako tanečník to zkusil na americké výletní lodi, vyzkoušel tanec na chůdách, zkusil klasický balet i moderní tanec a našel se v jazz dance. Tančil také v několika muzikálech. Dnes působí především jako choreograf a věnuje se pedagogické činnosti.

Narodil jste se v Náchodě, ale od dětství žijete v Praze. Jak vzpomínáte na svá dětská léta? Jaký jste byl kluk?

„Myslím, že moje dětství bylo poměrně hezké, a popravdě jsem vděčný, že jsem vyrůstal v 90. letech, podle mě to byla krásná doba pro dětství/pubertu. Já sám jsem byl hodně klidné dítě, dost jsem si vystačil sám se sebou a svojí fantazií (což ani jinak nešlo vzhledem k tomu, že jsem jedináček z rozvedeného manželství). Samozřejmě sem tam jsem trošku zazlobil, ale veskrze si myslím, že jsem byl hodné, spořádané děcko.“

K tanci Vás to nějakým způsobem vždycky táhlo. Již v osmi letech jste byl členem dětského souboru taneční skupiny ECHO, ale po roce jste toho nechal. Pak jste se na chvíli k tanci vrátil, ale naplno jste se mu začal věnovat až na střední škole, když Vás zaujal disco a scénický tanec. Velký vliv na Vás měl film Center Stage a záznam muzikálu Cats a to rozhodlo, že právě tohle chcete. Čím Vás tanec tak okouzlil, že se stal Vaším osudem?

„Obecně jsem vždy měl sklony k umění, už na základní škole mi doporučovali, abych šel studovat uměleckou školu, ale co přesně to bylo, že jsem si vybral tanec, asi nedokážu říct, prostě jsem to věděl, sice mi to chvilku trvalo, ale když se na to podívám zpětně, i přes třeba ne úplně příjemné začátky jsem se k tomu vždy nakonec zase vrátil a zkusil to znovu a znovu, kdykoliv se objevila nějaká příležitost.“

Tancoval jste na výletní lodi v amerických vodách a také v Karibiku. V období let 2011 – 2012 jste byl tanečníkem v Princess cruises v USA. Jak na toto období vzpomínáte? Jaká to byla pro Vás zkušenost?

„Velká a zároveň strašlivá:-), bohužel náš cast si spolu moc nerozuměl, což je obecně nepříjemné v jakémkoliv pracovním kolektivu, když jste ale s těmi lidmi doslova na jedné lodi, tedy jste nuceni spolu fungovat 24 hodin denně, je to náročné na psychiku. Navíc život na lodi je sice velice pohodlný ale chyběli mi nějaké výzvy a posun vpřed, ze začátku je všechno velmi vzrušující, ale po pár měsících, kdy děláte prakticky pořád to samé dokola, jíte to samé dokola, jste pořád na těch samých místech, se to omrzí. Nicméně velká pozitiva jsem viděl v tom, že jsem mohl nahlédnout do toho, jak Američané přistupují k zákazníkům a obecně k profesionálnímu vystupování, což jsem pak začal uplatňovat v rámci svojí taneční skupiny.  A  pak je tu samozřejmě cestování a možnost strávit půl roku v Karibiku, plavat s delfíny a rejnoky a tak dále, na to samozřejmě vzpomínám rád.“

Vyzkoušel jste také tanec na chůdách, když jste byl krátce v Londýně, kde jste absolvoval stáž ve studiu Pineapple. Zkusil jste také klasický balet, moderní tanec a našel jste se v jazz dance. Proč právě tento styl si Vás získal a čím?

