Srpnové světlo

Příběh absolutní lásky

Švandovo divadlo chystá Srpnové světlo, příběh absolutní lásky. Režisérem novinky bude sám autor Martin Františák

Srpnové světlo, novou českou hru renomovaného divadelníka Martina Františáka, uvede 24. září ve světové premiéře pražské Švandovo divadlo. Poetický příběh lásky s prvky thrilleru vypráví o neobvyklém milostném čtyřúhelníku lidí žijících v drsné přírodě. Františák hru napsal přímo pro herecký soubor smíchovské scény a bude ji i sám režírovat. Původní české drama zasazené autorem do skalistých hor ledového severu uvidí diváci ve Studiu Švandova divadla.


Dva bratři, Karel a Ondřej, žijí v opuštěném statku po svých rodičích jako dva osamělí vlci. Tady, uprostřed samoty oddělené od světa stržemi a propastmi, ukryjí prchající dívku. Jeden ji miluje, druhý ji potřebuje. Je tu však paní Eklmanová, stárnoucí rodinná známá. A ta má s bratry a jejich křehkou schovankou své vlastní plány. Za sourozenci chodí také věčně opilý Pastor, který své spirituální poslání topí ve špiritusu… Kdo koho zahřeje a kdo koho zradí? A kde najít východisko, když cesta ven vede přímo na kraj ledopádu?

Ledové kouzlo severu

„Poprvé v životě jsem napsal hru, která sice ctí zákony klasického dramatu, neopírá se však o konkrétní předlohu, historickou etapu nebo osobnost. Neopírá se dokonce ani o hranice reality – vyšel jsem pouze z vlastní imaginace,“ říká Martin Františák. „Zajímaly mě základní, pudové vazby, hluboké vášně a emoce člověka. Hrdinové Srpnového světla žijí odděleni od zbytku světa. Jednají proto bez krusty civilizace, která jinak mnohé zakrývá. Navzájem si zbyli a nemohou žít ani spolu, ani bez sebe. Chlad i žár, láska i citová pustina, rodina, tajemství, touha a smrt,“ naznačuje Františák. „V Srpnovém světle se odráží moje fascinace severskými dramaty, okouzlení přírodou norských fjordů i má láska k psychoterapii,“ dodává dramatik a režisér, který je současně uměleckým šéfem Švandova divadla.

Podle dramaturga inscenace Davida Košťáka je Srpnové světlo výjimečným dramatem. „Františákův silný a současně básnický text čerpá inspiraci v severských tragédiích Henrika Ibsena i v irských černých komediích Martina McDonagha,“ říká David Košťák. „Jde o příběh groteskní krutosti, ale i křehké, absolutní lásky. Zároveň jde o katarzní milostné drama plné velkých hereckých příležitostí. A ty Františák jako autor i režisér proslulý výtečným vedením herců i tentokrát všem vrchovatě nabízí,“ uvádí dramaturg.

Bratry Karla a Ondřeje ztvární Matěj Anděl a Jan Mansfeld, nový členhereckého souboru Švandova divadla. Věru Eklmanovou, jež se snaží v neúplné rodině naplnit svůj ženský úděl, hraje zkušená Bohdana Pavlíková. Úlohy éterické Eli se ujme talentovaná mladá herečka Anežka Šťastná: i ona nastupuje u Švandů do angažmá. V mužské roli Pastora se můžeme těšit na hvězdu své herecké generace Marii Štípkovou.

Lidé a přízraky

Jak připomíná David Košťák, ve sklepním prostoru Studia zrežíroval Martin Františák velmi úspěšnou inscenaci Hadry, kosti, kůže autora Pavla Jurdy. Věnována byla nelehkému sousedství Vladimíra Holana s Janem Werichem, kteří žili dlouhá léta v jedné vile. „Také v Srpnovém světle se napínavé soužití několika lidí soustřeďuje v magickém místě, existujícím tentokrát ovšem pouze v autorově fantazii. Střetávají se zde opět silné charaktery a realita se občas mísí s přízraky,“ upozorňuje Košťák.

Výpravu Srpnového světla – stejně jako u inscenace Hadry, kosti, kůže – vytvořila Eva Jiřikovská. Ta Studio proměnila v chladné místo, v jehož středu žhne falešný rodinný krb. Kostýmům v zemitých barvách, odrážejících současné trendy skandinávské módy, vévodí svetry s norskými vzory.

Výrazný tvůrčí podíl na Srpnovém světle má i hudebník Ondřej Mikula. Umělec známý jako Aid Kid patří k vůdčím osobnostem české elektronické hudební scény a prosazuje se i v evropském měřítku.

Premiéra ke 24. září, reprízy následují 26. září a 8. a 31. října 2022

Foto: Michal Hančovský 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Dům odpočinku

Pražská Invalidovna se promění v dočasné útočiště pro všechny unavené

 Od 4. do 10. července 2022 otevře Studio ALTA Dům odpočinku. Část prostor pražské Invalidovny se promění v dočasné útočiště pro všechny unavené a nabídne program tematizující odpočinek teoreticky i prakticky. Studio ALTA tak navazuje na svou dramaturgickou linku reflektující potřebu péče nejen v uměleckém prostředí a snahu příbuzná témata otevírat a sdílet.

Týden v Domě odpočinku je nejen příležitostí oddechnout si, ale zejména možností reflektovat potřebu odpočinku v prostředí orientovaném na výkon. Jeho program bude věnovaný nerušenému odpočívání v místnosti plné dek a polštářů a každý den bude doplněn o různorodé praxe a konverzace umožňující odpočinek aktivně zažívat i kriticky reflektovat.

Do konkrétní podoby programu se navíc může zapojit každý, a to s libovolnou aktivitou k odpočinku se vztahující. Cvičeními, kolektivním sněním, diskuzí, přednáškou, rituálem, sdílením, micro-performance či workshopem. Opencall je otevřen až do naplnění kapacity odpočinkového týdne v ALTĚ.

„Pokud nám je odpočinek dopřán, a pokud jsme si ho schopni dopřát, vyplňuje často pouze nejnezbytnější prázdná místa mezi jednotlivými pracovními aktivitami. Chceme se tedy zamýšlet nad odpočinkem tak, abychom byli schopni jeho hodnotu a důležitost obhájit před ostatními i sami před sebou. Sdílet zkušenost toho, jak odpočívat v momentech, kdy se nám v emailové schránce vrství nevyřešená práce a kdy se blíží termín zaplacení nájmu.“ říká o Domu odpočinku jeden z facilitátorů projektu, kurátor Studia ALTA Petr Dlouhý.

Dveře Domu odpočinku se otevřou každý den od 15:00 do 21:00, o víkendech pak od 14:00. Aktivity budou přístupné zdarma s možností dobrovolného příspěvku – v rámci zavedeného systému Pay What You Can Studia ALTA.

Více informací na https://bit.ly/3aRzbfs

Valentýna Šatrová

pro Taneční magazín 

REMINDER

Guided tour & dernisáž s Milanem Mikuláštíkem

Vážení přátelé umění,

srdečně Vás zveme na komentovanou prohlídku a dernisáž končící sólové výstavy K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette českého umělce Milana Mikuláštíka, kterou připravil exkluzivně pro Galerii NoD. Komentovaná prohlídka proběhne ve čtvrtek 16. 6. 2022 od 19:00 v Galerii NoD (Dlouhá 33, Praha 1). Výstavou provede autor Milan Mikuláštík.

Milan Mikuláštík, umělec, kurátor Galerie NTK a bývalý kurátor Galerie NoD, provede performativním stylem svou aktální a končící výstavou K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette, která se s odkazem na současný geopolitický kontext nečekaně a neplánovaně stala až příliš aktuální. Mikuláštíkova „hra na muzeum“ tak možná nejednoho zarazí!

V projektu K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette Milan Mikuláštík vytváří fitkivní hru na muzeum. Mikuláštík se ptá po pravěkých kořenech sochařství, které dává do souvislosti s modernistickým konceptem „muzea“, „sběratelství“, „kolekcí“ a „kurátorování sbírek“ a porovnává je v rámci osobního kontextu obsesivního a impulsivního sbírání dětských vojáčků. Výstava tematizuje hranici mezi kurátorskou a uměleckou praxí, zkoumá nástroje institucionální prezentace artefaktů a snaží se s jistou fiktivní autoritou podat historický exkurz do dějin sochařství.

Milan Mikuláštík (1975) je intermediální umělec a kurátor žijící v Praze. Od roku 1995 je členem umělecké dvojice MINA, od roku 2003 členem umělecko-hudebního kolektivu Guma Guar. Od roku 1995 působí aktivně také jako sólový umělec. Od počátku nového milénia působil jako nezávislý kurátor, od roku 2008 až dosud s profiluje jako kurátor profesionální, který dříve vedl Galerii NoD. Aktuálně již 11 aktivně provozuje program Galerii NTK. Mikuláštíkova sólová umělecká tvorba se pohybuje na pomezí konceptuálních sebereflexivních her, často s využitím strategie readymadu, apropriace a sociálně angažovaného umění. Řada realizací spadá do oblasti institucionální kritiky, s důrazem na místní i kontextovou specifičnost díla.

NoD, Taneční magazín

Moetivi Karavan

Speciální rodinná inscenace v karavanu vás vezme na cestu za domovem

Autorská inscenace Dominiky Špalkové a Báry Ungerové hledá odpověď na otázku, co dělá domov domovem. Originální projekt se odehrává ve speciálně upraveném karavanu, který je zároveň výtvarnou instalací a do nějž se vejde pouze osm diváků. Moetivi Karavan / Expedice k domovu má premiéru v Lubné u Poličky, kde projekt vznikal, už 21. června na den letního slunovratu. Po premiéře se karavan vydá na turné po českých festivalech.  

Autorky inscenace a zároveň performerky Dominika Špalková a Bára Ungerová se inspirovaly krajinou, rytmem, setkáváním s lidmi a jejich příběhy. Střípky vzpomínek, pocitů, tvarů a ornamentů otiskly do experimentální a svým formátem ojedinělé inscenace Moetivi Karavan / Expedice k domovu, určené pro rodiny s dětmi.


Karavan, v němž se inscenace odehrává, je zároveň výtvarnou instalací. Rozžíváním objektů a předmětů, výtvarných fragmentů, použitím loutky či masky a zastoupením silné hudební složky vzniká intimní a hravá scénická událost.

Hudebnice a výtvarnice Bára Ungerová pod vlastní značkou Mœtïvï vytváří autorské designérské předměty a kresby a v tomto stylu vyzdobila interiér karavanu. Dominika Špalková kurátorsky ráda objevuje a nachází krásu tam, kde je pro ostatní zatím neviditelná. Dává ji do nových kontextů, propojuje žánry a hledá nové tvary. I proto je tato inscenace něčím mezi divadlem a instalací.

Autorky k projektu inspirovala především doba, kdy hodně cestovaly (Bára s kapelou DVA a Dominika s Divadlem Drak) a doma téměř nebyly. „Napadlo nás, že pocit domova si uvědomuješ ve chvíli, kdy ti chybí. Když jsi mimo domov a těšíš se do něj. Zároveň si ale můžeš ten pocit najít, kdekoliv zrovna jsi. Například já jsem doma, kdekoliv si můžu sednout na zem, vybalit si z batohu sešit a tužku a kreslit si,” popisuje Ungerová.

V inscenaci se k tématu domova přidává inspirace dětstvím, kořeny, hrou, motivem opakování. Performerky chtějí v divácích navodit pocit příjemného rituálu, pohodlí, bezpečí a útulnosti v malém domě, který si člověk může svobodně převést, kamkoli chce. „Nechtěly jsme dělat divadelní představení, ani čistě výtvarný tvar. Bavilo nás hledání toho mezi tím. Chceme vyvolat a sdílet přátelskou atmosféru, možná vzpomínky na lidi a situace, které nám pocit domova tvořily, a zamyslet se, jak jej tvoříme my,” dodává Špalková.

Na inscenaci se podílela také scénografka Vendula Tomšů, s níž Dominika Špalková spolupracovala mimo jiné na projektu Miřenky Čechové !O! – Family Therapy. Tomšů vytvořila loutky a masky a podílela se na dalších technických i estetických záležitostech. V inscenačním týmu je kromě ní také sound designer Ladislav Mirvis Mirvald a light designer Jiří Šmirk. Během představení zazní hudba skupin DVA, Zrní nebo projektu Markéty Lisé Kutya.

Autorky mají za sebou expedice do Norska a na Island, kde vznikly v rámci jednoho projektu dvě další paralelní inscenace se stejným tématem. Norská inscenace partnerské organizace Arctic Culture Lab bude mít premiéru na podzim. Islandská verze režisérky Grety Clough a souboru Handbendi Brúðuleikhús měla premiéru začátkem června a momentálně reprízuje na dvacetidenním turné. Na základě inscenací vyjde také dramaturgická kniha, která zmapuje celou tříletou cestu vzniku projektu. Součástí bude také anketa, v níž přátelé autorek a různé osobnosti odpoví na otázku, co pro ně znamená domov.

Moetivi Karavan / Expedice k domovu

Autorky a performerky: Dominika Špalková a Bára Ungerová
Autorská spolupráce na začátku cesty: Lucie Dlabolová
Autorská spolupráce na konci cesty: Vendula Tomšů
Design: Barbora Ungerová
Scénografie: Vendula Tomšů
Hudba: DVA, Zrní, Kutya
Zvuk: Ladislav Mirvis Mirvald
Světla: Jiří Šmirk
Fotodokumentace: Jiřina Šmídová, Barbora Ungerová
Technický support: Jan Unger, Jan Tomšů
Producent: ProFitArt
Partnerské organizace: Arctic Culture Lab (Norsko), Handbendi (Island)
Podpořeno z Fondu EHP – program Kultura.

Premiéra: 21. června 2022, Lubná u Poličky
(rezervace na production@profitart.cz do 19. 6.)

Další uvedení: 23. a 24. června: festival Luhovaný Vincent, Luhačovice
25. a 26. června: festival Regiony, Hradec Králové
17. a 19. července: festival Za dveřmi, Praha
23. a 24. července: Na Staré plovárně, Jihlava

Pro další termíny a aktuální informace sleduje www.profitart.cz.

Foto: Jiřina Šmídová

 

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín