»Vítej na světě«

Baby Balet Praha na Mall.tv

Vážení příznivci tanečního divadla,

 

dovolujeme si vás pozvat na další streamované představení:

 

»Vítej na světě«

14. 1. 2021 od 18.00 hod.

na Mall.tv

 

link zde: https://www.mall.tv/kulturazije/baby-balet-praha-rodinny-balet-vitej-na-svete-14-1-18-00

 Tento poetický název nese celovečerní rodinný balet v interpretaci souboru Baby Balet Praha, mladších studentů konzervatoře-gymnázia Tanečního centra Praha. Premiéry se uskutečnily 2. a 5. února 2016 ve Stavovském divadle v Praze.

Autorský tým zkušených tvůrců dětských choreografií mapuje pět životních etap: narození, dětství, školu, pubertu a dospělost.

Dramaturgie využila mimořádně chytré a poetické texty 24 písní Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře, které jsou mikro scénáři inspirujícími baletní tvůrce. Toto současné taneční divadlo však nesměřuje pouze k dětským divákům. Nesnaží se být ani infantilní a ani podbízivé. Naopak, tanečními scénickými prostředky doplněnými projekcí, se snaží vyjádřit životní moudrost, dramatičnost a humanismus, které jsou v textu písní obsaženy.

Projekt tanečního divadla „Vítej na světě“ vznikl na námět Vlasty Schneiderové, ředitelky konzervatoře-gymnázia Taneční centrum Praha, která přizvala ke spolupráci nejzkušenější členy tradičního tvůrčího týmu Baby Baletu Praha Pavlu Königsmarkovou, Natálii Houskovou a Agurtzane Pérez Olóriz. Autorem kostýmů je Roman Šolc, zvukové a scénické efekty Viktor Svidró, Vladimír Sojka a Miloslava Novotná. Technickou spolupráci zajistili Vladimír Sojka a Ondřej Urban. Producentem díla je Mezinárodní centrum tance ©.

 

Těšíme se na shledání opět v divadlech!

Realizační tým


Taneční centrum Praha – konzervatoř

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Osobnosti a „Křídla motýlí“ v Horních Věstonicích

Martin Maxa, Marcela Březinová, Martin France, Kamila Nývltová, Tomáš Ringel i Martin Harich netušili, že si letos (nejen) na Moravě už nejspíše nezazpívají… 

Byť na šestém ročníku, tak se několik zpěváků sešlo vlastně poprvé na benefičním koncertu „Křídla motýlí“ v obci Horní Věstonice. A to díky politické přestřelce v Dolních Dunajovicích, kde tato benefice musela uměle skončit.

Zpěvák, herec a organizátor (nejen) tohoto koncertu – Martin France
A tentýž s mikrofonem na pódiu

Ale celý koncert se – po roční pauze – podařilo uskutečnit v malebném prostředí Sportovně-kulturního areálu Horních Věstonic, s krásnými kulisami Pálavy.

Idol dívek i dam Martin Maxa

A tak do jihomoravských hornověstonických vinic přijeli pomoci charitativní organizaci „Debra“, pro pacienty s nemocí motýlích křídel, například zpěváci: pop-rocková Marcela Březinová, kytarista, zpěvák, skladatel a malíř v jedné osobě Martin Maxa, muzikálová zpěvačka Kamila Nývltová, která byla na Pálavsku poprvé a tuto oblast si přímo zamilovala. Anebo slovenský světoběžník s kytarou Martin Harich, či mladý a velmi šikovný muzikálový zpěvák Tomáš Ringel. A v neposlední řadě Martin France, který tento projekt už pošesté připravil.

V šatně bylo veselo (i přes bezpečnostní a hygienická opatření, která naznačuje páska v pozadí)

Odehrávalo se to ještě chvíli před druhým nouzovým stavem. Tak diváci přišli s rouškami a seděli poctivě v rozestupech. Svou vděčnost za to, že se mohou pobavit a zazpívat si, což již není v době vydání článku možné, dávali najevo interpretům hlasitým potleskem. A pak, ve finále, ovacemi ve stoje, což se tehdy ještě mohlo!

Marcela Březinová v akci

Po společném závěrečném songu Marcely Březinové, se všemi interprety, „Snad za to může láska“ si diváci pod venkovním pódiem vytleskali ještě přídavek. Takže překvapení zpěváci, po chvíli bádání, vylovili písničku „Není nutno“ od Jaroslava Uhlíře. Ta obsahově přesně seděla na současnou koronavirovou krizi. A to ještě vůbec netušili, že to je pro všechny zúčastněné jedno z jejich posledních veřejných zpívání, kvůli zákazu zpívání v celé ČR, které platí od tohoto pondělí 5. října.

Závěrečná finálovka

Závěrečné slovo patřilo moderátorce večera Michaele Doležalové a s ní se všichni shodli na tom, že se napřesrok opět v září potkají jak interpreti, tak diváci na stejném místě v Horních Věstonicích.

Tak věřme, že snad při stejně úspěšném 7. ročníku benefičního koncertu „Křídla motýlí“…

Foto: Martin Production

Martin Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Náš rozhovor z Německa se zpěvákem a též textařem VLADY GRYCEM

„Tchýně v žaludku i videoklipu“

Jeho autorský videoklip „Tchýně“ u nás doslova rozbouřil hudební i taneční vody. Severomoravák, který dnes žije v Německu má velice dobré pěvecké základy – studoval u věhlasného profesora Leo Jehneho, spolupracoval s dlouholetým kapelníkem Marie Rottrové, Vladimírem Figarem i dalšími. Má praxi v ostravské televizi i divadle a za sebou pedagogická studia. A nyní tvoří i vystupuje v zahraničí, ale i v Čechách či na Moravě. Zpěváka a textaře VLADY GRYCE jsme vyzpovídali v Berlíně pro Taneční magazín.

Jaký máte vztah k tanci a pohybu vůbec?

„Dřív jsem se hýbal velmi často a rád, dnes o tom už hlavně spíše jenom mluvím. V minulosti nebyl víkend, abych nebyl někde na diskotéce. Když jsem byl mladý, tak jsem se také věnoval hodně plavání. A nějak kolem osmnácti let, když jsem začínal se zpíváním, chodíval jsem i do kroužku scénického tance, který vedla věhlasná osobnost – paní Jarka Calábková. Hodně mě to bavilo, ovšem tréninky byly galeje. Bolely mě i svaly o kterých jsem ani nevěděl, že je mám. Ale to k tanci přece patří.“

A co v mládí taneční? Minuly Vás?

„Kdepak. Bylo to někdy na gymnáziu a chodila tam celá naše třída. V tanečních nás vedli shodou okolností taky manželé Calábkovi a mívali jsme hodiny každý čtvrtek v ostravském kulturáku. Nejvíce mě bavila ,latina´, ale dnes bych nezatančil ani jeden z tanců tak, jak nás to tenkrát učili. Později jsem se věnoval raději tanci scénickému.“

Odrazily se ty zkušenosti ve Vaší další práci?

„Vzhledem k tomu, že nedělám vyloženě taneční muziku, tak ani moc ne. Jedině snad v tom směru, že se snažím podvědomě hlídat držení těla, nebo, pokud písnička vyžaduje naučit se konkrétní choreografii, nemám s tím žádné problémy. Docela mě uklidňuje, že nepatřím mezi ty interprety, kteří tančí na písničku úplně mimo rytmus.“

VladyGrycStudio

Máte vztah k muzikálům?

„Muzikály miluji. Mám rád jak jejich divadelní, tak filmové podoby. Mně osobně se velmi líbí, jakým způsobem muzikály interpretují Francouzi. Nevím, jestli je to tou krásnou řečí, nebo zda jsou skutečně lepší než jinde? Ale ta francouzská představení mě prostě berou. A hodně. V New Yorku jsem si neodpustil zajít na Fantoma opery a Cats. Též to byly úžasně výkony, i když ve srovnání s oněmi Francouzi, už jsem pociťoval malinko rutinu. Ale tím nechci říci, že ty inscenace byly horší. Ostatně, vždyť na Broadwayi se hraje jeden muzikál i několik let, takže rutina je tady asi naprosto normální věcí. Mám rád i inscenace mnohých českých muzikálů. Mými favority zůstanou i po letech Bídníci a Dracula. V Česku máme několik fantastických muzikálů, které se absolutně vyrovnají světovým produkcím. Avšak zároveň mi přijde, že je tu nějaký divný zvyk dělat muzikál z jakéhokoli námětu – a výsledek taky podle toho pak vypadá. Některá témata, která byla zpracována jako muzikál mi přišla úplně zcestná. Ale nechci se nikoho dotknout, takže zde nemíním konkretizovat. V současné době mě zaujal muzikál Antoinetta – královna Francie.“

A jak se stavíte k pantomině?

„Bohužel, pantomima mě nechává poměrně chladným. Je to bezesporu velká dřina – umět vyjádřit děj beze slov, ale bohužel se mne to dosud nějak nedotklo. Ale co mám velmi rád je černé divadlo a stínové divadlo. Když nad tím teď tak přemýšlím, nejsou ona také součástí pantomimy?“

Proč jste se přeorientoval do Německa?

„V podstatě jde o ,klasický příběh´. Původně jsem měl v plánu zakotvit úplně někde jinde a proto jsem se taky už od dětství pilně učil angličtinu. No a pak jednoho dne zaťukala na dveře paní Láska a všechny plány vzaly za své a můj život nabrat úplně jiný směr. Takže za všechno může ,die Liebe´.“

Své původní písňové texty píše předem anebo textujete hudbu již téměř hotovou?

„Jak kdy. Záleží taky na tom, s kým na písničce spolupracuji. Nejužší spolupráci mám především se dvěma skvělými skladateli: Hellmutem Sickelem, jehož písničky lidi znají z podání jeho někdejší ženy Heleny Vondráčkové, ale skládal také pro Lenku Filipovou a další. A pak také s mladým, velmi talentovaným Michalem Workem. Pokud dělám písničku s Hellmutem, tak spíše píši text na hudbu. Hellmut vytvoří instrumentální základy a já, když mě to zaujme, si to nahraji na mp3, nastavím si nahrávku na sm yčku a nechávám sebou hudbu ,protékat´ – a čekám na impuls, na téma, jež ve mně hudba vyvolá. Někdy je to během chvilky, jindy to trvá celé dlouhé dny. U Michala Worka je to přesně naopak. Já si napíši text podle vlastní představy – tak, jak bych jej na hudbu nikdy asi nenapsal – mám volnější ruku k vyjadřování a Michal následně složí hudbu. Michal se do textu vcítí, nasaje jeho atmosféru a většinou přijde s něčím tak úžasným, s něčím, co předčí mé dosavadní představy. Samozřejmě, že jsme to jak s Hellmutem, tak s Michalem dělali už i obráceně a výsledky byly stejně dobré, ale tohle je pro nás už takový zavedený postup.“

Písní o tchýních – mimo dávného hitu Jany Robbové „Přijede k nám tchýně“ z pera Jaroslava Uhlíře a Karla Šípa – není mnoho, co přímo Vás inspirovalo k tomuto hitu? Vlastní zkušenosti?

„To jste tipnul správně. Moje tchýně byla opravdu neskutečná mrcha. Takže vlastní zkušenosti poskytovaly dostatek námětů. Nicméně, impuls k tomu napsat text k písni Tchýně přišel teprve tehdy, když jsem sledoval, čím během rozvodu procházela moje kamarádka. Ta měla doma taky úžasný ,exemplář´. Písnička byla napsána původně pro ni, ale pro zachování klidu v rodině od toho nakonec ustoupila. Přišlo mi škoda, aby ta skladba zapadla někam do šuplíku. A poněvadž si myslím, že se s ní může identifikovat spousta mužů a žen, upravil jsem si text do mužské formy a nazpíval jej sám.“

Celé video nese autorskou pečeť, jste scenáristou i režisérem videoklipu Tchýně?

„Ano. Scénář jsem si vymýšlel sám a taky jsem si vedl režii. Měl jsem jasnou představu o tom, jak by klip měl vypadat a co v něm chci mít. Za kamerou stála Táňa Lietavová, která se postarala také o střih a efekty. Jsme naladěni na stejnou ,vlnovou délku´, takže spolupráce byla bezvadná.“

Jak na toto dílko reagovala Vaše tchýně, pokud ji máte?

„V době, kdy písnička a klip vznikaly, tak už nežila. Pokud se jí to na onom světě doneslo, tak se určitě musela obracet v hrobě. Jak už jsem řekl, moje tchýně byla neskutečná potvora. Z ,bezpečnostních´ důvodů se proto ani nikdy nedozvěděla, že se vlastně stala mou tchýní i přes svůj nesouhlas. My se navzájem výslovně nesnášeli a tak jsme se ani dobrovolně nesetkávali. Přesto však stíhala úspěšně plivat jed a dělat rozbroje. Nakonec by dnes byla spokojena, jelikož jsme s její dcerou ve fázi rozvodu. Ale na úrovni. Zůstáváme dobrými přáteli.“

Chystáte nějaký podobný „štěpný“ autorský videoklip?

„Líbí se mi moc ten výraz ,štěpný´ 🙂 . To je fakt velmi výstižné. Ode dneška to budu taky používat . Ale zpět k otázce. Ano, chystám další autorské ,štěpné´ klipy a chci začít, co nejdříve. Kdyby k tomu nebylo zapotřebí tolik peněz, už by byly určitě hotové. Takže pilně šetřím a jakmile se oteplí, tak bych vše rád dal do pohybu. Hlavně, abychom se všichni shodli na nějakém, volném termínu, který by vyhovoval všem zároveň. Zvlášť od jednoho z připravovaných klipů si slibuji, že bude hodně ,štěpit´. Víc ale nechci prozrazovat, protože již název písničky by ,odtajnil´ obsah textu.“

Budete v dohledné době vystupovat v Čechách anebo na Moravě?

„V Čechách i na Moravě budu během letošního roku několikrát, ale především kvůli natáčení a práci na CD a organizaci a natáčení videoklipů. Bude to hodně rozlítané. Co se vystoupení týče, tak to budou jen dvě firemní akce ke konci roku. Mimo to mám i několik dalších závazků s jinými umělci. Nemám rád ten pocit, kdy jsem ve stresu a pro jednu věc se nemůžu soustředit na druhou. Musel jsem si stanovit priority, co je pro mě v letošním roce nejdůležitější. Pár vystoupení je sjednáno na rok 2017, ale na organizování koncertů pro letošní rok nezbývá bohužel čas. Pokud ovšem o můj program někdo projeví sám od sebe zájem a bude mi to zapadat časového harmonogramu, tak se dá dohodnout.“

VladyGrycPraha

Prozraďte závěrem své další umělecké plány?

„Jak už jsem uvedl, chci dokončit připravované CD. Nahrávání a studiové práce proběhnou na jaře. Pak přijde na řadu shánění financí, aby se nahrávky ,dostaly´ i na CD. A zároveň musím postavit program, s nímž hodlám vystupovat. Také chci natočit alespoň dva nové klipy, které by nové album prezentovaly. To v mém případě znamená připravit si i scénáře. Naštěstí mám už poměrně jasnou představu. Takže, jde hlavně o to domluvit se předem s kameramanem, co je technicky vůbec možné. Také bych rád udělal jeden duet, který však nebude součástí mého alba. Tady mě asi čeká boj s byrokracií – ohledně autorských práv. Nějak v mezičase musím ještě otextovat dvanáct písniček pro jistou mladou kapelu. Tím, že já žiju v Německu a oni v Česku, hraje kolikrát proti nám. Všichni máme ještě i jiné závazky a tak nejde vždy všechno podle původních plánů. Nejde pendlovat mezi Německem a Českem každých čtrnáct dnů a tak musíme brát navzájem ohledy. Pro mě je to práce až nad hlavu Takže to shrnu, letos chci hlavně dovést plány ke zdárnému konci a dodržet závazky, které jsem už slíbil.“

Práce je na obzoru opravdu dost, tak raději nebudu zdržovat. A za Taneční magazín přeji další úspěšné texty, písničky i videoklipy.

 

Děkujeme za rozhovor

Michal Stein, Berlín

Foto: Táňa Lietavová, Hellmut Sickel