Vše musíme mít propočítané, pojmenované, jinak to neuznáváme. Ale je to tak?
Tuto otázku si ve své stejnojmenné inscenaci klade její mezinárodně úspěšná autorka a choreografka Tereza Lenerová. Její premiéru uvede již 13. prosince ve 20 hodin v divadle PONEC.
Nová inscenace Terezy Lenerové ve spolupráci s dramaturgem Janem Horákem volně navazuje na projekt Taxon, který vznikl společně s výtvarným umělcem Adamem Vačkářem.
Autorka v projektu pracuje s dřevěnými větvemi jakožto extenzí končetin. Tyto prodloužené dřevěné končetiny lze chápat jako propojení člověka s panenskou přírodou, jako něco životodárného a zároveň omezujícího a až děsivého. To, že existujeme, se učíme uvědomovat, jak vypadáme, se učíme přijímat.
„Co mě v tomto představení lákalo bylo navrátit se k něčemu více animálnímu a instinktivnímu v nás. Jsem unavená tím, jak mozek zaujímá v naší společnosti hlavní roli. Co si nedokážeme obhájit hlavou, jako by neexistovalo. Vše musíme mít propočítané, pojmenované, jinak to neuznáváme. Chtěla jsem se dotknout míst, které potlačujeme, které schováváme a jsme naučené držet pod kontrolou.“ říká Tereza Lenerová, autorka a choreografka projektu.
Tereza Lenerová vystudovala The Theaterschool v Amsterdamu. Zkušenosti sbírala nejprve jako tanečnice u různých choreografů v ČR a zahraničí. Později se jako choreografka s Einat Ganz kvalifikovala na Aerowaves Spring Forward s duetem Proměnná. Pro další experimenty spoluzaložila prostor Truhlárna, kde vytvořila svoje dosud nejúspěšnější sólo Švihla, oceněné hlavní cenou na České taneční platformě 2017 a řadou pozvání do zahraničí na prestižní festivaly. Její další dílo Nepřestávej získalo zvláštní uznání poroty na České taneční platformě 2019 a je součástí výběru Aerowaves Twenty21. V září 2021 mělo premiéru představení dis pla y, na jehož tvorbě se podílela s tanečnicí Jitkou Čechovou.
Nového stálého hosta ověnčeného mnoha divadelními cenami přivítá od ledna 2022 pražské Švandovo divadlo. Program jeho studiové scény tak v příštím roce obohatí pět inscenací souboru JEDL, profilujícího se už víc než 10 let jako autorské, alternativní a nezávislé divadlo. Tvorba umělců JEDLu vychází ze spolupráce Jana Nebeského, Lucie Trmíkové a Davida Prachaře. Ti se propojují i s dalšími tvůrci a performery z oblasti divadla, tance, hudby i výtvarného umění. Ke Švandům tak JEDL přenese celý svůj repertoár;do konce sezóny plánuje na Smíchově uvést také dvě premiéry.
„JEDL vnímám blízce – jak lidsky, hodnotově, tak svobodnou imaginací, spojenou s hledáním živého v tématu,“ říká Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla. Ten JEDLu připisuje i „jistou nepokojnou dráždivost v hledání řádu“, což je podle něj princip progresívnímu uvažování Švandova divadla velice blízký. „Určující je také režijní osobnost Jana Nebeského – mít jej v domě prý přináší štěstí,“ dodává Františák s tím, že příchod JEDLu vnímá jako něco současného a přirozeného.
To potvrzuje za JEDL i Lucie Trmíková. „Jakkoliv naše soubory zůstávají na sobě nezávislé, kamenná a experimentální scéna si nejsou konkurencí. Mohou se navzájem obohacovat jak nahlížením na fungování procesů, tak v samotné tvůrčí a umělecké činnosti. Chceme být součástí místa, které poskytne širokou škálu pohledů na důležitá celospolečenská témata,“ uvádí Trmíková.
Silná lednová čtveřice
Už 10. ledna 2022 tak Studio Švandova divadla uvede Soukromé rozhovory, bergmanovskou variaci o manželství a ztrátě víry, s Lucií Trmíkovou, Martinem Pechlátem a Zdeňkem Maryškou alternujícím s Martinem Dohnalem. Za roli Anny získala Trmíková v roce 2019 Cenu Thálie v oboru činohra a Cenu Divadelních novin v kategorii Herecký výkon sezóny.
Následuje Manželská historie (19. ledna), komorní příběh geniálního autora, jeho manželky a její přítelkyně, v podání Lucie Trmíkové, Davida Prachaře a Anny Fialové. Diváci se mohou těšit i na Médeiu, jeden z nejkrutějších příběhů lásky, zrady a pomsty: stejně jako předchozí tituly ho režíruje Jan Nebeský a exceluje v něm mimo jiné (nominace na Cenu Thálie v kategorii Alternativní a loutkové divadlo). Na programu je Médeia 26. ledna.
Poslední lednový den, 31. ledna, uvede JEDL ještě inscenaci Zahradníček / Vše mé je tvé. Ta vypráví mimořádný příběh bolestného i láskyplného manželství básníka Jana Zahradníčka a jeho ženy Marie. Suverénní režii Jana Nebeského (Cena Divadelní kritiky za inscenaci roku a nominace na Cenu Divadelních novin) doprovázejí opět výborné herecké výkony – Saši Rašilova v roli pronásledovaného básníka (nominace na Cenu divadelní kritiky za mužský herecký výkon roku) a Lucie Trmíkové v roli jeho ženy Marie (vítězky Ceny divadelní kritiky v kategorii ženský herecký výkon roku).
Opera Ibsen v bývalém klášteře i hra o Růženě Vackové
Novinkou vzešlou ze spolupráce Švandova divadla a souboru JEDL bude Opera Ibsen, jejíž uvedení je plánováno na jaře 2022 ve velkorysém prostoru bývalého kláštera Gabriel Loci v Holečkově ulici na Smíchově. Titul bude vyústěním dlouhodobé práce režiséra Jana Nebeského na Ibsenových hrách a půjde o zdaleka největší produkci JEDLu se zahraničními umělci.
Druhou chystanou premiérou roku 2022 bude inscenace o Růženě Vackové, ženě s fascinujícím vzděláním a intelektuálním rozhledem, jež byla vězněna nacisty a pro svůj statečný mravní postoj strávila pak i 16 let v komunistickém žaláři.
Ke stávajícím rezidentům Studia Švandova divadla patří i vynikající loutkoví matadoři Buchty a loutky a od roku 2021 i soubor Ductus Deferens složený ze studentů DAMU?
Současná tvorba umělců JEDLu vychází z dlouhodobé spolupráce Jana Nebeského, Lucie Trmíkové a Davida Prachaře, která byla započata v Činoherním klubu už v roce 1991. Samotná činnost spolku byla zahájena před deseti lety, v roce 2011. Dramaturgie se opírá o dva základní pilíře: transcendence – ve smyslu překračování – a experiment – ve smyslu propojování. Tvorbu charakterizuje původnost a vysoká profesionální náročnost.
I přestože Mirai Navrátil a Lenka Nora Návorková kvůli covidu ukončili svou účast v soutěži, vyřazovalo se jako obvykle. No, situace je velmi napínavá. Pokud by ještě některý pár nenastoupil, nevím, nevím, kdo bude ve finále nakonec soutěžit?
Marek Eben s Terezou Kostkovou vtipně ohodnotili situaci takto:
„Do finále vlez ten, s negativním testem“.
Každý pár zatančil dva tance, standard či latinu a ve druhé části scénický tanec s company. (Slyšeli jsme paso-doble, valčík a jive).
Jak to všechno dopadlo?
Tomáš Verner a Kristýna Coufalová
Dívat se na Tomáše je vždy radost, i tentokrát byl tanec velmi dobrý po technické stránce, zbytek Tomáš dožene svou osobností. Ovšem chvílemi šel mimo hudbu a porota toto neodpouští. Richardovi Genzerovi se líbil tanec bez rekvizit, Tatiana Drexler chválila pohyb, ale chyběly jí emoce, nic ji prý neštípalo, žádný mráz po zádech. Podle Jana Tománka, Tomáš někdy vystřihne ohňostroj tance, ale tentokrát nesršel tak vysoko. Zdeněk Chlopčík už je zase zpět a v plné síle, prý to mohlo víc klouzat, bylo to udrncané. (body 9,9,8,8)
Jan Cina a Adriana Mašková
Zaujali tím, že přiběhli na parket coby letuška a stevard. Show skvělá, ale Tatianě Drexler chyběl jive a také rytmus, Honza zkrátka dělal chyby. Jan Tománek se s ní shodoval, trošku si posteskl, že často se cítí být v hodnocení sám, Zdeněk Chlopčík konstatoval, že to bylo hezké, lehounké, odhopsané, ale jive to nebyl. A Marek Eben na to okamžitě reagoval – „to není hodnocení, to je postcovidový syndrom!“ (body 8,7,7,7)
Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík
Martina se zlepšuje, i když dělá prostě občas chyby. Jan Tománek ocenil, že Martina se snažila tanec pochopit, ale viděl chyby. Tatiana Drexler řekla, že všechno bylo tak, jak vlastně chtěla, ale byla tam nejistota. Zdeněk Chlopčík pochválil snahu o napětí v těle, ale cítil jednotvárnost, málo emocí a chyby v rytmu. Richard Genzer poradil po svém způsobu, že také existují kolena a je dobré je používat. body (7,8,8,7)
Tereza Černochová a Dominik Vodička
Dojemné bylo, že Tereza tančila valčík na píseň svého otce – Ona se brání. Jak později řekla, lítosti a pláč už má za sebou, ale sama se bála, co to s ní na parketu udělá. Ale zvládla to na výbornou. Tereza má přirozeně ladný pohyb, ale ke konci jaksi ztěžkla. To nemohlo ujít Tatianě Drexler, která ale výkon označila za krásný. Zdeněk Chlopčík viděl moc krásný valčík, rytmický a plynulý, ale chtěl více pocitů. Což ale právě bylo zřejmě pro Terezu těžké. Richard Genzer nebyl spokojen s rovnováhou. Prý tady tancuje „futro!“ Podle Jana Tománka bylo Terezino postavení v páru na úrovni soutěžní tanečnice. (body 9,9,10,9)
Tanec s company
Jediná legrace spočívá v tom, že tento tanec nemá pevná pravidla, ani techniku. Co teď? Možná jde o emoce, subjektivní dojem. A co na to naši soutěžící?
Tomáš Verner a Kristýna Coufalová
V Křížíkově pavilónu v Praze se uskutečnil přímý přenos soutěže České televize Stardance XI.
Tomáš a Kristýna přinutili svým vystoupením porotu tleskat ve stoje. Co dodat? Nelze.
A všechno řekl Jan Tománek: Takhle bych to nezatančil! No a kat Zdeněk Chlopčík? Tomáš byl lepší než Kristýna. Kristýna? Ano, tentokrát jsem byla studentka já!
A světe div se, porota stojí a tleská!! Málokdy to tak máme (body 10,10,10,10)
Jan Cina a Adriana Mašková
Výborné! Jan Cina se cítil zřejmě blahodárně, zaskočil si. Hezká podívaná. Richard Genzer zavzpomínal, proč vlastně šel na konzervatoř. A teď si řekl, vždyť to „umí každý Cina“… ale nemyslel to ve zlém. Prý by to lépe nezatančil. Tatiana byla nadšená a dojatá. Jan Tománek podotknul, že se sečetlo všechno. Zdeněk Chlopčík: procítěné. (body 10,10,10, 10)
Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík
Tak to byla bomba! Vystoupení na skladbu z filmu Schindlerův seznam – a procítěné. Martina asi chápala úplně všechno, Vše, co asi duchovní cítí, vyšlo najevo. Tak ani pro Richarda Genzera toto nikde nedrncalo, opravdu! Tatina Drexler – neuvěřitelně dobré! Krásné! Viděla jsem Vaši sílu!“ Jan Tománek – „Lehkost, paže – protrápila jste se našimi pravidly, ale teď – to je jiný rozměr!“ Zdeněk Chlopčík – „Maximální bonus“! (body 10,9, 10, 10)
Tereza Černochová a Dominik Vodička
Po silných třech vystoupeních, kdy dokonce porota stála a tleskala ve stoje, toto čtvrté už nedalo patřičný náboj. Bohužel. Únava, špatné pořadí, zkrátka cokoliv. Tanec bez pravidel a Richard Genzer? Krásné, ale nemá, co hodnotit. Tatiana Drexler: „Vše se doposud dařilo, ale toto úplně ne.“ Jan Tománek: „Bylo to těžké, ale krásné číslo. Málo pracovaly ruce.“ Zdeněk Chlopčík: „Je opravdu velmi těžké po 3 úžasných vystoupeních nastoupit jako poslední. Chtělo to více přesvědčivosti.“ (Body 9, 8,8, 9)
Soutěž opouští:
Tereza Černochová a Dominik Vodička
Tereza: „Tak páteční jídlo už nebude…“ V této situaci berou páry všechno už s úsměvem….
Foto: Archiv České televize ( S laskavým povolením)
Dvě zajímavé souběžné akce, koncem ledna na Zámku ve Žďáře nad Sázavou
SEMINÁŘ ŠKOLA TANČÍ – Jak učit kreativně a v pohybu 29.1. – 30.1. 2022
Seminář určený pedagogům ZŠ a SŠ, kteří mají chuť obohatit svoji výuku o nové prvky a přesvědčit se, že pohyb může dětem napomoci v porozumění školní látce i rozvoji jejich osobnosti. Chcete-li vykročit ze zaběhnutého rámce, načerpat novou inspiraci a vytvořit nové profesní vazby, je pro vás seminář skvělou příležitostí. Seminář probíhá v nádherných a inspirativních prostorách zámeckého areálu Žďár nad Sázavou pod vedením lektorů, kteří v rámci projektu Škola tančí působí na školách v České republice a také jejich kolegů z Německa z projektu Tanz in Schulen. Seminář je akreditován Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy.
Bližší informace naleznete na zde
VÍKENDOVÁ TVŮRČÍ DÍLNA PRO DĚTI – Tady nebo teď? 29.1. – 30.1. 2022
Víkendová tvůrčí dílna pro děti na téma “Tady nebo teď?” zavede děti prostřednictvím pohybu, hlasu i hudebních her do světa fantazie. Společně se zkušenou hlasovou lektorkou a divadelnicí Evou Kratochvílovou budou zdokonalovat své tvůrčí schopnosti a vyprávět různými uměleckými prostředky vlastní příběhy.
Více informací a možnosti přihlášení najdete zde
Pro bližší informace prosím kontaktuje koordinátorku obou projektů Evu Papánkovou:
tel: 608 653 653 eva.papankova@se-s-ta.cz
Team SE.S.TA, Taneční magazín
( Seminář Škola tančí 2019, foto: Zuzana Demlová )
