Štítek: Taneční magazín

SITE SPECIFIC po Lůzrovsku

LOSERS CIRQUE COMPANY během Noci divadel ukáží akrobacii z jiného úhlu pohledu

Večer 19. listopadu 2022 se v Divadle BRAVO! v rámci jubilejního 10. ročníku Noci divadel uskuteční neobvyklá komentovaná prohlídka budovy pod taktovkou domácích Losers Cirque Company. Nepřekonatelný vypravěč Justin Svoboda návštěvníky provede zázemím divadla, v jehož zákoutích předvedou Lůzři nápaditou přehlídku akrobatických triků. Vstupné na akci je dobrovolné. Počet míst bude však omezený, a proto je nutná předchozí rezervace.

Divadlo BRAVO!, bývalé Branické divadlo, se i v letošním roce účastní projektu Noc Divadel. Pro desátý ročník s ústředním tematem Hrdinové si Lůzři připravili speciální program, který dosud neměli možnost vidět ani jejich nejvěrnější fanoušci. Jedná se o jejich první site specific projekt, představení koncipované pro atypické prostory divadla, který vytvořili přímo na míru domovské scény.

Návštěvníků se ihned na začátku prohlídky ujme herec, moderátor a průkopník storytellingu v Čechách Justin Svoboda. Ani zdaleka to však nebude odborný výklad historie budovy a okolí. Lůzři pojali prohlídku své vlastní scény civilně a přimíchali do ní špetku osobitého humoru a nadhledu.

„Během komentované prohlídky pustíme návštěvníky do míst, kam by se za běžného provozu nedostali. Budou mít možnost podívat se na práci akrobatů z jiného úhlu, a to doslova,” říká Petr Horníček, principál souboru Losers Cirque Company

Diváci uvidí performery velmi zblízka. Lůzři předvedou dechberoucí akrobatické triky, jedinečnou stínohru a tanec na šálách přímo nad hlavami návštěvníků  na různých místech v bývalém Branickém divadle. Kromě sledování této podívané budou mít návštěvníci možnost stát se součástí celého příběhu.

„Je pro nás ctí, že se akce letos konečně účastníme se vší parádou. S akrobaty jsme dali hlavy dohromady a vymysleli způsob, kterým veřejnosti odtajníme jinak zapovězená místa. Zároveň předvedeme naše akrobatické umění v trochu jiné podobě. Víc ale prozrazovat nechci, to se zkrátka musí zažít na vlastní kůži,” dodává Petr Horníček.

Vstupné na akci je dobrovolné, soubor je možné podpořit částkou vyšší než 50 Kč. Prohlídka se uskuteční ve třech časech: 19:00, 19:45 a 20:30 a trvá přibližně 30 minut. Počet míst je omezený a prohlídku je třeba rezervovat předem.

Youtube:  https://www.youtube.com/user/unitedartscz/featured

Vstupenky: https://goout.net/cs/noc-v-divadle-bravo/szwngju/

Kompletní program Divadla BRAVO!: https://divadlobravo.cz

Pavla Umlaufová
pro Taneční magazín

Poslední kapitola dějin světa

Studio Hrdinů uvede druhou premiéru své jubilejní 10.sezóny

Jako druhou premiéru své jubilejní 10. sezóny připravuje Studio Hrdinů inscenaci Poslední kapitola dějin světa. Na tuto scénu se tak vrací režisérka Katharina Schmitt s adaptací textu Heinricha von Kleista. Premiéra se uskuteční 6. listopadu 2022.

Inscenace Poslední kapitola dějin světa zkoumá lidskou přítomnost a nepřítomnost a sociální prostor divadla. Vychází jednak ze série rozhovorů, které Katharina Schmitt vedla s herci v Berlíně a v Praze na podzim roku 2021, jednak z eseje Heinricha von Kleista O loutkovém divadle v novém překladu Thomase Rota. Kleist již před dvou sty lety popsal utopii divadla, ve kterém loutka převezme hercovu práci. Jak v době krize a změny základních paradigmat najít adekvátní herecká či společenská gesta? „Na Kleistovi mě velmi přitahuje na jednu stranu řád, z kterého jeho texty vychází, a zároveň ta až kosmická intuice, kterou mají jeho postavy. Během zkoušení Poslední kapitoly pro nás byla klíčová otázka, jak stavět vedle sebe úspěšné provedení situace a selhání takového snažení. Vysoké a nízké, krásu a naprosto banální okamžiky. S tím, že selhání mělo být stejně důležitým stavebním kamenem inscenace jako situace, které se povedly,“ říká o práci na představení Katharina Schmitt.

Během prvních vln pandemie zůstala všechna divadla zavřená. Dělá právě lidská přítomnost divadlo divadlem? Co způsobuje, že vnímáme prostor jako divadelní, přestože v něm chybí herci? Inscenace Poslední kapitola dějin světa konfrontuje prázdný divadelní prostor s herci, kteří své místo v něm přehodnocují a tím získávají jeviště zpět. „Rozhovory jsem vedla na podzim roku 2021, kdy se divadla v Praze a v Berlíně zase pomalu začala otevírat. Byla to pro mě možnost vidět některé kolegy po dlouhé době, u některých šlo skoro o rok a půl. Zajímavé bylo, že mnozí z nich tu přestávku uvítali. Popisovali ji na jedné straně jako omezující a nepříjemnou zkušenost, ale zároveň alespoň polovina z nich přiznala, že to byla také možnost nového úhlu pohledu na sebe samotné i na hereckou praxi obecně,“ říká o nasbíraném materiálu režisérka.

Tak, jako se dvě přímky protnou v nekonečnu a znovu objeví na počátku, nebo jako se obraz ve vypouklém zrcadle nekonečně vzdaluje a zároveň zjevuje těsně před námi, i poznání, které takřka projde nekonečnem, se k nám vrací jako půvab. V nejčistší podobě se vyskytuje v těle, které buďto postrádá veškeré vědomí, nebo oplývá vědomím nekonečným, tj. buď u loutky, anebo u Boha. Znamená to tedy, že musíme opět pojíst ze stromu poznání, abychom se vrátili do stavu nevinnosti? zeptal jsem se, poněkud nesvůj. Ovšem, odpověděl, právě to je poslední kapitola dějin světa.

Poslední kapitola dějin světa

na základě eseje O loutkovém divadle Heinricha von Kleista a série rozhovorů s herci z podzimu 2021

autor: Heinrich von Kleist, Katharina Schmitt

překlad eseje O loutkovém divadle: Thomas Rote

režie a adaptace: Katharina Schmitt

dramaturgie: Thomas Rote

scéna a kostýmy: Patricia Talacko

hudba a zvukový design: Matěj Šenkyřík

světelný design: Václav Hruška

asistentka režie: Bára Viceníková

asistentka scénografie: Veronika Olejárová

hrají: Ivana Uhlířová, Michal Kern, Šimon Klus, Pasi Mäkelä

Premiéra: 6. listopadu 2022 od 20.00

Reprízy: 18. listopadu, 12. a 13. prosince 2022 a dále v roce 2023

Vznik inscenace finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Magistrát hlavního města Prahy podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2022 částkou 6.500.000 Kč.

Projekt je realizován za podpory Ministerstva kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Balet Praha Junior a Baby Balet Praha mají nová loga

Akademický malíř Milan Med mění tvář souborů

Soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha mají nová loga od akademického malíře Milana Meda

 

Taneční soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha mění tvář a divákům představují nová loga, která je budou reprezentovat. Autorem drobných, zcela jedinečných kreseb tuší je akademický malíř Milan Med (1930-2010), jehož celoživotní inspirací byl tanec a pohyb. V Medově tvorbě je mnoho kreseb, které malíř zachycoval na papír nebo notovou partituru, a čerpal z nich pak náměty pro své monumentální olejové malby. Výsledkem jsou díla, na nichž je pohyb rozložen do několika fází, která navozují iluzi dynamiky, rychlosti a síly.

„S Milanem Medem jsme spolupracovali od založení Tanečního centra Praha, konzervatoře – gymnázia v roce 1994, pravidelně chodil na naše představení a občas si vyžádal fotodokumentaci z profilových děl našeho repertoáru. Na jeho výstavách jsme pak občas skutečně nacházeli tato témata a byli jsme na to hrdí. Mistr Med nám několikrát věnoval sady svých kreseb s taneční tématikou a dovolil nám některé užívat jako loga periodických akcí i školy. Při získání nového sídla – Domu tanečního umění v Braníku jsme z jeho pozůstalosti zakoupili dvanáct rozměrných pláten, která tvoří základní výzdobu tanečních studií i reprezentačních prostorů tohoto unikátního areálu,“ vysvětluje Antonín Schneider, manažer konzervatoře Taneční centrum Praha. „Nová loga našich juniorských souborů jsme vytvořili logicky ze zdánlivě jednoduchých kresbiček, které jsou ale dokonalou studií lidského těla jako vzácného uměleckého nástroje vyzařujícího taneční estetiku, dramatičnost, emocionalitu a energii“.

„O figurální kresbu se otec zajímal vlastně od doby, kdy začal kreslit, stejně tak byl od počátku fascinován krásou pohybu. Například již od sexty na  gymnáziu v Havlíčkově Brodě, chodil  kreslit do místního Sokola. Tam uhlem kreslil tréninky gymnastek a veškerá gymnastická cvičení,“ říká malířův syn Marek Med, jenž dnes spravuje otcovu pozůstalost. „Z rodiny dělala gymnastiku moje maminka, která v tom Sokole cvičila, on kreslil ji i ostatní cvičenky, pak jí doprovázel domů… No a jeho druhá žena byla také gymnastka, trenérka, se kterou se seznámil v tělocvičně při kreslení.“

Černobílé ikonografické taneční studie Milana Meda, někdy realizované na notovém papíře, doprovázely i nejrůznější publikace, např. monografie Pavel Šmok „Na přeskáčku“ či baletní programy Pražského komorního baletu. „S choreografem Pavlem Šmokem se otec znal velmi dlouho a velmi dobře,“ vzpomíná Milan Med. „Kreslil na zkouškách Šmokova Pražského komorního baletu a vytvořil i několik jeho kreseb právě ze zkoušek. Jedna z těchto momentek Pavla Šmoka je také na webových stránkách www.milanmed.cz. Kromě té otec namaloval také Šmokův portrét – olej na plátně – v jeho typické pozici. No a Pavel Šmok od něj měl na chalupě krásný akt – akvarel. Byli dlouholetí přátelé…“

 

Akademický malíř Milan Med

–          Narodil se v roce 1930 v Humpolci, zemřel 17. července 2010 v Praze.

–          Vystudoval Gymnázium v Havlíčkově Brodě a poté Akademii výtvarného umění v Praze. Studoval portrétní a figurální malbu u Vratislava Nechleby.

–          Vzdělání si doplnil návštěvami přednášek antropologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1975 až 1978 byl i řádným posluchačem na Fakultě všeobecného lékařství UK.

–          Zabýval se výzkumem v oblasti anatomie a vývoje pohybového ústrojí člověka.

–          Uznání si vysloužil i jako ilustrátor odborné lékařské literatury.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

LAKTISMUS

Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž výstavy LAKTISMUS: Nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii  umělecké dvojice Tamara Moyzes & Shlomi Yafe

Galerie NoD
Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe
LAKTISMUS: Nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii
Kurátor: Pavel Kubesa
Výstava potrvá do 13. 11. 2022

Výstava Laktismus přehodnocuje postavení žen ve vztahu k našemu ekosystému; projekt představuje společnost bez geopolitických hranic, a to prostřednictvím utopického náboženství, které vzniklo v Jeruzalémě. Pojmy jako „národ“ a „hranice“ s jejich dosavadní systémovou a ekonomickou funkčností nejsou pro vyznavače Laktismu relevantní.

Nové monoteistické náboženství Laktismus vyznávající bohyni Laktérii coby matku přírodu nahradilo patriarchální řád, který ignoroval hlas přírody po staletí. Bohyně Laktérie byla stvořena z kolektivu žen, který reflektuje diverzitu a symbolicky poukazuje na sílu jednotlivce v rámci kolektivu; kolektiv se tak stává bohyní.

Výstava je koncipována jako fragment imaginárního chrámu postaveného k uctívání bohyně Laktérie. Je metamodernistickým pokusem o přepis lidské historie. Dílo přehodnocuje historickou perspektivu a slouží jako platforma pro debatu o obavách týkajících se změny klimatu, genderových nerovnostech a celkovém směřování naší společnosti.

Tamara Moyzes (* 1975, Bratislava) je umělkyně žijící a působící v Praze. V současnosti je studentkou doktorského programu Akademie výtvarných umění v Praze, kde rovněž absolvovala magisterský program. Studovala také na Akademii výtvarných umění a designu Bezalel v Jeruzalémě, na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a na Avni Institute of Fine Arts v Tel Avivu. Tamara Moyzes prezentuje ve veřejném prostoru své strategie a reakce na aktuální sociální problémy, přičemž ji zajímá otázka použítí médií jako nástroje politického umění.

 

Shlomi Yaffe (*1973, Tel Aviv) je umělec žijící a působící v Praze. Je absolventem Fakulty výtvarných umění oboru intermediálních studií na VUT v Brně a Akademie umění a designu Bezalel v Jeruzalémě. Ve své praxi se často zabývá sociálními a politickými otázkami souvisejícími s nevědeckými představami o rase a těle, které jsou odvozovány z předpokladů mýtů a ideologií.

NoD, Taneční magazín