SE.S.TA a Roundabout Europe nabízí rezidence pro open-air umělce ve dvou evropských zemích. Hlaste se do 15. prosince!
V rámci Roundabout Europe 2020 bude opět spolupracovat pět open-air festivalů a pět umělců! Pouliční umělci se sídlem v zemích Evropské unie mohou v roce 2020 požádat o dvě rezidence ve dvou různých zemích, a to do 15. prosince 2019.
Roundabout Europe buduje už druhým rokem evropský okruh rezidencí a festivalů outdoorového umění a zaměřuje se na umělecké skupiny, které jsou ve fázi rozvoje nebo ve své tvorbě dospěly do zlomového bodu. Projekt má za sebou úspěšný rok, kdy pět různých umělců nebo skupin pracovalo na svých projektech v různých zemích. V roce 2020 má šanci využít tuto skvělou příležitost pět nových zájemců.
Open-air festivaly
Program Roundabout Europe byl vytvořen pěti hlavními partnery, kteří jsou všichni řediteli uznávaných outdoorových festivalů z celé Evropy: Imaginarius z Portugalska, KoresponDance festival z Česka, Out There z Velké Británie, Passage Festival z Dánska a Spoffin Festival z Nizozemska, který je koordinátorem projektu.
Festivaly se spojily s cílem podpořit rozvoj pouličního umění a učinit z něj uznávanou uměleckou formu, která nabízí uměleckým společnostem solidní kariéru a přístup k novému publiku, sítím a trhům. Jejich cílem je podpořit umělce v profesionalitě a sebekritice a vést je k udržitelnosti a ekonomicky funkční práci, aniž by ztratili umělecké hodnoty.
Workshopy, koučování a inspirace
Každý vybraný umělec nebo umělecká skupina získají rezidenční pobyt ve dvou různých zemích, přičemž zvláštní důraz bude kladen na jejich konkrétní potřeby a přání. Kromě času na intenzivní práci se umělci budou moci zúčastnit několika workshopů a koučinků jak z oblasti umělecké, tak praktické. Výsledky práce na rezidencích budou prezentovány na partnerských festivalech, některé formou work in progress, jiné jako kompletní představení.
Roundabout Europe navíc není jen rezidence, koučink a workshopy, ale také skvělá příležitost získat nové kontakty. Program zajišťuje setkání všech zúčastněných umělců a producentů, a to i těch, co se účastnili prvního ročníku. Roundabout Europe tak může být zdrojem nových profesionálních vazeb i publika.
„…I was lucky enough to spend the weekend with European colleagues (now friends) reflecting on the impact of an EU funded project on the artists and festivals that took part. Whatever happens beyond the election I know that I want the UK be part of an international community. I want to next generations to have the same opportunities
I have had, to be able to move freely across borders and to be able to find friendship, inspiration and solidarity wherever they go.„
Vicky Amedume, Upswing (UK)
V současné době jsou přijímány přihlášky na rok 2020. Lhůta pro vyplnění online formuláře naroundabouteurope.eu je do 15. prosince 2019. Do konce února 2020 vyberou všichni umělečtí ředitelé partnerských festivalů 5 umělců / uměleckých skupin.
Roundabout Europe je spolufinancován z programu Evropské unie Kreativní Evropa
I přes nepříznivé povětrnostní podmínky se jeden z největších českých letních festivalů v České republice vydařil. Letos se ve Žďáru nad Sázavou neodehrával pouze tradičně na zámku… TANEČNÍ MAGAZÍN se tentokrát zaměřil spíše na zákulisí, prostředí a klíčové taneční produkce.
Prodloužený druhý červencový víkend tak trochu aprílovým počasím připomínal jaro. Černé nebe i předpovědi předem věštily déšť. Proto organizátoři festivalu – pod taktovkou jeho ředitelky, hraběnky Marie Kinski – přesunuli jeho nikoli nepodstatnou část ze zámku Kinských na blízký zimní stadion. Pod střechou tohoto stadionu září takzvaně slavnostně vyřazené dresy slavných hokejistů – reprezentantů. Vampola, Rolinek, Koukal. A nejen hokejista Koukal by koukal, jak se vše podařilo organizátorům zvládnout.
TANEČNÍ MAGAZÍN se opět zúčastnil (stejně jako minulého roku) KoresponDance osobně. A byl znovu mile překvapen.
Jako na drátkách
Úvodem musím vzdát hold všem pořadatelům. A to opravdu všem. Od hlavního štábu, dramaturgie, přes akreditaci, průvodcovskou službu, personál stravovacích zařízení, až po ochotné dispečerky na parkovištích.
Déšť festival vyhnal na místní zimní stadion
Všichni se snažili. A návdavkem měli pro každého schován (nevím už kolikátý?) úsměv. Převážně mladé ženy a slečny trpělivě odpovídaly na dotazy účastníků, diváků i hostů, pobíhaly a organizovaly. Často nenápadně, aby nepřehlušily představení či hudební produkci.
Prostě, vždy, všem a zejména všude byly usměvavé i ochotné pořadatelky po ruce.
V sobotu bylo navíc velmi sympatické, jak se na zámku organizačně podařilo souběžně zvládnout velkou, výpravnou svatbu i samotný festival!
Skloubení s historií
Možná jste se teď podivili, proč se úvodem zmiňuji o průvodcovské službě. KoresponDance je specifický, že se koná v areálu barokního klenotu (nejen) Vysočiny – zámku Žďár nad Sázavou. A proto jsou nedílnou součástí festivalu prohlídky zámku i okolí. Zájemci se mohou vydat na prohlídku „Po stopách Santiniho“ či „Zámecký okruh“ anebo mezi exponáty „Muzea nové generace“. Fronty i záznamy u objednávek svědčily, že o historii byl na KoresponDance zájem vpravdě neutuchající.
Moderní tanec se snoubí s historií
Za TANEČNÍ MAGAZÍN jsem si letos prošel nejen výše zmíněné okruhy a expozice, ale také hostující výstavu pražské Národní galerie se skvosty české barokní malby i sochařství. A v neposlední řadě i bohatou expozici věnovanou rodu Kinských.
Nemohl jsem opominout ani perlu zámku – kapli. Ta se již chystala na uvedenou svatbu. A závěrem jsem si prošel i charakteristické rybí sádky. Letos počasí nedovolilo tradiční zpoplatněný výlov ryb do síťových naběráků. Škoda. Ale nabitý program to přebil.
Semináře, workshopy i kulaté stoly
Snad každý festival žije nejen produkcí svých představení, ale zejména dalšími aktivitami. Korespondance není v tomto směru žádnou výjimkou.
Pořádající centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, věrno svému zaměření, uspořádalo celou řadu workshopů, kulatých stolů a besed.
Workshop v duchu afrických tanců probíhal v zámecké konírně
KoresponDance se stal pochopitelně i dějištěm množství neformálních setkání, výměny zkušeností i domlouvání dalších vystoupení. A tak tomu má být. Bez toho by nebyl festival festivalem. Neodmyslitelně.
Tradičně i pro děti
KoresponDance se po celou dobu své existence věnuje programově i těm nejmladším.
Potkal jsem množství dětí v různých prostorách zámku. I v těch muzeálních. Pochopitelně dost často v prodejně papírových modelů hradů a zámků. A samozřejmě i na představeních.
Agáta Jarošová a její produkce v Muzeu nové generace
Je otázkou, zda zrovna pro předškolní mládež, která tam houfně seděla v prvních dvou řadách, bylo vhodné představení poloobnažené Agáty Jarošové „Sa Présence“ v Muzeu nové generace? Ale i mládí přece musí vidět všechno…
Velmi milé byly výtvarné workshopy a dílničky. Tam se děti opravdu skvěle vyřádily.
A tradičním vrcholem bylo nedělní představení „Škola tančí“. Zde se návštěvníkům festivalu prezentovaly tvůrčí i kreativní projekty škol i uměleckých školských zařízení.
V duchu pohádek – Vysočina
Na zimním stadionu se neservíroval salám Vysočina. U stánků spíše palačinky, hamburgery, klobásy a hranolky. Ale jedním z vrcholů představení byl projekt Petry Fornayové a Cluster Ensemble i Vysočiny. Vysočiny jako volného sdružení seniorů i mládeže. Pod „světovým“ názvem „Dance with Changing Parts“.
Hodinová produkce „Dance with Changing Parts“v duchu parafráze na spartakiádu se chýlí ke konci, jedinou změnou je nasazení slunečních brýlí
Převážně monotónní doprovod hudby mělo na svědomí špičkové mnohaklávesové těleso. Trochu připomínalo dávnou Klávesovou konklávu Emila Viklického, Gabriela Jonáše, Karla Růžičky i dalších klávesistů.
Zde mně přišly na mysl hned dvě důvěrně známé pohádky. „Jak pejsek a kočička vařili dort“ a „Císařovy nové šaty“. Ta o pejskovi i kočičce proto, že ne vždy, když smícháme špičkové hudební těleso, výborného režiséra, choreografa, tak z toho zákonitě musí být dobré výsledné menu. A ta o císařových šatech, proto, že za zdánlivě uměleckými dlouhými prostoji a pouze vykonstruovaným napětím nemusí být – zhola nic! Opravdu, monotónní hudba, jednoduchá a jednotvárná choreografie či záměrně „umělecky“ zpomalované nástupy všech účinkujících na scénu tedy v žádném případě nenadchly laiky ani odborníky. Choreografický pohyb vystupujících po valnou dobu produkce pouze připomínal pohyb cvičenců a cvičenek ve fit-studiu. Prostě, tak trochu nepovedená parafráze na spartakiádu.
A tak tentokrát závěrečný potlesk patřil pouze místním vystupujícím za snahu a odvahu se veřejně prezentovat.
Petra Fornayová v minulosti zaujala i tenisovými projekty, škoda, že si takový nápad neschovala pro KoresponDance – právě totiž vrcholil nejslavnější tenisový turnaj Wimbledon
Další desítky představení na KoresponDance však rozpaky a pachuť z Vysočiny překonaly.
Trochu kouzla zbaven
Poněkud spornou otázkou se ukázala volba nonkonformního moderátora Ondřeje Cihláře. Stává se v poslední době módou zařazovat jako moderátory tyto méně okoukané, méně zkušené, ale o to suverénnější „takyosobnosti“.
Cihlář jako moderátor evidentně nezvládal prostředí velkého stadionu. Jeho devízou měla být improvizace. Tu opomíjel téměř absolutně. Velkým problémem byla i jeho zásadní neznalost akrobatického – ačkoli jej jeho vlastní(?) webové stránky prezentují právě jako experta na cirkusovou scénu! – i zásadněji tanečního prostředí. Až komicky působilo, že se často postavil hned vedle velkého reproduktoru, takže jeho výstupní hlas začal takzvaně „vazbit“. To se snad odnaučuje již v „moderátorské mateřské školce“? Velkým kontrastem k Cihlářově prezentaci byli jiní moderátoři na festivalu i diskžokejka, která si dokázala obecenstvo sympaticky podmanit.
Diskžokejka DJWee si, na rozdíl od moderátora Cihláře, dokázala získat obecenstvo
Ale je v podstatě dobře, že Cihlář dostal šanci. Festivalu to dalo zas jiný nádech. Samotnému KoresponDance zas tak výrazně neuškodil. A možná, že obdobná lekce pomůže do další kariéry i zde tomuto suverenity zbavenému členu divadélka Vosto5?
Prostě, nikoli každý rádoby upovídaný „machýrek“ může být spíkrem. Natož moderátorem.
Opravdu, velká poklona
Taneční festival KoresponDance skončil. Tedy, jeho sedmý ročník. Na obzoru je již ročník osmý, v jubilejním roce 2020.
Komu patří poklona? Centru choreografického rozvoje SE.S.TA, jako pořádající organizaci, ale i dalším spoluorganizátorům. Všem těm, kterým se podařilo dokázat, že KoresponDance od prvního ročníku vykvetl mezi evropskou elitu moderních tanečních festivalů. A na to si můžeme připít místním pivem Revolta, které se na zámku ve Žďáru prodává.
Foto: Korespondance, SE.S.TA, Dragan Dragin a autor
A to netradičně v pražské budově historické Invalidovny! V půli července vrcholí již tradičně ve Ždáru nad Sázavou.
Každé léto ožívají města hudebními a filmovými festivaly a sjíždí se na ně tisíce lidí, aby si společně užily neopakovatelnou atmosféru open air akcí. Taneční festivaly zůstávají v pozadí, ačkoli právě tanec bourá všechny jazykové a kulturní bariéry, a je univerzálním dorozumívacím nástrojem.
V polovině července otevře zámek Žďár své brány mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. První festivalový den ale nastal už 25. června v Praze v krásných prostorách Invalidovny.
Hlavní festivalový program bude probíhat od 12. do 14. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce byly přichystány „ochutnávky“ daleko dříve.
Festivalovou atmosféru jste mohli premiérově nasát již 25. června v pražské Invalidovně, kde se uskutečnil první festivalový den.