„Opět to byl prostě pocit, zkoušel jsem mnoho tanečních stylů, prakticky vše co se v té době dalo najít, a bavilo mě to, ale něco mi chybělo. Pak jsem jedno léto byl v Praze na workshopu scénického tance a jednu hodinu jako záskok měla Petra Daňhelová, která v té době učila právě jazz dance, a prostě mě to strhlo, bylo to něco, co mě opravdu naplňovalo a něco co jsem v tanci hledal, když se na to podívám zpětně, asi každý taneční styl je nějakým způsobem o vyjádření sebe sama a svojí osobnosti, proto asi různí lidé tíhnou k různým tanečním stylům a mě na jazzu baví ta energie a šmrnc, který do toho člověk může/musí dát.“

Jako tanečník jste se objevil v muzikálech Drákula, Angelika, Golem, Kleopatra a sólo jste tančil v muzikálu Pokrevní bratři. Vystupujete jako tanečník v nějakých projektech? V čem byste si rád zatančil a s kým?

„Momentálně se už více profiluji jako choreograf a lektor než jako tanečník. Nemám tedy žádnou stálou scénu, kde bych vystupoval. K čemu bych se určitě vrátil hned, byla krvinka v Drákulovi, jsem nesmírně vděčný, že jsem tuto roli mohl tančit, považuji ji za svoji osudovou a i proto jsem po Drákulovi s muzikály skončil, věděl jsem, že nic „lepšího“ (myslím tím lepšího pro mě)  už nikde nečeká. Určitě bych se nebránil ještě si někde zatančit, ale asi nemám vysněný projekt, roli, spíš by to prostě muselo být něco, co mě nadchne a co budu chtít dělat.“

Coby asistent choreografa jste se podílel na řadě muzikálů – Láska je láska, Tři mušketýři a vytvořil jste choreografii pro mnoho populárních zpěváků (Olga Lounová, Xindl X, Kamila Nyvltová, Jim Feguson …) V jednom rozhovoru jste řekl, že Vás tvorba choreografií naplňuje. Co Vás na tomto nelehkém procesu nejvíce baví?

„Tady bych Vás opravil, nebyl jsem asistent choreografa na třech mušketýrech!, naopak jsem ale zchoregrafoval sám několik muzikálů, konkrétně Mýdlový princ, Funny Girl v Opavském divadle, Muzikál Shrek a muzikál Robinson.

Co mě na tomto procesu baví, je opět těžké říct, prostě je to něco, co do mého života patří a co jsem brzy pochopil, že prostě mám dělat. Je pravda, že je to náročné především ve smyslu toho, že člověk musí být kreativní prakticky na povel, a ne když má zrovna náladu, ale pokud se sejde dobrý tým lidí a to jak tanečníků, tak i autorů, je to velmi naplňující pocit, mít tu příležitost uvádět svoji vlastní představu do reality a vidět pak fyzicky svoji práci na jevišti, jak baví diváky. Plus jsem asi vždycky věděl, že nechci být „jen“ tanečník, vždycky jsem měl potřebu a touhu mít nějakou zodpovědnost a „pozici“ 🙂

Letos je tomu již dvacet let, co jste v roce 2003 založil taneční skupinu Evil Dancers. Co Vás k tomu vedlo? Připravujete k tomuto výročí nějaký projekt?

„Původně jsem měl velké plány, nicméně Evil Dancers zaznamenali v létě pár zásadních změn, a díky tomu se popravdě stále rozhoduji, co a jak udělat nebo neudělat, takže se asi necháme překvapit.“

Vystudoval jste pedagogiku tance na JAMU v Brně a vyučujete v tanečních studiích jako Taneční škole Hes a Dance Perfect a právě v Dance Perfect jste jako tanečník začínal. Učení se věnujete již od svých devatenácti let. Jaký je o Vaše taneční lekce zájem?

„Já doufám, že stále dostatečný:-), samozřejmě svůj největší vrchol pomyslné slávy už mám za sebou a jsou teď jiní, mladší a momentálně tzv. „in“ lektoři, ale, i tak mám dojem, že na mých lekcích je stále dostatečný počet tanečníků.“

Patříte k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem? Jak rád trávíte chvíle volného času?

„V tuto chvíli už bych ji nenazval koníčkem, na to už je příliš velkou součástí mého života, už je prostě součástí mě. Ve volném čase si rád dojdu zacvičit do fitka, poslední rok jsem si dost oblíbil saunování, mám rád filmy, jsem rád s přáteli a rád spím 😀

Ale popravdě bych rád více svůj volný čas trávil opravdu jako volný čas, protože velice často skončím u nějakých „povinností“, které je třeba dodělat, jako jsou kostýmy, e-maily, fakturování, vymýšlení tréninků apod.“

Tomáš Kuťák:

Narodil se 12. 1. 1984 v Náchodě.

Vystudoval pedagogiku tance na JAMU v Brně.

Je zakladatelem a hlavním choreografem taneční skupiny Evil Dancers, kterou vede od roku 2003.

Vyučuje Jazz dance v tanečním studiu Dance Perfect a taneční škole Hes.

Foto: Archiv Tomáše Kuťáka 

Veronika Pechová

pro Taneční magazín 

Známe osobnosti na benefičních akcích

Martin France a Křídla motýlí, Zpívání z balkónu, Kdo má rád, Jedeme dál…..

Pro Martina France pandemie neznamenala žádnou stopku. Podívejme se jen na jeho benefiční akce!

 

Zpívání z balkónu 

Zpěváci se vrátili ke Zpívání z balkónu, tentokráte v České Lípě.  Na rozehřátí publika proběhlo letošní poslední Rozezpívejme náměstí a pak už následovala zmiňovaná českolipská premiéra koncertu.

Jako první se svými 5 songy vystoupila zpěvačka Heidi Janků, která ihned
odjížděla na své další vystoupení. Po ní si svou půl hodinu vystoupení
odzpíval vítěz třetí řady Superstar Zbyněk Drda, který všechny přítomné
překvapil svým skromným vystupováním. Po ně něm se mikrofonu ujal děčínský rodák Sámer Issa a  ječící dav fanynek ho nechtěl  pustit po odzpívání ani k jeho autu. Po Sámerovi následoval
Martin France, který svým songem z Pomády roztančil všechny
přítomné a na závěr zazpívala zpěvačka sice nevelkého vzrůstu, o to však
silnějšího hlasu Zuza Nová, která za studentských let soutěžně tančila
latinsko-americké tance právě s Martinem Francem.

Každého vystupujícího představil jiným hlasem mladý imitátor a moderátor
Zdeněk Barnett a tak diváci mohli jeho ústy slyšet několika násobného
zlatého slavíka Karla Gotta, současného premiéra Andreje Babiše, komika
Luďka Sobotu, prezidenta Miloše Zemana nebo hvězdu stříbrného plátna Oldřicha Nového.

Kdo má rád 

Po jedenácté se potkaly známé osobnosti, aby podpořili Dětský den a
benefiční koncert „Kdo má rád“ v Nových Hradech v jižních Čechách. Postupně se na podiu

představili zpěvačka Jarmila Zedníková, herec a režisér Lumír Olšovský,  muzikálová  zpěvačka Michaela  Nosková,
finalista Superstar Tomáš Savka, herec a bavič  Jaroslav Sypal, který
všechny nadchnul svým zpíváním, ale hlavně tanečními kreacemi. Se svými
songy přispěla i stříbrná Superstar 1. řady  Šárka Vaňková,
která si po 13 letech střihla opět i duet Chci tě mít s Martinem France a dále
herečka a moderátorka Bára Štěpánová.

Křídla motýlí 

V jihomoravských Horních Věstonicích se opět potkali zpěváci se srdcem na
správném místě, aby podpořili pacienty s nemocí motýlích křídel na koncertu „Křídla motýlí“ 2021. Tak, jak už to na těchto benefičních koncertech někdy bývá „člověk míní a osud mění“, tak dopoledne, v den koncertu volala herečka Michaela Tomešová, známá například z primáckého seriálu Modrý kód sestřičky,
že se nakazila nejspíše chřipkou od svých dětí a tak na koncert přijet
nemůže. A poslala všem přítomným divákům alespoň telefonický pozdrav. A tak produkci nastal problém, koho narychlo z dalších interpretů oslovit a
nakonec se podařilo sehnat a přemluvit zpěváka a bývalého kamioňáka Jiřího Zonygu a ten, bez jakéhokoliv přemýšlení nabídku přijal, byť byl v tu dobu na výletě na kole v okolních lesích. A tak se sjelo na pálavském území hned několik interpretů. Martin France, Jan Kříž, Yvetta Blanarovičová,  Heidi Janků a také starosta Dolních Dunajovic.

 

České Alpy v Rakousku 

Na podporu české kultury, cestovního ruchu a znovu potkávání se mezi
spoluobčany tentokráte nejen Čech, ale i Rakouska se vydávají do  Alp
v Rakousku čeští herci a zpěváci v rámci V.I.P. press tripu „Jedeme dál“
České Alpy Rakousko 2021. A tak se ve 2. půlce září setkají v rakouském
městečku Niedernsill v hotelu Oberwirt například Heidi Janků, která s sebou
přiveze i přítelkyni zpěváka Petra Koláře Lenku Chlupáčovou, Zuza Nová,  Marcela Březinová,  Kamila Nývltová, Yvetta Blanarovičová,   Petr Vojnar,  který bude koncert moderovat. Martin France, dorazí se svým produkčním
týmem a budou se snažit ve středu 22. 9. 2021 od 19.00 koncert živě
odstreamovat na Facebooku. To vše se letos koná pod záštitou ministryně vnitra ČR ing. Kláry Dostálové a velvyslankyně ČR v Rakousku
Judr. Ivany Červenkové.

Foto: archiv Martin Production

Taneční magazín, Martin Production

Osobnosti a „Křídla motýlí“ v Horních Věstonicích

Martin Maxa, Marcela Březinová, Martin France, Kamila Nývltová, Tomáš Ringel i Martin Harich netušili, že si letos (nejen) na Moravě už nejspíše nezazpívají… 

Byť na šestém ročníku, tak se několik zpěváků sešlo vlastně poprvé na benefičním koncertu „Křídla motýlí“ v obci Horní Věstonice. A to díky politické přestřelce v Dolních Dunajovicích, kde tato benefice musela uměle skončit.

Zpěvák, herec a organizátor (nejen) tohoto koncertu – Martin France
A tentýž s mikrofonem na pódiu

Ale celý koncert se – po roční pauze – podařilo uskutečnit v malebném prostředí Sportovně-kulturního areálu Horních Věstonic, s krásnými kulisami Pálavy.

Idol dívek i dam Martin Maxa

A tak do jihomoravských hornověstonických vinic přijeli pomoci charitativní organizaci „Debra“, pro pacienty s nemocí motýlích křídel, například zpěváci: pop-rocková Marcela Březinová, kytarista, zpěvák, skladatel a malíř v jedné osobě Martin Maxa, muzikálová zpěvačka Kamila Nývltová, která byla na Pálavsku poprvé a tuto oblast si přímo zamilovala. Anebo slovenský světoběžník s kytarou Martin Harich, či mladý a velmi šikovný muzikálový zpěvák Tomáš Ringel. A v neposlední řadě Martin France, který tento projekt už pošesté připravil.

V šatně bylo veselo (i přes bezpečnostní a hygienická opatření, která naznačuje páska v pozadí)

Odehrávalo se to ještě chvíli před druhým nouzovým stavem. Tak diváci přišli s rouškami a seděli poctivě v rozestupech. Svou vděčnost za to, že se mohou pobavit a zazpívat si, což již není v době vydání článku možné, dávali najevo interpretům hlasitým potleskem. A pak, ve finále, ovacemi ve stoje, což se tehdy ještě mohlo!

Marcela Březinová v akci

Po společném závěrečném songu Marcely Březinové, se všemi interprety, „Snad za to může láska“ si diváci pod venkovním pódiem vytleskali ještě přídavek. Takže překvapení zpěváci, po chvíli bádání, vylovili písničku „Není nutno“ od Jaroslava Uhlíře. Ta obsahově přesně seděla na současnou koronavirovou krizi. A to ještě vůbec netušili, že to je pro všechny zúčastněné jedno z jejich posledních veřejných zpívání, kvůli zákazu zpívání v celé ČR, které platí od tohoto pondělí 5. října.

