Vyhlášení cen festivalu filmových a televizních komedií 38. Novoměstský hrnec smíchu 2016

Očekávané výsledky soutěžních kategorií byly vyhlášeny ve večerních hodinách v Kině 70

 

 

Vyhlášení cen festivalu filmových a televizních komedií 38. Novoměstský hrnec smíchu 2016

Očekávané výsledky soutěžních kategorií byly vyhlášeny ve večerních hodinách v Kině 70, centru festivalového dění v Novém Městě nad Metují. Festival se konal pod patronací Jana Hrušínského, který s úsměvem vítal hosty festivalu již při zahájení na Husově náměstí a se srdečnou zdravicí dorazil i na vyhlášení, kterému předcházel koncert skupiny Pozdní sběr.

Odborná porota (pozn. redakce: Josef Hanuš, Vladimír Suchánek, Zdeněk Zelenka, Jiří Kunte, Petra Výtvarová Krausová, Ondřej Kepka, Věra Míšková) se rozhodla udělit tyto ceny:

HRNEC_zakonceni__0003

CENU FITES ZA NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Radkovi Bajgarovi a Mirce Zlatníkové

Teorie tygra

CENU ZA VÝTVARNÝ POČIN

Petru Hojdovi za kameru ve filmu

Muzikál aneb Cesty ke štěstí

CENU ZDEŇKA PODSKALSKÉHO za nejvýraznější výkon mladého tvůrce

Filipovi Antoniovi za herecký výkon ve filmu

Jak básníci čekají na zázrak

 

CENU ZA NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON

Tatianě Vilhelmové za výkon ve filmu

Teorie tygra

 

CENU ZA NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON

Jakubovi Kohákovi za výkon ve filmu

Teorie tygra

 

CENU ZA NEJLEPŠÍ REŽII

Petrovi Zelenkovi za režii filmu

Ztraceni v Mnichově

 

HLAVNÍ CENU ZLATÝ PRIM v kategorii nejlepší filmová komedie filmu

Teorie tygra

 

CENU ZA NEZAPOMENUTELNÉ ROLE V ČESKÝCH FILMOVÝCH A TELEVIZNÍCH KOMEDIÍCH

Iva Janžurová

 

CENA DIVÁKA byla vyhlášena ve 21:00 po odvysílání posledního snímku Ztraceni v Mnichově.
1. místo získal film Teorie tygra s 28,22%
2. místo získal film Jak básníci čekají na zázrak 23,77%
3. místo získal film Padesátka 23,40%

Studentská porota (pozn. redakce: Michaela Tomešová, Jakub Štěpán, Roman Tomeš) udělila tyto ceny:

HLAVNÍ CENU STUDENTSKÝ SMÍCH v kategorii nejlepší studentské dílo filmu

LHÁŘI

v režii Roberta Hloze

 

HLAVNÍ CENU – MLADÝ PRIM

v kategorii nejlepší filmová komedie filmu

TEORIE TYGRA

v režii Radka Bajgara

 

HLAVNÍ CENU – MLADÝ PRIM

v kategorii nejlepší televizní komedie filmu

TROSEČNÍK

v režii Karla Janáka

HRNEC_zakonceni__0004

V roce 2015 dostal Cenu za nezapomenutelné filmové a televizní komedie Viktor Preiss. V roce 2016 stejnou cenu převzala z rukou patrona festivalu Jana Hrušínského Iva Janžurová. „S jistou nadsázkou by se dalo říct, že Iva Janžurová rozdala úsměvy milionům diváků, dělala to včera, dělá to dnes a bude to dělat i zítra. Vážím si, že cenu předávám právě jí a přeji mnoho zdaru a sil do profesního i osobního života,“ srdečně blahopřeje Jan Hrušínský. Dojatá herečka přijala cenu, které předcházela upoutávka připomínající některé z jejich rolí se slovy: „Cena je pro mě báječný předěl, ne závěr kariéry, protože věřím, že se mě ještě podaří něco veselého natočit. Momentálně se už méně realizuji na divadle, tak uvidíme, jak naložím s filmovými příležitostmi.“

