TANEČNÍ MAGAZÍN hovoří s VÍTĚZSLAVEM RÁZKEM, učitelem paradance

„Nevzdávat se, tak to se člověku v životě docela hodí“

Vítězslav  Rázek (1986) je rodákem z Prahy, kde žije s manželkou a dvěma dcerami. Vítězslav je tanečníkem tělem i duší. Vystudoval psychologii na FFUK, profesionálním psychologem se však nestal, přestože ve své každodenní práci na parketu ji používá. Tanec ho nakonec přivedl i ke studiu na FTVS v Olomouci, kde vystudoval taneční mistrovství a trenérství. Založil vlastní taneční školu – Tanec pro všechny (2012), kterou úspěšně,  se svojí taneční partnerkou, vede. Tomu všemu předcházela dlouhá, pestrá a úspěšná taneční kariéra sportovního tanečníka. S taneční partnerkou Kristýnou Mückovou vyhráli Taneční ligu, stali se vicemistry ČR ve standardních tancích a finalisty mistrovství Evropy profesionálů ShowDance. Procestovali téměř všechny státy Evropy a mnoho států z celého světa.  Před nedávnou dobou začal spolupracovat na odborném tanečním vedení vozíčkářů (takzvaný paradance sport).

Vítku, jak Vás napadlo zapojit do tance vozíčkáře?

„Tomu předcházela delší cesta. Když jsme s mou taneční partnerkou přestoupili do profesionálů, psal se rok 2015. Tehdy jsme založili taneční klub. Později jsme otevřeli taneční studio a začali organizovat taneční soutěže a zároveň jsme začali dělat také taneční porotce. Naším snem bylo uspořádat taneční soutěž na Žofíně,  a to se nám nakonec povedlo. A jakmile jsme věděli, že můžeme uspořádat taneční soutěž v tomto krásném prostoru, přemýšleli jsme, jakými dalšími aktivitami jej naplnit. A tehdy nás napadl paradance. Domníval jsem se, že tanečníků na vozíku bude u nás hodně, vzhledem ke každoroční účasti ve speciálním díle StarDance věnovaného vozíčkářům. Posléze jsem zjistil, že účastníci StarDance žádnými aktivními tanečníky nejsou a že se tanci na vozíku věnují jen vozíčkáři sdružení v SKV Praha. Kontaktoval jsem tedy předsedkyni Míšu Krunclovou a vše jsme domluvili.“

 Spolupráce tedy začala tím Žofínem?

„Ne. Spolupráce začala tím, že jsme v roce 2019 uspořádali první ukázkovou lekci v Parapleti, na kterou přišlo asi 18 zájemců. Ta se velice vydařila a účastníci byli nadšení. Na tuto ukázkovou lekci pak navázal pravidelný taneční kurz, který probíhal v Jedličkově ústavu a měl zasvětit účastníky do základů tance a připravit je na každoroční ples SKV Praha.“

Je rozdíl učit tančit běžné lidi a vozíčkáře?

„Je a není. Ačkoli by se mohlo zdát, že je to jednoduché, není tomu tak – paradance sport (soutěžní tance vozíčkářů) – je poměrně detailně propracovaný. V ČR ale nebyl nikdo, kdo by mě dokázal zasvětit. Tak jsem se vydal na Slovensko, kde se paradance věnují už přes dvacet let. Začal jsem jezdit na pravidelné lekce k panu Mičunkovi, aby mě zasvětil do vedení tohoto sportu, což se povedlo a mohli jsme tak otevřít zmiňovaný několikatýdenní kurz v Jedličkově ústavu.“

A nakonec se tedy uskutečnila i taneční soutěž pro vozíčkáře?                                                                                 

„Ano, ale… První mezinárodní soutěž v tancích na vozíku se měla uskutečnit v březnu 2020, ale přišla korona… Tak jsme ji odsunuli na říjen 2020. Ale i v říjnu zasáhla další vlna korony, takže jsme soutěž nakonec zrealizovali na Žofíně, ale kvůli nařízení vlády částečně online.“

A měli jste na soutěži své želízko v ohni?

„Ano. Reprezentovali nás vozíčkář Rosťa Vyhnálek s tanečnicí Zuzkou Chalupovou. Rosťa se Zuzkou si zatančili na Žofíně, odkud probíhal i online přenos. Ostatní zahraniční účastníci soutěže tančili ve svých domovských tanečních studiích. Vše bylo digitálně propojeno a přenášeno. Rosťa se Zuzkou obsadili krásné třetí místo (ze sedmi), což je na premiéru úžasný výkon!“

Tanečník a vozíčkář Rosťa Vyhnálek tedy vzešel z vašeho trenérského vedení. Jak jste se seznámili?

„Rosťa dorazil na naši první ukázkovou lekci do Paraplete a rovnou po jejím skončení mi říkal, že by se chtěl paradance věnovat se svou taneční partnerkou Zuzkou. A že by chtěli i soutěžit. Začali tedy docházet k nám do tanečního studia na individuální lekce, kde jsme jejich taneční vystoupení trénovali.“

Na kdy je připraven druhý ročník soutěže?

„Na 21. listopadu 2021 a doufáme, že už nebude muset probíhat online, ale klasicky. Na 2. ročníku se budeme podílet společně s SKV Praha, se kterým jsme společně založili taneční svaz.“

Můžete mi naši spolupráci v tanečním svazu přiblížit?

„V prosinci minulého roku naše „Škola tance pro všechny“ společně s SKV Praha se stali součástí nově vzniklého svazu „Czech paradance sport“. Ten je pobočným spolkem celorepublikového svazu, který nese název „Svaz učitelů tance ČR“. Ambicí svazu je, aby se zde v říjnu uskutečnil světový pohár v paradance, a aby na něj navázal kongres o paradance sportu. Rádi bychom totiž využili toho, že se do Prahy sjedou přední porotci a trenéři a budou diskutovat o novinkách v paradance sportu. První mezinárodní kongres v paradance sportu v ČR už se uskutečnil loni v září, ale ten ještě nebyl pod hlavičkou našeho svazu. O čem se na kongresu mluvilo, můžou zájemci vidět na tomto webu: www.praguedance.cz/online/

Jak se Vám spolupracuje s SKV?

„Skvěle, protože jak Míša Krunclová, tak Martina Henrichová, jsou velmi pohotové a akční. Cokoli vymyslíme, tak holky hnedle začnou realizovat. Veškeré nápady a sny, které máme, se nám daří zhmotňovat, což je báječné.“

Jedním z počinů, který se podařilo zhmotnit, jsou i pravidelné středeční online workshopy?

„To je teď taková „covidová“ akce. Online prostor sice není něco, co bychom si vysnili… Na druhou stranu to otevírá prostor pro další účastníky, kteří by se jinak do Prahy na naše lekce jen těžko dostávali. A musím říct, že mě to baví a děkuji za tu možnost.“

Co Vám tanec a sport dává do života?

„Úžasné zážitky a dovednosti. Možnost potkat spoustu nesmírně zajímavých lidí a osobností. Naučil mě se nevzdávat, což se v životě docela hodí.“

 

Děkuji pěkně za rozhovor a přeji brzké otevření tanečních parketů.

Foto: archiv  Vítězslava Rázka 

Tereza Marková 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

LA GIOIA jubilejně na Žofíně

Pop operní trio oslavilo svých 10 let a pozvalo si k tomu skvělé hosty

Pop operní trio slavilo deset let

Společně s nimi také vystoupili přední české a slovenské osobnosti

V pondělí 18. března 2019 rozezněla svými hlasy skupina La Gioia  Palác Žofín při příležitosti svého narozeninového galakoncertu, který se nesl v duchu pop opery a společně s triem na koncertě vystoupili také populární osobnosti   české a slovenské hudební scény –  Sisa Sklovská, Vašo Patejdl a Cigánski Diabli.

V podání pop operního tria zazněly světové hity, jako jsou Adagio, Somewhere, My Way, Winner Takes It All, známá árie Nessun Dorma nebo české songy jako například Pár přátel a Svět lásku má, většinou v italském jazyce. Jedním z účinkujících hostů byla a svým obrovským hlasem okouzlila publikum slovenská diva Sisa Sklovská a za její árii Habanera z opery Carmen a píseň Vyznanie sklidila hned několik potlesků. Společně s La Gioiou zazpívala světoznámý song The Prayer.

Voda, čo ma drží nad vodou a Ak nie si moja, jsou další skladby, které jsme měli možnost slyšet v podání fenomenálního Vaša Patejdla, který je kmotrem jednoho z vydaných CD La Gioia. Jeho nezapomenutelnou píseň Fontána pre Zuzanu si mohlo publikum výjimečně vychutnat i s operními hlasy.

Svůj ohromný temperament předvedla nejslavnější cikánská kapela na světě Cigánski Diabli, v zahraničí známá jako Gipsy Devils, která svým 10 minutovým pásmem světových melodií rozproudila celý sál.

Hudební doprovod celého koncertu zajistil slavný orchestr plný vynikajících hudebníků Big Band Gustava Broma pod taktovkou Vlada Valoviče a Simple Lounge Quartet ze Slovenského národního divadla.

K 10. výročí na hudební scéně a k významnému 100. výročí od vzniku Československa, La Gioia vydala nové CD „LA GIOIA – BEST OF ČESKOSLOVENSKÉ“. CD obsahuje 20 písní z celé hudební éry pop operního tria.

La Gioia znamená v italštině radost a právě s radostí, hispánským temperamentem a italskou vášní tito zpěváci nabídli nevšední a jedinečný hudební zážitek.

Zeptali jsme se….

Peter Ďurovec, LA GIOIA

Jak jste vnímali dnešní atmosféru v Praze během koncertu?

„Po pravdě řečeno, před nějakým dnem jsme měli koncert v Bratislavě a ten  sál byl více stavěn na tento typ programu, Žofín je spíše vhodný pro klasickou hudbu. Možná právě proto si dnešní diváci zpočátku mysleli,  že uslyší klasiku a my jsme je museli svým výkonem přesvědčit, jestli se jim budeme pozdávat nebo ne. Ale ,standing ovation´  na konci přece jen dokázalo, že to snad byl správný výběr. Teď se z toho těšíme, že tu byla taková úžasná atmosféra, jaká byla.“

Kam nyní  povedou Vaše kroky?

„My prakticky  celoročně koncertujeme  a také celoročně pracujeme na nějakém CD. I když  musím říct, že tento rok to asi nevyjde a CD bude  až příští rok. Na svém kontě máme už  sedm CD za všechny  ty roky. Hned další den  se vracíme na Slovensko a máme tam tři koncerty po sobě. A takhle to  probíhá  celých těch osm let, z koncertu na koncert.“

 


Děkujeme, ať se daří

Foto, video: Eva Smolíková

Text: Jana Janovská, Eva Smolíková

 TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Unikátní koncertní galavečer „NA VIVALDIHO!“

Jaroslav Svěcený poprvé hercem i muzikantem

28.května se v Paláci Žofín v Praze 1 konal unikátní koncert s divadelními prvky pod názvem „NA VIVALDIHO !“

Přední čeští virtuosové hrají nejen původní hudební party, ale představují i scény z osobního života geniálního skladatele.

Pražská premiéra sice již proběhla v květnu, ale následují koncerty po České republice a v roce 2019 se v německé a anglické mutaci přidají i evropské destinace.

Představitel Antonia Vivaldiho a houslista Jaroslav Svěcený k nápadu, projektu i samotné realizaci říká: ,,Nápad vznikl spontánně před dvěma lety, když jsem viděl Zdeňku Žádníkovou Volencovou jako moderátorku. Zaujal mě způsob, jakým slovně spojovala zdánlivě nespojitelné, její chytrý a neotřelý humor včetně neuvěřitelné energie. Požádal jsem ji o scénář. Mým záměrem bylo propojit interpretaci Vivaldiho hudby, a to v ryze původním znění s moderní a vtipnou dramatickou formou. To jsem ovšem netušil, co mě čeká. Vznikl koncert v divadle a zároveň divadlo v koncertě. Stal se ze mě nejen hudebník, ale také herec. Musím říct, že je to těžká disciplína, ale nesmírně mě to baví.“

Zdeňka Žádníková Volencová, autorka scénáře, představitelka Anny Giro a Camilly Vivaldi, jinak také členka Dejvického divadla dodává: ,,Mým záměrem  bylo vytvořit originální propojení mezi divadelním a koncertním světem. Projekt Na Vivaldiho! vytváří  neobvyklý prostor pro hudebníky, kteří se stávají i herci a u mne je to přesně naopak. Moc jsem si přála, aby jednotlivé interprety texty a hlavně děj bavily. Příběhy Antonia Vivaldiho jsou pravdivé a já se snažím pomocí moderní formy komunikace oslovit diváky a posluchače všech generací. S Jaroslavem Svěceným jsem nastudovala i part Vivaldiho flétnového koncertu, neboť jsem již řadu let žačkou české flétnistky Magdaleny Tůmové Bílkové, první ženské vítězky soutěže Pražského jara.“

 

A jaký byl koncert samotný?

Fantastický! Vhodný pro malé, velké i starší diváky, znalce i neználky vážné hudby, ti všichni si přijdou na své. Tímto projektem  se Jaroslavu Svěceného podařilo to, co mnohým  muzikálovým režisérům. Totiž skloubit hudbu s pravdivým příběhem. Nejen, že se dozvídáte i jisté pikantnosti ze života Antonia Vivaldiho, ale současně jste také vtaženi do jeho tvorby, která místy člověka až rozplakává. Toto dílo rozhodně přispívá k pozvednutí zájmu o vážnou hudbu. Domnívám se, že vtipně podaná fakta ze života slavného Vivaldiho zaujmou i znuděné teenagery.

Ačkoliv Jaroslav Svěcený na koncertu  přiznává, že role hudebníka i herce je pro něj těžká, tudíž se sem tam i chybička vloudí, hlavní aktéři ji vtipně vyřeší. Na začátku představení vyvstává malý problém, Jaroslav Svěcený totiž nemá zapnutý mikrofon. Ačkoliv divák hltá každé slovo, tento fakt je poněkud rušivý. A tak právě v okamžiku, kdy začínám být ze situace trochu rozmrzelá, vchází žena mnoha talentů Zdeňka Žádníková Volencová a jakoby její věty byly součástí scénáře, říká: „Mistře, jste muž mnoha talentů, ale  vypnul jste si port!“  Sálem zaburácí salva smíchu, ale Jaroslav Svěcený s naprostou nenuceností, jakoby také jen opakoval věty ve scénáři tónem Mistra Vivaldiho odpovídá: „Viděli jste snad, že bych si JÁ vypnul  port?“ Diváci se baví, mikrofony fungují a koncert už nic neruší.

Nemohu opominout moment, kdy Vivaldi řeší se svými kolegy muzikanty  vztah s přítelkyní Annou GIRO (italská pěvkyně,  osudová žena Antonia Vivaldiho, která zpívala v téměř každé jeho opeře. Téměř dvacet let byla neodmyslitelnou součástí Vivaldiho života. Církev jeho vztah k Anně i její sestře Paolině hodně napadala, Antonio ovšem neustále tvrdil, že jde o vztah čistě umělecký.  Dle Vivaldiho byla Anna Giro dokonalou jevištní umělkyní. Vystihovala charakter postavy, kterou pro ní napsal a byla navíc skvělou herečkou a velkou skladatelovou múzou. Vivaldimu byla oporou do jeho smrti.), neboť jak už to bývá, společnost mu stále něco vytýká: „Proč zrovna ladíte (nástroje), když se Vám to snažím všechno o Anně vysvětlit?“  Tyto vtipné momenty, tak dobře vystihující lidskou společnost a zřejmě i situaci samotného skladatele a fenomenálního  houslisty dělají koncert kouzelný, unikátní a nezapomenutelný.

Pro ty zvídavější uvádíme pro zajímavost,  co všechno můžete na koncertu slyšet:

Skladby Antonia  Vivaldi: Concerto in D con Violino Solo obligato, op. 3 č. 9, Koncert a-moll Op. 3, Nr. 8 pro dvoje housle a komorní orchestr, Koncert F-Dur pro flétnu, smyčce a continuo, Čtvero ročních dob, to vše doprovázené vysvětlujícími komentáři, takže každý porozumí.

„Na Vivaldiho!“ je velice povedený projekt, který by podle mého názoru neměl zestárnout a být zapomenut. Máte-li rádi hudbu, neváhejte ani chvilku s návštěvou některého z dalších koncertů, které budou v naší vlasti probíhat.  Čeká Vás svátečně  strávený  večer, plný odpočinku a snění, hudba, která povznáší, nebo Vás určitě alespoň vyvede z reality všedního dne.

Foto, video: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Pěvecké i taneční hvězdy na Žofíně

Večer 5. listopadu na Žofíně vzpomenou v netradičním hudebním a filmovém projektu přední světoví muzikanti na Václava Havla. Vedle nich se projektu účastní i baletka z Národního divadla v Praze Zuzana Šimáková anebo jako hudebnice také tanečnice z OM DANCE ACADEMY Jarmila Chromíková…

Světové pěvecké hvězdy i špičkové tanečnice na Žofíně

 Američan Joe Lynn Turner, slovenská pěvecká hvězda amerického původu Celeste Buckingham herečka, Chantal Poullain, Angličan léta spolupracující s Lenkou Dusilovou Justin Lavash a Američanka Juwana Jenkins –  jsou ústředními postavami projektu „The Parliament Of Souls, který 5. listopadu na Žofíně uctí památku Václava Havla.

Celý kosmopolitní projekt „The Parliament Of Souls“ je věnovaný všem lidským duším a také vzpomínce na duše těch, kteří s námi už být nemohou. Jedná se o anglicko-francouzskou verzi hudebního videoklipu Vláda dušiček a o dokumentární film nazvaný „In Love We Trust“.

Plakát na ojedinělou muzikantskou vzpomínku na Václava Havla 5. listopadu 2016 Na Žofíně.

Vlastní videoklip vznikl už roku 2013 ke stejnojmenné skladbě skladatele a producenta Zdeňka „Berry“ Berana na text Michala Horáčka. Podkladem mu byl námět a scénář chicagského kameramana českého původu Vladimíra Van Mauleho. Natočil jej mladý režisér Mikoláš Orlický. Hlavní role si zahrály herečka Ivana Chýlková a sólistka baletu Národního divadla Zuzana Šimáková. Původní part nazpíval František Segrado za doprovodu skupiny Glanc. Není bez zajímavosti, že jako instrumentalistka v této skupině vystupuje také Jarmila Chromíková, která se mimo toho aktivně věnuje bollkywoodskému tanci v OM DANCE ACAD EMY.

Nápad zrealizovat i mezinárodní verzi v angličtině přišel po velmi kladných ohlasech ze zahraničí. Mám upřímnou a velkou radost, že se tento neuvěřitelný sen podařilo zrealizovat a že zaujal tak skvělé interprety,“ vysvětluje Zdeněk „Bery“ Beran.

Díky neumdlévající snaze se Zdeňku Beranovi podařilo s konečným úspěchem oslovit zvučná jména světové hudební scény. Nově tak skladbu „Vláda dušiček“, v anglickém překladu „The Parliament Of Souls“, nazpívali Joe Lynn Turner (Deep Purple, Rainbow či Yngwie Malmsteen), Celeste Buckingham, Ivan Král, Justin Lavash a Juwana Jenkins. Poslední sloku písně ve francouzštině recituje Chantal Poullain.

 

Naprosto jsem se do písně zamiloval a je mi velkou ctí, že můžu být součástí něčeho tak krásného, vyjímečného a hlubokého,“ komentuje svou účast na projektu Turner.


Dokumentární film o klipu a koncertu, jehož režisérem je talentovaný Janek Cingroš, dokumentuje vznik a postupný vývoj projektu. Před kamerou se objeví všichni interpreti, kteří mimo jiné vzpomenou na Václava Havla a také se zamýšlí nad morálními hodnotami současného světa.

Zprvu nereálný bláhový sen několika mladých nadšenců se tak pomalu ale jistě stal skutečností! Projekt současně také odstartoval svou crowdfundingovou kampaň na serveru Hithit, aby bylo možné ho dokončit. Jednou z odměn za dárcovskou podporu je mimo jiné také lístek na Slavnostní galavečer 5. listopadu 2016 od 19 hodin, na kterém vystoupí Joe Lynn Turner i Celeste Buckingham spolu s dalšími tuzemskými hudebními osobnostmi. Galavečer se uskuteční i díky laskavé podpoře radnice Prahy 1 a starosty Oldřicha Lomeckého. Ten koncert vítá nejen jako připomínku odkazu významného politika, ale především prvního prezidenta postkomunistického Československa.

Michal Stein

FOTO: archiv Edity Valentové

Taneční magazín