Baron Prášil

Laterna magika přináší střet světa umění a racionálního světa

Blízká budoucnost. Země kdesi uprostřed Evropy, země, v níž se tvrdě postihuje vše, co je vymyšlené – tedy nejen lež, nýbrž také pábení a fantazie. Ohrožují totiž jasně dané, měřitelné kategorie a podrývají moc. A možná zdánlivě paradoxně až příliš poukazují k podstatě, pravdě.

Ale právě zde se narodil chlapec, který vstoupí do historie jako baron Prášil, právě sem se vrátil z dlouhých cest a právě zde otevírá kufr plný knih, v nichž sepsal svá dobrodružství. Nevyřkne jediné slovo, přesto vypráví historky o tančení tanga s rozzuřeným býkem či záchraně létajícího rejnoka před urputnými rybáři. A v důsledku svých příběhů se baron Prášil dostává k soudu. Ale jak obstát před soudem, který nechce naslouchat? A jak vůbec chtějí soudit fantazii?

Multimediální inscenace propojuje filmové projekce s komiksem a velkorozměrnými i realistickými loutkami. Pestrost dotváří živá hudba a živá kresba, jež vzniká přímo v průběhu představení.

Dramaturgyně Martina Kinská o inscenaci

Baron Prášil – jeden z největších vypravěčů, které literatura zná. Nikoli jako autora, ale jako postavu. Je zosobněním schopnosti sugestivně předestřít ty nejneuvěřitelnější historky, vystavět svébytný svět, v němž neplatí omezení důsledné racionality, svět, který není spoután tím, co je v obecném povědomí tzv. „možné“. Prášilův svět je tak mnohem barvitější, vrstevnatější a překvapivější… a co víc, je to svět, který se de facto stále rozšiřuje, jehož srdce tepe, který se nebojí humoru.

Baron Prášil totiž svojí fantazií umí vyprovokovat tu naši. I když bychom nechtěli, stejně nás začnou při jeho líčeních napadat konkrétní obrazy – jak asi vypadá kabát, který má vzteklinu, jak člověk sám sebe vytahuje za vlasy z bažiny, jak se putuje s napůl snězeným koněm. To je jedno ze specifik imaginace, že je ze své podstaty impulsem k dalším obrazům, k dění v naší mysli, že v sobě nese pohyb, neustálou proměnlivost a rozrůstání se, že ony obrazy v nás budí silné emoce. Oproti tomu jednoznačný, dogmatický výklad je stagnací, ustrnutím – vytrácí se z něj nádech. Rozvíjí se případně jen restrikce, které jej pomáhají udržovat a hájit, a v nás narůstá leda tak strach, obava a úzkost.

Imaginace je prostor svobody. A díky možnostem, které lze skrze ni prozkoumávat, je to dost možná jedna z nejpříhodnějších cest, jak pochopit podstatu mnohého. A jak možná pochopit i sám sebe, to, co jsem žil, co žiju, na co samotný rozum nestačí. Vyžaduje to však odvahu vydat se do neznáma, ponořit se i do příběhu někoho jiného, vnímat věci i z jeho pohledu a dovolit si snít. Zbavit se racionálního a neustále analyzujícího odstupu, alespoň na chvíli zahnat autocenzuru, kterou jsme si postupně vybudovali, protože přinášela jistotu opory v měřitelných kategoriích, nebo (ještě hůře) onen jediný možný výklad, onu jedinou možnost. Jistotu, která je vykoupena jakousi mrtvolností.

Miřenka Čechová a Petr Boháč se zcela vědomě hned na začátku práce na Baronu Prášilovi této jistoty vzdali, a to i rozhodnutím, že legendární vypravěč v jejich inscenaci nepronese jediné slovo… Od počátku přemýšleli v jevištních obrazech, v jakési, jak Petr říká, „polyfonní poezii poskládané z mnoha složek: z filmového obrazu, živé kresby, pohybu a manipulace realistických loutek“. A tak nyní divákům nabízejí možnost nechat se alespoň na chvíli plně unášet imaginací, zažít okouzlení z ní a nechat ji v sobě růst. Laternovský Baron Prášil je poctou fantazii, je to způsob přemýšlení o světě i bytí v něm.

Režiséři Miřenka Čechová a Petr Boháč o inscenaci

Jaké byly vaše inspirační zdroje pro inscenaci Baron Prášil

Petr Boháč: Jsem milovníkem subverzivního umění Jana Švankmajera, hravé poetiky Evy Švankmajerové, magických aktů Alejandra Jodorowského, nespoutaného pábení ve vyprahlé krajině Roberta Bolaña, pobuřujících invektiv Davida Fostera Wallace, krutého smíchu Louise-Ferdinanda Célina, hravých alogismů Daniila Charmse. Jsou to inspirační zdroje, které se v inscenaci neobjeví, ale bez kterých bych ji určitě neudělal. Rozhodl jsem se následovat svého dětského hrdinu stojícího na křižovatce plné aut a koukajícího do barevného kaleidoskopu.

Miřenka Čechová: Odrazili jsme se od krásné zkušenosti s loutkami, kterou máme z inscenace Gulliverovy cesty v divadle ABC, a chtěli jsme pokračovat vizuálně narativním směrem a inspirovat se jak v objektech, které na jevišti ožívají, tak v možnostech filmu, jehož propojení s divadlem je pro Laternu klíčové, a také v možnostech živé kresby. Pro mě inspirace přichází také od konkrétních lidí, které jsme pro projekt oslovili. Spíš než Zemanův Prášil je nám blízký Prášil Terryho Gilliama, ale i on jedná dost skepticky. Náš Prášil je měkký snílek, který do tohoto světa nepatří.

Proč se právě dnes vracet k příběhům a postavě barona Prášila?

Miřenka Čechová: Pro mě osobně je to střet mezi světem faktickým, racionálním a světem fantazie a umění. Mám pocit, že se dnes začíná dívat na umělce trochu skrze prsty, jako na ty příliš liberální, příliš exaltované, ty, kterým není radno věřit, protože přehání, kteří by se neměli vyjadřovat ke světu a měli by publikum pouze pobavit. Zesměšňující nálepky komediantů a kejklířů se rozhazují jako obrana před tím, čemu lidé často nerozumí, čeho se také bojí a co může otevřít potlačené emoce a obsahy držené pod pokličkou běžné, společensky přijatelné normy.

Petr Boháč: Myslím si, že je důležité si uvědomit důležitost prášilovské persony, někoho, kdo vlastní všechny předpoklady podrývat autority, které si přivlastnily právo říkat, „jak to opravdu bylo“. U takového charakteru nejde o to, jestli si vymýšlí, nebo nikoliv, ale o právo a možnost znejistit pravidla a řády, jež byly uzavřeny do jediné povolené verze. A tato možnost a potřebnost revolty a nespoutanosti je navýsost aktuální. Všude kolem nás je tlak na jednoznačnost, na rychlé soudy, na fakta, která se sice tváří neutrálně, ale často jsou už výsledkem nějakého filtru a výběru. A postava Prášila do toho vstupuje jako někdo, komu je to přinejmenším jedno, kdo si s daným protokolem nedělá žádnou starost. Taková postava miluje vyprávění, miluje své posluchače nehledě na to, jestli jeho vyprávění může být škodlivé. Vrátit se k baronu Prášilovi znamená připomenout si, že nezkrotná fantazie není dekorace ani únik, ale způsob, jak zahlédnout svět. Z toho všeho je patrné, že Prášil se nevrací proto, aby nám vyprávěl historky v nějaké hloupé estrádní zábavě, nýbrž aby nám všem připomněl, že bez imaginace jsme snadno řiditelní.

Lze rozvést další témata, případně to, které je pro vás v Baronu Prášilovi zásadní? 

Miřenka Čechová: Pro mě asi fakt, že jsme součástí celku. Že antropocén je neudržitelný. Povýšenost člověka nad přírodu, která je něco od něj odděleného, co existuje nezávisle na něm, je tragický omyl. Zvíře není věc k využití. Soudkyně u nás zastupuje pragmatický svět, kde se na prostředí a přírodu díváme čistě utilitárně, a Prášil považující zvířata za bytosti, které nám rozumí beze slov, je pro ni tudíž nebezpečný fanatik, kterého je třeba držet mimo vliv. Navíc tímto vlivem může nakazit především děti. Zákaz bavit se s těmi divnými slýchávají děti často.

Petr Boháč: Pro uvažování o vyprávění barona Prášila je důležité nezapomenout na vztah mezi společenským řádem vyžadujícím nezpochybnitelný zákon a fantazií, jež naopak předpokládá nejasnost a interpretační rozechvělost. V logice tohoto myšlení je nutné se ptát, jestli Prášilovo vyprávění není nebezpečné pro ty, kdo tvoří zákon, jestli v něm nespatřují lež. Každá doba vytváří vlastní režim pravdy, tzn. mocné autority určují, kdo smí mluvit, z jaké pozice, jakým jazykem a s jakou váhou. Proto si myslím, že Prášilova fantazie a imaginace by mohla představovat pro určitý typ společnosti vážné riziko. Ani ne proto, že by vědomě klamal, nýbrž proto, že vytváří realitu mimo rámec spolehlivého ověřitelného zdroje. Proto jsme k Prášilovi vytvořili antagonistku, postavu Soudkyně, která zastupuje hlavní cenzorský úřad a která spatřuje v Prášilově knize jednu z hrozeb pro společnost.

Jan Burian, generální ředitel Národního divadla o inscenaci

Baron Prášil je oslavou fantazie a nespoutané imaginace. Miřenka Čechová a Petr Boháč vytvářejí hravý, vizuálně podmanivý svět, kde se obraz, pohyb, hudba i loutky propojují v sugestivní divadelní zážitek pro diváky všech generací.

Radim Vizváry, umělecký šéf Laterny magiky

Jak říkal Josef Svoboda: „Laterna magika vyžaduje stále nové a nové myšlenky, nápady, novou technologii. Vyžaduje opouštět nalezené a pátrat v neznámu, stále znovu a znovu.“ Tato slova dokonale vystihují snahu Petra Boháče a Miřenky Čechové, kteří se svým přístupem a konceptem zavazují k pokračování v odkazu zakladatelů, Alfréda Radoka a Josefa Svobody. Klíčovou otázkou našeho dalšího vývoje je dramaturgické hledání se všemi tvůrci, které se zaměřuje na smysl a možnosti Laterny magiky v dnešní době.

Baron Prášil 

Námět, scénář a režie: Miřenka Čechová, Petr Boháč

Dramaturgie: Martina Kinská

Choreografie: Miřenka Čechová

Scéna: Martin Chocholoušek

Kostýmy: Simona Rybáková

Hudba: Jan Kučera

Světelný design: Tomáš Morávek

Režie a kamera filmu: Pavel Berkovič

Rigging: Romana Stachovičová

Výroba loutek: Sébastien Puech, Paulina Skavova

Choreografie loutek: Amador Artiga

Kresba a animace: Galina Miklínová

Zvukový design a animace: Martin Hůla

 

Účinkují:

 

Baron Prášil: Radim Vizváry

Soudkyně: Markéta Cukrová

Labuť: Nikola Márová

Zapisovatelka: Galina Miklínová

Performeři: Katarína Sobinkovičová / Eliška Brtnická, Markéta Vajdová,
Inga Zotova-Mikshina, Lukas Blaha, Dalibor Lekeš

Hudebníci: Roman Zabelov, Jan Šikl

 

Premiéry 9. a 10. dubna 2026 ve Stavovském divadle

Foto: archiv Laterny magiky

Martina Sedláková

pro Taneční magazín

LETNÍ LETNÁ nejen ve znamení špičkových souborů

Vydařený novocirkusový, akrobatický a dětský festival. Bylo se na co a na koho dívat.

Pražské Letenské sady v Praze opět ožily novým cirkusem, loutkovým a pouličním divadlem, kabaretem, muzikou, ale i výtvarnými dílnami. A mořem stánků. 16. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla LETNÍ LETNÁ, který odstartovala 14. srpna nezapomenutelná provazochodkyně nad Vltavou, vyvrcholil závěrečným programem v neděli 1. září.

Tatiana Mosio Bongonga z francouzského souboru Cie Basinga přešla na úvod festivalu řeku Vltavu na laně dlouhém 350 metrů, ve výšce 35 metrů

Novocirkusovému festivalu, ostatně jako každý rok, vévodily ty nejlepší soubory ze zahraničí. V letošním roce se publiku opět představili kanadští „vousáči“ Cirque Alfonse, francouzští Cirque Aïtal, belgičtí TJ1 – Théâtre d’un Jour a také unikátní uskupení 17 umělkyň Portés de Femmes. A TANEČNÍ MAGAZÍN nemohl nepřinést recenzi jednoho z vrcholů LETNÍ LETNÉ, představení „kanadských cirkusových vousáčů“ „Tabarnak“.

K LETNÍ LETNÉ prostě patří cirkus

Snažíme se vždy sestavit program tak, aby reprezentoval tu obrovskou pestrost a škálu uměleckých disciplín nového cirkusu. Každý návštěvník si tak může najít své představení,“ říká manažerka festivalu Ivana Pěkná. „I proto bývá náš festival již předem z valné většiny vyprodaný.

Na festivalu neměly stánky pouze pivovary, smažené uzeniny a další méně zdravé pití a krmě, ale také mlékárenský koncern Madeta. Ten přijel se svým autobusem plným zdravé výživy.

Mimo  čtveřice hlavních zahraničních souborů se každý den návštěvníkům představil i výběr české novocirkusové scény. Je již dobrou tradicí, že každý rok uvedou domácí Losers Cirque Company na LETNÍ LETNÉ premiéru nového představení. Nejinak tomu bylo i letos.

V pátek 23. srpna předvedli Losers svou inscenaci „Heroes“, na níž s jejich souborem spolupracoval umělecký ředitel Činohry Národního divadla Dan Špinar a mim i choreograf Radim Vizváry. O tom všem TANEČNÍ MAGAZÍN referoval již v samostatné recenzi.

Open air představení přinášejí svá nenapodobitelná kouzla

O jeden den dříve, ve čtvrtek 22. srpna, ovládli Letenský park žongléři a jejich galashow.

Bratři v tricku namíchali parádní koktejl z českých i zahraničních umělců. A návštěvníky tak čekal večer plný špičkových žonglérských výkonů! Tu TANEČNÍ MAGAZÍN rovněž popisuje v detailním článku na jiném místě.

Jaký by to byl festival bez živé muziky?

Kromě klasických večerních představení, která jsou již převážně vyprodaná předem, měli návštěvníci možnost zajít i na dopolední, popřípadě odpolední, představení, vhodná i pro rodiny s dětmi.

Z této oblasti jsme čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU informovali o loutkovém představení jmenovce prezidenta Československé socialistické republiky Antonína Novotného.

Oblíbené dětské taxi

Ti, co už nesehnali lístky na dávno vyprodaná představení, se mohli těšit na oblíbené (zdarma přístupné) open air inscenace. A to v podání VOSTO5 či Bratrů v tricku. Ti se svou „Běžkařskou odyseou“ již s úspěchem objeli polovinu Evropy a nyní se triumfálně vrátili na Letnou.

Jiná zajímavá představení uvedly například soubory Holektiv, Lukas Blaha a Eva Stará nebo G.N.A.T.

Populární Holektiv přivezl na LETNÍ LETNOU inscenaci „Božena“

Nezajímavé nebyly ani víkendy. Celý víkend od 17. srpna do 18. 8. patřil akcím ZDRAVOTNÍCH KLAUNŮ. Zaujaly i  „Den s Českým rozhlasem“ (v sobotu 24. 8.) a následující „Den s Českou televizí“ (v neděli 25. 8.).

Český rozhlas však z LETNÍ LETNÉ živě vysílal rovněž ve středu 14. srpna. Česká televize naopak přímo přenášela závěrečné představení Losers Cirque Company „Kolaps“ v neděli 1. září (na ČT Art).

Na běžkařské  férii Bratří v tricku si přišly na své i děti

Oblíbenými a vděčnými návštěvníky LETNÍ LETNÉ jsou každoročně děti, a proto byl pro ně připraven tradičně bohatý a nabitý program. Každý den byly v plném proudu, již od dopoledne, dětská představení a výtvarné anebo cirkusové dílny.

Na ty nejmladší diváky však čekalo množství atraktivit i u rozličných a roztodivných stánků. Soutěže, kvízy  či dětské zboží. A mnoho dalšího…

U stánků „na levnou i drahou  krásu“ s pitím a jiným občerstvením.  bylo výrazněji méně návštěvníků, než na představeních samotných

Zahraniční soubory v čele s kandaskými Cirque Alfonse, Cirque Aital, T1J – theatre d’un jour a uskupení umělkyň Portés de Femmes byly na Letní Letné k vidění až do závěrečného dne 1. září.

LETNÍ LETNÁ  2019 skončila. Ať žije její nadcházející 17. ročník!

Foto: František Ortman a SMART Communication

Michal Stein a Lucie Čunderliková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Provazochodkyně zahájí letošní LETNÍ LETNOU!

16. ročník mezinárodního festivalu Letní Letná proběhne mezi 14. srpnem a 1. zářím a v průběhu necelých tří týdnů nabídne to nejlepší ze světové i české novocirkusové scény. A čeká vás tam opravdu nabitý program. Včetně populárních kanadských vousáčů!

Přechodem přes Vltavu ve výšce 35 metrů na laně dlouhém 350 metrů odstartuje ve středu 14. srpna letošní ročník mezinárodního festivalu Letní Letná. Světoznámá provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga z francouzského souboru Cie Basinga se českému publiku s velkým úspěchem představila již před šesti lety, kdy, u příležitosti oslav 10. výročí festivalu, vystoupala na vrchol šapitó. Tentokrát je však laťka nastavená mnohem výš – její „procházka v oblacích“ povede od Právnické fakulty, přes Vltavu až do Letenských sadů, to vše za doprovodu živé hudby, která provazochodkyni celou dobu hraje do rytmu. Festival tak společně s artistkou, jejíž umění sledují se zatajeným dechem desetitisíce lidí po celé Evropě, opět posouvá hranice možného (video https://youtu.be/LxexcZRrj_s).

Přímo na Letné pak bude zahájení pokračovat hned několika open air představeními. Těšit se můžete na tanečně akrobatickou show volně inspirovanou šamanismem a mystikou Shamaniac v podání Blackout paradox. Nové pouliční představení Cink The Universe představí dvojice mladých performerů, Zuzana Drábová z Cink Cink Cirk a Jan Jirák z Feel The Universe Circus Company a nebude chybět ani koncert argentinsko-španělské kapely La Orquesta Informal ve festivalovém baru.

16. ročník mezinárodního festivalu Letní Letná proběhne mezi 14. srpnem a 1. zářím a v průběhu necelých tří týdnů nabídne to nejlepší ze světové i české novocirkusové scény. Více informací a předprodej vstupenek na www.letniletna.cz.

Na Letní Letnou se vrátí oblíbení kanadští vousáči z Cirque Alfonse s troufalou novinkou Tabarnak. Trojice akrobatů ze souboru Théâtre d’Un Jour v roce 2011 doslova uchvátila publikum svými akrobatickými výkony, ladnými piruetami a salty i zdánlivě nekonečnými lidskými pyramidami. Na své novince s názvem Strach – A Fear song si ke spolupráci přizvali také sopranistku Julii Calbete, jejíž zpěv provází celým představením a dodává mu zcela nový rozměr.

Světoznámá provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga( na archivním snímku  z rodné Francie), přejde po laně Vltavu. Od staroměstské budovy právnické fakulty, směrem na Letnou!

Těšte se na seskupení umělkyň, jaké Evropa ještě neviděla! Artistky z předních francouzských novocirkusových souborů přivezou do Prahy unikátní představení s názvem Projet.PDF (Projekt PDF), které diváci Letní Letné uvidí jako jedni z mála mimo Francii. Výbušné a hravé, leč riskantní představení, které vás rozhodně nenechá v klidu. Cirque Aïtal alias Viktor Cathala a Kati Pikkarainen představí své nejnovější představení Saison du Cirque (Cirkusová sezóna). V něm přenesou návštěvníky do světa, kde se tradiční cirkus potkává s tím současným. Jedinečná podívaná, která propojuje řadu stylů a talentů z celého světa.

Premiéru nového představení Hrdinové i letos uvedou populární Losers Cirque Company. Cirk La Putyka dorazí na Letnou se svou letošní novinkou Isole, která návštěvníky pozve na místo plné radosti a hravosti, překypující rozmanitou hudbou v nejrůznějších podobách.

Holektiv představí dobové zpracování příběhu první české pilotky s názvem Božena a VOSTO5 pro změnu vzdá hold Hančovi a Vrbatovi v loutkohereckém představení Slzy ošlehaných mužů. Další zajímavá představení uvedou například soubory Collective Momentum, Feel the Universe, Lukas Blaha a Eva Stará, Squadra Sua a další. Ani letos nebudou chybět tematické večery Cirksession a Žonglérská galashow. Jedinečnou atmosférou, originálními příběhy i vynikajícími hereckými a artistickými výstupy lákají open-air představení Letní Letné každoročně tisíce diváků. I v letošním roce chystají organizátoři několik „pouličních“ představení, které stojí za to vidět.

Vstupenky je možné zakoupit on-line na www.letniletna.cz. Zájemci si mohou rovněž zakoupit dárkové vouchery v hodnotě 650 nebo 1.300 Kč, které lze využít na nákup vstupenek na libovolné představení.

Mezinárodní festival Letní Letná pořádá společnost Gaspard, z.s. za podpory Hlavního města Prahy, Ministerstva Kultury České republiky a Prahy 7. Záštitu nad projektem převzal Ing. Petr Hlubuček, náměstek primátora hlavního města Prahy. Letní Letná je čestný držitel značky EFFE. Je členem ČAF, Circostrada, Face Europe.

Foto: archiv SMART Communication

Lucie Čunderliková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN