Trollové mezi námi

Švandovo divadlo chystá hru o dezinformacích. Bude Marta Dancingerová, věrna svému jménu, tančit?

 

Vliv dezinformací, rodinné vazby narušené pobytem v různých sociálních bublinách i zpráva o prvním teroristickém útoku v Čechách inspirovaly původní českou hru Trollové mezi námi mladé autorky Barbory Hančilové. Svižný příběh o cestě vnuka za dědou, ztraceném ve virtuální krajině plné trollů, uvidíme  v premiéře 27. října ve Studiu Švandova divadla. Inscenace v režii Alexandry Bolfo vé tak zahájí na smíchovské scéně novou divadelní sezonu.

Mladý absolvent práv Vojta (Petr Buchta) a krásná hackerka Lena (Natalie Golovchenko) mají právě slibné rande v jednom baru na pražské Letné. Vojta však dostane šokující zprávu: jeho děda (Miroslav Hruška) je obviněn z trestného činu… Může mu Vojta pomoci? A jakou úlohu v případu sehrála dědova tajuplná přítelkyně (Marta Dancingerová), kterou zná jen z internetu?

Vztahy s dědou-teroristou

Impulsem k vzniku hry byl „první český teroristický útok“, který na Mladoboleslavsku spáchal sedmdesátiletý muž, aby upozornil veřejnost na domnělé nebezpečí spojené s migrační vlnou. Skutečnou událost však autorka scénáře Barbora Hančilová využila jen jako podnět k napsání vtipného dramatu o současném světě, v němž hrají hlavní roli vztahy – milostné, mezigenerační i vztahy mezi pravdou a lží.

Všechny tyto vazby dnes poškozují trollové neboli lidé, kteří – často pod falešným jménem a za peníze – agresivně manipulují a vyostřují debaty na internetu a na sociálních sítích tak, aby šokovali, zmátli a názorově rozdělili veřejnost. „Ocitáme se v době post-pravdivé, v níž se zamlžuje hranice mezi pravdou a lží, mezi realitou a fikcí, a to především ve veřejném a politickém prostoru. Lidé přestávají věřit takzvaným mainstreamovým médiím. Velká skupina obyvatel naší země dnes za každou událostí vidí jakési spiknutí. A to je podle mě opravdu velký problém,“ domnívá se Barbora Hančilová.

Pravda, lež a my

Režisérka Alexandra Bolfová k tomu  říká: „Při vytváření inscenace nás zajímal zrod a život fake news neboli neověřených, často záměrně vytvářených a nebezpečně nakažlivých zpráv, šířených zejména po internetu. Jako neméně důležité ale vidím i téma pravdy a osobní zodpovědnosti za to, jak a čím dnes vlastně žijeme.“

S tím souhlasí i Petr Buchta, představitel Vojty: „Lživé zprávy se sice šíří převážně po internetu, jejich účinky ale virtuální nejsou. Dezinformace a různá alternativní fakta dnes atakují každého z nás, usilují o to, aby nás zmátly a znejistily. Vojta se mezi nimi pokouší zorientovat a najít přes ně cestu ke svému dědovi. Téma je to dost vážné, vlastně děsivé, o to víc mě těší, že náš příběh není zatěžkaný a že se nám v něm daří nacházet humor. Aby taky ne! Když je to celé o mezilidských vztazích,“ dodává herec známý mimo jiné z televizní obrazovky (účinkoval například v seriálech Ulice a Drazí sousedé, televizním filmu Dukla 61 ad.). Hackerku Lenu, která  s Vojtou randí a zrovna s odpovědností si příliš hlavu neláme, hraje Natalie Golovchenko. „Lena je zatraceně chytrá a hrdá. Stojí na vlastních nohou a o světě kolem sebe nemá iluze. Žije sama a je jí tak dobře. Prý. Říká, že na lásku nevěří. A přitom právě po ní touží snad ze všeho nejvíc… Zkrátka moderní postava, kterou je radost hrát,“ přibližuje absolventka brněnské JAMU a talentovaná herečka ukrajinského původu. Vojtova dědu ztvárnil zkušený člen souboru Švandova divadla Miroslav Hruška. V úloze jeho přítelkyně, svobodné matky Natálie, uvidíme další členku smíchovské scény, Martu Dancingerovou.

Divadelní magie

Teprve třiadvacetiletá Alexandra Bolfová, letos absolvující studentka brněnské JAMU, je podle dramaturga inscenace Martina Sládečka jednou z nejzajímavějších tvůrkyň nastupující divadelní generace. „Je pýchou každého divadla, když může objevit a podpořit takový talent, jakým Saša Bolfová nepochybně je: její inscenace okamžitě zaujmou nejen pečlivým vedením herců, ale také moderní, důkladně promyšlenou obrazností. Příběh sám, ale i kostýmy, projekce, světelný design a masky, dělají z Trollů mezi námi mimořádně sugestivní podívanou, láká na novinku dramaturg Švandova divadla, v němž nyní mladá divadelnice připravuje svůj pražský režijní debut.

Právě promyšlená vizualita proměňuje podzemní prostor smíchovského Studia v téměř magické místo. Autorkou scény a kostýmů, kombinujících výrazné organické a anorganické prvky a materiály, je Magdaléna Paráčková. Ta v souvislosti s dědečkovou zahradou, kterou pro Studio Švandova divadla navrhla, s jistou nadsázkou mluví o „pohádkovém realismu“.

Jeho protikladem  je působivý světelný design a projekce v několika vrstvách, jejichž autorem je Jonáš Garaj. Hudbu přímo pro inscenaci složil Jiří Blatný. Často jde o rozsáhlé montáže hlasů, zvuků a hudebních motivů, které celkový vizuální dojem umocňují ještě i akusticky.

 A kdo jsou vlastně trollové?

Autorka hry Barbora Hančilová vysvětluje: „Trollové jsou původně ve skandinávské mytologii pokoutné bytůstky – skřítci. V současnosti se tak přeneseně pojmenovávají lidé, kteří často pod falešnými profily za peníze agresivně komentují příspěvky na sociálních sítích a internetu obecně. Jejich úkolem je svést debatu určitým, jim prospěšným, směrem. Jsou to často oni, kdo v anonymním prostoru internetu podporují smazávání hran ic sebereflexe a slušného – neútočného – projevu. V názvu naší inscenace trollové zastupují širší fenomén vyostřené politizované debaty, která v současnosti rozrůzňuje mnoho rodin, v nichž si často nemůže děda s vnukem porozumět, protože každý žijí v jiném světě vyostřených nálepek a slov, která zapadají pouze do slovníku konkrétní názorové skupiny. Členové jedné rodiny tak dnes často mluví různými jazyky.“

Premiéra hry Trollové mezi námi – dramatu  plného napínavého scrollování a sebeironických prokliků – bude 27. října ve Studiu Švandova divadla. Nejbližší reprízy tu uvidíme 31. října a 9. a 21. listopadu.

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

RICHARD GENZER coby vybuchující bomba na tanečním parketu

Pavle Tomicové stěží stačil i velmi energický Marek Dědík a Richard Genzer je podle slov Zdeňka Chlopčíka „řádící medvěd puberťák“

Tentokrát ne po roce, ale po dvou, se na televizní obrazovce znovu objevila taneční show StarDance.  StarDance stále patří k pořadům, které poutají pozornost většiny českého národa, diváci oceňují noblesu a eleganci.  Není to soutěž, kde nutně zvítězí talent a technika, ale také sympatie, snad náhoda, kdo ví. Nikdo tedy dopředu nemůže říct nic.

Hvězdná porota, ve které tentokrát nově zasedá Václav Kuneš (zcela vlevo)

Tatiana Drexler

První večer deváté řady soutěže, kdy se ještě nevyřazovalo, začal společnou choreografií a letošní soutěž se ponese v duchu oslav 100. výročí od vzniku Československa.

Překvapením večera byla Pavla Tomicová, která jen sršela energií, rozzářila sál a téměř jí nestačil ani energický Marek Dědík.

Hned v úvodu prozradil Marek Eben, že přináší novinky adekvátní věku svému i Terezčině, totiž, že se Tereza Kostková podruhé vdala, je zamilovaná a je to na ní vidět.  A dodejme, že Marek Dědík se mezitím také stal spokojeným otcem.

Marek Eben a Tereza Kostková se už na sebe těšili

Devátá řada se nesla v rytmu waltzu a ča-či.

Nástup Dalibora Gondíka komentoval Marek Eben slovy:  ‚Téměř všichni se bojí přímého přenosu a jsou nervózní. Ale máme tady jednoho ‚uchyla‘, který se těší!“ Dalibor na to odpověděl: „Těším se úplně na všechno. Fascinuje mě ta neopakovatelnost přímého přenosu.“  Václav Kuneš si sice posteskl, že by se Dalibor mohl více usmívat, ale laťku prý nasadil hodně vysoko. „Vypadáte jako rozený tanečník“, pochvalovala si Tatiana Drexler. Radek Balaš by uvítal více emocí, obávaný Zdeněk Chlopčík poznamenal, že technika trochu pokulhávala, bylo to takové kostrbaté a chtělo by to více elegance (waltz).

Zprava Dalibor Gondík a Alice Stodůlková

Latinskoamerická ča- ča čekala na Danielu Písařovicovou s Michalem Mládkem. „Raději bych moderovala troje Události za sebou“ posteskla si  Daniela. Ale šlo jí to jedna báseň.  Moderátorka s planoucíma očima  upoutala svýma dlouhýma nohama Marka Ebena, ( a nejen jeho),   který se zeptal: „Proč se takhle nehlásí z právy?“  A Daniela pohotově odpověděla: „Dobře, já to navrhnu, kolegyně budou nadšené“.  Ani Tatianě neušly dlouhé nohy a pronesla: „Je to těžké tančit na tak dlouhých nohách, já jsem vždy tančila na takových středních“. A pro Radka Balaše byla Daniela moc opatrná, prý to chce více sebevědomí.

Zprava Michal Mládek a Daniela Písařovicová

Vítězka minulé řady Stardance, Veronika Lálová a David Svoboda sklidili téměř  pochvalu, Zdeněk  Chlopčík řekl: „Máte sílu a eleganci, ale byly tam chyby. I tak se mi to líbilo.“ Václav Kuneš: „Byl jsem překvapen jak komunikovaly Vaše oči, s partnerkou i diváky!“

Zprava David Svoboda a Veronika Lálová

Marek Eben  pronesl na adresu herečky Pavly Tomicové (taneční partner Marek Dědík): „Je to jediný člověk, jehož síla smíchu se měří Richterovou stupnicí.“   Pavla tančila s takovou vervou a radostí ze života, že nakazila celý sál, porotu a zřejmě i diváky. Radek Balaš komentoval výkon slovy:  „Chrochtám nadšením, fantastický výkon. Dojdete hodně daleko,“  a opravdu zachrochtalA Zdeněk Chlopčík? „Spadla mi čelist, nožky excelovaly, jediná partnerka, která zastínila velmi dynamického Marka!“

Zprava Marek Dědík a Pavla  Tomicová

Pavla Tomicová překvapila a nadchla zároveň všechny

Adam Mišík (a Kateřina Krakowková) si slízl kritiku z úst Tatiany Drexler: „Máte shrbená záda, ještě máte veliké rezervy! Vy jste mladá generace, maminka za Vás všechno udělá, tak trénujte!“ Václav Kuneš byl milosrdnější: „Krásné, trochu tvrdší ruce, ale s citem“.

Zprava Adam Mišík a Kateřina Krakowková

Herečka Veronika Arichteva (taneční partner Michal Necpál) je z tance trošku vystrašená. „Největší problém vidím asi v tom tanci. Mohlo by mi to jít v maskérně a při výběru šatů. A ještě na afterparty. Tanec je něco, kde se necítím doma, není mi to blízké. “  Zdeněk Chlopčík tvrdě: Nejsem spokojený, trošku se uvolnit, zjemnit!“  O afterparty prý mít obavy nemusí…Tatiana byla spokojenější, dodala jen: „Trošku popracovat, určitě to bude lepší.‘

Zleva Veronika Arichteva a Michal Necpál

Daniela Šinkorová s Michalem Padevětem  získali nejvíce bodů u poroty (29 bodů), předvedli elegantní waltz. Celá udýchaná nedokázala hned ani odpovědět. Zmohla se jen na slova: „Já mám úplně vytančený mozek!“  Radek Balaš ocenil především krásu a eleganci.  A Václav Kuneš šel ještě dál: „Všichni v porotě jsme tančili s Vámi“. Zatím tedy favorité.

Zprava Michal Padevět a Daniela Šinkorová

Zprava Michal Padevět a Daniela Šinkorová

Jiří Dvořák s Lenkou Norou Návorkovou přitančili  svižnou ča-čou. Ačkoliv Jiří Dvořák přiznává: „Bojím se sám sebe, chci jen přežít“, na parketu si vedl dobře.“ A Tatiana? „Jsem nadšená. Maličké chyby dolaďte.“  A Jiří Dvořák po tanci přiznal: „Dnes jsem překvapil sám sebe, těšil jsem se. Myslel jsem si, že toto nikdy neřeknu!

Zleva Jiří Dvořák a Lenka Nora  Návorková

Jako zářivé slunce  vplula na parket zpěvačka Monika Bagárová, která s Robinem Ondráčkem tančila waltz. Monika byla na nervozitu sama, nikdo z rodiny ji nepřišel podpořit, ale … přijela Simona Krainová, z čehož měla Monika velkou radost. Těším se na něco živějšího a ostřejšího, jinak vám to sluší,“ pochválil ji Václav Kuneš. Ani Zdeněk Chlopčík nebyl vyloženě zlý:  „Nádherný waltz i choreografie, hudba, ale drobné chyby, Moniko. Ztráceli jste kontakt, ujížděla Vám pánev od Robina a ztrácela jste jistotu.“

Zprava Robin Ondráček a Monika Bagárová tvoří svěží, mladý pár

Richard Genzer narychlo nahradil zraněného Václava Koptu. Jana Zelenková přiznala, že bylo těžké tak rychle  někoho sehnat, ale Richard se zdál být  geniální nápad. A to je!

Marek Eben komentoval tohoto bývalého tanečníka  takto: „Vážení přátelé, tady se všichni bojí, že se ztrapní. Geňovi je to jedno a kdyby byl trapný, smál by se  tak, že Vy všichni také a poslali byste mu body!“

Ačkoliv Richard nebyl až tak jemný a procítěný a ladný, jeho energie bourala sál, to bylo jasné. Radek Balaš to shrnul slovy: „Jste odjištěný granát hozený do tanečního sálu, který tu bude vybuchovat a diváci se na to budou těšit!“ Zdeněk Chlopčík upřímně: „Tak  výraz úplně šílený,  je to jako medvěd puberťák, který řádí na Zlínsku a trhá ovce! Kroky se nebudu zabývat.“ Tatiana: „Živé to chlapče je!“ A Václav Kuneš přece jen našel vlídná slova: „Vy máte dar rozzářit obličeje všech lidí, to teda máte!“ Richard dotančil a pravil: „Jedu to na potápěče, na začátku se nadechnu a na konci vydechnu. Jediným mým cílem je neponičit partnerku!“ 

Richard Genzer  září mezi Janou  Zelenkovou  (vlevo) a svou novou přítelkyní

Zajímalo nás, jak  se cítí soutěžící  po prvním kole.

Zeptali jsme se Moniky Bagárové, která vypadala ve žlutých šatech jako opravdová princezna ….

Jak se cítíte po prvním tanci v přímém přenosu?

Monika: „Jsou to nádherné pocity, mám za sebou velmi silné  emoce. Ale také nervozitu.  Všeobecně, mám z toho radost. Myslím, že se všem všechno  povedlo. Nikde se nestala žádná zásadní chyba, jako třeba  pád, nebo něco podobného,  a to je důležité. Všichni  jsme si to opravdu užili a jsem za to velice vděčný.“

Začínáte si být v tanci tak jistá  jako ve zpěvu?

„Ne, to ne. To nebude ještě hodně dlouho…. Ale tanec je pro mě krásný zážitek. Baví  mě to a chci jít dál“.

Děkujeme

Monika Bagárová (vpravo) měla radost, že ji Simona Krainová přišla podpořit

Coby divák zasedla  (v elegantním koženém obleku a klobouku jí to náramně slušelo)  těsně za zády Marka Ebena modelka Simona Krainová.

Simona Krainová si před pár lety zatančila ve slovenské verzi Let´s Dance

Zeptali jsme se…

Jak dnešní kolo hodnotíte a netoužíte být raději  mezi soutěžícími na parketu?

Simona: „Ježíši…. jenom to ne! Já jsem toto  absolvovala před lety ve slovenské verzi.  Jsem moc a moc ráda, že v klidu sedím.  Skutečně jsem raději divák.  Tu atmosféru  a hlavně ty nervy!!  jsem si už prožila.  I porota byla tehdy z části stejná. Když jsem dělala Let´s dance, tak jsem   otěhotněla.

To přece není špatné. Takže v Čechách už Vás opravdu tančit neuvidíme?

„Ne, ne!  V žádném případě. Já vím, kolik to stojí času, energie, jak je to vyčerpávající. Obdivuji všechny, že  do toho jdou. A zároveň jim nesmírně držím palce, protože  to je extrémně  těžká práce.“

Děkujeme

Václava Koptu prý upřímně mrzí, že si nezatančí

Nezapomeňte sledovat příští sobotu, přímý přenos začíná na ČT1 ve 20 hodin.

Foto a text: Eva Smolíková

 

TANEČNÍ MAGAZÍN

První pár soutěže Roztančené divadlo

Máša Málková a Martin Šimek

MDMB III. ročník

 

První pár  Máša Málková a Martin Šimek

Představujeme Vám první soutěžní pár III. mladoboleslavského ročníku našeho projektu Roztančené divadlo aneb Když herci tančí, který tvoří herečka Máša Málková a tanečník Martin Šimek. Tomuto páru byly na tiskové konferenci vylosovány  temperamentní Tango a živá brazilská Samba.

Tipovací soutěž je spuštěna na webu www.roztancenedivadlo.cz

Každý týden  se tak můžete těšit na zveřejnění dalších soutěžících včetně krátkého sestřihu z jejich tréninků.

 

30. 11. 2018 proběhne finálový galavečer   v Městském divadle Mladá Boleslav

Adéla Zdobinská

 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jak se dělá muzikál?

HD Karlín představuje již třetí premiéru v sezoně 2018/19

Jste zvědaví, jak se dělá muzikál? Pak je tu představení přesně pro Vás.

‚Jak se dělá muzikál‘  – ojedinělá muzikálová revue!

Hudební divadlo Karlín si v divadelní sezoně 2018/19 dovoluje představit již třetí premiérové představení. Po premiéře kultovního muzikálu Legenda jménem Holmes a premiéře koprodukční operety Veselá vdova, uvede v březnu 2019 zábavnou  a tak trochu edukativní muzikálovou revue pro mladší publikum z pera a v režii Antonína Procházky.

Ředitel HD Karlín Egon Kulhánek objasňuje, proč se vlastně divadlo rozhodlo vytvořit muzikál pro ty nejmladší: „My jsme opravdu  dlouho tady u nás v divadle přemýšleli nad tím, že něco dlužíme malým divákům a že bychom pro ně moc rádi něco hráli. Ale  je to poměrně složitá věc. Muzikály  pro děti jednak podléhají módním trendům,  jednak stárnou rychlostí blesku a  náklady na ně nejsou o nic nižší než na muzikál pro dospělé. Dále se samozřejmě čeká, že přijdou rodinné slevy a v neposlední  řadě  musíte vyřešit i  takový rébus, kdy vlastně hrát. Rodiny s dětmi většinou od pondělí do pátku  večer nepřijdou a vytvořit  něco jen pro odpoledne o víkendu je poměrně složité. Přesto jsme před dvěma  lety udělali program pro mladší publikum (‚Deset let nad vodou‘) a  setkalo se to s  velkým ohlasem.  A to nás motivovalo.“

Je snadné dělat muzikál?   ‚Je snadné létat, když jsi pták. Je snadné dělat muzikál, když máš talent a schopnosti čelit nesnadným věcem. Stačí zvládnout zpěv při zánětu hrtanu, hrát s horečkou, stepovat s vyvrtnutým kotníkem, tvářit se vesele, i když ti odpoledne přejeli tvého oblíbeného kocoura, být dvě hodiny navlečený do brnění, nebo stát v průvanu oděn jen svým talentem.‘

Vše na jevišti působí při představení tak snadně, hravě, spontánně. Pro ty, koho zajímá, co je za tou lehkostí skryto, je přesně určena tato  revue.

A komedie má ten dar, že dokáže sdělit  seriozní věci humorem. Nahlédněte za  oponu, co je to  za nádherné  martyrium – od výběru titulu,  přes konkurz, první čtenou až po aranžovací zkoušky na jevišti. Poodkryje se vám také  zákulisí,  tedy dílny, maskérny   a rekvizitárny.  Zažijete trému před premiérou a euforii po ní.

Režisér Antonín Procházka říká: „Moc se mi kdysi líbila knížka ‚Jak se co dělá‘ od Karla Čapka. Náramně jsem se při té četbě bavil.  Je to vždycky  tak, když ‚nakouknete nějaké činnosti pod pokličku‘, tak se o to začnete víc zajímat a otevřou se vám úplně jiné  obzory. A tak i my s naší revue  chceme pozvat mladé diváky, protože především mládeži je tato revue určena, a ukázat, co všechno se zatím skrývá, když se večer zvedne opona. Nechceme poučovat, ale bavit. Když někomu řeknete, že chcete vzdělávat, tak mu naskáčou pupínky. Přeji si, aby si mladý divák našel cestu k divadlu.“

Těšit se můžete na Ivu Pazderkovou, Markétu Procházkovou, Báru Šampalíkovou, Dominiku Býmovou, Ines Ben Ahmed, Václava Noid Bártu, Martina Písaříka, Dennyho Ratajského, Ivo Hrbáče a Antonína Procházku.

Zeptali jsme se ….

Martin Písařík 

Muzikál je žánr, který je  pro režiséra těžký, režiséři přiznávají, že je  to ten nejtěžší. Jak to vnímá  herec?

„Pro  mě  je muzikál  těžký v tom, že má více disciplín. Ideálně by člověk měl zvládnout všechny a alespoň tři dobře propojit.  Ale ne všichni herci   nebo zpěváci jsou zřejmě  schopni zvládnout  všechno. Je to už jen na režisérovi, nebo v rámci díla samotného, aby se vše poskládalo  tak, že kvality herců  se vyvíjí. Nikdo nemůže  vyčnívat a nikdo nemůže  nikomu vadit. V podstatě všichni neustále pracujeme na tom, abychom v každé z disciplín  nějak obstáli.  Samozřejmě,  ne vždy jsou na nás kladeny takové nároky.  Mluvíme-li o tanci, také se v  českých muzikálech třeba někdy stane, že větší díl  odtančí tanečníci a herci tím nějak proplují. Jednoznačně ale platí, že náročnost muzikálu spočívá v tom, co všechno člověk musí umět.“

Účinkujete rád v muzikálech?

„Mám ten žánr rád, protože mám  rád hudbu.  Jsem sice  činoherec a  miluji činohru, ale to  je  pro mě  vlastně také hudba, kde se  střídá rytmus jednotlivých scén.  A ve chvíli, kdy člověk už nemůže mluvit slovem a musí zazpívat, protože ta emoce je tak silná, (takový má muzikál  být), ta k je mi tento žánr velice blízký.   Samozřejmě je to pro mě náročné, člověk  na to musí být technicky vybavený, rozezpívaný, odpočinutý. Při zpěvu je všechno slyšet. Když je herec  nemocný a přijde na činohru,  není to tolik  poznat. Ale přijde-li  na  muzikál a  má zpívat….tak je to  opravdu náročné i fyzicky.“

Děkujeme  

 

Zeptali jsme se….

Antonín Procházka (režisér)

Je těžší  ztvárnit  dílo „Jak se dělá muzikál“  nebo  připravit „opravdový  muzikál?“

„Samozřejmě je těžší připravit  muzikál, který se v Čechách  ještě nikdy  nedělal. To, co teď tvoříme, na to se všichni opravdu  těšíme. Herci mají nejradši, když hrají herce. Teď vlastně  budou hrát sami sebe,  takže to bereme  jako odměnu, že můžeme udělat jakési  revue. Každý z protagonistů  zná všechny finty, zákulisí,   typy herců, takže   si rád takovou roli  ztvární.“

Děkujeme

 

Zeptali jsme se…

Iva Pazderková

Souhlasíte s tvrzením režiséra Antonína Procházky, který během tiskové konference řekl, že ‚herec vždy slízne smetanu‘?

„To je dvousečné. Ano, když se to  povede, pak herec slízne smetanu.  Když se to nepovede, tak  herec slízne rajčata. Ale … v obou případech musí tvrdě pracovat.“

Děkujeme

Na tyto známé tváře se můžete těšit 

 

Foto,text: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN