REMINDER

Guided tour & dernisáž s Milanem Mikuláštíkem

Vážení přátelé umění,

srdečně Vás zveme na komentovanou prohlídku a dernisáž končící sólové výstavy K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette českého umělce Milana Mikuláštíka, kterou připravil exkluzivně pro Galerii NoD. Komentovaná prohlídka proběhne ve čtvrtek 16. 6. 2022 od 19:00 v Galerii NoD (Dlouhá 33, Praha 1). Výstavou provede autor Milan Mikuláštík.

Milan Mikuláštík, umělec, kurátor Galerie NTK a bývalý kurátor Galerie NoD, provede performativním stylem svou aktální a končící výstavou K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette, která se s odkazem na současný geopolitický kontext nečekaně a neplánovaně stala až příliš aktuální. Mikuláštíkova „hra na muzeum“ tak možná nejednoho zarazí!

V projektu K základům skulptury & Instant Museum of Tiny Statuette Milan Mikuláštík vytváří fitkivní hru na muzeum. Mikuláštík se ptá po pravěkých kořenech sochařství, které dává do souvislosti s modernistickým konceptem „muzea“, „sběratelství“, „kolekcí“ a „kurátorování sbírek“ a porovnává je v rámci osobního kontextu obsesivního a impulsivního sbírání dětských vojáčků. Výstava tematizuje hranici mezi kurátorskou a uměleckou praxí, zkoumá nástroje institucionální prezentace artefaktů a snaží se s jistou fiktivní autoritou podat historický exkurz do dějin sochařství.

Milan Mikuláštík (1975) je intermediální umělec a kurátor žijící v Praze. Od roku 1995 je členem umělecké dvojice MINA, od roku 2003 členem umělecko-hudebního kolektivu Guma Guar. Od roku 1995 působí aktivně také jako sólový umělec. Od počátku nového milénia působil jako nezávislý kurátor, od roku 2008 až dosud s profiluje jako kurátor profesionální, který dříve vedl Galerii NoD. Aktuálně již 11 aktivně provozuje program Galerii NTK. Mikuláštíkova sólová umělecká tvorba se pohybuje na pomezí konceptuálních sebereflexivních her, často s využitím strategie readymadu, apropriace a sociálně angažovaného umění. Řada realizací spadá do oblasti institucionální kritiky, s důrazem na místní i kontextovou specifičnost díla.

NoD, Taneční magazín

Mother Tongue

Guided tour výstavy britského umělce Petera Watkinse

Srdečně Vás zveme na komentovanou prohlídku sólové výstavy Morher Tongue britského fotografa a konceptuálního umělce Petera Watkinse, kterou připravil exkluzivně pro Galerii NoD. Komentovaná prohlídka proběhne ve čtvrtek 17. 2. 2022 od 19:00 v Galerii NoD (Dlouhá 33, Praha 1). Výstavou provede autor Peter Watkins a kurátor výstavy Pavel Kubesa.

Výstava Mother Tongue (Mateřský jazyk) je novou audiovizuální instalací současného britského umělce Petera Watkinse, ve které se věnuje zkoumání a apropriaci osobních věcí jeho matky, která zemřela, když byl ještě dítětem. Watkins již více než deset let využívá médium fotografie k prozkoumávání témat paměti, traumatu a úmrtí v rodině. V aktuálním projektu se předmětem jeho umělecko-archivního bádání stávají deníky, těsnopisem psané poznámky a magnetofonové pásky, které po sobě jeho matka zanechala.

Proč žijeme‘? ptá se Watkinsova matka v jedné ze svých soukromých poznámek. Na takové otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Výstava Mother Tongue se ohlíží zpět do minulosti, která je podobně nepoznatelná. Nikoliv však se záměrem nalézt odpovědi, ale proto, aby prozkoumala nedostatky a trhliny v samotném procesu vzpomínání. Watkins zde konfrontuje omezenost jazyka a nedostupnost utrpení druhých s naší vlastní touhou najít smysl v tom, co po nich zůstalo. A tak nepoukazuje na klamnou útěchu smíření se s jejich ztrátou, ale na hodnotu učení se s ní žít.

(úryvek z doprovodné eseje teoretičky a fotografky Eugénie Shinkle)

Peter Watkins (1984) je britský umělec žijící a pracující od roku 2019 v Praze. Ve své dlouhodobé kontinuální práci zaměřené na autobiografické motivy zkoumá témata jako je „ztráta“, trauma či osobní i kolektivní historie. Watkinsovo dílo se věnuje tématu archivace a různých forem paměti. Ve své aktuální umělecké praxi tematizuje způsoby, jakými se prostřednictvím procesu pamatování uchovávají či ztrácejí naše osobní historie. Pracuje především s médiem klasické analogové fotografie, kterou však zařazuje do intermediálního kontextu a probádává tak i hranice mezi jednotlivými uměleckými médii. Do svých výstavních instalací začleňuje sochařské a prostorové elementy, současně ale ponechává ve svých projektech prostor pro textuální intervence, které vychází z jeho zájmu o autorské psaní a kritický výzkum. Za svou praxi obdržel řadu mezinárodních ocenění a jeho práce jsou uloženy ve sbírkách jako je Victoria and Albert Museum (UK) či Museum Winterthur (CH).

 Taneční magazín, NoD