Závěrečná finálovka

Závěrečné slovo patřilo moderátorce večera Michaele Doležalové a s ní se všichni shodli na tom, že se napřesrok opět v září potkají jak interpreti, tak diváci na stejném místě v Horních Věstonicích.

Tak věřme, že snad při stejně úspěšném 7. ročníku benefičního koncertu „Křídla motýlí“…

Foto: Martin Production

Martin Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pěvecké hvězdy na parníku Smetana

Na Lipensku se jede dál… Marcela Březinová zpívá i ve sprše!

V rámci nynější, pro českou kulturu zatím spíše ubíjející doby, se dohodli čeští interpreti (včetně jednoho slovenského), že podpoří cestovní ruch, kulturu a vzájemné potkávání se. A to v rámci projektu „Jedeme dál…“ Tak společně vyrazili na pozvání turistického spolku Lipenska na poznávání jihočeského kraje.

Hvězdy v rouškách a v hotelu

Během pěti dnů na jihu Čech osobnosti navštívily nejdříve lanovkou Stezku v korunách stromů, mohly z jejích výšin sjet tobogánem a na koloběžkách projet celou trasu zase až ke startu lanovky. To vše absolvovaly od startu. Odkud? Ze svého krásného ubytování ve městě Lipno nad Vltavou z „Apartmánů Korzo Lipno“.

Když se nechce jít pěšky, poslouží koloběžky

Druhý den po snídani všichni vyrazili na hrad Rožmberk a poslechli si, že naposledy byla viděna Bílá paní alias Perchta z Rožmberka ve válečném roce 1945, aby ochránila místní před nacisty.

Po návštěvě hradu zamířili všichni na nově otevřenou věž Jakobínka, která byla přes tři roky ukrytá v rámci její rekonstrukce za spirálou dřevěného lešení, postavené podle tehdejší doby.

Pod Jakobínkou

Po dvou dnech a nocích pěvecké osobnosti přesídlily do dalšího z resortů přímo u břehu Lipenského jezera do resortu „Lakeside Village“, kde už zpěváci zůstali až do konce pobytu.

A tak Elišku Mráz, Martina France i Haricha  ještě čekala návštěva jediného mužského Cisterciáckého kláštera ČR ve Vyšším Brodě nebo výstup na nejvýše položený hrad v Čechách. A to na Vítkův Hrad s krásnou vyhlídkou na celé Lipensko.

Má Martin France z pořádající agentury i svůj vlastní hotel?

Kvůli současné prapodivné době na Lipensko nemohli dorazit na plakátech avizovaní Martin Maxa, který musel nastoupit do karantény. Anebo Felix Slováček, který už deset dnů bojoval s virózou a vrátily se mu teploty. Či Yvetta Blanarovičová, která kvůli ploténkám skončila na kapačkách. Takže  na plovoucí parník Smetana lipenskou nádrží vyrazilo pět zbývajících a zpívajících mohykánů této koronavirové doby: Marcela Březinová, která dorazila přímo k přístavišti z Prahy, muzikálová zpěvačka a stále se usmívající mladá dáma Kamila Nývltová, finalistka Eurovision contest song Eliška Mrázová, slovenský zpěvák a kytarista Martin Harich a v neposlední řadě producent této akce a zpěvák v jedné osobě Martin France.

Marcela Březinová zpívá na parníku Smetana…

Na romantickém parníku za dohledu dvou nádherně zbarvených nebeských duh zpěváci odzpívali své hudební bloky a vrátili se do resortu, kde už pro ně a pozvané hosty byl připraven rozlučkový a děkovný večer, jako poděkování za jejich účast a přítomnost.

…ale také ve sprše

A už na parníku zaznělo, že by v žádném případě nemělo zůstat u startovacího ročníku, ale že v roce 2021 bude volné pokračování akce „Jedeme dál…“, ať už s koronavirem nebo bez něj.

 Foto: Martin Production 

Martin Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN