Štítek: divadlo

Ve dne v noci – Šance, že zemřeme při teroristickém útoku, je stejná jako ta, že vyhrajeme hlavní výhru v loterii…

Program NoD leden 2017

 

 

 

11/1 Trikadelia aneb tři strany jedné mince: Jakub Geltner, Jan Gemrot, Jaroslava Kadlecová, David Možný, Jan Šrámek a Veronika Vlková 12/1 – 10/2
GALERIE Civilizace si za staletí vybudovala uměle vytvořený kulturní svět, který žije svým životem a samospádem paralelně s přírodními cykly. Jak je to v případě lidské společnosti, která je označována termínem jiná kultura a jak je to s vnímáním světa z pohledu jedince? Autoři ve svém díle nejenže realitu popisují, karikují, parodují či jinak modelují, ale také se snaží s ní splynout. Nachází jiné dimenze, skrytá místa i principy, systémy i řády. Kolik neobjeveného se, i přes desítky let zkoumání lidského vědomí, skrývá pod povrchem běžne vnímané skutečnosti? Kurátor: Veronika Zajačiková. Architekt výstavy: M iloš Marek. -> FREE

11/1 Mr.Tomka: Obrazy odjinud (Vietnam a Bali) 12/1 – 10/2
Video NoD Projekt pro galerii Video NoD přenese diváka skrze velkoformátové projekce do exotického prostředí Vietnamu a Bali. Romantická vidina pozemského ráje se rozplývá při setkání s autentickými záběry filmařsky zpracovaného materiálu z cest po lákavých destinacích. Jan Vyčichlo vystudoval Audiovizuální tvorbu Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Specializuje se na kameru, střihovou a zvukovou kompozici. Kurátorka: Veronika Zajačiková. Support: Barbora Trnková, Gabriela Procházka. -> FREE

14/1 Tvůrčí skupina Díra na trhu: Plešatá zpěvačka (Ionesco, Jánová, Valerián) 20:00/So
DIVADLO | NoD Beginners Díra Na Trhu uvádí – Plešatá zpěvačka 2015 (Ionesco, Jánová, Valerián): Ionescova Plešatá zpěvačka v nekompromisní úpravě týhle nekompromisní doby. Pražskej dekadentní večer, NoD, dekadentní obrazy a dekadentní instalace. Pražská dekadentní mládež, barmanka a Velitel Požárníků. Všichni mají svůj dekadentní názor a dekadentně se neposlouchaj. A co se stane? Všechno, nebo nic. Režie, hudba: W. Valerián. Dramaturgie: B. Jánová. Hrají: A. Stropnická, T. Havlínek, Z. Truplová, F. Kaňkovský, B. Jánová, W. Valerián. -> 150 Kč

15/1 Les Discrets (FR) // support: Flash the Readies 19:00/Ne
HUDBA | post-rock | shoegaze Heartnoize Promotion uvádí: První samostatné turné po třinácti letech existence a zároveň českou premiéru zažijí v lednu francouzští kultovní post-rockeři Les Discrets. Původně studiový projekt okolo muzikantů Fursy Teysseiera a Audrey Hadorn je personálně i nahrávkami propojený s dalšími slavnými kapelami francouzské post-scény. Po EP z letošního léta Virée Nocturne vyjde jejich třetí LP Prédateurs na začátku nového roku na velkém metalovém labelu Prophecy Productions. Čekáme velké věci a v krásném sále Divadla NoD se poprvé budeme moci přesvědčit o živé síle této dosud jen velmi málo koncertující kapely. -&g t; 360 Kč v předprodeji / 420 Kč na místě

17/1 NoD Kviiiz 20:00/Út
Další vydání vědomostního zápolení na vlnách vašich mozkových závitů. Přijďte si oprášit své vědomosti a nevědomosti. Registrace týmů (max. 4 osoby) probíhá od 19:30 do 19:50. -> FREE

19/1 Nebeský – Trmíková – Prachař & NoD: Dvojí domov / z Čepa (DERNIÉRA) 20:00/Čt
DIVADLO | DERNIÉRA Prozaik a esejista Jan Čep ve svém díle často hovoří o druhém světě, který je našim očím skrytý, o druhém domovu, ve kterém, jak Čep věří „budou všechny věci přítomny zároveň a touha nebude utrpením, nýbrž slastí bez konce. Uvidíme se tam tváří v tvář, ne už jenom v zrcadle a podobenství, a jizvy našich srdcí zatřpytí se jako hvězdy“. Režie: J. Nebeský. Hrají: L. Trmíková, D. Prachař, O. Pavelka. Hudba: M. Dohnal. Výtvarná složka: I. Korpaczewski. -> 250 Kč / 150 Kč

21/1 BackStage Battles 15:00/So
Tři fáze. Gaffa v prostoru. Samota v kabině. Smrt. Nula. Zem. Zimní vydání tradičního klání divadelních techniků v netradičních disciplínách. Chcete vidět opravdové emoce v divadle? Přijďte se podívat. Od 14:00 registrace týmů. -> FREE

22/1 Kasha Jandáčková: K smrti šťastní 20:00/Ne
DIVADLO „Dej si pozor na svá přání – mohou se ti splnit.“ Grimmovská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové ze světa, v němž šťastným koncem zdaleka nic nekončí. Na jevišti se objeví známé postavy, jako je například Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka nebo Karkulka, které ale budou nuceny objevovat i to, co je čeká v období mezi „šťastným koncem“ a smrtí. Právě relativizace šťastných konců je stěžejním tématem inscenace. Režie: K. Jandáčková. Hrají: K. Dvořáková, T. Nádvorníková, S. Märcová, K. Vágnerová, V. Popovičová, T. Hron/J. Roskot, F. Hnilička a D. Kranich. -> 150 Kč

23/1 Nebeský – Trmíková & NoD: Miluji tě jak po smrti 20:00/Po
DIVADLO Životní příběh Gottfrieda Benna a Else Lasker-Schülerové. Mladý muž z rodiny pastora a o sedmnáct let starší básnířka židovského původu se poznali v Berlíně před rokem 1912. Vzájemné citové vzplanutí se projevilo v poezii obou dvou. Jejich příběh ukazuje obtížnost německo – židovské symbiózy. Režie: J. Nebeský. V hlavních rolích: L. Trmíková a K. Dobrý. Hudba: E. Viklický a M. Dohnal. Výtvarná složka: I. Korpaczewski. -> 300 Kč / 200 Kč

27/1 ARTIKL RELEASE PARTY ROK ČTYŘI 20:00/Pá
Křest čtvrtého ročníku magazínu Artikl. Účinkující: Bratři Orffové, Zabelov Group, DJ Never Sol, DJ Jeffology a další. -> 130 Kč v předprodeji / 170 Kč na místě

30/1 Jana Vrána & NoD: Resolution 20:00/Po
DIVADLO „Změnila jsem sama sebe…“ Audiovizuální taneční show, která se zabývá příčinou, průběhem a výsledkem ZMĚNY. Inspirováno pravdivým příběhem hlavní postavy J. V., která se vědomě rozhodla ke ZMĚNĚ a ukončila destruktivní návyky, vybudované v minulosti. Námět, režie a tanec: J. Vrána. Hudba: Dj Alyaz. Interaktivní projekce, realtime animace a odbavení: P. Karafiát. Animace/hlava: E. Podzimková. Světla a scéna: R. Pytelka. Film: P. Raev. Atributy: J. Mezer-> 150 Kč

31/1 Kasha Jandáčková, kolektiv & NoD: Ve dne v noci 20:00/Út
DIVADLO Šance, že zemřeme při teroristickém útoku je stejná jako ta, že vyhrajeme hlavní výhru v loterii. Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích: A. Linhartová, K. Vágnerová, J. Meduna, J.Roskot a Killiekrankie. Režie: K. Jandáčková. Dramaturg: Natálie Preslová. -> 250 Kč / 150 Kč (studenti, senioři, ZTP)

 

 

 

Jan Urban, NoD

Taneční magazín

 

Až příliš dlouhé plynutí

Každá skupina s tak bohatou inscenační praxí jako VerTeDance má právo na přešlap

 

 

Skupina VerTeDance představila pod vedením režiséra Jiřího Havelky v divadle Ponec novou inscenaci Flow. Po mnoha předchozích úspěších včetně oceňovaného minimalistického kusu Korekce se soubor nyní rozhodl pracovat znovu s velmi jednoduchými prostředky, ve výsledku však nikoli tak úspěšně jako dříve. Každá skupina s tak bohatou inscenační praxí jako VerTeDance však má právo na přešlap a podívejme se proto, jaké byly klady a zápory nového představení.

