LETNÍ LETNÁ nejen ve znamení špičkových souborů

Vydařený novocirkusový, akrobatický a dětský festival. Bylo se na co a na koho dívat.

Pražské Letenské sady v Praze opět ožily novým cirkusem, loutkovým a pouličním divadlem, kabaretem, muzikou, ale i výtvarnými dílnami. A mořem stánků. 16. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla LETNÍ LETNÁ, který odstartovala 14. srpna nezapomenutelná provazochodkyně nad Vltavou, vyvrcholil závěrečným programem v neděli 1. září.

Tatiana Mosio Bongonga z francouzského souboru Cie Basinga přešla na úvod festivalu řeku Vltavu na laně dlouhém 350 metrů, ve výšce 35 metrů

Novocirkusovému festivalu, ostatně jako každý rok, vévodily ty nejlepší soubory ze zahraničí. V letošním roce se publiku opět představili kanadští „vousáči“ Cirque Alfonse, francouzští Cirque Aïtal, belgičtí TJ1 – Théâtre d’un Jour a také unikátní uskupení 17 umělkyň Portés de Femmes. A TANEČNÍ MAGAZÍN nemohl nepřinést recenzi jednoho z vrcholů LETNÍ LETNÉ, představení „kanadských cirkusových vousáčů“ „Tabarnak“.

K LETNÍ LETNÉ prostě patří cirkus

Snažíme se vždy sestavit program tak, aby reprezentoval tu obrovskou pestrost a škálu uměleckých disciplín nového cirkusu. Každý návštěvník si tak může najít své představení,“ říká manažerka festivalu Ivana Pěkná. „I proto bývá náš festival již předem z valné většiny vyprodaný.

Na festivalu neměly stánky pouze pivovary, smažené uzeniny a další méně zdravé pití a krmě, ale také mlékárenský koncern Madeta. Ten přijel se svým autobusem plným zdravé výživy.

Mimo  čtveřice hlavních zahraničních souborů se každý den návštěvníkům představil i výběr české novocirkusové scény. Je již dobrou tradicí, že každý rok uvedou domácí Losers Cirque Company na LETNÍ LETNÉ premiéru nového představení. Nejinak tomu bylo i letos.

V pátek 23. srpna předvedli Losers svou inscenaci „Heroes“, na níž s jejich souborem spolupracoval umělecký ředitel Činohry Národního divadla Dan Špinar a mim i choreograf Radim Vizváry. O tom všem TANEČNÍ MAGAZÍN referoval již v samostatné recenzi.

Open air představení přinášejí svá nenapodobitelná kouzla

O jeden den dříve, ve čtvrtek 22. srpna, ovládli Letenský park žongléři a jejich galashow.

Bratři v tricku namíchali parádní koktejl z českých i zahraničních umělců. A návštěvníky tak čekal večer plný špičkových žonglérských výkonů! Tu TANEČNÍ MAGAZÍN rovněž popisuje v detailním článku na jiném místě.

Jaký by to byl festival bez živé muziky?

Kromě klasických večerních představení, která jsou již převážně vyprodaná předem, měli návštěvníci možnost zajít i na dopolední, popřípadě odpolední, představení, vhodná i pro rodiny s dětmi.

Z této oblasti jsme čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU informovali o loutkovém představení jmenovce prezidenta Československé socialistické republiky Antonína Novotného.

Oblíbené dětské taxi

Ti, co už nesehnali lístky na dávno vyprodaná představení, se mohli těšit na oblíbené (zdarma přístupné) open air inscenace. A to v podání VOSTO5 či Bratrů v tricku. Ti se svou „Běžkařskou odyseou“ již s úspěchem objeli polovinu Evropy a nyní se triumfálně vrátili na Letnou.

Jiná zajímavá představení uvedly například soubory Holektiv, Lukas Blaha a Eva Stará nebo G.N.A.T.

Populární Holektiv přivezl na LETNÍ LETNOU inscenaci „Božena“

Nezajímavé nebyly ani víkendy. Celý víkend od 17. srpna do 18. 8. patřil akcím ZDRAVOTNÍCH KLAUNŮ. Zaujaly i  „Den s Českým rozhlasem“ (v sobotu 24. 8.) a následující „Den s Českou televizí“ (v neděli 25. 8.).

Český rozhlas však z LETNÍ LETNÉ živě vysílal rovněž ve středu 14. srpna. Česká televize naopak přímo přenášela závěrečné představení Losers Cirque Company „Kolaps“ v neděli 1. září (na ČT Art).

Na běžkařské  férii Bratří v tricku si přišly na své i děti

Oblíbenými a vděčnými návštěvníky LETNÍ LETNÉ jsou každoročně děti, a proto byl pro ně připraven tradičně bohatý a nabitý program. Každý den byly v plném proudu, již od dopoledne, dětská představení a výtvarné anebo cirkusové dílny.

Na ty nejmladší diváky však čekalo množství atraktivit i u rozličných a roztodivných stánků. Soutěže, kvízy  či dětské zboží. A mnoho dalšího…

U stánků „na levnou i drahou  krásu“ s pitím a jiným občerstvením.  bylo výrazněji méně návštěvníků, než na představeních samotných

Zahraniční soubory v čele s kandaskými Cirque Alfonse, Cirque Aital, T1J – theatre d’un jour a uskupení umělkyň Portés de Femmes byly na Letní Letné k vidění až do závěrečného dne 1. září.

LETNÍ LETNÁ  2019 skončila. Ať žije její nadcházející 17. ročník!

Foto: František Ortman a SMART Communication

Michal Stein a Lucie Čunderliková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Performance v zahradách

Do Kutné Hory nejen na obrazy! Rádi vás – spolu s ředitelkou – zveme na jednodenní mezinárodní festival „A Day of Sound“, který Středočeskou galerii otevře tanci, zvuku a hudbě.

Milí přátelé, čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU

prázdniny se chýlí ke konci a nás hned v září čeká několik událostí.

Rádi bychom Vás pozvali na jednodenní mezinárodní festival „A Day of Sound“, kdy se galerie otevře zvuku a hudbě. Čeká nás také 14. 9.derniéra výstavy „Tváře expresionismu (1905-1925)“ a bohatý doprovodný program. Třetí zářijovou sobotu pak zahajujeme výstavní sezónu podzim / zima.

»A Day Of Sound«

Pátek 6.9. 2019 od 17 hodin, vstupné 350 Kč

Už příští pátek! Intenzivní odpoledne & noc s experimentem a post-everything hudbou v GASK. Přijeďte do Kutné Hory, ať už kvůli večeru s Roly Porterem, nebo kvůli areálu plnému zvuků a hudby. Performance v zahradách! Noční AV sety na nádvoří. Roly Porter (UK), Scanner (UK), Agnes Hvizdalek & Billy Roisz (Rakousko), Petr Nikl, Petr Válek, rozehrané obrazy Olgy Karlíkové a řada dalších událostí. 

Na viděnou v Kutné Hoře se těší

Jana Šorfová,

ředitelka Galerie Středočeského kraje, p. o.

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Na LETNÍ LETNÉ jmenovec prezidenta!

Jeden z těch, kteří se podílejí na ohromném festivalovém bloku pro děti, nezklamal, ale…

Antonín Novotný není pouze jmenovcem prezidenta, za kterého vzkvétala „socialistická“ filmová tvorba i divadlo, nýbrž i legendárního herce! Jeden z hrdinů filmů pro pamětníky nechyběl v žádném z tehdejších hitů stříbrného plátna: „Škola základ života“, „Ulice zpívá“, „Slávko, nedej se“, „Katakomby“, „Tři vejce do skla“, „Ta naše jedenáctka“ a mnoho a mnoho dalších. Antonín Novotný ve filmech nejen hrál, ale i zpíval. Narodil se roku 1913 v jihočeském Táboře a zemřel v dubnu 2005 v bavorském Rodhenthalu.

Antonín Novotný, za kterým jsme šli na letenský festival, se však narodil roku 1951. A je bývalým řecko-římským zápasníkem. Má za sebou studia na „Ježkárně“ u Ivana Vyskočila. Také praxi v loutkovém divadélku MINOR, další delší angažmá v pantomimické skupině Ladislava Fialky, anebo také studia v Polsku, u Jerzy Grotowského. Ve svých (převážně loutkových) divadelních projektech se věnuje širokému žánrovému rozpětí. Zaujal i inscenací „K čemu je vlastně bílý psí trus?“.

Antonín Novotný se svým divadélkem na letošní LETNÍ LETNÉ přispěl do programu „dětského stanu“ hned dvěma tituly – „Kvak a Žbluňk“ a „O princezně, která se nebála“.

TANEČNÍ MAGAZÍN navštívil tu druhou pohádku. Jednalo se o svižné autorské dílko, provázané písničkami. Kromě hlavního protagonisty, jmenovce prezidenta, v něm (tak trochu, v programech i propagačních textech, utajeně) vystupovala i (zřejmě) Jana Ptáčková. Alespoň tak ji najatí detektivové TANEČNÍHO MAGAZÍNU identifikovali na základě společných znaků v internetových příspěvcích.

Druhá inscenace jmenovce prezidenta a jeho divadla, titul „Kvak a Žbluňk“ pouze obrazem, titulní snímek této stati je z recenzovaného představení „O princezně, která se nebála“

Velkým kladem pětačtyřicetiminutového představení byla výtvarná stránka. Výpravného draka se dokonce i menší děti bály. Ale tak to má být. I další loutky měly potřebný výtvarný švih i zároveň nadhled. Jim kontrastovaly reálnější kulisy.

Trochu mne překvapilo, že si do absolutně černého prostoru jeviště jmenovec prezidenta vzal  kompletně černé oblečení??? Možná inspirace černým divadlem? Ale zde tedy nebyla příliš na místě… Trochu dost se ztrácel!

Antonín Novotný jako symbol svého divadla

Ve vlastním scénáři zbylo i několik vtipů výrazně (anebo pouze?) pro rodiče a doprovod. Jinak se ani nedá kvalifikovat princeznina replika: „… kdo se mi to hrabe ve věži?“ Anebo závěrečné konstatování, že starého krále s královnou poslali do královského sanatoria důchodců.

Ale nebudu zas příliš kritizovat, když jde o prezidentského jmenovce. A hlavně bývalého zápasníka!

Na dětské programy bylo nabito nejen v šapitó…

Na LETNÍ LETNÉ se již odehrálo a ještě odehraje celkem na sedm desítek dětských představení, v podání více než dvou stovek herců. Pro děti zde je i hravá zóna KOMERČNÍ BANKY, letní festivalová škola, víkend „Letňáček plus“… Nezapomněl na ně ani populární zdravotní klaun… A navíc, na děcka čekaly další atrakce a workshopy i dílničky pro ty úplně nejmenší. A ty nejmenší, pokud šli jejich rodiče na „dospělácké“ večerní představení, pohlídala tradiční „noční hlídka“. Prostě, LETNÍ LETNÁ je hodně pro děti! Ale nejen pro ně.

Foto: LETNÍ LETNÁ

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Co je tanec? A co performance?

Určité „slovo do pranice“. Vyvoláme diskusi? Nebo kulatý stůl?

Kde je hranice tance. Kde se již jedná o performanci? Kdy jde o taneční umění? Kdy již nějaký výkon sólisty či kolektivu překračuje obor tance? Takové jsou časté dotazy čtenářů a zejména čtenářek TANEČNÍHO MAGAZÍNU. O tom všem vedeme v redakci sáhodlouhé a dalekosáhlé diskuse. Někdy, pravda, i trochu „sáhlé“… A blízko. 🙂

I takto může vypadat provokativní performance

Například u jiných oborů již dávno přesahují jejich náplně dávno uznávanou a používanou kategorizaci. Filmy točí studenti nejen na FAMU a dalších filmových školách. Studentská filmová dílka se natáčí i na školách výtvarných a kreativních. Nakonec, také tanec se stává již pomalu běžně (nejen v rámci vernisáží) součástí výstav výtvarných. O tom se snaží i TANEČNÍ MAGAZÍN pravidelně informovat. Má však TANEČNÍ MAGAZÍN právo i něco „vyřadit“ z tanečních oborů? Anebo tam naopak cosi přidat?

Při festivalu TANEC PRAHA se mně, ještě umocněna přírodou, v karlínském Přístavu18600 tato otázka opět vloudila do hlavy. Entrée polonahého „tarzana“, který se nehybně čtvrt hodiny svíjel v křoví a pak na dvě minutky vyběhl ven, aby hned zmizel v šatně, ani nemohlo jinak. Ano, byla to performance. Ale jde o taneční vystoupení, skeč, black-aut či něco úplně jiného? Myslím, že TANEČNÍMU MAGAZÍNU nepřísluší přímo kategorizovat. Naším cílem by mělo být vyvolat diskusi mezi odborníky.

Výše popisovaná performance na TANCI PRAHA 2019

Myslím, že nějaká kritéria by měla být dána. Obdobně jako u spisovatele je základem znalost jazyka, u malíře zvládnutí portrétu, abecedy malby, základů kresby… Ale musí dnes spisovatel vlastně vůbec ovládat gramatiku? Vždyť mu nakonec „základního“ korektora supluje počítačový program. A obří malířská plátna prodávají „takyumělci“, kteří ani nevědí, co je siena pálená, valér anebo perspektiva (kromě té jejich perspektivy finanční)?

Kontroverzní brněnská performerka Simona Assione zvládá velice dobře i základy klasického tance a baletu. Dá se však totéž říci i o všech ostatních performerech?

O co se nám jedná? Vyvolat diskusi o hranicích „volného umění“, kategorizaci tance jako takového. Tance, jako košaté, mnohovrstevné, všestranné disciplíny. Ale zároveň tance jako umění se vším, co k tomu patří. A třeba nám k tomu napomůže i centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, které má s kulatými diskusními stoly již letité praktické zkušenosti?

Michal Stein

Foto: autor a archiv Simony Asionne

TANEČNÍ MAGAZÍN