HRNEC_zakonceni__0005

Oceněná Iva Janžurová ztvárnila nespočet komediálních rolí. A jak se za nimi ohlíží? „Dostat komediální roli ve mně vždy vyvolávalo povinnost lidi zabavovat. Když se herec poprvé vidí ve filmu, dívá se jen na sebe. S odstupem času, když se dívám na filmy, ve kterých jsem hrála, vidím tam plno nových věcí a spojitostí, směju se sama sobě,“ komentuje herečka, která i přesto, že si zahrála v komediích Václava Vorlíčka, ve kterých se několikrát vraždilo, sama černý či drsný humor nevyznává. „Zásadně se mi líbí to, co je srozumiteln&eacu te;. Nemyslím tím intelektuální humor, ale takový laskavý, který má svoji logiku, není k němu přišitý jakýsi gag.“ „A to se podívejme, já si pamatuji, jak jsi jednou s gustem podřízla Čestmíra Řandu. Ve scénáři znělo doslova, že ho podřízne jako králíka, jenže králíci se nepodřezávají, podřezávají se slepice! A to nebyl zrovna laskavý humor,“ dodává se smíchem režisér Václav Vorlíček, vyslechnuv rozhovor s Ivou Janžurovou.

Václav Vorlíček na rozdíl od Ivy Janžurové vyznavačem černého humoru je. „Jsem až takovým vyznavačem černého humoru, že za jeden film, ve kterém dominovala paní Iva, jsme zabili sedm lidí a na každou tu smrt byl v publiku hurónský smích. A nebyly to jenom nesympatické figury, a přesto se lidé od srdce smáli.“

Michaela Tomešová, dříve Doubravová, dorazila za studentskou porotu bez manžela Romana, který se musel z pracovních důvodů omluvit. „Za nás jednoznačně vyhrála Teorie tygra, hořkosladká komedie, která nás bavila. Manžel do mě neustále drcal loktem a kladl otázku, proč tento film neviděl před svatbou. Objektivně mohu říci, že se nejraději dívám na filmy podle skutečné události, které odráží nás všechny, situace se nás týkají a můžeme se nad situacemi pousmát. Stejně tak si vybírám literaturu – ze života a o  ivotě, motivační témata.“

Festival probíhal v režii Městského klubu a jeho ředitele Zdeňka Krákory, za podpory města Nové Město nad Metují, hejtmana Královohradeckého kraje, nadace ČEZ a hodinářské společnosti ELTODO. Slavnostní večer, stejně jako celý festival, moderoval Michal Jančařík. Pro velký úspěch středečního koncertu Ondřeje Provazníka, vystoupil talentovaný zpěvák i v rámci galavečera s písní Jdi za štěstím.

„Letošní ročník by měl být pro diváky impulzem, že s českou komedií je to stále usměvavé, že má cenu chodit do kina i na české filmy. Novoměstský hrnec smíchu bude, doufejme, i nadále chloubou Nového Města nad Metují a mým přáním je, aby byli lidé spokojení a hlavně tolerantní vůči novým organizátorům. Úsměvy ať šíří dál, a pokud se vyskytne cokoliv, co je potřeba změnit a upravit, ať se nebojí říci to přímo nám. Smích a radost je zapotřebí rozdávat všude kolem a já věřím, že k tomu letos rozhodně přis pějeme,“ dodává ředitel festivalu Zdeněk Krákora.

IMG_6765

Zdroj: www.hrnecsmichu.cz

 Foto: hrnecsmichu.cz

Autor: Michaela Lejsková

 

 

Taneční magazín

Eleusis – totální sebeironie

Neotřelé a ironické dílo skupiny Handa Gote

 

 

Totální sebeironie Eleusis

 

Experimentální divadelní skupina Handa Gote uvedla 15. června v Alfredu ve Dvoře jednu z prvních repríz nové inscenace Eleusis. Soubor rozhodně dostál reputaci svých předchozích kusů a i jeho nové dílo je neotřelé a ironické. Jde o zlehčení motivů klasické opery a parodii běžných divadelních postupů na téma starořeckého příběhu o Persefoné.

