Louskáček, vánoční sen

Rezidenti Domu tanečního umění vystupují v představení Louskáček, vánoční sen

Studenti Tanečního centra Praha, konzervatoře  gymnázia a sólisté Pražského komorního baletu se v neděli vrací na prkna Divadla na Vinohradech. V nadcházejících týdnech je čeká celkem osm představení Louskáček v produkci Czech Jazz Art a ve spolupráci s First International Ballet School.

Výpravný balet Louskáček, vánoční sen je inspirován dílem romantického spisovatele  E.T.A. Hoffmanna (v originále Louskáček a Myší král). Slavný hudební skladatel P. I. Čajkovskij vytvořil na základě baletního libreta A. Volkova nezapomenutelné a oblíbené dílo. V baletu jsou barvitě vylíčeny události kouzelné štědrovečerní noci, kterou putuje Klára se svým ochráncem – princem Louskáčkem do jeho pohádkové říše a zase zpět.

Reprízy baletu v choreografii Veroniky Iblové a Jade Clayton se uskuteční 4., 11. a 18. prosince 2022 a 8. ledna 2023 vždy odpoledne a večer.

Titulní roli Kláry a Prince zatančí sólisté baletu ND Praha, postavu strýčka Drosselmeyera, průvodce dějem baletu, Louskáčka, Myšího krále a maminky sólisté Pražského komorního baletu. V dětských rolích se představí studenti First International Ballet School, v tanečně náročnějších partech vybraní studenti konzervatoře Taneční centrum Praha, kteří vystupují během sezony v souborech Baby Balet Praha a Balet Praha Junior.

 

„Louskáček je neodmyslitelně spjat s časem Vánoc. Veronika Iblová a Jade Clayton vytvořily představení pro celou rodinu. Diváky balet vtáhne do kouzelné vánoční atmosféry, potěší je pohádkovým příběhem, výpravnými kostýmy i barvitou scénografií. V představení se potkává několik generací tanečníků: od nejmladších předškoláků, přes studenty konzervatoře, až po zkušené profesionály“, charakterizuje představení Linda Svidró, umělecká ředitelka Pražského komorního baletu a pedagožka konzervatoře Taneční centrum Praha, která se studenty konzervatoře představení nastudovala.

 

Louskáček, vánoční příběh

Choreografie: Veronika Iblová, Jade Clayton

Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Kostýmy: Josef Jelínek 

Scéna: Michal Horáček

Více o představení a vstupenky zde: www.louskacekbalet.cz

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Po škole

O „věku informací“ bez učitelů, o žácích bez informací a učitelích bez žáků

Druhá premiéra jubilejní 55. sezony A studia Rubín nazvané pouť budoucí je tvá reflektuje role učitele a žáka a jejich vztah v rovině, kterou všichni důvěrně známe ze školních lavic. Zároveň se ale v tomto vztahovém pátrání vydává ještě hlouběji do niternějších zákoutí. Inscenace Po škole režiséra Štěpána Gajdoše tohle zkoumání prostřednictvím postav Učitele, Žáka a Houby činí s vtipným a lehce ironickým nadhledem, který ale nabídne také kulturně-společenský kontext. Trojici postav hrají Antonie Formanová, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař. Premiéra se uskuteční 11. prosince.


Na cestě se potká Učitel a Žák –  dva archetypální lůzři, kteří na sebe zbyli. Přesto, že ani jeden ke druhému necítí příliš velké sympatie, z podvědomé vzájemné potřeby se spolu vydají na cestu do místa, které nutně potřebuje nového mistra pro své žáky a mistr zase potřebuje předávat své učení, aby se úplně nezapomnělo. Jeden se ptá, druhý odpovídá; a opačně. Les, kterým vede cesta, je velký, hluboký a tajemný. A pak je tu Houba, ta na tabuli i ten živý organismus, v každém případě ale někdo „nasáklý“ – vodou, informacemi, mýty i rituály, zkrátka žádná tabula rasa. To je základní linka textu Jiřího Ondry Po škole.

„Inscenace Po škole do určité míry tematizuje dvojsečnost platnosti informací a pouček. A sama rozhodně nechce poučovat. Naopak chce zprostředkovat citlivost a jemnost vztahu učitel-žák a poodhalit, jak hluboko tento princip v našich životech i společnosti sahá a jak je pro naše fungování a naplněný život podstatný,“ přibližuje inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová a dodává: „Po škole je takovým současným podobenstvím o návratu k osobnímu ,učení starých Mistrů‘. A současně rozvíjí téma sezony pouť budoucí je tvá. To se věnuje fenoménům, které bychom si jako společnost měli do budoucna ponechat, jen je potřeba je znovu ohledat a vytáhnout z nich to nejpodstatnější pro naši budoucí cestu.“

Vize A studia Rubín propojovat začínající tvůrce s již zavedenějšími kolegy a kolegyněmi se propsala jak do inscenačního, tak do hereckého týmu. Režisér Štěpán Gajdoš, který dokončuje studia na KALD DAMU a má za sebou několik pozoruhodných režií (např. Jeskyně slov v Divadle X10, Deus ex machina na Festivalu Kult v Ústí nad Labem), přizval své časté spolupracovníky scénografa Ondřeje Menouška a hudebníka Iana Mikysku. Tento tým doplnil jako autor textu Jiří Ondra, který se kromě divadelní režie věnuje terapeutické a pedagogické praxi. Dramaturgyní inscenace je Dagmar Fričová. V roli Houby se představí Antonie Formanová, studentka absolventského ročníku herectví na KALD DAMU, v roli Žáka herec Vojtěch Hrabák a coby Učitel jim je starším kolegou herec Hynek Chmelař.

Podobně jako Učitel a Žák se v průběhu své cesty proměňují a režie přechází od  situačního realismu k momentu, který by měl divákům umožnit nevnímat vše přes rozumový filtr, se vyvíjí i vizuální styl inscenace. Scénografický koncept Ondřeje Menouška je inspirován jak asijskou kulturou, ve které má vztah mistra a žáka hlubokou tradici, tak středověkým zobrazováním učitele a žáka a zpracováním určitých představ o světě. Hudební linka inscenace se skládá z kombinace živé a reprodukované hudby společně s jednotlivými zvuky. Ian Mikyska propojuje středověký gregoriánský chorál s elektronickým ambientem.

V inscenaci Po škole pracujeme jak se školními poučkami či latinskými texty, tak se surreálnými až psychedelickými obrazy, ke kterým se jen složitě hledá nějaké ,rozumné vysvětlení‘. Do rovnováhy se tak dostává vědění, které se můžeme naučit, a vědění, ke kterému musíme dojít a nelze ho ani přesně pojmenovat či uchopit. Tomu odpovídá i řešení jednotlivých složek v inscenaci od scénografie, hudbu až po styl herectví, který pracuje s filmovým realismem, ale transformuje se až do výrazné divadelní stylizace,“ dodává k inscenaci režisér Štěpán Gajdoš.

Premiéra se uskuteční 11. prosince v A studiu Rubín, první repríza se odehraje 13. prosince. Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

REMINDER

Vernisáž Johany Střížkové v Galerii NoD – Vratké základy úspěchu #9a

Výstava  Vratké základy úspěchu #9a české intermediální umělkyně Johany Střížkové  začíná  ve středu 30. 11. 2022 od 19:00 v Galerii NoD

Galerie NoD
Johana Střížková
Vratké základy úspěchu #9a
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 30. 11. 2022
Výstava potrvá do 31. 12. 2022

Právě otevíraný projekt pro Galerii NoD se věnuje fenoménu lezectví, prostřednictvím kterého Johana Střížková oběvuje řadu antropologických momentů. Výstava je rozsáhlou multimediální prostorovou instalací využívající různé lezecké pomůcky a segmenty boulderingových stěn.

PK: Tady se mi zdá, že v lezectví vnímáme jeho jistý potenciál stát se doslova metaforou, být antropologickou konstantou, obrazem archetypálního úsilí. 

JS: Zajímá mě na tom, zda je to lidská potřeba, nebo potřeba individuální, nutnost a nutkání jedinců, něco osobního, intimního. Jsou to ti a ti konkrétní lidé pohybující se až na samotné hraně bláznovství, anebo je to něco, co všichni máme v sobě a jako individuum to jen můžeš objevit a stát se médiem dané potřeby, můžeš za onu energii hovořit, respektive ona promlouvá tebou, tvou fyzičností a neutuchající potřebou její výkony opakovat.

PK: Není to vlastně takový Sisyfos? Možná, ale pak by to měl být „Sisyfos netragický“. Netragický Sisyfos vrcholu dosahuje, ale jeho psyché vždy touží po vrcholu novém, náročnějším: je to „Sisyfos radostný“. 

JS: Neustále se zde vystavujeme zkouškám, potřebujeme jít dál než minule. „Dál“, „dále“, to je ona motivace.

Úryvek z doprovodného rozhovoru k výstavě.

Johana Střížková (1984) používá ve svých snových a současně civilních „video-etudách“, fotografiích a objektech lidské i ne-lidské aktéry, tj. zvířata, rostliny i věci způsobem, který v divákovi vyvolává ozvěny kolektivního (ne)vědomí. Soustředí se na každodennost lidského života i nevšední situace, na denní rytmus, čas a systematicky rozpracovává svou charakteristickou minimalistickou estetiku. V její práci rezonují otázky posthumanismu, zaobírá se člověkem jako formou a objektem zároveň. Práce Johany Střížkové jsou ale zároveň oslavou lidské imaginace a hravosti.

NoD, Taneční magazín

Osudové lásky velkých skladatelů

Symfonici se nechají unést milostnými příběhy Bartóka i Schumanna

Osudové lásky velkých skladatelů, tak zní titul koncertu, který připravila na 1. a 2. prosince Moravská filharmonie. Na dva večery si do olomoucké Reduty pozvala talentovaného mladého pianistu z Budapešti Józsefa Baloga. Pod taktovkou nového šéfdirigenta orchestru Zsolta Hamara uvede Klavírní koncert č. 3 jejich maďarského rodáka Bély Bartóka, na programu je také hudba Roberta Schumanna a Andrzeje Panufnika. Oběma koncertům bude předcházet beseda s umělci, kterou provede moderátor Jiří Vejvoda.

Koncert zahájí drobné dílko pro smyčcové nástroje Landscape (Krajina) od významného polského představitele hudby 20. století Andrzeje Panufnika (1914–1991). V jeho melancholických hudebních toulkách krajinou bez hranic se zrcadlí jak pouto k rodné zemi, kterou tvůrce v těžkých 50. letech opustil, tak city k britské fotografce a spisovatelce Camille Jesselové. Do konce života se hrdě hlásil ke své národnosti, inspiraci polskou kulturou lze nalézt téměř v celém jeho díle.

Emigrovat musel také skladatel Béla Bartók (1881–1945). Po vypuknutí druhé světové války se s rodinou přestěhoval do Spojených států, kde mu v roce 1945 diagnostikovali leukémii. Na doporučení lékaře trávil s manželkou, vynikající maďarskou klavíristkou Dittou Pásztory, letní měsíce u jezera. Bartók se rozhodl svou ženu překvapit a jako dárek pro ni na sklonku života zkomponoval Koncert pro klavír a orchestr č. 3. Jeho nejlyričtější dílo je plné něhy, pokory a radosti ze života, zakomponoval do něj i motivy maďarské lidové hudby, téma úcty k přírodě a obdiv k ptačímu zpěvu.

Oba večery v Redutě uzavře hudba německého romantika Roberta Schumanna (1810–1856). Jeho vztah s osudovou ženou, klavíristkou Clarou, prošel mnoha peripetiemi. Se sňatkem totiž nesouhlasil Clařin otec Friedrich Wieck, u kterého Schumann studoval hru na klavír. Po dlouhých letech tajného setkávání a rodinných roztržek, jež vyvrcholily soudem, se teprve v roce 1840 podařilo zamilovanému páru vzít. Podobně dlouhou genezi měl i vznik Čtvrté symfonie, první verzi sice dokončil Schumann v roce 1841, kdy se s velkou podporou své manželky konečně pustil do skládání symfonické tvorby, o deset let později se však rozhodl celé dílo přepracovat – a dobře udělal, mohutná úprava instrumentace a lepší načasování postačilo k úplné rehabilitaci díla.

„Společným prvkem programu koncertu je osud a postoj k němu. V případě Andrzeje Panufnika a Bély Bartóka jde o úděl lidí ve střední Evropě, v případě Roberta Schumanna o boj s vlastními démony. Jsem velmi rád, že Bartókův Koncert pro klavír a orchestr č. 3 přednese József Balog, jeden z nejlepších maďarských klavíristů své generace,“ doplnil k programu šéfdirigent Moravské filharmonie Zsolt Hamar.

József Balog – klavír

Interpret Klavírního koncertu č. 3 Bély Bartóka je jedním z nejtalentovanějších klavíristů. Vyrůstal pod vlivem světoznámé maďarské klavírní školy založené Ferencem Lisztem, Ernstem von Dohnányim a Bélou Bartókem. Kritika i posluchači chválí jeho brilantní techniku a hluboké, citlivé muzikantství. Vedle standardního klavírního repertoáru hraje i jazzem ovlivněné klasické skladby, soudobou hudbu, často uvádí premiéry skladeb od současných autorů. Za posledních 20 let absolvoval více než tisíc koncertů v desítkách zemí a velkého úspěchu dosáhl i na předních světových festivalech. József Balog vydal celkem čtrnáct CD. Jeho první album s názvem Hungaricum získalo cenu Liszt Grand Prix du Disque. V roce 2018 obdržel Lisztovu cenu od maďarské vlády.

Koncerty začínají v 19 hodin, čtvrteční uvede Moravská filharmonie v rámci velkého symfonického cyklu (koncertní řada A) a páteční v rámci malého symfonického cyklu (koncertní řada R). Beseda s umělci se koná každý den před koncertem od 18.00 hodin v Mozartově sále.

Provede jí Jiří Vejvoda, předplatitelé mají vstup na besedu zdarma. Podrobný program a vstupenky naleznete na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín