Autor: Martina

24.dubna proběhl v divadle na Vinohradech slavnostní Gala  večer,  můžeme směle  říci, byla to  přehlídka toho nejlepšího, co baletní umění  nabízí, a to nejen v České republice, ale byli tu i zahraniční hosté.

Představily se naše nejprestižnější soubory:

Pražský komorní balet – soubor prošel úspěšným vývojem, na jeho  repertoáru byly v minulosti zejména choreografie Pavla Šmoka, dnes je významným reprezentantem tanečního umění ČR a hl. města Prahy v zahraničí, rezidenčním choreografem je Petr Zuska, bývalý umělecký šéf Baletu ND a tvůrce evropského formátu

Taneční konzervatoř hlavního města Prahy –  nejstarší vzdělávací instituce v oboru tanec v České republice, vychovala několik generací tanečních umělců, ať členové, sólisté, baletní mistři choreografové či šéfové baletních souborů i pedagogové, získávají celou řadu ocenění na mezinárodních soutěžích, vystupují na festivalech  doma i v zahraničí

Bohemia balet – soubor tvořený absolventy školy Taneční konzervatoře hl. města Prahy, ambiciózní soubor mladých tanečníků, mnohdy laureátů mezinárodních soutěží, jejich vystoupení přináší na scénu  nejen technickou vyspělost, ale i radost a entuziasmus

Pražská taneční konzervatoř a střední odborná škola – vychovává budoucí tanečníky, herecká výchova, hra na klavír, rozšířená hudební výchova, to vše doplňuje ucelené vzdělání profesionálního tanečníka, choreografa či pedagoga

Taneční centrum Praha, konzervatoř-gymnázium – první vzdělávací a umělecká instituce, která přinesla do české kultury moderní a jazzové taneční techniky, které propojuje s výukou klasického tance a dalšími oblastmi současného tanečního divadla

Balet Praha Junior – komorní soubor složený ze studentů absolventů Tanečního centra Praha (věk 16-21 let) s bohatou historií, pod záštitou Univerzity Karlovy vzniklo umělecké těleso „mladých“

Taneční konzervatoř Brno – připravuje studenty na dráhu profesionálních tanečníků, ti účinkují v mnoha úspěšných projektech, baletních představeních ND Brno a získávají ocenění na mezinárodních baletních soutěžích

The UCSB Dance Company –  studentský soubor, který vystupuje na univerzitě  v centru Santa Barbary, jezdí na turné po Kalifornii a dalších státech USA, po dvou letech, kdy nebyla možnost cestovat,  vyjel soubor konečně do Evropy

36.ročník Mezinárodních týdnů tance, tedy nejstaršího festivalu současného tanečního umění ve střední Evropě,  se nesl symbolicky v duchu pomoci Ukrajině, následoval Gala večer v Divadle na Vinohradech a dále byla volně přístupná taneční show pod širým nebem. Dramaturgie se zaměřuje na špičkové české umělce a projekty konzervatoří či akademií.

20.dubna v Divadle Komedie proběhlo představení Stvoření tance pro Ukrajinu, 24. dubna Gala večer 36.ročníku Mezinárodních týdnů tance a 29. dubna, což je Mezinárodní den tance, se tančilo pod širým nebem.

Vraťme se ale k samotnému Gala večeru. Tento den přináší nejen možnost tanečníkům samotným se setkávat a srovnávat, hodnotit, ale také divákům pomáhá získat přehled o tom, co se právě v tanečním oboru odehrává, co je nového, co je jinak než kdysi.

Domnívám se, že pro diváka to byl nádherně strávený večer.  Technika tanečníků je dokonalá, ohromující a oko i duše diváka se vlastně pouze těší, bez jakékoliv vlastní fyzické  námahy. Na druhou stranu, možná to bylo dáno  situací ve světě, která rozhodně není růžová, téměř všechny soubory volily tmavé barvy svých kostýmů, vlastně tu většinou nebyly žádné rekvizity a scéna působila také tmavě. Dokonce osvětlení jakoby zmizelo a vše se neslo spíše v temných barvách, jako válka  na Ukrajině. V duchu jsem trošku vzpomínala na lepší, tedy světlejší časy, kdy  nás navštívil indický taneční soubor z Bolywoodu. To byl, pane, tanec! Pestrost kostýmů, rozzářené barvy, hluk… Oproti tomu se Gala večer nesl v decentním duchu a možná mi bylo i trošku smutno. Odrážel totiž současnost.

V tomto okamžiku je nutno vyzvednout vystoupení souboru Bohemia Balet s názvem Matka (Ukrajina 22), choreografie David Lampart, hudba Gustav Mahler, tančili Marika Blahoutová a Vojtěch Pilbauer. Dojemné, krásné, dech beroucí, smutek budící.  Velice efektní je okamžik, kdy přímo z publika a ze tmy se vynoří muž, zřejmě milý, v červeno-černém kabátě, symbolizujícím boj, krev a smrt.  Vystoupení to bylo překrásné, ovšem zasáhlo lidskou duši až do morku kostí. Uvnitř mi stékaly  obrovské slzy.

Naštěstí tu byly i veselejší okamžiky,  např. choreografie Růže od Petra Zusky (tančil Pražský komorní balet a Balet Praha Junior). Rozvernost  písně s refrénem „ u Karlova vína“ a rychlost  choreografie vyloudily přece jen úsměv.

Choreografie Maria, (Šimon Kubáň, tančila Pražská taneční konzervatoř a SOŠ) se vyznačovala nepřeberným množstvím tanečních kreací rukou. Zážitek mimořádný.

It´s been Nice souboru UC Santa Barbara Dance Company (choreografie Yusha-Marie Sorzano) přinesla poměrně moderní tanec a trošku show.

Ale k vidění bylo i mnoho dalšího. Co dodat. 36.ročník je za námi. Nezbývá než se těšit na ten další a doufat, že proběhne v lepších „barvách“ a celá situace ve světě už bude úplně jiná.

Foto: Marek Příhoda

Eva Smolíková

Taneční magazín