01_Eleusis_(fotograf_Martin_Špelda)

Pokud divák Handa Gote nezná, nemusí na začátku žádnou ironickou poetiku tušit. Věcně a v doprovodu menší anglickojazyčné projekce je mu vyložen dávný příběh o bohyni Persefoně, jež byla proti své vůli vydána za ženu vládci podsvětí Hádovi. Nato performeři divákům nabízejí možnost být zasvěceni jako při eleusinských mysteriích, je přinesen černý pytel a z něj se ozve ženský hlas, který chce ven – ven z pytle, protože je v pytli tma. Tento první náznak parodie se v představení rychle rozvíjí: následuje scéna Chárona, který pomalým tempem dokope mikrofon na své místo a začíná série pěveckých , tanečních a hereckých výstupů, ovšem nic z toho v pravém slova smyslu, naopak jde o nepřesné melodie, náznaky tance a naprosto směšné herecké akce. Ty jsou prováděny ve značně komických kostýmech (bůh Hermes má slamák a tašku Dermacol, Démétér bílé sako a kalhoty ve stylu italské popové hvězdy konce minulého století atp.) a na pozadí jsou projektovány počítačové animace ve vizuálním stylu 80. a 90. let, včetně chybových oken operačního systému Windows.

03_Eleusis_(fotograf_Martin_Špelda)

Celé toto dění působí jako fraška, ovšem jako fraška dobře promyšlená, aby mohla zároveň šokovat mírou parodie, zároveň v extrémní míře bavit ty diváky, kteří na styl představení už přistoupili. Samotný příběh o Persefoné není příliš důležitý a k inscenaci sedí především tím, že pomáhá ironizovat klasický operní či taneční koncept, který mnohdy vycházel ze starověkých mýtů a tragedií. Část děje o návratu hlavní hrdinky na zem a zpět do podsvětí nebyla ani odehrána – místo toho se zobrazil jakýsi manuál, jak cestovat na jezdících schodech nahoru a dolů. Tat o sebeironie trvala celkově téměř hodinu a ukázala opravdu rozmanité možnosti, jak zacházet s dějem, zpěvem, tancem či projekcí. Kreativitu Handa Gote rozhodně nelze vytknout, otázkou je, zda je v představení možné najít jiný přesah než totální sebeironii. Eleusis každopádně plně funguje i ve ztvárněné podobě, protože nabízí opravdu dlouhotrvající smíchový zážitek.

02_Eleusis_(fotograf_Martin_Špelda)

 

Alexej Byček

Foto: Martin Špelda

Taneční magazín

 

 

Tóny Chodovské tvrze

Nádvoří Chodovské tvrze bude od 12. do 20. července dějištěm osmi koncertů pod širým nebem

Tóny Chodovské tvrze budou opět ozdobou pražského kulturního léta

Neodmyslitelnou součástí kulturního života metropole se stal osobitý hudební festival, jehož stěžejním organizátorem, interpretem i dramaturgem v jedné osobě je houslový virtuos Jaroslav Svěcený

Nádvoří Chodovské tvrze bude od 12. do 20. července dějištěm osmi koncertů pod širým nebem. „Magický prostor už v předcházejících ročnících poskytl příležitost mnoha vynikajícím interpretům, řada z nich se sem ráda vrací,“ říká Jaroslav Svěcený. „Pro letošní třináctý ročník festivalu jsem se rozhodl pokročit ještě dále ve směru, který se osvědčil v předchozích letech. Mám na mysli zejména žánrové rozpětí všech pěti koncertů základního programu. Jeho osou zůstávají klasické hudební žánry v podání klasických só ;listů a komorních uskupení, ale dojde také na zajímavé a inspirativní přesahy k šansonu, romské hudbě, dokonce i k uměleckému přednesu. Na všech pět svých červencových koncertů se už teď nesmírně těším, v tomto směru rozhodně považuji letošní třináctku za číslo šťastné!“

Návštěvníkům festivalu se letos představí mj. komorní soubor Virtuosi Pragenses, pěvecká a herecká legenda Soňa Červená, barytonista Filip Bandžak, sopranistka Markéta Mátlová, proslulý slovenský orchestr Cigánski Diabli, herci Hana Maciuchová a Alfréd Strejček, houslistka Julie Svěcená, špičkoví akordeonisté Ladislav Horák a Markéta Laštovičková a další umělci.

Sympatickou novinkou letošních Tónů Chodovské tvrze je pak jejich doprovodný program. I v něm se představí hudební tělesa zvučných jmen: jubilující Spirituál kvintet, Petr Kroutil Orchestra a vynikající vokální soubor Yellow Sisters, který navíc na nedělní odpoledne 17. července od 15 hodin přichystal přitažlivý program pro rodiče s dětmi.

Zbývá dodat, že všechny večerní koncerty pod širým nebem začínají na nádvoří Chodovské tvrze ve 20 hodin. Veškeré bližší informace o festivalu a o předprodeji vstupenek najdete na stránkách Chodovské tvrze (www.chodovskatvrz.cz) a Kulturního centra Zahrada (www.kczahrada.cz), případně na www.webticket.cz/program/kcz.

plakát_TCHT_2016

Tóny Chodovské tvrze 2016

hlavní program:

úterý 12. 7.

ZAHAJOVACÍ KONCERT POD HVĚZDAMI
Jaroslav Svěcený a Julie Svěcená – housle, Filip Bandžak – baryton,

komorní orchestr Virtuosi Pragenses

středa 13. 7.
POHÁDKA CHODOVSKÉ NOCI

Soňa Červená – zpěv, Alfred Strejček – umělecký přednes,

Jaroslav Svěcený – housle, Ladislav Horák a Markéta Laštovičková – akordeony

čtvrtek 14. 7. nádvoří Chodovské tvrze – 20.00 hodin
STYLOVÁ SETKÁNÍ ŽÁNRŮ NA CHODOVSKÉ TVRZI
Markéta Mátlová – soprán, Jaroslav Svěcený – housle, Vladislav Bláha – kytara                                                          

doprovodný program:

pátek 15. 7.

PETR KROUTIL ORCHESTRA

neděle 17. 7. (15:00)

Odpoledne pro rodiny s dětmi

neděle 17. 7.

YELLOW SISTERS

pondělí 18. 7.

SPIRITUÁL KVINTET

 

úterý 19. 7.

POESIE ŠANSONU
Hana Maciuchová – umělecký přednes, Dagmar Zázvůrková – zpěv,

Pavel Větrovec – klávesy, Martin Blažek – kytara, František Raba – kontrabas

středa 20. 7.

JAROSLAV SVĚCENÝ a CIGÁNSKI DIABLI (SK)
Slavnostní závěrečný koncert festivalu.

 

Taneční magazín

 

Café NoD čeká v létě 2016 rekonstrukce

Lidé chtějí nové zážitky, nové věci a také nové prostory

 

 

 

Café NoD je podnik mnoha tváří. V poledne si zde můžete pochutnat na vynikajícím obědovém menu, odpoledne si dát v klidném prostředí lahodnou kávu nebo skleničku vína s přáteli a večer si pak naplno užít živou atmosféru zaplněného baru a zařádit si „pod zlatou kostí“. Café NoD je velmi dobře známé nejen všem Pražanům, ale také turistům, pro které je oblíbeným a často vyhledávaným místem. Letos v létě projde celé Café NoD rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, aby i nadále mohlo co nejlépe sloužit všem svým návštěvníkům. Rekonstrukce potrvá od pátku 24. 6. do 25. 7. 2016 a po celou tuto dobu bude kavárna zcela uzavřena pro veřejnost. Na jaké novinky se můžeme v kavárně s velmi bohatou historií těšit?

obr.1archivlinhartovynadace

Café NoD bylo otevřeno v září roku 2000 původně jako internetová kavárna, kterých v té době vznikalo mnoho po celé Praze. V období letních prázdnin probíhaly intenzivní přípravy pod vedením českého umělce Krištofa Kintery, který ve spolupráci s Petrem Jiráskem začal vytvářet koncept nového kreativního prostoru, který později přerostl v Experimentální prostor NoD, tak jak ho známe dnes. Jako první tehdy vznikla právě kavárna a umělecká galerie pod názvem Universální prostor NoD. Kintera a Jirásek vytvořili v kavárně nenapodobitelné prostředí, jelikož většina prvků vznikala jako samostatná umělecká díla z materiálu odkoupeného ze sběrných surovin. Kombinací skla, kovu a všeho ostatního, co zrovna bylo po ruce, vznikal pod rukama obou umělců originální mobiliář budoucí kavárny, nápadité dekorace stěn i samotný barový pult. Dodnes jsou v Café NoD k vidění původní Kinterovy kousky, mezi které patří například dveře s vypouklým sklem vedoucí do Video NoD.

obr.4archivlinhartovynadace

Původní kavárna se však nacházela v prostorách dnešní Galerie NoD, zatímco galerie byla naopak situována v místě dnešní kavárny. Záměr dostat umění co možná nejblíže k návštěvníkům kavárny se ale časem ukázal jako příliš odvážný, a proto došlo k definitivní výměně prostor kavárny a galerie. Kavárna tak získává svůj typický výhled do Dlouhé ulice. V rámci přesunu dochází také k první významnější rekonstrukci, která má kavárnu otevřít širší veřejnosti a udělat z ní vedle uměleckého a kulturního centra i oblíbené a často navštěvované místo.

V průběhu let prošla kavárna řadou malých i větších změn, tou poslední před čtyřmi roky. Tehdy dostalo Café NoD svou dnešní podobu. „Současný interiér jsme dávali dohromady tak trochu v běhu a vlastně jsme ho jako koncept nikdy zcela nedokončili.“ vzpomíná Jaroslav Stanko, ředitel Experimentálního prostoru NoD a dále vysvětluje, proč se letos NoD rozhodl pro tak významnou rekonstrukci: „Po čtyřech letech provozu je vidět značné opotřebení. Někdo by sice mohl říct, že kavárna má pěknou patinu, což je sice pravda, ale zkušenost nám říká, že lidé chtějí nové věci, nové zážitky a nové prostory.“

obr.3archivlinhartovynadace

Architektonický koncept pro nové Café NoD připravilo studio coll coll (collaborativecollective) zastoupené architektem Martinem Gaberlem. Na tuto spolupráci a především na výslednou proměnu se celý tým v čele se Stankem již teď velmi těší: „Myslím, že to byla šťastná volba, protože spolupráce je perfektní a řešení, které pan Gaberle navrhl, kromě toho, že je nanejvýš elegantní, také výrazně zvýší užitnou hodnotu kavárny. Získáme víc míst k sezení v několika sekcích s různým typem nábytku a také lepší obslužnost baru. Atmosféra bude jiná než ta, kterou má současná kavárna, ale věřím, že ji naši fanoušci a hosté přijmou a Café NoD se stane (nebo zůstane) jejich zamilovaným místem.“

Café NoD se ale snaží zlepšovat průběžně a neustále, jak jste si například mohli všimnout především na zdejší kuchyni, která v březnu představila zcela nový stálý jídelní lístek. „Podstatné pro nás bylo dát přednost kvalitě před kvantitou. Proto si většinu věcí děláme sami. Například si pečeme bulky a meleme maso na naše výborné NoD burgery. Salsy, dipy i sladké dorty, to všechno teď vzniká přímo v naší kuchyni.“ říká vedoucí provozu Café NoD Tereza Paletářová, která se snaží celý tým pozitivně motivovat a kavárnu dále rozvíjet. Prozradila také, že jedním z dalších cílů bude rozšířit povědomí o nabídce poledních menu mezi zaměstnance ze širokého okolí, kteří můžou NoD využít pro chutný a rychlý oběd. V rámci rekonstrukce proběhne také přestavba současného baru: „Bar byl totiž při výstavbě koncipován na kavárenský provoz, který v noci nestačí.“ vysvětluje Paletářová a dodává: „Dojde také ke kompletnímu repasování kávovaru, takže vedle příjemného a čistého interiéru budeme moci nabídnout k našim domácím dezertům i výbornou voňavou kávu.“

obr.2archivlinhartovynadace

Použité fotografie: Archiv Linhartovy nadace

Taneční magazín