Výzva české kulturní scéně i akademické obci

K podpoření debaty o společenské solidaritě

Tuto výzvu píšu ve chvíli strachu z nadcházejících dnů a týdnů, ve chvíli všeobecné nejistoty a nedůvěry k současné politické garnituře, která nemá za úkol nic menšího než chránit životy nás všech.

Epidemiologická situace v České republice je jedna z nejhorších na světě. Přestože pro mnohé instituce, podniky i jednotlivce hraničí současná protipandemická opatření s likvidací, a ani podpůrné státní programy je neuchrání před výraznými ekonomickými problémy, je v tuto chvíli především třeba zabránit dalšímu růstu počtu nakažených.

V průběhu jara jsme mohli sledovat nebývale silnou vlnu celospolečenské solidarity. Dnes namísto solidarity pozoruji společenskou frustraci, zklamání, velmi vyhrocenou a mnohdy vulgární diskuzi mezi skupinami zastávajícími nošení, či nenošení roušek, závažnost, či marginalitu koronavirové pandemie, potřebnost, nebo škodlivost stávajících opatření. Společnost se drolí pod tíhou dezinformací, ve strachu o své zdraví či ekonomickou soběstačnost. I přestože je aktuální situace výrazně závažnější než na jaře, je cítit velká neochota se vládním doporučením a restrikcím přizpůsobovat. Není se čemu divit. V situaci, kdy lidé zodpovědní za vedení státu a za ochranu našeho zdraví i ekonomiky nejsou schopni na zhoršující se situaci reagovat včas, trpí zásadními komunikačními nedostatky a pozměňují svá vyjádření ze dne na den, má velká část společnosti logickou potřebu důvěřovat neodborným nebo dezinformačním, snáze uchopitelným informačním zdrojům.“

Sára Herrmannová

Celou výzvu, iniciovanou Sárou Herrmannovou a zveřejněnou 30. 10. 2020, najdete na: www.kulturajesolidarni.cz.

Autorka výzvy – Sára Herrmannová (na archivním snímku, společně s Dominikem Straňákem)

Signatáři:

Michael Adamec, koordinátor Novinářské ceny

Petr Babák, grafický designér a pedagog na VŠUP

Miroslav Balaštík, šéfredaktor časopisu Host

Milena Bartlová, historička umění

Adam Borzič, básník a šéfredaktor Tvaru

Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu

Klára Brůhová, historička architektury

Tomáš Feřtek, dramaturg a scenárista

Matouš Hejl, hudební skladatel

Monika Jägerová, zpěvačka a muzikoložka

Jakub Jirásek, režisér a hudebník

Eva Klíčová, literární kritička

Jan Němec, spisovatel

Věra Nováková, výtvarnice

Miroslav Petříček, filosof, pedagog na FF UK

Kateřina Šedá, výtvarnice

Jáchym Topol, spisovatel, programový ředitel Knihovny Václava Havla

Michal Topor, literární historik, ředitel Institutu pro studium literatury, o. p. s.

Sdílet

Foto: archiv TM

IDU a Sára Herrmannová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Divadlo KÁMEN zve a informuje

Co se bude odehrávat na pražské Invalidovně v říjnu?

S citem“: dvě poslední letošní posázavské lovestory

8. října a 23. října zahrajeme letos naposledy hru „S citemposázavskou lovestory, inspirovanou románem Jáchyma Topola „Citlivý člověk. Posázavský „Othello“ Kája má poslední možnost rozjet svatební tank a získat nebo zavraždit Světlanu, která je jako bílá růže.

Máme nový občasník

Na této adrese a v tištěné podobě v divadle je k dispozici nový občasník DK. Zabývá se především okolnostmi hry „S citem a obsahuje mimo jiné rozhovor s Jáchymem Topolem.

Jáchym Topol při rozhovoru,

V galerii DK vystavuje Táňa Svatošová

Výstava akrylů a tuší „Blízký neznámý je u nás k vidění do konce listopadu. Výstavě vévodí dvě velkoformátová, díla pokoušející se o vzájemný dialog. A premiérově obraz „O stromě a stínu“.

Táňa Svatošová se jinak zabývá také kaligrafií a písmem jako vědomou stopou pohybu. Je autorkou „Hrabalovy zdi“ v ulici Na Hrázi v Praze 8, Libni.

Blanka Křemenová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zůstane v divadle KÁMEN na kameni kámen?

Jaký bude podzim tohoto pražského progresívního divadelního souboru?

V nové divadelní sezóně naváže Divadlo Kámen na dramaturgickou linku děl inspirovaných literárními předlohami (zmiňme například hry „OK plus F“ nebo „Přesně 42 zubů“), dalšími divadelními setkáními u posázavské lovestory „S citem“.

Z inscenace „Přesně 42 zubů“

Od 23. září budeme pokračovat v uvádění této hry, která je vystavěna nad půdorysem úspěšného a zároveň poněkud kontroverzně přijímaného nejnovějšího románu Jáchyma Topola „Citlivý člověk“. Ten byl už nyní, tři roky od vydání, přeložen do několika jazyků. Od listopadové premiéry se ukazuje, že toto divadlo zasazené do příprav velkolepé svatby v „růžovém posázavském borďásku“ pomáhá, mimo jiné, mnohým lidem najít cestu k románu. I objevit další pohledy na něj. Hra totiž není jen divadelní adaptací, ale svébytným výtvorem, který je románem inspirován. Nejen vychází z jeho atmosféry, ale žije vlastním svobodným životem. Tím vede s románem dialog – někdy souladný, v jiných okamžicích nesouhlasný, až hádavý.

O neortodoxním přístupu Divadla Kámen k inspiraci literárním dílem píše renomovaný kritik a recenzent profesor Jan Císař v této recenzi: https://www.divadlokamen.cz/recenze_s_citem_j_cisar_1 .

Vladimír Benderski ve hře „S citem“

Těšíme se na další, podzimní reprízy. Některých představení se účastní i sám Jáchym Topol. Ten doplňuje divadelní část svým autorským čtením. První čtení je plánováno hned na 23 .9. „Je pro mě radost sledovat, jak ve hře ,S citem´ – a potom při autorském čtení – román a divadlo vzájemně interagují. Ještě nikdy jsem neměl možnost pracovat s textem, jehož čtenáři tvoří podstatnou část publika. Hrát si s takovou veličinou je vzrušující a reakce diváků a jejich následné komentáře nesmírně zajímavé,“ říká režisér Petr Odo Macháček. „Mám tady daleko menší trému, protože jsem doplňkem divadelního představení, za které nese odpovědnost Odo Macháček a jeho ensemble. I díky tomu mě čtení tady vyloženě baví,“ říká spisovatel Jáchym Topol. Tvůrci inscenace si román „Citlivý člověk“ oblíbili natolik, že na listopad připravují další hru, kterou inspiruje. Název bude „Poříčská madona“. „Bude úplně jiná než ,S citem´. Po všech stránkách. Obě hry bude spojovat jen překrásné bahnité, žabincovité Posázaví a hlavní postava uhrančivé posázavské najády Světlany,“ slibuje režisér Macháček.

Více na: https://www.divadlokamen.cz/s_citem

Foto: Kristýna Suchá

Blanka Křemenová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN