„Kdo má rád 2020“ – jubilejní 10. benefiční koncert v Nových Hradech

Asterová, Březinová i France s Issou a další hvězdy v době koronaviru podpořili prachatickou nemocnici!

Navzdory koronavirové době a různým příkazům a zákazům se, z přesunutého červnového termínu, uskutečnil v druhé půlce září (pod záštitou hejtmanky Jihočeského kraje Ivany Stráské) jubilejní 10. ročník benefičního koncertu „Kdo má rád“.

Dětský den přilákal ty nejmenší i jejich rodiče

A koronavirus nebyl jedinou překážkou, která letos na pořadatele čekala. Celý koncert se totiž přesunul z místního zámku do kulturně společenského domu Máj, který od původního místa konání sídlí jen přes ulici.

Na zvukové zkoušce se ještě zpívalo z listu…

Na veliké přilehlé louce se konal už klasicky Dětský den. Tam byly různé kolotoče, atrakce, divadlo i stánky pro děti. Ty plnily po městě Nové Hrady na osmi stanovištích různé úkoly a se zdolanými disciplínami museli dorazit do cíle, kde na ně čekal (již tradiční) diplom s jejich jménem a různé dárky. Včetně perníčků od pardubického krále perníku Pavla Janoše. Všechny předával osobně starosta Nových Hradů Vladimír Hokr.

Velkou atrakcí byli obři na chůdách

Po tomto  hravém dni pro děti následoval benefiční koncert „Kdo má rád“, jehož výtěžek je poukázán již po desáté na Dětské a novorozenecké oddělení prachatické nemocnice. A na zvukové zkoušky se postupně dostavovali všichni účinkující. Kromě zpěvačky a herečky Yvety Blanarovičové, která svou nepřítomnost omluvila nemocí své maminky, ale jinak dorazili všichni. Takže s rouškami přes ústa se postupně z aut vynořila herečka Jitka Asterová, která si „střihla“ písničku z muzikálu Mama Mia, mladý zpěvák Tomáš Ringel, s ohromným hlasem. Ten zároveň Jitku Asterovou dovezl autem stejně, jako svoji maminku. Sámer Issa zas dorazil se svým managerem a dvěma psími miláčky. Legenda české pop a rockové scény Marcela Březinová a producent a zpěvák Martin France už zde byli od předchozího dne. Ten druhý jmenovaný celou akci připravoval.

Radim Schwab

Pro diváky bylo připraveno i jedno pěvecké překvapení a tím byl nejvyšší český operní a muzikálový zpěvák Radim Schwab.

Idol nejen mladých dívek Sámer Issa

Písnička střídala písničku a diváci, byť s rouškami na ústech, si koncert opravdu užívali, neboť každého interpreta odměnili horlivým potleskem a bylo na nich vidět, že mají tendenci vehementně tančit. Tři z vylosovaných diváků si navíc odnesli dárkové tašky s vínem. Přímo od jihomoravského vinařství Staňo Mádl. A poté se, svým závěrečným songem „Snad za to může láska“, rozloučila s diváky Marcela Březinová. A sborově ji přišli podpořit její pěvečtí kolegové.

Marcela Březinová se zpěvákem a hercem Martinem Francem, který celou akci se svou agenturou uspořádal

Moderátorka zpívaného večera Michaela Doležalová tak na závěr pozvala přítomné diváky na 11. ročník této benefice. A to na druhou červnovou sobotu roku 2021, pokud nás ovšem všechny opět nezastaví koronavirus.

 Text a foto: Agentura Martin Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Benefice „Kdo má rád“ proběhne v jiném termínu

Jubilejní 10.ročník přesunut kvůli koronaviru

Kvůli koronaviru, se až v sobotu 19. září 2020 v Novohradských horách na jihu Čech uskuteční již jubilejní 10. ročník benefičního koncertu „Kdo má rád…“, který se přesunul zpočátku června.

Tentokráte se koncert ovšem poprvé odehraje v Kulturním centru Máj ve městě Nové Hrady a to opět pod záštitou hejtmanky Jihočeského kraje Ivany Stráské.

Letos se organizátoři rozhodli na poslední chvíli kvůli koronavirové epidemii posunout Dětský den až do odpoledních hodin, který ovšem letos bude ve velmi okleštěné podobě.

Pokud děti splní některé z úkolů, čeká na ně diplom a dárky, včetně sladkostí v podobě perníčků opět od českého krále perníkářů Pavla Janoše z Pardubic.

Na dětský den pak od 18.00 hodin naváže již zmíněný benefiční koncert, na kterém letos svou účast přislíbili: rocková a popová,  dnes už vlastně legenda Marcela Březinová, kytarista, bývalý učitel tělocviku a malíř Martin Maxa, muzikálová zpěvačka a v současné době i seriálová herečka Yvetta Blanarovičová, blonďatá herecká lvice Jitka Asterová, nejmladší ze zpívajících interpretů Tomáš Ringel a samozřejmě i zpěvák a producent tohoto koncertu Martin France.

Vstupenky na večerní koncert za 200,- Kč je možno zakoupit ve společnosti „Ticketlive“ nebo v den koncertu přímo na místě.

Výtěžek z koncertu bude opět poukázán na Dětské a novorozenecké oddělení prachatické nemocnice.

A pro jistotu s sebou nezapomeňte vzít roušky a samozřejmě dobrou náladu!

Zde pár sestřihů z minulých ročníků:

1/ „Kdo má rád…“  2012:

2 / „Kdo má rád…“ 2013 :

3/ „Kdo má rád…“  2014:

4/ „Kdo má rád…“  2015:

5/ „Kdo má rád…“  2016:

6/ „Kdo má rád…“  2017:

7/ „Kdo má rád…“  2018:

8/ „Kdo má rád…“  2019:

 Martin Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s tanečnicí a herečkou EVOU ASTEROVOU – ČIHAŘOVOU, sestřenicí Jitky Asterové

„Divadlo není koníček, ale kůň, je to vášeň a droga“

Tanec a divadlo ji okouzlily v dětském věku, kdy se objevila v představeních ND Dalibora a Rusalky. A je jim věrná neustále. Eva Asterová – Čihařová, která je již tři desítky let uměleckou vědoucí, tanečnicí, choreografkou a autorkou představení rodinného Divadla Image si zahrála také před kamerou.

Pocházíte z Prahy a jste nejstarší ze tří umělecky nadaných sester (Dana je také tanečnicí a herečkou a Monika je výtvarnicí a architektkou). Jak vzpomínáte na svá dětská léta?

Myslím, že jsme byly jak v ráji, maminka se nám plně věnovala. Narodily jsme se v Podolí, kousek od Kavčích hor, kde jsme také s rodiči bydleli ve vilce se zahradou. Já jsem se mamince narodila v jejích 19 letech, Dana o dva a půl roku později a Monika hned za rok a půl po Daně. Všechno oblečení na nás pletla a šila. S tatínkem jsme často chodily na Kavčí hory, kde nás trénoval k vytrvalosti a zdatnosti a také  jsme pozorovaly krásné ještěrky a učily se poznávat různé brouky a květiny. Hodně jsme si spolu vyhrály.“

Kdo Vás přivedl k tanci, kterému se věnujete od pěti let a čím Vás tak okouzlil, že jste jej vystudovala na pražské taneční konzervatoři?

Naše tetička byla sólistkou baletu Národního divadla a také vyučovala tanec malé děti. V pěti letech jsem k ní začala chodit na hodiny baletu i já, Dana a Monika později také. Jako šestiletá jsem byla přijata do baletní přípravky Národního divadla k prof. Nadě Sobotkové, která vychovala mnoho dětí, které účinkovaly v představeních v dětských rolích. Mnozí z nich pak vystudovali Taneční konzervatoř a stali se profesionálními tanečníky. Já jsem také hrála jako dítě například v představeních Dalibor a Rusalka. Ta nádherná atmosféra jeviště mě tak učarovala, že jsem pak už nechtěla dělat nic jiného. Vystudovala jsem Taneční konzervatoř v Praze a pak ještě Akademii múzických umění, obor taneční pedagogika a zároveň jsem byla přijata jako sólistka Pražského komorního baletu Pavla Šmoka. Byla to pro mne veliká škola a krásné roky na jevišti. Hráli jsme v Rokoku a Divadle ABC, ale i po světě, například v Holandsku, Švýcarsku i v Austrálii.“

Profesionálně jste začínala jako sólistka v Pražském komorním baletu, prošla jste také Černým divadlem Jiřího Srnce a divadlem Imaginativ než jste v roce 1989 spolu s manželem hudebníkem Alexandrem Čihařem, založili vlastní Divadlo Image. Co Vás k tomu vedlo?

Když mi bylo pětadvacet let, narodila se mi dcera Linda a pak syn Marek. Musela jsem tedy z Pražského komorního baletu odejít kvůli mateřským povinnostem. V divadle Jiřího Srnce jsem zaskakovala za sestru Danu, když také čekala dítě. V té době manžel hrál v Bacilech Václava Neckáře a chtěl, abychom byli více spolu, jelikož hodně koncertovali mimo Prahu, a tak jsme se rozhodli zkusit založit vlastní divadlo IMAGE. Bylo to těsně po revoluci a vůbec to nebylo jednoduché. Naše odhodlání však bylo veliké a tak jsme nakonec přes všechny překážky zakotvili v divadelním sále v Pařížské ulici, kde jsme denně hráli 24 let, než jsme se přestěhovali v roce 2016 do námi zrekonstruovaného sálu bývalého kina na Národní třídě 25. Vzniklo tady nové krásné divadlo, ze kterého máme velikou radost, i když to byl opravdu bobřík odvahy pustit se do takové stavby.“

V Divadle Image jste uměleckou vedoucí, tanečnicí a choreografkou a autorkou všech představení (Jazzmime Stories, Fancy!, Night Flight, Cabinet kuriosit a zázraků profesora Pražáka, Clonarium, Fiction, Black Box, Afrikania, Galaxia….). Co Vás ve své různorodé práci baví nejvíce? 

Před lety jsem si řekla, že bych chtěla lidem přiblížit moderní tanec trochu jinak, ozvláštnit taneční představení něčím, co nikdo nedělá. Chtěla jsem, aby představení bavilo i lidi, kteří baletu moc nerozumí. Vznikl tedy koncept propojení tance s možnostmi kouzel v černém kabinetu a pantomimických komediálních scének. Toto spojení se velice osvědčilo a tak jsou na tomto principu vytvořena všechna naše představení. Moc mě baví vymýšlet nové triky, choreografie i kostýmy. Je to magie, kdy vše spolu souvisí, jedno by bez druhého nemohlo být. Každé nové představení je vlastně takové nové miminko, o které se musím starat.  Podstatný je také skvělý soubor.“

Divadlo Image je známé i v zahraničí a na svém kontě máte přes 100 zájezdů po celém světě. Díky tomu, že hrajete beze slov, můžete vystupovat všude. Jak reagují diváci na Vaše představení?

Mimoto, že prakticky denně hrajeme v Praze, absolvovali jsme s divadlem mnoho zahraničních zájezdů všude po světě. Mám z toho velikou radost. Nejprve jsme se báli, zda třeba v Koreji, nebo Hongkongu budou diváci rozumět našemu humoru, ale ukázalo se, že ano a například v Izraeli jsme byli už na sedmi turné, naposledy jsme hráli 17 představení za 14 dní a přišlo na nás přes neuvěřitelných 16 tisíc diváků. Když vidím ta vyprodaná divadla, nechce se mi věřit, že je to možné.“

Vy jste vystudovala také taneční pedagogiku na AMU a před kamerou jste debutovala v seriálu Pan Tau a zahrála si ve filmech – Signum laudis, Co je vám, doktore?, Cena medu, Smrt krásných srnců nebo Anděl svádí ďábla. Na který z nich nejraději vzpomínáte?

Herectví jsem nestudovala, ale moc jsem si vážila toho, když jsem tyto herecké příležitosti dostala. Nemohu říci, co mě bavilo nejvíce, každý film byl jiný. Role Žanety Hazardové ve filmu Anděl svádí ďábla, byla obzvláště těžká, jelikož jsem jí musela hrát ve francouzštině. Byla zde i scéna, kde na mne vrhali nože, bylo to naživo, žádný trik, a to jsem měla opravu strach, jestli vydržím stát bez hnutí před nožem letícím na mě a neuhnout. Ve filmu Co je vám doktore? jsem hrála Veroniku, která byla charakterem úplně jiná, než jsem já a tak jsem byla zvědavá, jestli to zvládnu.“

Spolupracovala jste s řadou osobností, je někdo, kdo Vás nejvíce ovlivnil?

Vliv na nás má v životě každý prožitý den, ale moc jsem si vážila  Pavla Šmoka, který v člověku rozvíjel jeho vlastní nadání. Také velmi obdivuji choreografa Jiřího Kyliána.“

Jak jsem zjistila ve Vaší rodině je ještě více umělců – sestřenice herečka Jitka Asterová, její dcera herečka Anna Linhartová, neteře – baletky – sestry Adéla a Anna Srncovy, zpěvačka Tereza Aster Vágnerová. Spolupracovaly jste někdy spolu nebo rýsuje se nějaká spolupráce?

Zatím jsme žádný společný projekt nevymyslely, ale co není, může být…“

Patříte k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem? Jak ráda odpočíváte?

Divadlo je vášeň a droga, není to koníček, ale kůň. Odpočívám při práci na zahradě a ráda jezdím na výlety na kole po české krajině. Mám kocourka a psa, se kterým jsem začala trénovat dog dancing (tanec se psem). Moje lásky jsou má vnoučátka. Snažím se s nimi být každý svůj volný čas.“

Děkuji za rozhovor

Foto: archiv Evy Asterové – Čihařové

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Když hvězdy vaří

Hvězdy StarDance se odebraly kupovat vánoční dárky. A což takhle vařit?

S koncem roku skončilo i taneční klání českých celebrit a profesionálních tanečníků, ale jsou tu další hvězdy, které rozhodně nelení.

Jiřina Bohdalová, ačkoliv  má ortézu a sedí na invalidním vozíku (zranila si kotník), přijela do České televize a  pokřtila svou zbrusu novou knihu „Když hvězdy vaří“. Kniha vznikla s přispěním receptů našich slavných osobností. Recepty se vlastně tvořily v pořadu České televize ‚Hobby naší doby‘, a protože český národ vaří nesmírně rád, rozhodla se Jiřina Bohdalová o své zkušenosti podělit. „Byla by škoda ty vědomosti nepředat dál!“, říká Jiřina.  Však také za celou dobu, co se pořad vysílá, vzniklo asi 400 receptů. Do své knihy vybrala zhruba osmdesát, ale to bohatě stačí.  Polévky, hlavní jídla ze zeleniny i masa, moučníky. Ovšem Jiřina se přiznala, že drobné cukroví nepeče ráda, protože to je strašná práce. Takže recepty na vánoční  cukroví čekat nemůžeme. Jiřina říká: „Jednou mi Miloš Kopecký  daroval kuchařku, a to věnování bylo přesné: ,Hraj, vař a pař!´“

Vaření je velký koníček  naší nejslavnější  herečky.  A když se k ní přidají i další české celebrity, které rády vaří, je z toho hotový sváteční oběd.

Na slavnostním křtu se objevily  osobnosti jako  Helena Vondráčková, Petr Janda, Jitka Asterová, Veronika Jeníková, Leyla Abassová, Jan Přeučil, Libor Bouček, Ivan Vyskočil, Simona Postlerová, Agáta Prachařová a další.

K čemu se přiznal generální ředitel České televize Petr Dvořák? „Kdyby byly hosté zvaní podle svého kuchařského umění, nemohl bych tady dnes být, asi bych se z dálky díval přes sklo. Ale jeden recept mám – knedlíky s vajíčkem, to zvládnu bravurně a moje dcery je  vyžadují.“

Co nám prozradily další   celebrity o svém kuchařském umění?

Lejla Abbasová: „Já nemám doma žádné potěšení z vaření. Cokoliv uvařím, můj syn nechce. Položím něco na talíř a začne se řešit, zda to budu dojídat já nebo partner. Nedávno mi syn sdělil, že je vegetarián. Podivila jsem se, protože má rád kuře. To mi také upřesnil – „Kuře není maso“. Udělala jsem tedy vegetariánské jídlo. Reakce zněla: ,Tak toto jíst nebudu!´  A přišel na to, že je speciální vegetarián.“

Helena Vondráčková přichází s klasikou – guláš a kuře á la Helena. Ale pochvaluje si také, že její partner Martin začal doma vařit a Heleně se ulevilo při její náročné profesi. „Je to vlastně projev lásky, protože láska prochází žaludkem“, míní Helena.

Veronika Jeníková: „Vařím strašně moc let, ale můj koníček to úplně není. Občas vymyslím nějakou specialitu, a proto, když mě Jiřinka pozvala do svého pořadu, tak jsem si řekla, že musím přijít s něčím zajímavým…“

Petr Janda smutně: „S jídlem je to teď těžké. Dnes se každý pořád snaží vařit tak, aby jídlo mělo co nejméně kalorií, ale já to nemám rád. Neříkám, že musím nutně mít přemaštěné pokrmy, ale musí to mít své. Mám pocit, že ve svíčkové má být smetana, ne nějaké odstředěné mléko atd. My ponejvíce vaříme z masa, sladké pečivo skoro vůbec nejíme po celý rok, ale na vánoční cukroví, zvláště rohlíčky, se už strašně těším, na rozdíl od Jiřinky.“

Jan Přeučil: „Já nevařím! Já jsem jen s mojí bývalou  milovanou ženou Štěpánkou vydal kuchařku, ale to je všechno! Obohatil jsem kuchařku pouze salátem.“

A slavnostní křest zakončila Jiřina Bohdalová slovy: „Mám dobrý jazyk!  A to je pro kuchařku důležité!“

S tím nelze než souhlasit. Takže dobrou chuť, obzvláště   o vánočních svátcích

Kniha „Když hvězdy vaří“ se křtila v Galerii České televize na pražských Kavčích horách, kde milovníci Stardance mohou vidět výstavu a vyfotit se se svými oblíbenci i obávanou porotou

Text, foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN