Tomáš Klus, Emma Smetana a další hvězdy podpoří umění v ulicích

Festival Praha Žije Hudbou představuje kompletní program

Hvězdy hudební scény podpoří umění v ulicích

Festival Praha Žije Hudbou představuje kompletní program

Tomáš Klus, Emma Smetana, Xavier Baumaxa, Ondřej Pivec a 200 dalších umělců

Startuje druhý ročník festivalu Praha Žije Hudbou, který proběhne od 8. do 10. června. S cílem představit veřejnosti krásu živého města a vyzdvihnout zejména kvalitu pouličního umění, se přední osobnosti české hudební scény vydají do ulic a oživí městský veřejný prostor. Vybírat drobné do klobouku tak budou mimo stovek amatérských umělců například herec a zpěvák Tomáš Klus, písničkář Xavier Baumaxa, Emma Smetana či držitel ceny Grammy Ondřej Pivec. Na náměstí Jiřího z Poděbrad, Karlově náměstí, Jungmannově náměstí, na Klárově a v Kampusu Dejvice vyrostou v pátek a v sobotu pódia, kde se odehraje to nejzajímavější z festivalového programu. Na náměstí Václava Havla bude probíhat divadelní program a workshopy pro děti i dospělé. 

500 vystoupení na 50 místech Prahy oživí veřejný prostor

Na tři červnové dny se Praha promění v živou metropoli, podobnou Barceloně nebo Berlínu. V ulicích bude totiž od 8. do 10. června hrát na 50ti místech po celé Praze více než 200 umělců. Jediný červnový open-air v centru Prahy nabídne program plný, jak velkých jmen, tak i amatérských hudebníků. Celkem proběhne více než 500 koncertů a divadelních představení. Slavnostního zahájení celého festivalu, které proběhne ve čtvrtek 8. června v 19 hodin na náměstí Václava Havla (piazzetta Národního divadla), se ujme dvojice mladých atletů s odvážným provazochodeckým vystoupením Slackshow. Následovat bude světová premiéra hry Zakázaná symfonie v režii Ivo Sedláčka, který si pokládá zásadní otázku: Chceme vůbec umění ve veřejném prostoru? Zakázan&aacut e; symfonie nabídne rap battle doprovázený rozmanitým ruchem pražské ulice. Desítky pouličních umělců, orchestr, sbor a artisté společně vytvoří příběh, který veřejnosti představí dvě strany pohledu na busking i na současnou vyhlášku. Celý zahajovací večer zakončí od 20 hodin karnevalový Průvod za busking v čele s uskupeními Amanitas či Sense of Fire. Divadelníci, buskeři a diváci společně projdou centrem města z piazzetty přes Národní třídu, Můstek, Staroměstské náměstí, Mariánské náměstí a Mánesův most až na Kampu.

Hlavní festivalové dny – pátek a sobota

Páteční nabitý program na pěti hudebních pódiích a jedné divadelní scéně nabídne například vystoupení Xaviera Baumaxy, který odehraje svůj koncert v pátek 9. června na Karlově náměstí od 15.30 hodin. V 17 hodin na náměst&iacut e; Jiřího z Poděbrad zahraje Martin E. Kyšperský v rámci žánrového programu, který připravila platforma Full Moon Forum hudebního časopisu Full Moon. Tomáš Klus vystoupí v 19 hodin na Kampusu Dejvice a ve 20:30 se na Jungmannově náměstí mohou festivaloví návštěvníci těšit na skupinu The Chancers. Doprovodný program nabídne (A)void Floating Gallery, kde budou po celý pátek a sobotu hrát DJs přímo na palubě lodi.

Sobotní program zahrnuje například vystoupení kapel Švihadlo, Abraxas, Longital, Smrtislav či I Love You Honey Bunny, kteří zahrají se speciálním hostem – zpěvačkou Emmou Smetanou. Od 19ti hodin vystoupí na Klárově také slavný písničkář Vladimír Merta. Třídenní pouliční slavnost završí sobotní afterparty v pěti pražských klubech – Chapeau Rouge, Jazz Dock, Klubovna, Nákladové nádraží Žižkov a Zázemí.

Slavní umělci na ulici

V centru města se kromě pódií objeví přes 40 tzv. buskerpointů, kde budou probíhat koncerty přímo na ulici. Mimo to připravili organizátoři i několik větších pouličních vystoupení. Například < span style=“font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: ‚Times New Roman‘;“>před obchodním domem Ouadrio na Národní třídě vyroste tzv. buskertent, kde mohou návštěvníci festivalu zažít velké hudební hvězdy v roli buskerů. V pátek 9. června od 14 hodin zde vystoupí mladý jazzman a varhaník Ondřej Pivec, který spolupracoval na desce Gregoryho Portera Take Me To The Alley. Deska uspěla na letošním předávání cen Grammy v kategorii nejlepší jazzové vokální album. Poté od 16 hodin vystoupí se svou kytarou také písničkář Tomáš Klus. V 18 hodin naváže jako překvapení tajný headliner festivalu, a celý program uzavře od 20 hodin roms ká hradecká kapela Terne Čhave.

„To, že se do programu zapojují vedle amatérských umělců také profesionálové, nás jenom utvrzuje v tom, že naše myšlenka ulic plných umění je pozitivně přijímaná a má smysl za ni bojovat,“ říká ředitel festivalu Jan Gregar. Program však nebude pouze o hudbě. Pořadatelé připravili na náměstí Václava Havla (piazzetta Národního divadla) také samostatnou scénu pro divadelní program a workshopy pro děti i dospělé. Vystoupí například Bratři v tricku, Petr Nikl či Wariot Ideal.

 

Snaha o změnu vyhlášky pokračuje

Petici, kterou loni podepsalo přes 3000 lidí, letos nahradí hlasování „A co si myslíte vy?“. To organizátoři připravili ve spolupráci s iniciativou Prezident 21. Veřejnost se může k tomu, jestli pouliční umění patří do Prahy, vyjádřit na odkazu prahazijehudbou .cz/vy.„Chceme dát Pražanům šanci říct svůj názor na současnou vyhlášku, pozitivními a negativními hlasy rozhodnout o konkrétních pasážích v ní. Výsledky tohoto malého průzkumu pražského veřejného mínění předáme primátorce, radním i všem zastupitelům. Je to vůbec první možnost, kdy se občané mohou k vyhlášce takto vyjádřit. Sám jsem zvědav, co si Pražané o pouličním umění ve městě myslí, “ dodává Jan Gregar.

 

Více informací o festivalu na www.prahazijehudbou.cz. Pro lepší orientaci v lokacích i programu si můžete zdarma stáhnout mobilní aplikaci Praha Žije Hudbou, která je dostupná ve verzi pro iOS i Andriod.

 

Slavnostní zahájení festivalu Praha Žije Hudbou 2017

  1. června v 19 hodin na náměstí Václava Havla (piazzetta Národního divadla)

 

 

Eliška Mikovcová

Foto: Anna Havlová, Jiří Štarha, Ondřej Matějka

Taneční magazín

Šaolin či kaolín?

Premiéry „Faun“ a „Nomád“ završily na festivalu „Tanec Praha 2017“ velmi úspěšnou spolupráci souborů EASTMAN a 420PEOPLE. A opět jsme s nadšením obdivovali mistrovství choreografického mága Sidi Larbiho Cherkaouie, tentokrát za výrazného přispění Václava Kuneše.

 

Další z velkých událostí letošního festivalu „Tanec Praha“ se odehrála na scéně Jatka78 v Praze v neděli 4. června. Bylo to již mé druhé setkání s famózním vlámským choreografem, tanečníkem, muzikantem a výtvarníkem Sidi Larbi Cherkaouiem během dvou nedělí. Vlastně třetí, během nedělí tří! Jelikož Sidi Larbiho i tohoto představení se bezprostředně dotýkal rozhovor s vůdčí osobností souboru 420PEOPLE Václavem Kunešem, který jsem připravoval o týden dříve – rovněž v neděli!

Večer v industriálních prostorách Jatek78 byl dvojitým představením. Na rozdíl od kvalitního tištěného programu, kde bylo opačné pořadí, nás jako první uvítala Larbiho choreografie „Faun“. Představila se v něm kmenová sólistka Larbiho souboru EASTMAN Nicola Leahey a Václav Kuneš ze 420PEOPLE.

Sidi Larbi Cherkaoui a Václav Kuneš připravují inscenaci „Nomád“.

Je to pohybově i orientačně náročná téměř dvacetiminutová etuda na důvěrně známé dílo Claude Debussyho. Speciálně náročná na mužskou roli. Ostatně, Václav Kuneš se tomu netajil ani v již uveřejněném rozhovoru (na jiném místě Tanečního magazínu). Debussyho muziku místy vhodně vystřídaly východní melodie z autorské dílny Nitina Sawhneye. Larbiho choreografie tradičně nepostrádala nepřeberné množství inspirací a nových pohledů na souznění s přírodou. I člověka s člověkem. Tuto baletní seanci původně připravil Sidi Larbi Cherkaoui jako poctu legendě tance – Václavu Nižninskému. A jeho citlivá choreografie tento její hlubší smysl umocňovala. Oba sólisté byly místy individualitami, ale současně tvořili sehraný tým. Celý jejich výkon umocnila citlivá světelná spolupráce Adama Cariéra. Mne nejvíce v tomto smyslu imponovalo minimální použití bodových reflektorů, na něž došlo téměř až v samotném finále.

Hlavní částí večera bylo společné představení souborů EASTMAN a 420PEOPLE pod názvem „Nomád“. Velice uznávám, že název vznikal až skutečně tvůrčím způsobem – na poslední chvíli. Celkové programy Tance Praha toto koprodukční dílo uvádějí ještě pod pracovně obecným názvem „Premiéra“. Osobně mám k představením, která vznikají tak, že si předem někdo „nalinkuje“ název i ostatní spíše vnější atributy, vypěstovaný despekt. Nevím, jak váženým čtenářům, ale mně takové postupy zavánějí výrazným kalkulem. Cením si, když název vznikne organicky až na závěr.

Nicola Leahey a Václav Kuneš v baletu „Faun“ v Larbiho choreografii.

 

Sidi Larbi Cherkaoui se – za výrazného přispění Václava Kuneše – protentokrát představil v úplně opačném světle. Expresívnějším i progresívnějším. Koneckonců, měli k tomu k dispozici hned mezinárodní tým tanečníků. Opět společenství EASTMANU a 420PEOPLE. Jmenovitě: Francescu Marii Amante, Sabine Groendejik, Nicolu Leahey, Mabrouk Gouicem, Vojtěcha Raka, Filipa Staňka, Antonina Rioche a Nemo Oegoedeho. Jiný ráz představení udal i odlišný světelný koordinátor – Willy Cessa.

Hudba byla, jak je u Sidi Larbiho časté, převážně ve východním duchu. Místy si divák připadal jako u vyznavačů učení šaolinu… EASTMAN i 420PEOPLE zde opět nalezli společnou řeč a utvořili jednolitý „teamwork“. A to zdůrazňuji, že jsem viděl naprosto první premiérové uvedení!

Tematika bloudění a hledání v poušti, nalézání podstaty žití a objevování vlastní individuality a svého místa na světě, snad nemohla neoslovit žádného z diváků v přeplněném sále. Nejsilněji celý Larbiho scénář gradoval v závěru samém. Jednotliví aktéři nosili do pouště celé hrsti něčeho vazkého. Tu to byla životadárná voda. Pojednou se to proměnilo na sypání rýže na jakýchsi vzdálených východních plantážích… Aby se to „cosi“ v závěru stalo životodárným blátem, které obrodí poušť. Ve finále se touto hmotou – připomínající barvou i strukturou kaolín – interpreti obalili. Strhující závěr! Komusi v hledišti to prý připomínalo zápasy žen v bahně. S takovým výkladem však zůstal osamocen.

Závěrečné zkoušky představení „Nomád“, pod bedlivým dohledem Sidi Larbiho (sedící úplně vlevo).

Faun“ i „Nomád“ znovu dokázaly genialitu Sidi Larbiho. Já však ještě výše hodnotím spolupráci dvou souborů. I dvou mužů – Sidi Larbiho Cherkaouie a Václava Kuneše. O dalších nemluvě. Díky za pozoruhodný zážitek. V neposlední řadě patří dík i „Tanci Praha“ a dalším organizacím, že nám tento silný divadelně taneční projekt umožnily prožít.

 

MICHAL STEIN

Foto: Tanec Praha

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Praha Žije Hudbou

Festival pouličního umění Praha Žije Hudbou proběhne od 8. do 10. června 2017

 

 

Bratři v tricku, Petr Nikl a Wariot Ideal na divadelní scéně festivalu Praha Žije Hudbou

Divadlo oživí piazzettu Národního divadla, součástí festivalu bude celé tři dny (8. – 10. 6. 2017)

Festival pouličního umění Praha Žije Hudbou, který proběhne od 8. do 10. června 2017, nabídne návštěvníkům kromě hudebních vystoupení i řadu divadelních představení a workshopů pro děti i dospělé. Samos tatná divadelní scéna festivalu bude umístěna na piazzettě Národního divadla (náměstí Václava Havla). Na programu jsou  novocirkusová i činoherní předsta vení, pohádky pro děti i výtvarný a loutkový workshop. Mezi hlavní účinkující patří Bratři v tricku, Wariot Ideal či Petr Nikl. Ve čtvrtek 8. června v 19 hodin proběhne na piazzettě také slavnostní zahájení celého festivalu, o které se postará originální akrobatické vystoupení SLACKSHOW a premiéra hry Zakázaná symfonie, kterou režisér Ivo Sedláček vytvořil přímo na míru pro festival. 

Slavností zahájení festivalu Praha Žije Hudbou

Čtvrtek 8. června, 19 hodin, piazzetta ND

Slavnostního zahájení celého festivalu se ujme dvojice mladých atletů s odvážným provazochodeckým vystoupením. „Snažíme se přivést do světa umění a zábavy něco nového a jedinečného. Je pro nás čest otevírat festival, který stojí za oživením prostoru ve městě, baví nás představa pestřejší a živější ulice,“ říkají Lukáš Černý a Michal Pírek. Zpět, pevnýma nohama na zem, diváky přivede světová premiéra hry Zakázaná symfonie v režii Ivo Sedláčka, který si pokládá zásadní otázku: Chceme vůbec umění ve veřejném prostoru? Prvoplánovou odpověď nenabízí, důvod k zamyšlení však ano. Platí totiž pravidla ulice, a ulici nebaví vyhlášky. Zakázaná symfonie nabídne rap battle doprovázený rozmanitým ruchem pražské ulice. Desítky pouličních umělců, orchestr, sbor a artisté společně vytvoří příběh, který veřejnosti představí dvě strany pohledu na busking i současnou vyhlášku. Celý zahajovací večer zakončí karnevalový Průvod za busking v čele s uskupeními Amanitas či Sense of Fire. Divadelníci, buskeři a veřejnost projdou centrem města z piazzetty přes Národní třídu, Můstek, Staroměstské náměstí, Mariánské náměstí, Mánesův most až na Kampu. Hravou „street parade“ se budou snažit ukázat, že kulturní oživení do ulic Prahy rozhodně patří a slavnostně tak odstartují druh ý ročník největšího festivalu pouličního umění v ČR, Praha Žije Hudbou.

Divadelní program na festivalu Praha Žije Hudbou

Pátek 9. a sobota 10. června, piazzetta Národního divadla

Divadelní program na festivalu Praha Žije Hudbou bude probíhat po oba dva hlavní festivalové dny. V pátek zahájí program divadelní scény ve 14:00 Funebráci (soubor Wariot Ideal), jejichž cesta k vytouženému cíli – pohřbu, je příliš klikatá a plná nástrah a absurdity. S pohřební kapelou v zádech procházejí s rakví na ramenou městem a pokoušejí se najít místo, kam nebožtíka pohřbít. Dále na programu nebudou chybět ani žonglérská vystoupení či výtvarný workshop, který bude probíhat pod vedením akademické malířky Heleny Slavíkové a MgA. Jany Kochánkové. Celý den zakončí oblíbení Bratři v tricku, kteří představením Plovárna, volně inspirovaným Rozmarným létem Vladislava Vančury, přenesou diváky do minulých časů říčních lázní.

Sobotní program se zaměří na představení pro děti – od 12:30 zahraje soubor divadla Bořivoj. Po celý den bu de probíhat také workshop výroby pohádkových masek pod vedením Pavlíny Kordové. V sobotu představí Wariot Ideal svůj projekt Fotoautomat, který kromě jedinečných divadelních zážitků nabídne i možnost jejich zvěčnění. Na závěr dne se mohou festivaloví návštěvníci těšit na představení z dílny Petra Nikla nazvané Trpasličí písně a představení Goon – komiksovou jízdu plnou krve, komiksové poetiky a jízdních řádů.

Program divadelního podia – piazzetta ND, 8. – 10. 6. 2017

Čtvrtek:
19:00 „Slack Show“ (Michal Pírek, Lukáš Černý)
19:30 „Zakázaná symfonie“

20:00 „Průvod za busking“ (Amanitas + Sense Of Fire + další) průvod příznivců pouličního umění

Pátek:
14:00 „Funebráci“ (Wariot Ideal)
15:00 „Pouliční výstava“ (Výtvarný spolek Hruška) + workshop
15:30 „Zahrádka“ (Splastiks+1)
16:15 „Žonglérské vystoupení“ (Ondřej Lechnýř)
16:45 „Odhalení pomníku padlým hrdinům“ (Ondřej Lidický)
17:30 „20 tisíc židů pod mořem“
18:45 „Plovárna“ (Bratři v tricku)

Sobota:
12:30 „Jak se hledá princezna“ (Divadlo Bořivoj)
13:30 „Plechové pohádky“ (Divadelní společnost Kordula) + loutkový workshop
14:00 – 17:00 „Fotoautomat“ (Wariot Ideal)
14:30 „Zmrzlík ve vesmíru“ (Ilegumova divadelní společnost)
15:30 „Tribal Dance“ (Isizwana)
17:00 „Trpasličí písně“ (Petr Nikl)
18:00 „Goon“

Workshopy jsou určeny pro děti i dospělé. Registrace probíhá na místě do naplnění kapacity.

 

Pořadatelem festivalu Praha Žije Hudbou je sdružení Nerudný Fest.cz, jedna z nejvýznamnějších produkcí v Praze, která stojí, mimo jiné za mezinárodním festivalem Mladí Ladí Jazz, open-air festivalem Léto na Jungmaňáku, festivalem Student Fest, Festivalem Svobody a dalšími projekty.

Podporu iniciativě organizátorů festivalu vyjádřilo také mnoho známých osobností, jako například Laco Déczi, Marta Kubišová, Lenka Dusilová, David Koller, Klára Vytisková, Emma Smetana, Bára Poláková, En.drů, Terezie Kovalová, Milan Cais ze skupiny Tata Bojs či Robert Nebřenský ze skupiny Vltava. Více informací najdete na www.prahazijehudbou.cz nebo na Facebooku a Youtube kanálu.

 

Eliška Míkovcová

Taneční magazín

 

 

 

 

Snad, snad….

Snem téměř každé ženy je vdát se. Ale jak na to?

 

24.května uvedlo divadlo LaFabrika v rámci festivalu Prague Nonverbal inscenaci Perhaps, perhaps …. Quizás mexické umělkyně Gabriely Munoz. A protože festival Prague Nonverbal přináší kvalitní tvorbu, diváci se opravdu potěšili.  Hra Perhaps, perhaps… Quizás měla premiéru v New Yorku v roce 2010 a hrála se po celém světě na klaunských a divadelních festivalech v Brazílii, Kolumbii, Gruzii, Francii, Španělsku, Velké Británii a Švédsku.

 

Příběh začíná krátkou videoprojekcí, ze které vyrozumíme, že jistá žena se zamilovala, anebo si to alespoň moc a moc přeje. Jenže láska nepřeje jí. Naše hrdinka se tedy musí spokojit s tím, že si představuje svatbu a všechno co k ní patří.

Inscenace je stále na hranici tragédie  a komedie, všechny okamžiky jsou ale tak výstižné. Žena, která čeká na pana Pravého, se cpe svatebními sladkostmi, ale vzápětí intenzivně cvičí, např. obíhá stůl a počítá si kolečka. Není to mnohým z nás tak trochu povědomé?

Zoufalá touha po spřízněné duši a po svatbě je ztvárněna opakujícím se zpěvem svatebního pochodu. Z toaletního papíru je svatební koberec a jde se k ženichovi, kterého představuje pouze sako. Nevadí. Naše hrdinka si vyměňuje prstýnky se sakem, zatančí si s ním a jde na pohovku…. Dojemná scéna lásky. Smutek a touha dýchají z každičkého pohybu, upřímný zoufalý obličej naší hrdinky odráží duševní utrpení, kter é jí způsobuje samota. Přesto právě jejímu zoufalství se diváci nejvíce smějí. Gabriela Munoz  mistrně rozehrává v divácích ty nejzákladnější pocity – touhu nebýt sám. Proč se ale divák tak intenzivně chechtá, až se téměř popadá za břicho, když se naší hrdince ne a ne a nechce  podařit  potkat v životě toho pravého?  Už postava samotné umělkyně budí sympatie, její výraz a samozřejmě svatební šaty budí soucit a současně smích. To vše doladěné do detailu propracovanými scénami roztomilého neúspěchu tvoří neopakovatelnou podívanou, která daleko přesahuje běžné klaunérie. Právě proto, že každý tak trošku poznává sám sebe, člověk se rád odlehčeně zasměje svému marnému úsilí.

V druhé části má naše hrdinka už dost pouhých představ a tanců se sakem a vydává se do publika hledat manžela. Z jejího výrazu usuzujeme, že se jí nikdo moc nelíbíme, nadšením tedy  zrovna neoplývá. Ale přece jen někoho zahlédla… jednoho případného partnera rozzlobeně vrátí zpět na sedadlo, ale snad se  našel vhodný kandidát na manžela. Sledujeme její radostné hodování u stolu, její svatbu, pochopitelně, že nesmí chybět pád ženicha a nevěsty, když ji ženich chce vzít do náruče, samozřejmě  i jejich společný romantický tanec vyvolává v divácích salvy smíchu. Jenže co to? Na scéně se ocitá jiná žena a sebevíc ji naše hrdinka zahání, nakonec si ženicha odvádí. Umělkyně vyjádří vše mávnutím ruky. A jde se pro dalšího manžela. Ale sebevíc se zoufalá žena snaží, svádění nepomáhá, vztah neklape… a zase celý koloběh od začátku. Znovu svatební šaty a znovu sny…. a takhle mnohým z nás vlastně života pomalu či rychle ubíhá, doufání, sny, představy, neúspěchy, kratičké chvilky štěstí. Perhaps, perhaps… Quizás je mistrným dílem, propracovaným do detailu, baví diváka od první minutky až do konce a zanechává  v nás  posmutnělý  úsměv. Diváci ocenili Gabrielu Munoz nekonečným aplausem ve stoje, který si tato sympatická  umělkyně za své (tolika lidem blízké) utrpení plně zasloužila.

Eva Smolíková

Foto: Markéta Šedivá

Taneční magazín