Martin Hrubý si vylosoval CHA- CHU
Po osmé a naposledy máte možnost „okouknout“ si účastníka soutěže Roztančené divadlo
Poslední týden představujeme dlouholetého člena souboru Městského divadla Mladá Boleslav, Martina Hrubého, který si vylosoval hravou a svižnou kubánskou Cha-Chu
Těšit se můžete na finále 4. 12. 2016 na roztančených prknech MDMB!
Benefiční koncert Jaroslava Svěceného pro hospice
Koncert pořádá Nadační fond Umění doprovázet, který již deset let patří mezi významné podporovatele hospiců a hospicového hnutí v České republice. „S Nadačním fondem Umění doprovázet spolupracuji již mnoho let, takže problematika hospiců je mi poměrně dobře známa,“ říká Jaroslav Svěcený ke svému vystoupení na podporu hospiců. „Osobně jsem také navštívil i několik lůžkových hospiců, kde jsem hrál pro těžce nemocné pacienty. Tady jsem si uvědomil nezastupitelnou úlohu hospicové péče v naší sp olečnosti a jsem rád, že mohu hospicovou myšlenku již poněkolikáté osobně podpořit“, dodává houslový virtuos.
„Přijďte si poslechnout nádherné skladby italských autorů jako je Paganini, Giuliani nebo Gragnani,“ zve na koncert Hana Haráková, zakladatelka a předsedkyně správní rady nadačního fondu. Koncert se koná v pondělí 28. listopadu 2016 od 19,00 hodin v Tereziánském sále Břevnovského kláštera. Vstupné činí 250 korun a vstupenky je možné zakoupit na fortně Břevnovského kláštera (9,00 – 12,00, 13,00 – 16,00 hodin), tel: 220 406 111 nebo v Informační kancel&aacut e;ři Čs. Armády (Československé armády 601/23, Praha 6), tel: 220 189 185 či na tel. čísle 739 227 306 a e-mailu: info@umenidoprovazet.cz.
„Výtěžek z koncertu použijeme na nákup přístrojů a zdravotnických pomůcek, které velkou měrou pomáhají nejen zlepšit kvalitu života pacientů v jeho závěrečné fázi, ale také velmi usnadňují práci ošetřujícího personálu v hospicích. Jedná se například o automatická polohovací lůžka, lineární dávkovače léků, oxygenátory, odsávačky, toaletní vozíky, pojízdná polohovací křesla či antidekubitní matrace,“ uvádí zakladatelka fondu.
Ročně v naší zemi zemře téměř 30 tisíc lidí na nádorová onemocnění, z toho cca tři tisíce jich umírá v hospicích. V současné době v České republice funguje celkem 16 lůžkových hospiců, které aktuálně provozují přes 90% potřebných lůžek u nás (dle Světové zdravotnické organizace, která doporučuje alespoň 5 hospicových lůžek na každých 100 tisíc obyvatel). Pokrytí území České republiky dosažitelnou specializovanou péčí je však velmi nerovnoměrné. Ve většině krajů již sice stojí lůžkový hospic (chybí pouze v Karlovarském kraji a na Vysočině), ale mobilní hospicová péče ještě stále není všeobecně dostupná a navíc není hrazena z veřejných prostředků.
Nadační fond Umění doprovázet byl založen v červenci roku 2006 a v průběhu svého trvání poskytl českým hospicům více než 3,7 milionů korun. Kromě finanční a materiální pomoci stávajících a nově vznikajících hospiců podporuje Nadační fond Umění doprovázet (www.umenidoprovazet.cz) také projekty zaměřené na vzdělávání odborného personálu v oblasti hospicové a paliativní péče a projekty přispívající ke zlepšení informovanosti veřejnosti o těchto zařízeních.
Od roku 2009 je členem Asociace nadačních fondů Fóra dárců, v roce 2012 získal jako jeden z prvních nadačních fondů v ČR „Známku kvality“ udělenou Fórem dárců, kterou v roce 2014 obhájil na další dva roky. Od roku 2013 provozuje na telefonním čísle 604 414 346 též poradenskou linku pro těžce nemocné, jejich rodiny a blízké.
Slavnostní předání šeku, o který se zasloužili také tanečníci ze Stardance, se neslo v rytmu tance a radostné, chvílemi až nostalgické atmosféry
Jan Onder se ocitl v roli moderátora nikoli tanečníka, i když se společně s Radkem Bangou také zapohyboval v rytmu hudby. Někteří zúčastnění se Honzovi Onderovi smáli, že je při moderování nervózní, ale Ondra se nenechal rozhodit. „Byl jsem, už nejsem,“ směje se.
Veronika Lálová, Zdeněk Piškula, Ondřej Bank, Eva Krejčířová, Jana Plodková a Michal Padevět, ti všichni předvedli své fantastické, (prý zapomenuté a dlouho netančené) taneční kreace. Na scéně se objevilo i trio Anna K, Olga Šípková a Kristýna Leichtová, které sice nepostoupily do dalších kol ve Stardance, ale našly v sobě lásku k tanci a rozhodly se v něm pokračovat. Řekly dokonce, že možná vytvoří své vlastní taneční trio – „Ani Oli Kiki“.
Všeobecně se dá říci, že tanečníci na této akci poodhalii své sny a plány, například Anna K vydává nové album, ke kterému hledá název. Pomůžete jí?
Dále následovalo slavností předání šeku v částce Kč 11 916 733,-. Ředitel Centra Paraple David Lukeš říká: „Peníze poputují na platy osobních asistentů a zdravotních sester“ .
Honza Onder: „Bylo to tady opravdu příjemné a milé, neoficiální, přátelské. Můžu říct jen to, že tato událost byla takovým neoficiálním poděkováním všem zúčastněným na charitativním díle Stardance. Šek, který byl dnes předán, je v částce téměř Kč 12 000 000,- takže celá atmosféra je až nostalgická.“
Honza Onder: „Ano. Ale já jsem byl u tohoto projektu i minulý rok, takže letos jsem se doslova modlil, aby se vybralo také tolik anebo dokonce víc. Minulý rok jsem ji nečekal, celou událost jsem vlastně možná ani tak silně neprožíval, ale letos mi na všem hodně záleželo.“
Jaroslav Zářecký: „Ne, tak to ne, to mě tedy nikdy nenapadlo.“
Jaroslav Zářecký: „To byla pro mě veliká výzva. Říkal jsem si, že mně to rozšíří možnosti a posunu se ve své hlavě někam dál.“
Jaroslav Zářecký: „No, měl jsem strach z hudby. Nemyslel jsem si, že bychom to nezvládli. Chtěl jsem dostat nějakou živější hudbu, tu jsme nakonec nedostali, ale i tak jsme to snad zvládli,ne!?
Jaroslav Zářecký: „Mně se opravdu moc líbí dívat se na toho, kdo to umí. Ale já sám jsem vždycky byl strašlivé ‚prkno‘. Hrál jsem hokej a sportoval, takže jsem neznal ‚takový ten flexibilní pohyb‘. Přesně jako Ondra Bank. Toužil jsem tančit s ním. .“.
Jaroslav Zářecký „Já jsem vůbec nikomu neřekl, že se akce zúčastním. Nějaký den předem se to ale vědělo, nevím ani, jak to vlastně proniklo na veřejnost. Odezvy jsou velké a ještě jsem vůbec nestihl odpovědět všem a nechávám si to, abych měl co dělat přes týden.“
Jaroslav Zářecký: „Dávat pozor, žádné ‚machrování‘. Ani neříkám jezdit vyloženě pomalu, to už je dané situací, ale soustředit se na jízdu a počítat s tím, že kdykoliv se může stát cokoliv.“
Jaroslav Zářecký: „Ano. Já sám cítím, že dva a půl roku po mé nehodě jsem se psychicky posunul neuvěřitelně daleko. Dnes už mě hned tak něco nesrazí, neřeším žádné malichernosti. Jsem úplně jiný člověk, silnější.“
Jaroslav Zářecký: „To mi nikdo neřekne. Každopádně, když přijdu do nemocnice Motol na kontrolu, lékaři jsou překvapeni, co jsem už dokázal. Směřuji si to tak ve své mysli. Soustředím se na to, že zase budu chodit jako dřív.“
Jana Plodková: „Myšlenka, se mi určitě jevila jako dobrá. Hlavně ten cíl, vybrat co nejvíce peněz, které pomůžou těm, kteří to opravdu potřebují. Dopadlo to skvěle a jediné, z čeho jsem měla obavy bylo, jaké možnosti vůbec vozíček nabízí, jaká bude naše tanečnice. Ale najednou to vyšlo tak dokonale, že já i Michal i Iveta jsme si to náramně užili.“
„Ne úplně strach, ale takové zvláštní očekávání. Co vlastně člověk s tím vozíčkem může zažít?“
„ Ne, vůbec, to jsem necítila. Když jsem uviděla Ivetu, tak jsem věděla, že bude všechno dobré.“
„Já jsem měla připravené nějaké základy, Iveta se potom do toho ‚vrhla úplně po hlavě‘, ale já jsem samozřejmě také tvořila.“
Kde? Tereziánský sál Břevnovského kláštera. Kdy? 28. listopadu 2016 od 19.00h
