Virtuosos V4+ poprvé v Čechách

Televizní show mladých talentů klasické hudby. V porotě i Plácido Domingo!!!

Světová televizní show mladých talentů klasické hudby Virtuosos míří z Maďarska poprvé do České republiky. Šestá řada je výjimečná tím, že spojila mladé umělce 4 států Visegrádké čtyřky a přizvala také Srbsko. Soutěž dlouhodobě podporuje například tenor Plácido Domingo, který byl i letos součástí tzv. hvězdné super poroty, ale také pianista Lang Lang či Andrea Bocelli. Za Českou republiku usedla do porotcovského křesla Gabriela Boháčová, hudební producentka a umělecká ředitelka Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Show s názvem Virtuosos 4+ mohou čeští diváci sledovat od 27. listopadu do 18. prosince od 20:40 h na ČT Art, kdy dojde k velkému finále.

„Posláním jedinečné soutěže Virtuosos je objevování a podpora mladých talentů klasické hudby, kterým dlouhodobě pomáháme se rozvíjet. Dalším cílem soutěže je představit divákům klasickou hudbu, tradice, nádherné památky, bohatou kulturu nebo významné skladatele každé zúčastněné země. Jsem nadšená, že se Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Srbsko do projektu zapojily,” říká zakladatelka soutěže Mariann Peller.


Soutěž má celkem čtyři díly. V každém z nich jako symbol mezinárodní spolupráce vystupuje „super porotce”. Jedná se o hvězdy jako jsou skladatel a producent Gabriel Prokofjev (vnuk Sergeje Prokofjeva), herečka Coco Konig nebo významný ruský houslista Maxim Vengerov. Zvláštním hostem a členem „super poroty” byl i operní zpěvák Plácido Domingo„Virtuosos podporuji už tři roky. Moc mě těší, že se letos této jedinečné soutěže talentů účastní mladí umělci z pěti zemí. Tyto děti představují budoucnost klasické hudby.”

V pětičlenné porotě zasedla jako reprezentantka České republiky Gabriela Boháčováhudební producentka a umělecká ředitelka Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov„Bylo mi velkou ctí být součástí této vyjímečné talentové show Virtuosos. Soutěž a celý její koncept dokazuje, že klasická hudba může být podána takovou formou, která dokáže oslovit širší  publikum. Díky této soutěži došlo v Maďarsku k nárůstu 14% dětí, které se začaly učit hrát na hudební nástroj. Doufám, že stejný trend zaznamenáme i v České republice.”

20 soutěžících, 5 vítězů, 1 jazyk a až 70 miliónů diváku

Do Budapešti dorazilo 20 soutěžících, tedy čtyři z každé zúčastněné země. Svůj talent ukázali i čeští zástupci, a to hráč na lesní roh Jan Vobořil, klavíristka Eliška Tkadlčíková, houslista Eduard Kollert a akordeonista Martin Šulc. „Ze soutěže vzejde dohromady pět vítězů, z každé země jeden. Líbí se mi myšlenka spolupráce mezi národy a také to, že nás hudba spojuje a je společným jazykem, kterým mluvíme všichni bez ohledu na to, odkud pocházíme,” dodává Boháčová.

Soutěž mladých umělců se na českých obrazovkách objeví poprvé. Na maďarském televizním trhu se stala jednou z nejlépe hodnocených pořadů. „Díky spolupráci zemí Visegrádské čtyřky a Srbska máme letos možnost oslovit skrze televizní stanice až 70 milionů lidí,” říká Peller.

Výkony mladých umělců posuzovala kromě Češky Gabriely Boháčové také maďarská sopranistka Erika Miklósa, polská mezzosopranistka Alicja Wegorzewska a slovenský dirigent Peter Valentovic. Srbsko střídavě zastupoval houslista Nemanja Radulovic a pianistka a hudební ředitelka srbské veřejnoprávní televize Silvana Grujic. Samotný pořad uvádí legendární německý showman Thomas Gottschalk a nejznámější mladá polská moderátorka Ida Nowakowska, kteří společně vytváří zábavné duo.

Soutěž Virtuosos

Virtuosos je maďarská soutěž mladých talentů klasické hudby a je určená pro děti a teenagery do 18 let. Show se poprvé objevila na televizních obrazovkách před šesti lety a způsobila v Maďarsku televizní revoluci, protože se stala jedním z nejlépe hodnocených pořadů. Letos se poprvé do soutěže zapojili i mladí talenti ze zemí Visegradu a Srbska. Z každé země vzejde jeden vítěz, který získá 15 000 euro.

Mgr. Lucie Herberová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Harmony

Hudba českého hudebního skladatele a klavíristy, působícího pod jménem Borrtex

Český hudební skladatel a klavírista Borrtex představuje své nové sólové album nesoucí název Harmony. Intenzivní melancholické melodie plynoucí do nepředvídatelnosti, zaujmou svou jedinečností, unikátním zvukem a vyladěným aranžmá. Album nahrané kompletně v Praze přináší zajímavou atmosféru evokující rozmanitost uchvacujících emocí nostalgie, sentimentality, naděje i optimismu.

Album Harmony obsahuje celkem dvanáct klavírních kompozic, které se vzájemně liší rychlostí, intenzitou, projevem i stylem. Navzdory všem rozdílům tyto skladby ale vytvářejí unikátní komplexní celek, rezonující jako paleta nádherné harmonické rovnováhy. Repetitivní prvky a rychlé, úderné tóny typické pro minimalistickou hudbu, jsou následně nahrazovány jemnějšími a klidnějšími motivy, jenž v druhé polovině alba vyústí v akusticky laděné klavírní sólové balady. Vlivné a silně charakteristické hudební nápady tohoto mladého tvůrce, přicházejí s čerstvou perspektívou na současné dění v neoklasicistické kultuře.

Borrtex říká:  ,,Toto sólové album je mi velmi vzácné, na většinu kompozičních nápadů jsem přišel zcela nečekaně, když jsem zrovna improvizoval na svůj nový, na zakázku vyrobený akustický klavír. Z kreativního procesu jsem pociťoval naplnění a svobodu, protože jsem neměl vlastně vůbec žádná očekávání, a jednoduše jsem si užíval kouzla hudby. Musím ale přiznat, že následná organizace, uspořádání i samotná produkce skladeb z pouhých, poměrně chaoticky vymyšlených nápadů, byla určitě jistou výzvou. Nakonec jsem ale více než velmi spokojený s konečným výsledkem. Pevně věřím, že má práce přinese užitek a hodnotu dalším lidem, ve kterých mé album doufám vyvolá uspokojivé emoce.” 

Borrtex

Daniel Bordovský, známý pod svým uměleckým jménem Borrtex, je jednadvacetiletý hudební skladatel, klavírista a producent se sídlem v Praze. Jeho tvorbu charakterizuje propojování stylů moderní klasiky s melodickými prvky typičtějšími spíše pro filmovou hudbu či soundtracky.

Daniel se narodil v Havířově, kde od šesti let navštěvoval pravidelné hodiny klavíru. Sedm let úspěšně studoval Základní uměleckou školu Leoše Janáčka. V roce 2017 začal publikovat své vlastní skladby jako nezávislý tvůrce, později téhož roku bylo jeho odhodlání navíc potvrzeno návštěvou Los Angeles, kde se setkal se známými skladateli jako jsou James Newton Howard, Danny Elfman nebo Hans Zimmer.

Od té doby Daniel oslavil hned celou řadu zajímavých úspěchů. Na hudebních streamovacích platformách nedávno pokořil významný milník v podobě dosažení magicky vysoké hranice neuvěřitelných 100.000.000 celkových přehrátí jeho vlastní autorské tvorby. Instrumentální skladby, jež sám za sebe publikuje, se během posledních dvou let objevily hned v několika projektech mezinárodních korporátních značek, jakou jsou například Netflix, HBO Europe, Showtime a další. Jeho skladba thōughts z roku 2019 byla dokonce umístěna v žebříčku TOP 30 v kategorii moderní vážná hudba na Apple Music.

Čtyři různé zahraniční projekty, ve kterých nalezneme kompozice českého autora Borrtex

Kateřina Kolmanová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Náš rozhovor s tanečnicí KRISTÝNOU COUFALOVOU, populární ze StarDance

„Odpočinek je moje slabá stránka“

V prvním ročníku televizní taneční soutěže StarDance… když hvězdy tančí, se stali vítězi herec Roman Vojtek s taneční partnerkou Kristýnou Coufalovou, které v té době bylo krásných 21 let. Od té doby vystudovala práva, stala se maminkou a v rodinné taneční škole Coufalovi působí jako lektorka, trenérka a choreografka a na soutěž vzpomíná moc ráda.

Bylo zásluhou radičů, kteří vedli v Olomouci taneční školu Coufalovi, která vznikla v roce 1990, že jste v sedmé třídě ZŠ začala tančit?

„Určitě to byla jejich zásluha. Ale ne asi v tom smyslu, který čekáte. V sedmé třídě se konečně přestali bránit mému tlaku a svolili, že mohu. “

Tancováním přišly tréninky, soutěže, soustředění, taneční prohry i výhry. Jak na ten čas vzpomínáte? Byla jste soutěživý typ?

„Já asi nejsem soutěživý typ. Mě moc bavilo tancování, jako takové a ten kolektiv v daném klubu. Na TK Olymp Olomouc, na StarDance a na DSP Kometa Brno vzpomínám moc ráda!“

V 21 letech jste získala titul „Královna tanečního parketu“, když jste spolu s hercem Romanem Vojtkem vyhráli v prvním ročníku TV soutěže StarDance… když hvězdy tančí. A někde jste řekla, že to pro Vás bylo zlomové. V čem?

„Já v době StarDance ,jen´ studovala, už jsem závodně netančila. Uvědomila jsem si, že nechci o tancování vlastně přijít. Škola byla fajn. A rozum říkal: studuj, jenom studuj! Ale srdce mě táhlo zpět na taneční parket. Dva roky jsem odolávala nabídkám od Honzy Tománka, že by tam měl v Brně pro mě partnera. No, a pak jsem mu zavolala, že bych to moc ráda zkusila ještě! A taky jsem vlastně měla pořád pocit, že musím mít navíc ještě nějaké ,normální´ povolání. A po StarDance jsem si říkala, že by bylo moc hezké dělat něco, co mám ze všeho nejraději a kdyby to i zaplatilo hypotéku, bylo by to win-win.“

Co Vám tato soutěž dala a jak na ni vzpomínáte? Sledovala jste další ročníky?

„Bylo mi čerstvých 21 let. Byla jsem jak Alenka v říši divů.  Soutěž mi dala  obrovské množství krásných zážitků, zkušeností a pracovních příležitostí. A i přátelství. Dva roky poté se to naše ,zdravé jádro´ potkávalo při každé příležitosti, narozeniny, svatba či pracovně na různých vystoupeních. Bylo to moc milé a opravdové.

Samozřejmě postupem času se potkáváme míň a míň. Ale pořád o sobě víme, sledujeme se na IG, občas si něco napíšeme. Takže odpověď by byla – vzpomínám moc ráda! Protože to bylo krásné. A další ročníky jsem sledovala a sleduji.“

V letech 2005 – 2012 jste se soustředila na studium na UK v Praze, kde jste studovala právo a právní vědu. Proč jste si zvolila právě tento obor?

„Já jsem  studovala gymnázium Hejčín v Olomouci. A ve čtvrtém ročníku jsem měla jen jednu preferenci – a to, že fakt nechci a nemůžu studovat fyziku. Jinak jsem měla školu ráda, měla jsem super učitele a bylo mi celkem jedno, co se učím. Maturovala jsem z dějepisu a matematiky. Takže k matice jsem měla přihlášku – na ekonomku do Brna. A k dějepisu jsem si dala práva. A když vyšly přijímačky do Prahy, byla by škoda to nezkusit.“

K tanci jste se vrátila a v rodinné taneční škole Coufalovi působíte jako lektorka, trenérka a choreografka. Co Vás na své práci nejvíce baví?

„Baví mě nadchnout pro pohyb děti školkového věku, baví mě zpětná vazba na lekcích s těmito dětmi. Baví mě, jak rychle se učí, jak jsou všemu otevřené a hravé.

Na středoškolácích mě každoročně dojímá rodičovská volenka na prodloužených a závěrečných kolonách, kdy maminky tančí se svými syny, kteří se je snaží vést jako opravdoví muži a maminky se nakonec i nechají vést. No a tatínci, jak najednou nevědí, kde tu svou dceru chytit, nešlápnout ji nejen na nohu, ale i na ty krásné šaty – a jak je to pro všechny z nich ten moment – poprvé v životě, jednou a naposled. Dojetí, nervozita, všechno se to mísí a má to jedinečnou atmosféru.

A kurzy tance pro dospělé – na tom mi přijde krásná celá ta situace – že dva partneři spolu chtějí hodnotně trávit čas. Jsou na stejné úrovni. Partnerka nestíhá záda partnerovi, jak by tomu bylo, kdyby si vyjeli na kolo. Partner není znuděný nahrávkami, jak by byl asi v tenise. Ale v tanci jsou si rovni. Musejí spolu kooperovat. Musí se spolu sladit. A to mě baví! Když se sladí, líbí se jim to, baví je to a mají z toho radost! Pak z toho mám obrovskou radost i já!

Jste maminkou. Vedete své děti také k tanci?

„Berenika má 4 roky, Debora má 2 roky. Moje přání by bylo, aby chodily do atletiky nebo nějaké pohybové přípravky. Aby uměly lyžovat, bruslit, jezdit na kole, kolečkových bruslích, plavat a tak. Nejsem zastáncem specializace u malých dětí. Ale člověk míní, život mění. Berunka se vidí už teď jako baletka. 😀 Takže uvidíme. Budu vděčná, když budou z něčeho nadšené a šťastné tak, jako já byla z tancování v Olympu, StarDance nebo pak v Kometě!“

Co Vám říká slovo odpočinek? Jak ráda relaxujete?

„No. Odpočinek je moje slabá stránka. Moc nevím, jak na něj. Ale když jsem neměla ještě holčičky a byl čas válecí dovolené u vody, četla jsem knížky. Protože jen tak ležet mě nebavilo.

A teď? Od holčiček odpočívám v tanečních. A doma s holčičkami zase odpočívám od tanečních.“

Děkuji za rozhovor

Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Mezinárodní soutěž vozíčkářů on-line

Koronavirus nadšené vozíčkáře od tance neodradil

Dlouho očekávaná první mezinárodní soutěž a kongres společenského tance vozíčkářů proběhne on-line již tento víkend 

Rozvoj společenských tanců v české republice je u zrodu. Máme nastartováno vyrovnat se okolním evropským zemím, kde tyto tance již běží na profi úrovni. Korona nás nezastavila a první mezinárodní taneční soutěž a kongres tance vozíčkářů se uskuteční v online prostředí již tento víkend.


Půjde o první otevřené mistrovství v Para Dance Sportu v historii ČR. Soutěž je nominačním kolem pro reprezentaci ČR na mistrovství Evropy a světa. V původně plánované podobě se měla odehrát v paláci Žofín 24.10., avšak z důvodů nouzového stavu byla soutěž převedena do moderní on-line platformy. Mezinárodní porota bude hodnotit páry ze Slovenska, Belgie, Slovinska a také český pár, vozíčkáře Rosťu Vyhnálka a jeho tanečnici Zuzanu Chalupovou reprezentující Sportovní klub vozíčkářů Praha. Rosťa k tanci na vozíku prozradil: „Tančil jsem před svým úrazem, dlouhé roky mi to opravdu chybělo. Tanec je specifický pohyb, je to vztahová záležitost, která se mi opět vrátila do života a opravdu mě baví.“

Vysílání je plánováno na 7.11. 11:00. na stránkách www.praguedance.cz

K soutěži patří i kongres tance na vozíku. Dlouho očekávaný kongres Para Dance Sport byl původně plánovaný na 25.10., avšak z důvodů pandemie koronaviru se také přesunul do on-line prostředí. Tématy budou představení aktuálního stavu tance na vozíku v ČR, plány do budoucna, výuka základní taneční techniky ovládání vozíku a ukázka jednoduchých choreografií. Publikování záznamu proběhne 8.11.2020 od 13.00 na stránkách www.praguedance.cz

Příprava materiálu k online vysílání byla náročná. Získat mezinárodní video výstupy, propojit mezinárodní porotu. Majitel taneční školy Tanec pro všechny Vítězslav Rázek ale říká: „Pro  obě akce je převedení do on-line prostředí nadějí, že vždy je možné najít cestu, jak vyjít tanečníkům a divákům vstříc a vše uskutečnit.“

Michaela Krunclová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN