Rozhovor s moderátorem MICHALEM JANČAŘÍKEM

“Má láska k cyklistice vlastně začala pádem z kola”

 

Michal Jančařík o spolupráci na festivalu filmových a televizních komedií a svém zdraví

 

S pohledným moderátorem se můžeme setkávat prostřednictvím televizní obrazovky v pořadu TV Nova Počasí. Osobně pak při rozličných společenských akcích, které moderuje. Není tomu tak dlouho, co před vyprodaným Španělským sálem Pražského hradu uváděl Audienci Grand Cru Classé Bordeaux, moderoval zahájení ME ve fotbale i křest knihy Jana Šmída Francie – Co v průvodci nenajdete. Krátce na to uspořádal křest jedné ze svých vlastních publikací o cykloturistice. Již deset let jej každoročně mohou vídat návštěvníci festivalu filmových a televizních komedií Novoměstský hrnec smíchu v Novém Městě n ad Metují, kam se rád vrací. Šťastný otec dvou dcer si udržuje nadhled a pozitivní přístup k životu, který mu pomáhá překonávat i složitá období spojená se závažnými zdravotními problémy, polycystózou ledvin.  Je poměrně známo, že je jediným synem moderátora Petra Jančaříka, málokdo však ví, že je také nevlastním vnukem herce Jaroslava Marvana.

2016_06_16_Hrnec__021

Jaké je moderování festivalu filmových a televizních komedií v porovnání s ostatními moderátorskými zkušenostmi?

Pro mě hodně specifické, protože to dělám již deset let, a když se tak ohlédnu, tak není jiná akce, která by pro mě měla takový význam, jako Novoměstský hrnec smíchu.

Za deset let jste zažil změnu pořadatele, několik patronů. Jak to ovlivnilo vás?

Všechno se vyvíjí, nikdo nemůže být někde věčně a já jsem rád, že přestože ty změny byly, tak jsem zůstal. Začínal jsem na pozvání Pavla Zedníčka, který byl tehdy patronem. Pořadatelem byl vždy Městský klub v Novém Městě nad Metují pod vedením Ilony Daňkové a Stáni Brendlové. Od roku 2016 je novým ředitelem Městského klubu Zdeněk Krákora, který dává festivalu nové impulsy…

2016_06_16_Hrnec__001

Kromě průběhu a vývoje festivalu jako takového můžete sledovat totéž u filmové tvorby…

To je právě další dimenze toho, co je neuvěřitelně cenná zkušenost. Vidět, co se za ten rok natočilo a udělat si přehled, mluvit s lidmi od filmu. S odstupem let mohu říct, že jsem čím dál tím skromnější a vděčný za každý slušný film.

Máte rád komedie?

To ano, ale moc se u nich nesměju. Když se pětkrát zasměju, tak je to dobrý. Lidi v sále se smějí víc a je pro mě zajímavé pozorovat,  čemu všemu se smějí.

2016_06_16_Hrnec__003

Čím se filmař divákovi nejlépe zavděčí?

Těžko soudit. Souhrnně popsat českého diváka bych si nedovolil. S ohlédnutím na těch deset let bych ale řekl, že filmaři jdou českému divákovi čím dál víc na ruku.  A taky je to vidět na filmech. Tvůrci dávají divákovi to, co chce mít, nebo co si myslí, že zabere. Je v tom hodně kalkulu.  A rozhodně filmy nekomplikují  přehnaně sofistikovaným  humorem.

Chcete se bavit o svém zdraví, což už bohatě udělala bulvární média?

Asi ani ne. Už jsem toho řekl tolik, že se mi do toho moc nechce. Žiji s tím už dlouho.

Kdy jste se o tom, že máte nemocné ledviny, dozvěděl?

Vím to už od malička. Narodil jsem se s tím. Termín operace se blíží a poslední dva roky se čím dál tím víc sbližuji s tématem. Člověk si zvykne postupně na všechno. Můj problém je řešitelný a lidé jsou na tom mnohem hůř, takže je potřeba zachovat klid a důvěru v možnosti moderní medicíny.

_DSC6743

Nedávno jste pořádal křest v pořadí třetího cykloprůvodce Na Kole jižní Moravou. Jak vznikla vaše láska k cyklistice?

To je celkem nepublikovatelný zážitek. (smích) Jako malý kluk jsem si půjčil tátovu skládačku – velké, těžké kolo uprostřed s mohutným šroubem,  které mělo sjeté šlapky, takže mi z nich sjela noha a hrozně jsem si natloukl právě o ten šroub… Tu bolest jsem si pamatoval hodně dlouho. Chtělo to dost sebezapření  zase na kolo sednout, z dnešního pohledu jsem moc  rád, že jsem zase rychle  začal jezdit, abych překonal trauma. Pak jsem postupně zjistil, že mě to baví. A takhle vznikla moje láska k cyklistice, nejoblíbenějšímu sportu u nás.

Na_kole_Jižní_Moravou_titulka

Podle čeho jste si vybíral své kmotry?

Chtěl jsem tam mít někoho z kamarádů vinařů, o kterých jsem tu knihu také psal. Pozval jsem Jardu Javornického z vinařství Spielberg. Vzal jsem zrovna jeho, protože si myslím, že je to jeden z největších srdcařů, co znám. Dělá víno na Kyjovsku, v oblasti ne tak turisticky propálené a tedy v o to složitějších podmínkách. Obnovil vinařství, které bylo v troskách, a já si ho nesmírně vážím za nezdolnost s jakou se do obnovy pustil. Dále jsem pozval  rodáka z Uherského Hradiště Juru Pavlicu, se kterým se známe už tak patnáct let, protože pořádám také koncerty ve Velké synagoze v Plzni a Hradišťan byl první, komu jse m tam koncert pořádal. Postupem času se z nás stali přátelé, čehož si považuju. Pak jsem si říkal, že by u toho měl být také někdo, kdo umí jezdit na kole, což já nejsem. /smích/.  A kdo je větší profesionál než šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek?

Měj jste tam také hejtmana Jihočeského kraje. Bylo to v souvislosti s publikacemi, které patřily k tomu kraji?

Jirku Zimolu  jsem původně neměl v plánu, ohlásil se dva dny před akcí, že nakonec bude moci přijít, takže jsem z něj udělal čtvrtého „stínového“ kmotra. Poznali jsme se při natáčení Cyklotoulek a následovala spolupráce na cykloprůvodci Na kole Českou Kanadou. Aktuální cykloprůvodce Na kole jižní Moravou se dá pořídit takřka ve všech knihkupectvích  a doufám, že lidi při jeho čtení pocítí stejnou radost, jakou jsem měl  já, když jsem ho psal..

_DSC4953

Děkuji za rozhovor

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: hrnecsmichu.cz

Taneční magazín

Om Dance Academy učí jedinečný styl bollywoodského tance

Prostřednictvím tance můžete nahlédnout do pestrého světa bollywoodských filmů

 

 

Víte o tom, že prostřednictvím tance můžete nahlédnout do pestrého světa bollywoodských filmů a jeho nejnovějších trendů a forem? Choreografie jsou vždy velmi energické, nápadité a plné překvapení. Směle propojují tradiční indické tance s prvky moderních západních tanečních stylů, tedy jaké je to být klasicky i moderně laděné, svůdné, dynamické a zábavné?

 Souboj_nevěst

Bollywoodský tanec = indický filmový tanec a je především o vyprávění příběhu. Písně jsou ve filmech z určitého důvodu – například oslava, svádění, smutek… Tanec vychází ze slov a nálady dané písně, takže když jej tančíte, naplno ho prožíváte. Nápadité písně zdobí nejrůznější příležitosti, kdy se lidé setkávají a tančí v jednom kole. Bollywoodský tanec sám o sobě je fúze všech tanečních forem. Bollywood je o fantazii a půvabu, nejsou zde žádné limity pro kreativitu. B ollywoodský tanec je nejen fantastický pohyb, ale také veliká radost. Dovoluje vám na chvíli utéci z tvrdé reality a být tak emocionální, energický až kýčovitý, jak jen chcete být, bez omluvy. Bollywoodský tanec je velmi rozmanitý, jeden může být velmi tradiční, zatímco jiný může být velmi odvážný, sexy a moderní.

Om Dance Academy  se začala formovat v Praze v průběhu roku 2011. Exotický Om se svou temperamentní taneční partnerkou Lucií Linhartovou začali učit jejich jedinečný styl bollywoodského tance v centru Prahy v roce 2012 a se svými nejlepšími studenty založili taneční skupinu Om Dance Academy, jenž je velmi uznávaná indickou komunitou v ČR a pravidelně vede kurzy indického tance přímo v budově indického velvyslanectví. Svou pedagogickou činnost velmi úspěšně uplatňuje také v Mezinárodní škole v Praze (International school of Prague), kde v rámci mimoškolních aktivit učí malé tanečníky poznávat kouzlo indického tance a radosti z pohybu.

Slůně_křest_ZOO

Skupina pravidelně vystupuje na událostech pořádaných indickým velvyslanectvím – Holi (svátek barev) a Diwali (svátek světel), aj. Om Dance Academy se prezentovala na řadě prestižních událostí:

Bollywood gala v hotelu Hilton, Český lev 2012 – nominační večer, Taneční hrátky s Honzou Onderem – ČT, Sázavafest, multikulturní festival Barevná Planeta, Dance life expo Brno, veletrh Incredible India, Bofi – festival bollywoodského filmu, festival Woman&Life, Sen noci orientálnej v Bratislavě a další. Pravidelně vystupuje v rámci putovní výstavy Šangri-la ve spolupráci s CK Livingstone. Zároveň vytvořila choreografii k charitativní mu projektu UNICEF na podporu dětí v Africe a je držitel 3. Ceny  (2013, 2015) a 1. Ceny (2014) v mezinárodní soutěži orientálního tance, která proběhla v rámci Let’s Dance Festivalu.

Pinga

Hlavním posláním Om Dance Academy je šíření lásky a pozitivní energie, jež jsou ukryté v každém z nás. S láskou k indické kultuře a tradici se podílíme na jejím šíření v naší zemi a okolí. Nevymezujeme se tedy jen pro tanec, ale celkově představujeme a pomáháme porozumět indickým zvykům a mentalitě. Proto je skupina Om Dance Academy velmi činorodou a žádanou taneční skupinou.

Om Dance Academy = legrace, radost, pozitivní energie a nezapomenutelný zážitek – uspořádá pro Vás „ pravou Bollywoodskou party se vším všudy“.

Zažijte indický sen a roztančete svá těla i smysly…

India

Dále nabízíme doprovodné kulturní zpestření:

– taneční vystoupení, od klasických po nejmodernější styly – festivaly, plesy, oslavy, apod.

– taneční workshop  (dospělí i děti), příp. i s projekcí bollywoodských filmů

– indické svatební tance

– autentickou indickou kuchyni ve spolupráci s indickou restaurací The Pind, Curry house

– malování hennou

– módní přehlídku, hostesky v indickém oblečení

– upomínkové focení v Sárí ( tradiční indický oděv )

– doprovodný program DJ, který hraje veškeré indické hity

– průvodcovské služby pro indické skupiny

 

Pravidelné kurzy tance:

Začátečnícistředa – 17.30–19.00 – Indické velvyslanectví, Milady Horákové 60/93, přímo st. Hradčanská