flow_foto_linda_pru%cc%8asova_4703

Jak již bylo řečeno, autoři vsadili na jednoduchost. Čtvercovitý bílý baletizol, v prostoru rozvěšené podzimní listy na vlasci a mezi nimi pomalu se pohybující čtyři protagonisté. Flow zachycuje – ať už podle anotace autorů anebo podle významu slova – plynutí. Především plynutí energie. V živém, převážně klávesovém doprovodu Beaty Hlavenkové se tak tanečníci pokoušeli zachytit a nějakým způsobem uchopit tok pohybu. Měli jednu společnou choreografii, kterou občas mírně obměňovali, v základu však zůstala po celou cca. hodinu stejná, a s tou pracovali. Občas tančili sestavu synchronně v témž rytmu a provedení, jindy některý z tanečníků vystoupil z akce a ostatní sledoval. Někdy proti sobě v různém tempu tančily dvě dvojice a samozřejmě zde bylo množství situací, kdy se každý projevoval vlastním způsobem nezávisle na ostatních. Naprostá většina scén se ovšem držela zaběhnuté choreografie a podobných hudebních motivů.

flow_foto_linda_pru%cc%8asova_4781

Velmi podobnou strukturu scén výrazněji narušovaly snad jen světelné změny. Spíše chladný odstín první části představení se posléze změnil ve hřejivou žlutou a nakonec ještě prolnul do stínohry, kdy byli tanečníci spíše statičtí a světla je postupně ozařovala do kolečka z různých stran, a měnila tak pozici jejich stínu. Kromě toho byla velmi poetická scéna, kdy shora začalo padat velké množství listí, ovšem ani tento jindy velmi působivý výjev už nedokázal zachránit celek. Nemluvě o tom, že i po této scéně, kdy by si divák představoval zakončení, Flow pokračovalo několik desítek minut ve stále stejné choreografii a jen málo obměněné zvukové stopě.

flow_foto_linda_pru%cc%8asova_4863

Jistě, plynutí stále stejné choreografie na vlnách různé energie a různých prostorových vztahů mezi protagonisty, to je zajímavá myšlenka, ovšem funkční maximálně dvacet minut a bohužel nedostačující pro celovečerní představení, kdy už po určité době působí spíše jako trápení připomínající čínské mučení znovu a znovu dopadající kapkou vody na hlavu. Přes veškeré dosavadní úspěchy VerTeDance je Flow zkrátka přešlapem a ukazuje, že co se může někdy zdát jako geniální nápad, je třeba umět včas opustit a posunout se.

flow_foto_linda_pru%cc%8asova4834

foto: archiv divadla Ponec

Alexej Byček

Taneční magazín

Po mnoha letech se v Praze představí Mariinské divadlo!

Krátký výpis: Po velmi mnoha letech se v Praze představí Mariinské divadlo a není tomu náhodou, že rovnou s představením Evžen Oněgin, které tu v roce 1888 uvedl a dirigoval sám autor, Petr Iljič Čajkovskij

 

Mariinské divadlo v pražském Rudolfinu  29. listopadu 2016 od 19:00!

Sólisté Mariinského divadla představí v Praze Evžena Oněgina

 

Sólisty a dirigenta Mariinského divadla Machaila Sinkeviče uvítá jeden z nejkrásnějších a nejprestižnějších evropských hudebních sálů – Dvořákova síň pražského Rudolfina, aby zde za doprovodu Kühnova smíšeného sboru, založeného v roce 1959, pod vedením Marka Vorlíčka, a jednoho z nejžádanějších nahrávacích souborů v Evropě Prague Philharmonic Orchestra, pod vedením Friedemanna Richleho, představili koncertní provedení opery Evžen Oněgin. Tato opera nebyla vybrána náhodně. Vždyť první její uvedení v zahraničí, v prosinci roku 1888, proběhlo právě v Praze, představení tehdy dirigoval sám autor – Petr Iljič Čajkovskij.

Mariinské divadlo, založené v roce 1783, pod vedením Valerije Gergijeva je proslulým, světově známým a uznávaným divadlem. Nejslavnější jeho epocha začala s příchodem českého dirigenta Eduarda Nápravníka na místo hlavního kapelníka (pozn. redakce: v roce 1863, na 50 let) Právě v Mariinském divadle byly zaznamenány první úspěchy velkých pěvců – Osipa Petrova, Fjodora Šaljapina, Leonida Sobina, Sofie Preobraženské, Marie Maxakovové, Jevgenije Něstěrenka, Sergeje Leiferkuse, Olgy Borodinové, Anny Netrebko aj. Jeho současní sólisté bezesporu patří k nejlepším interpretům ruského operního repertoáru.

V posledních 18ti letech je nedělitelnou součástí divadla Akademie mladých operních pěvců pod vedením Larisy Gergijevové, která připravuje nové umělce Mariinského divadla. Tuto absolvovala většina dnešních sólistů divadla, včetně těch, kteří vystoupí dne 29. listopadu v pražském Rudolfinu.

V roli Evžena Oněgina uvidíme znamenitého českého barytonistu Filipa Bandžaka, držitele nejvyššího ocenění Evropské unie umění v oblasti operního zpěvu – Zlatá Europea. Filip Bandžak prezentuje Českou republiku nejenom v evropských zemích, ale i v Asii, Jižní a Severní Americe. Je laureátem mezinárodních soutěží – Mikuláše Schneidera-Trnavského, vítězem mezinárodní soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, Čínské mezinárodní vokální soutěže CIVC, kde získal Grand Prix za nejlepší interpretaci. Je laureátem jedné z nejprestižnějších na světě  Mezinárodní vokální soutěže Marie Callas Grand Prix v Aténách, Mezinárodní soutěže F. I. Šaljapina. Tvorbu soudobých českých skladatelů úspěšně představil na největším Mezinárodním festivalu soudobé hudby v Limě.

Výtěžek z koncertu bude směřovat do Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce.

Vstupenky je možné zakoupit zde: www.pandaticket.cz nebo lze objednat na adrese: richards.group.cze@gmail.com

onegin

Zdroj: www.richarsgroup.eu

Taneční magazín

Čistota pohybu na festivalu ‚Hybaj Ho‘

Radoslav Piovarči a Petr Ochvat vytvořili dílo bez děje a postav, ovšem plné prvků fyzického divadla a zironizovaných folklórních tanců.

Ve Studiu Alta se už poosmé představil festival současného slovenského tance Hybaj Ho! a přinesl workshopy, diskuze a řadu inscenací. 21. října jsme v podání Tanečné spoločnosti Artyci měli možnost vidět představení, zaměřené na sílu fyzikality s názvem Pure.

03_fotograf_jan_chmelik

Dva autoři a interpreti Radoslav Piovarči a Petr Ochvat vytvořili dílo bez děje a postav, ovšem plné prvků fyzického divadla a zironizovaných folklórních tanců. Na vysoké pohybové úrovni vyjevili řadu scén, které byly propojené zpočátku krátkými, na konci delšími dialogy, obsahujícími nejrůznější témata od účasti na castingu po vztah k muzikálu, přičemž někdy šlo i jen o převyprávění vtipu. Hlavní „postavou“ bylo podle slov tvůrců tělo. A skutečně – tělo reagovalo na různé situace související s dialogy. Koncept byl rozvržen tak, že mluvené a tělesně klidné části představení se odehrávaly v zadním plá ;nu jeviště, kde tanečníci většinou seděli naproti sobě na židlích. Pohybově bohatší a většinou rychle provedené scény na hranici choreografie a improvizace předváděli většinou blíže k divákům (duo občas předvedlo společný výstup, poté se opět rozdělili a každý pracoval s vlastními tanečními prvky, které na sebe vrstvil, opakoval a přecházel zase do jiné části choreografie). Oba tančili s velkým nasazením, zároveň ale s citlivostí vůči svému tělu i okolnímu prostoru a jejich výkonům tak není co vytknout.

02_fotograf_filip_beniac

Problematičtější byl ovšem celkový koncept. Absence příběhu i jiných postav nežli těl interpretů může být v pořádku a je to zajímavý experiment. Prolínání krátkých dialogů v zadním plánu s akcí vpředu a originalita tance však postupně slábla. Osobně bych ocenil, kdyby autoři představení zkrátili cca. na polovinu. Kratší formát by mu vůbec neublížil, naopak by působilo úderněji. Tak, jak jej předvedli, ovšem už ke konci postrádalo cokoli nového nebo nečekaného, systém fungování interpretů zůstal stále stejný a konec proběhl postupným zhasínáním světel a útlumem hudby, což by snad šlo zpracovat originálněji.

01_fotograf_filip_beniac

I přes tento dramaturgický nedostatek a přílišnou délku bylo však Pure hodnotnou ukázkou mladé slovenské (v tomto případě slovensko-české) taneční tvorby a pohybové zpracování bylo na nečekaně vysoké úrovni.

Alexej Byček

Foto:  Filip Beniac, Jan Chmelík

Taneční magazín