V této – nejen pro kulturu – těžké době je potřeba, pro povzbuzení, také trocha humoru a nadhledu. A právě s tím přichází populární libeňské divadlo z Prahy 8.
Divadlo pod Palmovkou právě vyhlašuje nultý ročník Mistrovství divadel v rušení představení. Vzhledem k opatření, kdy se nesmí scházet více osob, probíhá mistrovství online.
SDÍLEJTE DO UDÁLOSTI VÝKONY SVÝCH OBCHODNÍCH ODDĚLENÍ.
Vítěz získá čestné uznání a pamětní plaketu. Slavnostní vyhlášení proběhne v Divadle pod Palmovkou po ukončení bezpečnostních opatření. A to v předem avizovaném termínu.
Divadlo se aktuálně snaží řešit palčivé problémy v oblasti nedostatku ochranných roušek. Šíjí i herci! Na podporu porodnice i prodavaček a prodavačů.
Pro koho vznikají zbrusu nové roušky? Pro zdravotníky z Ústavu pro matku a dítě v Praze 4-Podolí i pro zaměstnance velkoprodejny potravin Tesco v OC Nový Smíchov.
Ve Švandově divadle se ve švadleny už začátkem tohoto týdne proměnily krejčové. Ale šičkami se postupně staly i některé z rekvizitářek, maskérek, výtvarnic a hereček. O hercích nemluvě.
Maskérka Kateřina Housková, herečka Natálie Řehořová, výtvarnice Adéla Kostkanová a herečka Kristýna Frejová s modely roušek přímo z divadla
Do šití se tak, se svým dívčím týmem, pustila třeba Natálie Řehořová. Roušky pro dobré účely teď šije také Kristýna Frejová anebo Anna Stropnická s Janem Grundmanem.
Skládané bavlněné roušky vznikají v domácích podmínkách. Materiál na ušití částečně poskytlo Tesco. A právě jeho zaměstnancům chtějí smíchovští dodat už do konce týdne 150 kusů. Bavlněnou metráž pro porodnici v Podolí věnovalo samo divadlo. Tam poputuje dokonce celých 300 kusů roušek.
U šicího stroje herci Anna Stropnická a Jan Grundman
Jak na sociálních sítích informoval ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek, na úrovni kulturních příspěvkových organizací nyní funguje pracovní skupina. V ní jsou všichni ředitelé divadel, šéf odboru kultury pražského magistrátu a radní Hana Třeštíková. „V rámci této skupiny koordinujeme i dobrovolné činnosti, jakými jsou například právě šití a distribuce roušek či pomoc v sociálních službách. Všichni, kdo mohou, pracují. Zapojují se v rámci svých možností do různých dobrovolných činností. Pomoci nikdy není dost, pomáhejme všichni! Děkuji vám a děkuji všem ochotným zaměstnancům divadla, kteří v danou chvíli nezištně pomáhají bez ohledu na osobní rizika!,“ uvedl Daniel Hrbek.
Švandovo divadlo se tímto počinem postavilo k nenadálým událostem čelem a patří mu za to i poklona TANEČNÍHO MAGAZÍNU.
Důstojné završení „dětské“ trilogie. Interaktivní představení „Hnízdo na nitkách“ přináší prvky akrobacie, stínového i černého divadla a mnohé další. Zejména však obrazotvornost, inspiraci a výrazný apel nejen těm nejmladším.
TANEČNÍ MAGAZÍN viděl v poměrně rychlém sledu dvě představení souboru FysioART. Obě v nápadité režii Hany Strejčkové. Tyto tituly však byly diametrálně odlišné. „Půlnoc v pohraničí“ je složitýmmementem i apelem. Převážně na dospělé diváky. A co středobod dnešní recenze – „Hnízdo na nitkách“? Jak již titulek této recenze jasně napovídá, byl spíše dětsky hravou akrobatickou hříčkou. Ani ta však nepostrádala důrazný myšlenkový podtext.
Hrálo se v prostoru spíše inklinujícímu k aréně. Asi by nečinilo problém vystupovat s „Hnízdem na nitkách“ i v cirkusových stanech? Samotnému představení a jeho vyznění hodně napomohla (stejně jako tomu bylo vjižzmíněné „Půlnoci“) živá hudba. Tentokrát v podání kytaristky a zpěvačky Ester Valtrové a saxofonisty i bubeníka Matouše Hamerníka. Ester prokázala, svým citem pro jevištní situace, že je – přes své mládí – také uznávanou herečkou a recitátorkou. I její kolega Matouš byl protentokrátmužem na pravém místě. Mimo několika kapel různých žánrů totiž navíc spolupracuje – s divadlem Studna. A také nemá daleko k akrobacii, neboť se zabývá chůzí na chůdách.
Obě hlavní interpretky, variabilně až dětsky hravá Veronika Smolková a neméně pohybově disponovaná Aneta Jokešová, byly přesvědčivé. A autentické. Dokázaly své (nejen fyzicky) náročné role i patřičně odstínit. Není vůbec lehké se přeorientovat z ekvilibristické akrobacie do komorních poloh „Hnízda“. A navíc – v interaktivních pasážích téměř hodinového představení – prokázaly všechny ženy v aréně (včetně hrající režisérky Strejčkové) nenásilné pedagogické vlohy. Koneckonců, pro Hanu Strejčkovou to byl již několikátý divadelní tvar, věnovaný dětem. Pro tuto režisérku šlo o završení „dětské“ trilogie. „Hnízdu na nitkách“ již totiž předcházely její autorské tituly „Mezi námi“ a „Poutníci po hvězdách“. K práci s mladými interprety mají blízko i obě další hlavní představitelky. Aneta pravidelně pořádá pro děti hodiny tance s obručí. A taktéž Veronika pořádá kursy, určené dospělým i dětem. Pro změnu v oboru akrobacie.
Vlastní představení je pro diváky přínosné i v tom směru, že – kromě zmíněné akrobacie – zahrnuje animaci, zadní video-projekci a prvky stínového i černého divadla. Dlužno podotknout, že používá metod ryzího, původního černého divadla, bez luminiscenčních „vylepšení“. V černém „hábitu“ se představuje samotná autorka a režisérka v jedné osobě.
Haně Strejčkové se – ve spojení se silnými herečkami a hudebníky – podařilo vtáhnout diváky do děje. A to zdaleka nikoli pouze při dvou interaktivních momentech představení. A ačkoli to možná na první dojem vypadá lehce, tak toto bývá opravdu „setsakra složité“. A za to jim všem patří upřímná poklona.
Úplně vlevo režisérka Hana Strejčková v roli Lasice
„HNÍZDO NA NITKÁCH“
Koncept, režie: Hana Strejčková
Tvorba a interpretace: Veronika Smolková (mládě), Aneta Jokešová (máma), Hana Strejčková (lasice)
Hudba živě: Ester Valtrová(kytara, zpěv) a Matouš Hamerník(dechy, bicí)
Animace a projekce: Anastasia Stročkova
Světla: Jiří Maleňák a Tomáš Strejček
Produkce: FysioART
Partneři: Městské divadlo Varnsdorf
Za podpory: FysioARTu, Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Praha, Nadace Život Umělce, Cirqueonu