Dětistředa – 16.00-17.00 – Flame Dance – Sokolovská 22, přímo u st. Florenc

Pokročilíúterý – 20.00-21.30 – Pure studio – Štěpánská 45, přímo u Václavského náměstí

 

 

Více o nás na našich webových stránkách www.bollywooddance.cz

https://www.facebook.com/OmDanceAcademy.cz/?fref=ts

Taneční magazín

Flamencový génius zavítal do Prahy

Letošní Festival Tanec Praha byl zakončen flamencem v podání nenapodobitelného Israela Galvána

Letošní Festival Tanec Praha byl zakončen  flamencem v podání nenapodobitelného Israela Galvána

Zapomeňte na všechno, co jste doposud věděli o flamencu

Postmoderní flamenco, cante jondo a současná hudba.  Flamencový free stylový génius, jak je Israel Galván nazýván, vystoupil v Praze v Hudebním divadle Karlín a toto představení zakončilo letošní Festival Tanec Praha.

20160622_5189

Sevillský rodák Israel galván vyrostl v rodině slavných tanečníků flamenca Josého Galvána a Eugenia de los Reyes. Prosadil se sofistikovaným pojetím tanečního rytmu prokládaného neočekávanými momenty nehybnosti.  Pověst inovátora posiluje každá jeho premiéra, např. zpracování Kafkovy Proměny či Arena, inspirovaná býčími zápasy.  Israel Galván je držitelem mnoha prestižních cen (Bessie Award, Zlatá medaile španělského ministra kultury, National Dance Award).

La  Curva – Křivka

Ve svém díle La Curva, tedy Křivka, Israel Galván pátrá po tvaru a struktuře zvuku. Nečekejte tedy žádné klasické flamenco.  Zkoumejte, hledejte, ale co vlastně?  Tvar, zvuk, či něco jiného?

Celému představení vévodí dokonale zvládnuté  pohyby, zajímavé pojetí tance a lehký humor. Emocí plný  hlas Inés Bacán, zpěvačky cante jondo, klavír Sylvie Courvoisier a rytmický puls dlaní José Jiméneze Santiaga doplňuje úsilí Israela Galvána najít tvar zvuku.

Ocitáme se snad v hospůdce, do které poměrně svérázně vešli hosté – shodili věci na zem a diskutují, tak, jak už to bývá. Jenže tentokráte je jejich téma zvuk, to už tak časté nebývá.

Zpěv,  klapot červených bot, klavír. Hudba se neustále zrychluje a boty také,  tanečníkovo tělo vibruje všemi směry a dokonce si  ťuká do rytmu  i na čelo. Už v prvních okamžicích obdivujeme  neuvěřitelnou  lehkost s jakou Israel  Galván tančí a jeho nadhled, dá se říci, že si spíše  jen  pohrává s  pohybem.

20160622_5202

Rána,  předmět spadl. Tanečník snad něco hledá či zkouší.

Hosté  pomyslného lokálu  sedí, zpívají, podupávají, náš hrdina také a najednou hop! A stojí na stole. Stůl se kýve a naklání, člověk se až diví, že dřevo vydrží takový dupot. Dokonce si dá přes hlavu svůj kabát. Je sotva poznatelné, zda návštěvníci naší hospůdky zpívají či spíše řvou.

20160622_5209

Tanečník odtáhne svým kolegům stůl,  postaví si ho do bojové polohy a hned na to se za něj schová. Hodí stůl na zem a tančí tak intenzivně, až jedna z postav vezme hůlku a vyhodí ho z lokálu. (Mezitím se  divák  báječně  baví nad tímto rebelským, vrtošivým a nezbedným  projevem Israela Galvána.)

Ten si ale lehne a chvilku nečinně poslouchá zpěv, než ho napadne něco nového. Posadí se na židli a tančí s židlí. V zápalu tance vrazí do klavíru, který se rozsvítí. Tanečník se ale nezvedne ze židle, nohy kmitají v rytmu flamenca a židle tančí také, znovu dorazí ke stolu ke svým kolegům.

Popadne hudební nástroj, točí jím po zemi, kde zanechává stopu a nakonec na nástroj skočí. Tak kde je zvuk? Ticho. Nehybně stojí.  Popadne dvě židle a do jedné z nich se posadí. Přeskakuje ze židle na židli a nazývá je svým publikem. Jednu  z nich si dá na krk a tančí s ní, sedne si na ni a  poté ji  velkým mrštným skokem  vrátí ke stolu.

Prostorem duní hrom, či-li zvuk.  Tanečník rozkopne prach ze země a jeho přátelé se rozkašlou. Spadne do prachu a sype jej na sebe. Celý se třese..

20160622_5224

Nakonec si smutně sundá boty, jen sedí a poslouchá zpěv. Přisedne si zpět ke stolu ke svým známým, snad si povídají o všedních věcech. Anebo se přece jen už shodli, odkud přichází zvuk? Dva muži  se zvednou a  přátelsky si zatančí.  Oba berou kabáty a odchází z lokálu.  Rána,  všechno  na scéně popadalo, konec, tma.

Humor a strhující energie, nadhled, to vše podbarvené tklivými melodiemi a rytmem flamenca  nenechá diváka ani chvíli v klidu. Poměrně dlouhé představení (90 minut) se zdá jako minuta. Pátrání po podstatě zvuku a touha chytit zvuk a odhalit toto tajemství je divákovi  zřejmá a baví se od prvního okamžiku až do konce.  Bravo!

 20160622_5235

Eva Smolíková

Foto: Vojta Brtnický

Taneční magazín

Letní taneční seminář v Poběžovicích

jóga, tanec a meditace

Vážení přátelé tance a zdravého pohybu,

LETNÍ TANEČNÍ SEMINÁŘ POBĚŽOVICE ČERVENEC 2016,

na kterém vyučuje  Monika a Jitka  jógu, tanec a meditaci,

zahajujeme tento  pátek  1.7. – 6.7. 2016 ve 20h.

letni_tanecni_seminar_201607

Přijeďte prosim tedy do Hotelu Hubertus v Poběžovicích do 18h, po přivítání se v klidu ubytujete a dostanete informace, co bude následovat.

Pobyt zahrnuje volnou sobotu, neděli a dva státní svátky, takže si vezmete jen JEDEN DEN DOVOLENÉ.
Denně bude probíhat výuka v počtu 4 nebo 5 lekcí tance a zdravého pohybu + 2 večery videoprojekce s taneční tématikou a 1 večer přednáška o zdravém životním stylu.

Lekce:
1. Jóga (Jitka)
2. moderní tanec (Monika)
3. africký tanec Lamine /4. taneční a kontaktní improvizace Monika
5. meditace a večerní satsang (Jitka)
Přineste si vlastní karimatku, volné oblečení na cvičeni, ponožky na cvičeni, plavky, velký ručník k bazénu.

Doprava po vlastní ose. Poběžovice = železniční uzel i bus.

Cena 4.100,-Kč zahrnuje 5 dnů pohybových lekcí, 2h videoprojekce s taneční tématikou, přednášku o výživě a zdravém životním stylu, ubytování a společné snídaně a obědy (výběr ze 3 chodů i pro vegetariány.)
Můžete si objednat u Jitky v rámci pobytu ošetření reiky a vytvoření jídelníčku přímo pro váš osobnostní typ.

Máme ještě 1 volné misto, kdo se rozhodne jet na posledni chvíli, může se k nám přidat.

 

Od 1.7. do 6.7. budeme jen na telefonu:

Monika 776646069 a Jitka 603231142

 

Těšíme se na Vás i na seminář

Monika, Jitka a Lamine

AMU slaví “70”!

1918241_10153946071860750_617398398027650660_n

Taneční magazín