Martinová, Březinová i France s Harichem zazpívají společně z balkónu českolipské radnice
Letos se podruhé v rámci podpory kultury, cestovního ruchu a znovu potkávání se mezi spoluobčany uskuteční benefiční koncert Zpívání z balkónu českolipské radnice v České Lípě ve středu 24. srpna 2022 a to opravdu přímo z balkónu radnice na náměstí T. G. Masaryka. Akce bude pro všechny příchozí diváky zdarma. Město Česká Lípa drží prvenství v uspořádání tohoto koncertu mimo hlavní město Praha, kde tyto benefice pořádal v rámci covidového období ze svého balkónu zpěvák a producent Martin France. Ostatní města se začínají v letošním roce postupně ozývat.
Před koncertem, nad kterým letos opět převzala záštitu starostka města Česká Lípa Jitka Volfová a nově ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš, se od 17.00 uskuteční koncert českolipských a libereckých kapel. Rozehrajeme náměstí a hned od 18.00 hodin začíná už zmíněná charita., kde by se měl zároveň předat finanční šek pro postiženou dívku Amálku z Českolipska a to nejen z dobrovolného příspěvku od diváků.
A koho, že diváci po slavnostním zahájení místní starostky uvidí diváci na koncertě? S diváky by se měla přijet pozdravit například českolipská rodačka Zuza Nová, která vloni překvapila přítomné diváky svým ohromným hlasem, ze Slovenska dorazí zpěvák, který se na Českolipsko rád vrací a je to mladý a velmi nadaný talent Martin Harich, rocková zpěvačka, muzikálová zpěvačka, profesorka na Mezinárodní konzervatoři v Praze a taky pořád stále částečně rebelka Marcela Březinová, která se také k okolí České Lípy pravidelně a s láskou vrací. Hlavní hvězdou tohoto klání bude countryová zpěvačka, skladatelka a kytaristka Věra Martinová, která se už na všechny fanoušky moc těší, i když na balkóně bude zpívat premiérově. No a do mozaiky 5 zpěváků chybí poslední díl, který doplní už zmíněný zpěvák a herec Martin France, který má Českou Lípu opravdu hluboko v kořenech, neboť zde studoval na Střední ekonomické škole a má zde i své rodiče. Moderace se opět podruhé se svým osobitým přístupem ujme moderátor Zdeněk Barnet.
Dle slov producenta jde hlavně o to, aby se lidé, které tento koncert bude zajímat, přišli pobavit a jak diváci, tak účinkující, dokázali vytvořit alespoň na chvíli v této nelehké době vzájemně úsměv na tvářích.
na podporu kultury, cestovního ruchu a znovu potkávání se mezi spoluobčany a to nejen Českolipska
KDY: STŘEDA 25. 8. 2021 OD 18:00
KDE: NÁMĚSTÍ T. G. MASARYKA – ČESKÁ LÍPA
VSTUP ZDARMA
Po úspěšném pražském Zpívání z balkónu a Vánočním zpívání z balkónu v rámci obou nouzových stavů se tato akce na podporu kultury, cestovního ruchu a znovu potkávání se mezi lidmi se jako první město v ČR Česká Lípa rozhodla tento koncert převzít a společně s agenturou Martin Production uspořádat. Akce proběhne ke konci prázdnin a to ve středu 25. srpna 2021 od 18.00 na náměstí v České Lípě. Zpěváci budou zpívat přímo z českolipské radnice a celou akci zahájí starostka města Česká Lípa Jitka Volfová.
Další akcí Martina France byl 23. ročník benefičního koncertu „Noc s hvězdami“ na zámku Zahrádky u České Lípy. Výtěžek letos dosáhl na částku 20 tisíc korun a je věnován na obnovu této vyhořelé památky.
Jak prozradil pořadatel a zpěvák koncertu Martin France, letos se koncert konal premiérově na přilehlé zámecké zahradě a akce se konala nejenom na podporu této ohněm poničené historické památky, ale především po dlouhém a devastujícím koronavirovém období, na podporu české kultury. ¨
Heidi Janků, Martin France, Jitka Asterová, Jarek Šimek, Sámer Issa a Zuzana Nová i letos vystoupili na zámku Zahrádky. A užili si to i s diváky!
Letošní zatím poslední akcí, kterou zpěvák a producent MARTIN FRANCE stačil dokončit ještě před druhým nouzovým stavem, byl 22. ročník benefičního koncertu „Noc s hvězdami“. A to na zámku Zahrádky, u České Lípy (v libereckém kraji), kam interpret i organizátor přejel rovnou z programu „Jedeme dál…“. Ten proběhl, jak již TANEČNÍ MAGAZÍN informoval, na podporu cestovního ruchu a kultury na Lipensku v jižních Čechách.
Celá akce proběhla o víkendu a už během týdne bylo jasné, že se má v sobotu výrazně ochladit a má celý den pršet. Proto se pořadatelská agentura Martin Production, po dohodě se starostou obce Zahrádky Ladislavem Chvojkou, domluvili, že koncert, jelikož je venkovní, přesunou poprvé do vnitřních prostor. Konkrétně do místního obecního Společenského sálu. Toto rozhodnutí se vyplatilo, protože venku bylo pouhých 8 stupňů nad nulou. A navíc opravdu celý den lilo jako z konve.
Téměř všichni telefonovali, zdaprogram vůbec bude. Jelikož se začala opět pomalu rušit jedna kulturní akce za druhou. Volal zvukař, zdakoncert bude, volala například i Heidi Janků, jestlito vše proběhne, protože jí zrušili vystoupení, které měla mít před tímto koncertem. Novináři se ptali, jestli mají vůbec přijet a volal i moderátor radia Bonton Marek Fottr, který celou akci doprovázel. Všichni dostali odpověď, že ano, koncert bude, pokud to nezastaví vláda.
Tímto posledním, třetím koncertem, který se uskutečnil po předchozích dvou víkendových koncertech zakončil Martin France náročnou sérii. Jednalo se o trojici po sobě jdoucích beneficí. Ze všech stran dostával pozitivní ohlasy, že je neskutečné a velmi záslužné, se do všech tří koncertů v současné a nelehké koronavirové době vůbec pustit a dokončit je. Velikou měrou přispělo rozhodnutí skupiny ČEZ. Díky ní se koncert vůbec mohl uskutečnit. Ta totiž poprvé do tohoto projektu vstoupila jako generální partner.
„A teď už bude zase zle, protože opět nastává díky mega omezením pro kulturu doba temna,“zněl hlas obecenstva. A diváci, jako by snad opětovný příchod nouzového stavu očekávali, tak pod rouškami a respirátory zpívali, dupali nohama do rytmu a opravdu hlasitě tleskali a radostně se projevovali.
Svým hlasitým aplaudováním na pódiu povzbuzovali například herečku Jitku Asterovou. Ta se představila písní z muzikálu „Mamma Mia“, ve kterém hraje. Také pořádně rozpumpovali pořadatele, zpěváka a herce Martina France, který roztleskal a rozezpíval rychlými songy všechny přítomné diváky. Anebo zpěvačku Zuzanu Novou, která jezdí zpívat hlavně po světě převážně s písněmi z repertoáru dua Roxette, ale zde vystřihla například megahit Mariky Gombitové „Vyznanie“. A sklidila za něj veliký aplaus. Diváci podpořili i skladatele a zpěváka Jarka Šimka, který nezklamal a zazpíval svůj velký hit „Svatební“. A v neposlední řadě i Sámera Issu, který nejen, že zazpíval, ale zároveň i losoval 3 výherce z řad diváků, aby jim předal dárkové tašky s moldavským vínem společnosti „Moldvin“.
Jako hlavní hvězda koncertu zazpívala na závěr ostřílená zpěvačka i moderátorka Heidi Janků, která diváky dostala svou přirozeností a milým přístupem. Střihla si i duet „Ztracený ráj“, společně s Martinem Francem. Stejný titul kdysi nazpívala se slovenským zpěvákem a skladatelem Vašo Patejdlem. A poté se rozloučila s diváky svým pohádkovým hitem „Když se načančám“ a k ní se přidali k závěru písně všichni účinkující.
Všichni zpěváci, ale i diváci se shodli na tom, že to byla na delší dobu zase jedna z posledních kulturních akcí, kterou mohli zažít před dalším nouzovým stavem.
Ale už teď je naplánováno, že se, věřme, opět interpreti i diváci sejdou a už bez roušek v roce 2021. Plánuje se to na první sobotu v srpnu opět v prostorách zámku Zahrádky.
„Obdivuji obrazotvornost a trpělivost choreografů“
Fascinuje ji tanec, choreografie, hudba i móda – taková je od dětských let slavná zpěvačka a herečka Dagmar Herzánová
MEZI TANCEM A CHOREOGRAFIEMI ODMALIČKA
Patřila k těm šťastným – obdobně jako Dara Rolins – jimž se poštěstilo stát se zpěvačkou již v útlém dětství. Vystupovala se slavnou skupinou Spolužáci, jejíž hit „Né, pětku né“ zněl téměř každý den éterem. Dagmar Herzánová se později vypracovala i na sólovou zpěvačku. Zároveň vystudovala herectví. Moderovala stovky koncertů a zábavných akcí. Nyní se věnuje náročnějšímu repertoáru. Zpívá tvrdší rock, inklinuje k jazzu i dalším hudebním oblastem. Taneční magazín si s Dagmar Herzánovou popovídá hlavně o jejím vztahu k tanci, choreografii a pohybu vůbec.
Vystupovala jste již v dětství, jak to bylo ale s tancem? Chodila jste taky do tradiční rytmiky?
„Jako malá jsem vyrůstala v Litoměřicích, chodila jsem tam samozřejmě do Sokola na rytmiku. Jinak tanec jako takový jsem měla ráda odjakživa. A na mou první choreografii si vzpomínám, když mě táta postavil do rohu pokoje před zrcadlo a začali jsme tu konkrétní písničku pohybově stavět. Později jsem si již sama vymýšlela choreografie na písničky i na různých místních litoměřických vystoupeních a soutěžích. To se mi hodilo o pár let později, kdy jsem si již sama vytvářela choreografii na píseň od Michala Davida. Dá se to shrnout, že jsem vlastně odmalička nasávala jevištní pohyb od ostatních.“
A co tradiční taneční, jak jste je prožívala?
„Taneční? Bylo to velké utrpení. Chodila jsem na ně do pražského Paláce kultury, shodou okolností s dcerou Milana Drobného, Míšou. Nebyla tam na tanec ani zrovna nejvhodnější podlaha. Nebavilo mě to, kluci se potili a holky se styděly. Navíc poprvé podpatky a pro mne až moc sešněrované pohyby. Ale, alespoň ty taneční naučily kluky galantnosti…“
Jak vnímáte vůbec tanec jako takový obecně, jen tak z pozice divačky?
„Tanec a balet miluju. Samozřejmě i sporty z něho vycházející – krasobruslení, uměleckou i sportovní gymnastiku. Chodím soustavně do divadel, sleduji pravidelně taneční soutěže. Je to krásná disciplína. Pochopitelně, hodně mi daly i výuky jevištního pohybu na Vyšší odborné škole herecké. Základy stepu mi tam dával Petr Veleta. Potom jsem pohyb a jevištní práci celkově začala vnímat trochu jinýma očima.“
Má něco společného s tancem i pohybem Váš pěvecký vzor?
„Samozřejmě. Je jím totiž Madonna. Imponují mně její taneční filmy i to, jak si umí vystavět písničku jako číslo. Myslím, že má velice dobrý čich na lidi kolem sebe. Na správný tým.“
A jaké štěstí jste měla na spolupracovníky z oblasti tance a choreografie Vy?
„Ráda se obklopuji lidmi, kteří mne něco naučí. Moho jsem toho pochytila i od Martina Gabriela, který nám stavěl pohybově vystoupení v éře vystupování s Lukášem Vaculíkem a Dagmar Veškrnovou. Také jsem spolupracovala s vedoucí legendárního pražského souboru Valášek Hankou Dolejší, která nám doporučovala šikovné tanečníky do programu Boney M revival. A v té éře jsem se také mnoho naučila od spolupracovnice předního muzikálového režiséra a choreografa Radka Balaše Lindy Stránské. Později jsem měla to štěstí spolupraco vat ještě s další výbornou tanečnicí a choreografkou Hanou Číčelovou, která rovněž léta asistovala Radku Balašovi. Ráda jsem rovněž chodila i na hodiny swingu (což je nyní poměrně módní záležitost) k Heleně Brouskové.“
Jak se Vám spolupracuje s choreografy?
„S choreografy velice ráda spolupracuji. Obdivuji jejich obrazotvornost, to, co umí tancem vyjádřit i jejich trpělivost. Kolikrát jsem doslava fascinována, jak fantasticky se dá nádherně vizuálně na jevišti ta která písnička tancem zvýraznit!“
Jak jste dospěla k někdejšímu projektu Boney M revival, který jste v předminulé otázce ‚nakousla‘?
„Jak uvádím, od mládí jsem byla ovlivněna tanečními filmy, tanečně propracovanými klipy. Jednoho dne mě Jarda Beneš, který vystupoval v Semaforu, ovlivnil natolik, že jsem se rozhodla připravit velké zájezdní show ve stylu a na hudbu slavných Boney M. Stálo to hodně hledání vhodných jevištních partnerů, nahrávání hudebních základů i celkových příprav. Prostě – pot i slzy. Nakonec jsme vše dovedli k jevištnímu tvaru. Nebylo mu dopřáno dlouhé éry. Zanedlouho celý projekt ztroskotal na mezilidských vztazích. Po nějaké době jsem měla to &sca ron;těstí, že jsem se v Praze setkala i se skutečnými Boney M. Při jednom z jejich vystoupení jsem i spontánně vystoupila na pódium k nim a zatancovala si. S jejich zpěvačkou Liz Mitchellovou jsem se pak dokonce i bavila o našem revivalu. A aby všem spojením se slavnou diskotékovou kapelou nebyl konec, tak jsem se loni při své cestě do Anglie v Londýně setkala s černoškým zpěvákem, který byl synem zpěvačky Marcii Barettové z původní sestavy Boney M.“
To znamená, že ráda chodíte i na diskotéky?
„No, samo sebou. Ráda jsem chodívala taky na kurzy v rytmu flamenca do pražské Lucerny. Zbožňuji i černošské diskotéky, které byly například v klubu UNICO na pražském Žižkové. Častým hostem jsem byla taky na diskotékách u pražských studentských kolejí Větrník v Břevnově. Hodně jsem toho před lety protančila i na diskotékách v České Lípě, kde mám kamarádky. Ze známých diskžokejů byli a jsou mému srdci a naturelu nejbližší asi Michal Viktořík, Luděk Formánek a Miloš Pecháček. Díky nim jsem poznávala i styly funky a soul, což je vlastně taky p ůvodně černošská muzika. Snad jsem na nikoho nezapomněla? Samozřejmě, dneska je již spousta dalších mladých diskžokejů, ale to je už nová generace.“
Proč jste se od dětských „popových střevíčků“ dostala k tvrdší muzice?
„Pop-music byla asi na mě moc sladká a sešněrovaná? V rocku mi přijdou lidé přirozenější. A upřímně, mnohdy i muzikálnější. Nicméně, k rocku mě přivedla moje učitelka zpěvu Hana Pecková. Paradoxně – je to totiž bývalá operní zpěvačka! Odhalila ve mne něco, co já sama netušila, i když jsem k rocku inklinovala odjakživa. Navíc, pro mne je to další hudební obor, kterému se můžu věnovat. Mimochodem, rockem to neskončilo! Pak následoval blues a jazz. 🙂 “
Dbáte pečlivě i na výběr textů? Vím, že pro Vás píšou přední textaři.
„Texty, to je můj letitý problém. Jako mladá holka jsme zpívala dost naivní texty. Tím nemíním dětskou tvorbu, tam se to víceméně předpokládá. Stále jsem měla problém s obsahem písně. I když… Psát pro ,mladý děvče´ je asi vždycky těžké. Na obsahu mi hodně záleží. Pokud mi text nejde takzvaně do pusy, nebo s ním obsahově nesouzním, neumím na jevišti podat stoprocentní výkon. Podle mne je to pak vždy na výsledku vidět. Jsem prostě náročná. Od dětství mně psal texty František Ringo Čech. Je pro mne génius. Krom toho, že je to člověk se smyslem pro humor a zná mě od mala, tak třeba záležitosti, které psal pro Jiřího Schellingera jsou dodnes nepřekonané. Dnes je dobrých textařů málo. Pro mě je to královská disciplína, které je málokdo schopen. Je to těžká práce, ale krásná…“
Speciálně pro Vás napsal těsně před svou smrtí text i legendární Pavel Vrba…
„Další genius. Další krásné setkání. Pavel Vrba a jeho nesmrtelné hity pro Olympic a jiné. Mám od něj ten krásný text na zahraniční melodii. Snad ho někdy zrealizuji? Doufám a věřím. Zaslouží si to ten text i pan Vrba.“
Patříte ke zpěvačkám, kterým není lhostejné, jak na pódiu vypadají, jak dbáte na svůj celkový styling?
„Styling a image jsou pro zpěvačku alfou a omegou. (I když… Jak pro kterou?) Miluju módu, miluju líčení, spolupracuji s profesionály. Pobyt v Anglii mě v tomto směru opět posunul. Londýn je město módy a stylu. Tedy přesněji řečeno stylů. Tam je člověk mého ražení a vkusu jako ryba ve vodě. Ráda pozoruji modní trendy a zkouším je přímo sama na sobě. Mám ráda kreativitu a nebojím se jít do takových těch ujetých a šílených věcí. A to Londýňané opravdu neřeší. Kéž bychom se i u nás poučili z jejich odvahy a nadhledu. Móda a já, to je na dlouhé povídání. Jednu dobu jsem i vytvořila módní butik. V tom jsem prostě šílenec a maniak. 🙂 “
Závěrem se vraťme obloukem zpět k tanci a tanečníkům. S mnohými jste spolupracovala. Jak je vnímáte jako lidi?
„Mým snem odjakživa byl velký program s tanečníky i kapelou. Dělá se mi s nimi nejlépe ze všech lidí z branže. Hodně mně dala i spolupráce s Markem Křenkem, který po komplikovaném zranění a upoutání na vozík znovu začal tančit a stavět choreografie. A také si uvědomuji u tanečníků velký společenský problém, ačkoli vytvářejí a vytvořili krásné i hodnotné umění, tak vlastně nemají na konec své náročné a zdravotně složité kariéry ani kvalitní důchody.“