Švandovo divadlo uvede romeo a julie
s Oskarem Hesem a Anetou Kalertovou. Novinka promlouvá k divákům všech generací
Romea a Julii, nejslavnější lovestory všech dob z pera Williama Shakespeara, chystá jako svou první premiéru roku 2026 Švandovo divadlo v Praze. V úloze Romea se představí Oskar Hes, Julii ztvární vycházející herecká hvězda Aneta Kalertová, režisérem je umělecký šéf divadla Martin Františák. Moderní překlad Jiřího Joska zachovává poetičnost původní předlohy a David Košťák s dramaturgem Norbertem Závodským text upravili tak, aby byl pro současné publikum srozumitelný a živý. Valentýnská premiéra je 14. února 2026 ve Velkém sále Švandova divadla.
„Na hře Romeo a Julie se mi líbí její ryzí divadelnost spočívající zejména v síle slov, gest a situací,“ říká režisér Martin Františák. „První velká láska tu oběma milencům i jejich okolí převrátí život naruby. Ryzí milostný cit je tu navíc spojen s ještě dětskou nevinností. Důležitý je osobní prožitek, který tu společně s herci může naplno prožít i publikum,“ dodává režisér.
Novinka Švandova divadla, v níž se lehkost prolíná s naléhavostí, hravost s dojetím a kde láska mladičkého páru z italské Verony směřuje k nevyhnutelnému finále, má podle Martina Františáka potenciál zaujmout diváky všech generací – od teenagerů až po jejich prarodiče.
Tanec, prostor, světlo, pohyb
Složení tvůrčího týmu naznačuje, že ve Švandově divadle hodlají předvést slavný Shakespearův kus v plném lesku. Svižnou podívanou s původní hudbou skladatele Ivana Achera dotváří nápaditě pojatá scéna a noblesní kostýmy Marka Cpina. Inscenace nabízí také stylizované taneční kreace v choreografii Tomáše Rychetského. O pohybovou spolupráci se stará další „superstar“ ve svém oboru – Rostislav Novák ml., průkopník nového cirkusu.
Na hře dramaturgicky spolupracuje Martina Kinská, cenné odborné rady poskytuje teatrolog a specialista na Shakespearovo dílo Pavel Drábek. Light design vytváří Karel Šimek, hlasovou spolupráci zajišťuje Regina Szymiková.
Takový pěkný pár: Hes a Kalertová
Romea, mladíka z rodiny Monteků zamilovaného do dívky z nepřátelského rodu Capuletů, hraje Oskar Hes. Tuto roli považuje za svůj dosud největší divadelní úkol. A přistupuje k ní s patřičným respektem: absolvoval několikaměsíční hlasovou přípravu zaměřenou na blankvers – pětistopý jambický verš, v němž je hra napsána. „Několik měsíců předem jsem oslovil hlasovou poradkyni Evu Spoustovou, abych se s tímto veršem seznámil. Na zkouškách pak byla další specialistka Regina Szymiková a i ona nám byla skvělou oporou,“ vysvětluje Hes. Až do konce sezóny také omezil své další aktivity ve filmu a televizi, aby se na hraní Romea mohl soustředit. „Tak jako se kdysi James Dean potkal s Rebelem bez příčiny, tak se i Oskar Hes potkává s Romeem,“ s nadsázkou glosuje obsazení hlavního mužského hrdiny režisér Františák.
„Mladý herec může nabýt pocitu, že ho velikost a sláva shakespearovských postav může převyšovat. Osobně se na to ale snažím dívat jako na další velkou příležitost a výzvu. Velmi se těším, co nám Shakespeare ukáže a co nás – i o nás samotných – naučí. Ne nadarmo se říká, že Shakespeare je svátek divadla,“ je přesvědčen Oskar Hes, který vždy vynikal i v pohybové složce hereckého projevu. „Velmi se těším na šermířské a bojové workshopy s Rosťou Novákem mladším a s Tomášem Rychetským, kteří se starají o pohybovou stránku inscenace,“ uvádí představitel Romea.
Julii ztvárňuje Aneta Kalertová, studentka DAMU. „Oskar s Anetou tvoří krásnou mladou dvojici a výborně spolu fungují i herecky. Oba jsou nadaní, vnímaví, spontánní a pracovití,“ uvádí dramaturg Norbert Závodský, spoluautor inscenační úpravy.
„Aneta Kalertová je nesmírně talentovaná herečka a zpěvačka. Jsem rád, že můžu spolupracovat právě s ní,“ chválí svou hereckou partnerku Oskar Hes. „Je pro mě nesmírně důležité, abych si v páru s hereckým kolegou nebo kolegyní rozuměl i po lidské stránce, a to se nám daří. Věřím, že ji čeká velká kariéra,“ zaprorokoval Hes na adresu Kalertové. A ta jejich soulad potvrzuje. „S Oskarem jsme si díkybohu naprosto sedli. Ke zkoušení přistupuje vážně svědomitě, má skvělou energii, a hlavně je to parťák, což je opravdu největší štěstí.“
„Přála bych si, aby moje Julie byla hravá, nikoliv příliš dětská, jak bývá někdy zobrazována,“ uvažuje o své postavě Kalertová. „Bylo by krásné, kdyby se mi podařilo Julii oživit tak, že se nám podaří splynout, a myslím tím hlavně to, co tato postava říká. Snažím se jít co nejvíce po významu, do kterého vkládám své vlastní představy,“ doplňuje.
Jednadvacetiletá herečka také výborně zpívá. Na plese, kde se oba milenci poprvé spatří, tak její Julie uchvátí Romea i svým hlasem. „Vypadá to, že v jedné skladbě budu rapovat v italštině. Vzhledem k tomu, že neumím ani rapovat, a už vůbec ne italsky, tak doufám, že tím Julie Romea skutečně okouzlí,“ dodává s úsměvem Kalertová.
Romeo, Julie a ti druzí
V úloze Juliiných rodičů, manželů Capuletových, se objeví Tomáš Petřík s Anežkou Šťastnou. Montekovi, rodiče Romea, ztvární David Punčochář s Marií Štípkovou. Vévodu hraje Jacob Erftemeijer, Tybalta Jakub Tvrdík, Benvolia Radek Lajfr, Mercuzia Jan Grundman a Parise Jan Mansfeld.
Juliinu Chůvu a kněze Lorenza – postavy nabízející mladým milencům přijetí, bezpečí a příslib pomoci, které u vlastních rodičů tolik postrádají – ztělesní Andrea Buršová a Luboš Veselý.
V dalších úlohách se představí Marek Frňka (sluha Petr) a Miroslav Hruška (Lékárník). V alternacích se představí Kristian Černík s Vladimírem Pokorným (Gregory, Bratr Jan), Filip Týc s Jánem Madarasem (Samson).
Láska a střet generací
Podle Martina Františáka byl Shakespeare velmi inteligentním dramatikem. Ve svých textech si hrál s ostrými kontrasty i s jemností vyjádření. „V příběhu milenců z italské Verony je řada dráždivých témat, která jsou stále živá,“ uvádí režisér. „Například odpor mladých vůči tomu, v čem vyrůstají. Rodiče bez špetky pochopení pro přání svých potomků. Dvě předčasně dospělé děti poprvé prožívající cit, který je přesahuje a který za pár dní rozvrátí zaběhnuté pořádky,“ říká Františák, pod jehož uměleckým vedením Švandovo divadlo uvádí už několikátou inscenaci s tématem generačního střetu.
Podle shakespearologa Pavla Drábka právě generační konflikt patří k ústředním bodům napětí slavné tragédie. „Názorové a zejména hodnotové neshody mezi mladou generací a generací jejich rodičů panovaly už v době Shakespeara,“ upozorňuje Drábek. „Jen se jim říkalo jinak – nebo se o nich vůbec nemluvilo. Generační střet byl tehdy nedílnou, nepsanou a nevyřčenou skutečností života,“ uvádí Drábek a odkazuje na slavnou Juliinu repliku, že na samotném pojmenování tohoto fenoménu vlastně nesejde: „Takzvaná růže – nazvaná jinak – bude vonět stejně.“
„V Romeovi a Julii se generace míjejí,“ dodává dramaturg Norbert Závodský. „Mladí mluví jazykem citu, okamžiku a risku, zatímco dospělí jedou podle konvencí, cti a rodové hrdosti. Nikdo se vlastně neposlouchá, každý jen opakuje to své. Výsledkem je ticho tam, kde měl být rozhovor, a tragédie, která nevzniká ze zla, ale z neochoty pochopit svět druhých. Právě v tom je hra až bolestně živá: ukazuje, jak snadno se generace minou, i když stojí jen pár kroků od sebe.“
Dramaturg dále připomíná, že romance mladých milenců ze dvou znepřátelených rodů se seběhne velmi rychle: vše se odehraje během zhruba pěti dnů. Tomu odpovídá i úprava textu hry, kterou Závodský s Davidem Košťákem pojali tak, aby zdůraznili sevřenost a tah příběhu. Inscenace také zdůrazňuje svěžest a čerstvost příběhu, který William Shakespeare napsal v letech 1595-1596. „Díky Shakespearově genialitě a překladu Jiřího Joska však znějí Romeo a Julie jako dnešní teenageři. Shakespeare byl v tomhle směru průkopník: místo moralizujících typů plných neřesti dal mladým vlastní hlas, jazyk i osobnost,“ uzavírá Norbert Závodský.
Po premiéře 14. února 2026 ve Velkém sále následují již zcela vyprodané reprízy. V tuto chvíli je možné zakoupit vstupenky až na reprízu 9. května 2026.
Víte, že …
… titul Romeo a Julie se na programu Švandova divadla naposledy objevil před téměř třiceti lety?
V režii Karla Kříže tu měla inscenace premiéru v roce 1997, kdy se divadlo ještě jmenovalo Labyrint. Romea hrál tehdy Tomáš Petřík, jehož nyní uvidíme jako Capuleta. „Postavu Juliina otce vidím jako prototyp některých současných politiků. Capulet je ve veřejných záležitostech razantní a sebejistý. Rozkazuje, nenávidí své nepřátele a vůči své dospívající dceři zůstává slepý a hluchý,“ říká Martin Františák. „Capuletová, jeho manželka, porodila Julii jako velmi mladá. Ve hře je zmínka, že jí bylo teprve 13 let, byla tedy ve stejném věku, kdy se její dcera zamiluje do Romea. Co si asi myslí a co cítí žena, která je zvyklá stát vedle manžela jako poslušná trofej?,“ říká režisér současné inscenace, která naznačuje skrytý vnitřní život ženských postav. Těmi jsou vedle Capuletové v podání Anežky Šťastné také paní Monteková (Marie Štípková) a Chůva (Andrea Buršová).
… podle Martina Františáka má každá generace diváků „svého“ Romea a „svou“ Julii?
Legendární inscenací byla Romeo a Julie z roku 1963 v ND Praha v režii Otomara Krejči s Janem Třískou a Marií Tomášovou. O více než dekádu později hru uvedlo Divadlo na Vinohradech s Oldřichem Kaiserem a Lenkou Skopalovou (režie František Štěpánek), počátkem 90. let pak ještě s Ivanem Trojanem a Vendulkou Křížovou (režie Jan Burian). Ke slavným nastudováním patřilo i to, které v roce 1994 vytvořil režisér Tomáš Töpfer s Terezou Brodskou a Radkem Holubem pro Letní shakespearovské slavnosti. V Městských divadlech pražských, konkrétně v divadle Rokoko, měla v roce 1997 premiéru inscenace režiséra Zdeňka Potužila s Lucií Vondráčkovou a Adamem Novákem. Dočkala se pak více než dvou set repríz.
…. William Shakespeare při psaní rád pracoval s kontrasty a do svých textů vkládal nejrůznější hříčky a finesy, takže v nich tvůrci i herci mají stále co objevovat?
Mladí lidé včetně obou milenců se vyjadřují stylizovaně, poeticky a někdy vyhýbavě, když rodičům lžou o svých pravých pocitech a záměrech. Úplně jinak mluví ti starší, Capuletovi, Montekové a Vévoda: přímočaře, nesmlouvavě, s důrazem na normy a autoritu. Důmyslně rozčleněný je i prostor hry: zatímco zahrada patří milencům, kteří tu hledají bezpečí a intimitu, vnitřek domu ovládají dospělí. A je tu i veřejný, společenský prostor. Zde jsou lidé nebezpečně vystavení pohledům i zbraním druhých.
… inscenační výprava Marka Cpina efektně pracuje i se světlem?
„Vytvořit scénu a kostýmy k Shakespearovým hrám není jednoduchý úkol, protože jeho texty se scénou nepočítají – scénografií jsou tu slova,“ vysvětluje Marek Cpin. „I proto se mi zatím vždy osvědčila nadčasovost a divadelnost. U Romea a Julie jsem vytvořil univerzální prostor, který se bude měnit hlavně světlem a minimem přestaveb. Jen pár detailů mu dává spojitost právě s tímto textem, jinak by se v něm daly v podstatě odehrát všechny Shakespearovy hry… U kostýmů bude z barev dominovat černá, bílá, přírodní tóny a šedá. A nejdůležitějším prvkem bude opět světlo. Ať už z reálných zdrojů – lustrů, nebo divadelních reflektorů či projekce,“ prozrazuje Cpin.
… balkón známý z proslulé „balkónové scény“, v níž se Julie vyznává ze své lásky k Romeovi, není v Shakespearově textu zmíněn?
Na absenci balkónu upozornil tvůrce a odborný spolupracovník inscenace Pavel Drábek, teatrolog, anglista, překladatel, libretista a znalec Shakespearových her. V předloze je uvedeno pouze „okno“, a to se také v inscenaci Švandova divadla objeví.
Foto: Alena Hrbková
Magdalena Bičíková, Richard Moučka
pro Taneční magazín