Tomu předcházela tisková konference, kde za hlavní pořadatele, centrum tanečního a choreografického rozvoje SE.S.TA seznámila Marie Kinski s hlavními osobnostmi a programy festivalu. Konferenci citlivě moderovala Michaela Nováková.
Na programu bylo mimo jiné i velmi originální sólo jednoho z nejúžasnějších australských tanečních umělců současnosti Jamese Batchelora. Vstup na celý pražský program byl zcela zdarma.
Samotná tisková konference i následná vystoupení ukázala, že se bude v půli července ve Žďáru nad Sázavou na co těšit!
PREMIÉROVÉ PRAŽSKÉ KORESPONDANCE
v úterý 25. 6. 2019 NA INVALIDOVNĚ
KoresponDance v pražské Invalidovně začal v 18.00:
Agáta Jarošová: „Sa Présence“, atmosférická, do detailu propracovaná černobílá choreografie, která nás přenesla do jiného světa, do světa ptačích bytostí.
„The Banquet“, nevídaná mezikontinentální spolupráce, výjimečné propojení ghanské tradiční kultury a evropského baroka. Hostina končí, hosté usínají na stolech i pod nimi, láska se probouzí… Ukázka z chystané světové premiéry, která proběhne 12. července ve Žďáru.
James Batchelor and Collaborators: „HYPERSPACE“, sólo, které se zrodilo díky jedinečné zkušenosti z vědecké expedice na Antarktidu. Aerowaves Twenty19 zařadil HYPERSPACE mezi dvacet nejlepších tanečních představení v Evropě.
Co nového v Praze, na Petříně i ve Žďáru nad Sázavou? To nám oznámí SE.S.TA NEWS! K bližším podrobnostem v článku vás zve tanečně choreografická koučka Valentina Desideri na titulním snímku:
LAST CALL:
REZIDENCE PRO CHOREOGRAFY S KOUČINKEM
POD VEDENÍM KOUČEK KATHY CASEY (CA) A VALENTINY DESIDERI (IT/NL)
Termín: 21. 8.–30. 8. 2019 Praha
Už jen do 15. května přijímáme přihlášky na již dvanáctý ročník mezinárodní rezidence. Tentokrát otevíráme pouze 6 exkluzivních míst!
Cílem Rezidence s koučinkem je provázet a podporovat práci rozvíjejících se choreografů a poskytovat jim reflexi k jejich vznikajícímu dílu. Rezidence také funguje jako platforma spoluvytvářející diskurz v oblasti současného tance, umění a života, který odráží českou i mezinárodní taneční a uměleckou scénu.
16. června 2019 v rámci programu PQ 2019 11.00 a 16.00 hodin
Petřínské sady, socha K. H. Máchy na Nebozízku
Petřínská socha Karla Hynka Máchy se stane aktérem site-specific taneční performance, ovšem ne jako předmět naivně romantizujících klišé, ale jako symbol vzpoury vůči konvenčnímu vidění romantického básníka.
Koncept a choreografie: Petra Fornayová
Centrem a východiskem site-specific projektu z cyklu Tanec v galerii, který realizuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, je bronzová socha Karla Hynka Máchy v Petřínských sadech na Nebozízku. Tento bronzový pomník zakladatele moderní české poezie vytvořili v letech 1910 až 1912 sochař Josef Václav Myslbek a architekt Antonín Balšánek. Místo, které je synonymem pro romantická setkání párů každého věku, bylo vybrané i pro jeho blízkost k domu u Bílého orla, kde se Mácha v pátek 16. listopadu 1810 narodil.
KORESPONDANCE 2019
25. 6. 2019 Praha
12.–14. 7. 2019 Žďár nad Sázavou
V polovině července otevře zámek Žďár své brány mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. Těšit se můžete na umělce z pěti kontinentů, několik světových premiér, workshopy, prohlídky muzea i zámku a letos poprvé v historii i na experimentální battle, který rozpohybuje první zámecké nádvoří skoro na celé sobotní odpoledne a bude nejen skvělým zážitkem pro účastníky, ale i barvitou a živou show pro diváky.
ZAČÍNÁME V PRAZE
Hlavní festivalový program bude probíhat od 12. do 14. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce chystáme ochutnávky daleko dřív. Festivalovou atmosféru můžete přijít nasát již 25. června do pražské Invalidovny, kde se uskuteční první festivalový den. Na programu bude mimo jiné i velmi fyzické sólo jednoho z nejúžasnějších australských tanečních umělců současnosti Jamese Batchelora.
