Hra Hrdinů

Audiovizuální multikanálová videoinstalace na jevišti Studia Hrdinů

Vizuální umělkyně Tereza Velíková připravila audiovizuální multikanálovou videoinstalaci pro jeviště Studia Hrdinů v Praze. V případě Hry Hrdinů si vypůjčila scénáře z nově uvedených inscenací této scény během dvou divadelních sezón, z nichž vypreparovala úryvky nabízející sestavení do nového útvaru. Projekci uvedeme v premiéře 24. listopadu 2021.

„Režisérku“ Hry Hrdinů Terezu Velíkovou (*1979) dlouhodobě zajímají vztahy, které mohou vznikat při zmnožení zdrojů obrazu a zvuku. To ji postupně dovedlo k dialogickým videoinstalacím a následně k využívání již existujících výňatků z divadelních her, v nichž jsou právě dialogy jedním ze základních komunikačních prostředků. Fascinují jí možnosti obsahových transformací a formálních napětí, jež vyplývají ze spojení plynoucího divadelního provedení, filmového záznamu, jeho střihu a montáže. Velíkové postup jako by vycházel z představy, že v souboru jakýchkoliv příběhů a vyprávění jsou ukryty příběhy a vyprávění další, potenciální a čekající na objevení. Autorská role se od psaní posouvá k vyhledávání a následnému sestavování slov a gest v nový obsah. Je docela dobře možné, že v nastudovaných představeních Studia Hrdinů takto čekají ještě jiné příběhy, které Velíková nezahlédla, jenže právě u tohoto typu práce nezáleží pouze na analýze textu a jeho scénickém provedení, ale také na příčném řezu, který je osobní a individuální.

Ve Velíkové divadelním mash-upu se jejími slovy řečeno „odrážejí témata hrdiny, divadelního hrdiny nebo možná hrdiny Studia Hrdinů, který právě prochází krizí své vlastní tvorby. Krizí svého postavení jako umělce ve společnosti, ale i krizí své vlastní identity“. Témata jako vyhoření, demotivovanost, otřes z uvědomění si vlastní průměrnosti, nebo přinejmenším z uvědomění si, že o své výjimečnosti nemáme už ani snít, ovšem aktuálně hýbou nejen uměleckou debatou a zdaleka nejsou ani výhradním projevem nástupu středního věku. Pro Velíkovou, která se svými pracemi vždy snaží prokreslit stratigrafii psychologického pole, které modeluje naše myšlení a jednání, se Hra Hrdinů stává platformou, na níž tato témata může pojednat v živé a překvapivě se ubírající konverzaci.

Herce a herečky Studia Hrdinů nechala Velíková hrát role způsobem, jakým jsou zvyklí z původních nastudování. Jsou divadelními postavami, které se dosud nepotkaly a jejich první vzájemný rozhovor je tím ovlivněn. Divák je tak vystaven neustálému procesu  dohledávání souvislostí v toku slov, pohybů, obsahů a emocí. Naplno je nucen užívat svou schopnost chápat narážku, metaforu či analogii. Pro Terezu Velíkovou je však právě tento přístup ke splétání obsahu z různě silných, barevných a dlouhých nití příznačný. Podobně jako nemáme přestat vnímat, že jsme se ocitli v prostoru mezi hrami z repertoáru divadla, nemáme přestat vnímat ani to, že sdělení není to, co je hned vidět či slyšet, ale leží někde mezi větami, co vyslovíme, a emocemi, jež dáme znát navenek.

Koncepce a režie: Tereza Velíková
Střih, postprodukce: Tereza Velíková
Kamera: Ivan Svoboda
Zvuk: Petr Zábrodský
Zvuková postprodukce: Stanislav Abrahám
Dramaturgie: Jan Horák
Externí konzultace: Jiří Ptáček
Realizace scény: Matěj Al Ali
Technická podpora: tým Studia Hrdinů

Hrají: Agáta Červinková, Cyril Dobrý, Julie Goetzová, Jakub Gottwald, Eva Hacurová, Vendula Holičková, Ivan Lupták, Gabriela Míčová, Kateřina Neznalová, Marek Pospíchal, Petr Reif, Johana Schmidtmajerová, Pavlína Štorková, Halka Třešňáková

Poděkování: Jan Horák a Michal Pěchouček, Miroslav Bambušek, Ivan Buraj, Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska, Jiří Adámek a kolektiv, Katharina Schmitt

Projekt byl finančně podpořen ze Stipendijního programu Ministerstva kultury ČR a Státním fondem kultury ČR.

Studio Hrdinů je financované v roce 2021 Magistrátem hlavního města Prahy částkou 5.400.000 Kč a Ministerstvem kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Lidi krve

Drama v režii Miroslava Bambuška vstoupí do kin v listopadu 2021

Producent Saša Dlouhý (FREESAM) uvede v listopadu 2021 do kin celovečerní snímek Lidi krve. Filmové drama reflektuje cestu k vlastním kořenům a ke smíření. Odehrává se v současnosti, ale pracuje s reminiscencemi zavádějícími diváka do poválečného Československa. Příběh tvoří osudy skutečných obyvatel bývalé německé obce Vitín. Minulost se tak stává klíčem k přítomnosti. V hlavních rolích se představí Karel Dobrý, Miloslav König, Miloslav Mejzlík, Tomáš Bambušek, Jiří Černý, Jakub Folvarčný, Jakub Gottwald, Juraj Bača či Tereza Hofová. Autorem scénáře a režisérem filmu je Miroslav Bambušek.

Ústřední postavou filmu Lidi krve je Otto Hille (Miloslav König), který je najat, aby zavedl starého a těžce nemocného Leopolda Švarce (Miloslav Mejzlík) do krajiny jeho předků. Symbolické martyrium očistce jej má dovést ke smíření. Vydávají se do roku 1945 do již rozpadlé německé vesnice Vitín, která je středobodem celého příběhu a jejich společná minulost se propojuje. Otto zde potkává přízrak svého děda Otfrieda Hilleho (Karel Dobrý). Stává se svědkem událostí, které objasňují to, co Ottu v nočních můrách děsí a co starý Švarc skrývá.

Film se zabývá věcmi a událostmi, které nechceme slyšet a které záměrně odsouváme na okraj, protože je obtížné s nimi žít. A toto odsouvání rodí mentální nemoc, nezájem, lhostejnost, která se rozmanitě projevuje v naší přítomnosti tím, jak lidé myslí, jak se rozhodují, jak jednají, jak volí. A tak žijeme ve světě, který je plný otázek, na které nechceme hledat odpovědi, protože jsou nepříjemné, náročné. A tím si vytváříme „mentální Sudety“. Černou díru, o které se radši domníváme, že v ní a za ní nic není. „Mentální Sudety“ jsou propast, kterou jsme zdědili po svých předcích. Naše generace ji nemá chtít předávat svým potomkům,“ dodává režisér snímku Miroslav Bambušek.

Film Lidi krve vznikal šest let, dokončen byl v květnu 2021. Natáčení probíhalo v Severních a v Západních Čechách, v Jihomoravském kraji, na Severní Moravě, v Polsku a na Azorských ostrovech. Autorem scénáře a režisérem filmu Lidi krve je dramatik a divadelní režisér Miroslav Bambušek. Napsal přes čtyřicet divadelních her, dvě operní libreta a filmové scénáře. Dlouhodobě se věnuje projektům, které vnímají kulturu jako platformu pro politické a sociální reflexe.  V tomto smyslu v minulosti působil např. v Národním divadle, v Divadle Na zábradlí, v HaDivadle či Studiu Hrdinů. Zaměřuje se ale i na realizace svých projektů v nedivadelní, především industriálních prostorech spojených s pamětí konkrétních událostí (sem patří např. dlouhodobé projekty Perzekuce.cz či Cesty energie). Za své projekty získal mnohá tuzemská ocenění: ceny Alfréda Radoka, ceny Divadelních novin atd. Jeho poslední film Jan Hus – mše za tři mrtvé muže získal cenu Andreje Stankoviče.

Produkci snímku zajistil Saša Dlouhý se svojí společností FREESAM v koprodukci České televize a slovenské atelier.doc. Film byl mimo prostředků producenta a koproducentů finančně podpořen Státním fondem kinematografie, Jihomoravským filmovým nadačním fondem, Česko-německým fondem budoucnosti a Audiovizuálním fondem. Distribuci snímku zajišťuje Aerofilms.

Více informací na www.freesam.org a www.lidikrve.cz.

Lidi krve

Délka filmu: 85 min, Rok: 2021

Režie: Miroslav Bambušek

Producent: Saša Dlouhý – FREESAM

Koproducent: Česká televize, atelier.doc

Premiéra: podzim 2021

www.lidikrve.cz  | www.bloodkin.tv

 

Hlavní herecké obsazení

Otto Hille – Miloslav König
Ottfried Hille – Karel Dobrý
Leopold Schwarz – Miloslav Mejzlík
Leopold Schwarz za mlada – Juraj Bača
Anna Hille – Tereza Hofová
Henry – Jakub Gottwald
Mišel – Jiří Černý
Lékař – Jakub Folvarčný
Pečovatel – Tomáš Bambušek

 

Tvůrci a štáb

Scénář a režie – Miroslav Bambušek
Producent – Saša Dlouhý
Kamera – Jakub Halousek
Střih – Jan Daňhel
Dramaturgie – Kristián Suda
Hudba – Tomáš Vtípil
Koncepce masek a kostýmů – Zuzana Bambušek Krejzková
Zvuk – Václav Flegl
Výtvarník – Josef Bolf
Výkonný producent – Pavel Vácha
Vedoucí natáčení – Eva Pavlíčková
Architekt – Daniel Tůma
Kreativní producent ČT – Josef Viewegh
Vedoucí Filmového centra ČT – Helena Uldrichová

Eliška Míkovcová

pro Taneční magazín

Letos ve vleku silných emocí (a bez nemocí)

Skončil předjubilejní ročník festivalu „MALÁ INVENTURA“

19. ročník Malé inventury skončil. Devítidenní festival nového divadla se podařilo – i přes nepřízeň současné „koronavirové“ situace – zrealizovat offline. Představení, která proběhla fyzicky, například ve Studiu Hrdinů, v MeetFactory, Divadle Ponec, ve Studiu ALTA, Divadle X10 a dalších, byla přístupná pouze profesionálům. A to promotérům, dramaturgům, ředitelům regionálních scén a festivalů a novinářům s antigenním testem. Zájemci z řad veřejnosti pak viděli streamovaný kabaret „PiNKBUS“. Velký úspěch měly komentované online prohlídky pražských nezávislých scén 360° kamerou. I speciální Covid-19 edice burzy projektů pod názvem „Sbal ho!“. Či série „Život On Air“. Zde šlo o rozhovory s výraznými uměleckými osobnostmi. Online doprovodný program vidělo, v rámci devíti festivalových dní, 3350 diváků. Youtube kanál „Malá inventura“ zůstává i nadále přístupný a vše je tedy možné prohlédnout si i zpětně.

Z inscenace „Arbakkinn“

Podtitulem ročníku se stalo zvolání ‚Milujeme offline!‘. A my jsme rádi, že se nakonec podařilo, aby vybraná představení zhlédl omezený počet diváků z profesionální obce. Byla tak udržena kontinuita nezávislého divadla a jeho reflexe,“ říká umělecký ředitel Malé inventury“ Petr Pola. „Dalším profesionálům z České republiky i zahraničí jsme nabídli online program. Mohl, alespoň částečně, nahradit to, že se festivalu nemohli zúčastnit fyzicky. Obdrželi přístupy ke streamům deseti představení, která jsme vysílali od pondělí do pátku, a také interaktivní katalog. Ten jim umožnil získat informace o všech čtyřiceti představeních vybraných pro letošní festival, včetně jejich záznamů. Profesionálové dále získali přehled o možnostech financování nezávislých projektů v ČR. Nebo se mohli například seznámit s výsledky diskuze o budoucnosti divadelních aktivit, až covidová krize skončí.“

„Průvodce peklem“

Festival „Malá inventura“ poukázal na možnost konání kulturních akcí i během pandemie, samozřejmě za dodržování přísných hygienických podmínek. Nikdo z organizačního týmu, umělců ani návštěvníků se koronavirem nenakazil. Po masívním testování se ukázalo, jak zodpovědná, ale také disciplinovaná kulturní obec je. Na rozdíl od firem, kde doposud nebyly povinné testy a dokonce ani respirátory.

Z představení „Hang Oute“

Letošní festival byl doprovázen velmi silnými emocemi. Jak ze strany účinkujících, tak profesionální obce, která tvořila publikum,“ doplňuje ředitelka Malé inventury Adriana Světlíková. „Slyšet po tolika měsících opět potlesk bylo opravdu blahodárné. A vneslo to, alespoň na pár dnů, optimismus a možné vyhlídky do budoucna. A to se v těchto dnech skutečně cení. Návštěvnost byla stoprocentní a kolikrát se i tvořil list náhradníků.“

Kromě zmapování současného stavu, podmínek a možností „Malá inventura“ upozornila i na to, jak důležitou roli kultura ve společnosti má – přispívá k sounáležitosti, psychické rovnováze jedinců. Ale i ke zdravé občanské společnosti a její kultivaci a je také výborným anti konfliktním nástrojem. Organizátoři „Malé inventury“ připravují během letošního roku pokračování tohoto festivalu v regionech. V plánu je například Jičín, Jihlava, České Budějovice nebo Karlovy Vary.

Foto: Markéta Bendová

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Zabíjejte popírače klimatických změn«

Švandovo divadlo uvede on-line premiéru satirické komedie o střetu politiky a ekoteroristů

Co se stane, když se mocná síla klimatické změny střetne s nepružnými osobami z nejvyšší politiky? I o tom vypráví satirická komedie „Zabíjejte popírače klimatických změn“ Davida Finnigana. Její online premiéru chystá 25. ledna pražské Švandovo divadlo. Titul inspirovaly slavné akční filmy z 80. let o teroristech a rukojmích, humor Quentina Tarantina a rétorika Ala Gora. Svižnou satiru ze světa současné politiky uvede smíchovská scéna jako první neanglicky mluvící divadlo, které zároveň iniciovalo i její první cizojazyčný překlad. Ten je dílem Ester Žantovské, režie se ujali Adam Svozil s Kristýnou Jankovcovou. Inscenace bude k vidění prostřednictvím Youtube kanálu Švandova divadla.

Ministryně životního prostředí Gwen Malkinová (Natálie Řehořová) se ocitá v největší morální krizi za svoji kariéru, z níž jí nepomůže ani její oddaná mluvčí (Nataša Bednářová). A aby toho nebylo málo, koncert v australském parlamentu, při němž se ministryně touží konečně odreagovat, přeruší vpád skupiny ekoteroristek. Banda rozzlobených žen pod vedením nesmlouvavé Catch (Marie Štípková) vydírá vládu a požaduje okamžitou změnu jejího přístupu k ochraně klimatu – nebo: „…a to se nedá nic dělat, všechny pozabíjí…“

Chytrá satira místo agitky

Jak upozorňuje dramaturg inscenace David Košťák, „Finniganova provokativní, chytře napsaná hra, v níž vystupují samé ženy, se kvůli svému šokujícímu názvu nejprve dočkala v Austrálii zákazu. Ale později tu získala prestižní cenu Griffin Award.“ Podle Košťáka však nejde o další ekologickou agitaci, nýbrž o chytrou satirickou komedii, poukazující mimo jiné na sílu médií a sociálních sítí. I na jejich vliv na mínění (mnohdy krvelačné) veřejnosti.

Natálie Řehořová v roli Gwen Malkinové

S tím souhlasí i Kristýna Jankovcová a Adam Svozil, kteří jsou považováni za nejpozoruhodnější režijní dvojici mladé divadelní generace: „Hru bychom označili za svižnou politickou satiru, která se prostřednictvím humoru vyrovnává s patovou situací, v níž se současná debata o klimatické změně ocitla. Autor zároveň vtipně zobrazuje vzájemnou radikalizaci názorových stran a také jejich zničující zatvrzelost.“

Sám David Finnigan svou hru označuje jako „akční thriller“ a při jejím napsání spolupracoval s klimatology: „Inscenace tohoto textu by neměla být žádná depka. Není ani o klimatické úzkosti. Rád o ní smýšlím jako o bizarní oslavě života vstříc ekologické hrozbě.“

Lucia Čižinská a Natálie Řehořová

A jak si dvojice režisérů poradila s tím, že je příběh pevně vsazen do Austrálie, jejíž specifické prostředí ani politiku český divák nejspíš nebude znát? „Od úpravy textu až po práci s herci, jsme hledali styčné body australského a českého kontextu a paralely se snažili posilovat a zvýrazňovat. V dnešní době ale není potřeba být zas tak návodný: kupříkladu propojení miliardového byznysu a politiky má sto plus jedna podob, jeho škodlivost je ovšem internacionální,“ uvádějí Kristýna Jankovcová s Adamem Svozilem.

Střet v podání pěti žen

Obsazení slibuje generační setkání pěti výrazných hereček. Ministryni životního prostředí Gwen Malkinovou hraje Natálie Řehořová, její komickou tiskovou mluvčí hostující Nataša Bednářová. Nekompromisní ekoteroristku Catch ztvární Marie Štípková, hned několik členek jejího týmu ztělesní Anna Stropnická. Hostující Lucia Čižinská se ujme dalších pěti rozličných postav od moderátorek až po australskou premiérku. „Diváci se mohou těšit na neotřelý pohled na problematiku, týkající se klimatických změn,“ uvádí herečka Marie Štípková. A hned dodává: „Text s nadhledem glosuje obě zápolící strany, aniž by jedné či druhé nadržoval. A těšit se lze i na humor! Nezapomenutelné jsou některé dialogy v podání kolegyň Nataši Bednářové a Natálie Řehořové. Podle mě je to nový Satinský… a Satinský.“

Marie Štípková a Natálie Řehořová

Výpravu Jana Morávka využívající projekčních obrazovek inspirovalo koncertní pódium, ale i filmové postupy – diváci tak uvidí v přímém přenosu klíčovací technologii, které se využívá při natáčení před greenscreenem. Moderní režii podtrhnou také kostýmy Lenky Rozsnyóové odrážející nejnovější módní trendy i estetiku současných videoklipů.

Online premiéra se uskuteční 25. ledna 2021 ve Studiu Švandova divadla, k vidění bude na:

https://www.svandovodivadlo.cz/inscenace/658/zabijejte-popirace-klimatickych-zmen/3285

www.svandovodivadlo.cz

David Finnigan:

ZABÍJEJTE POPÍRAČE KLIMATICKÝCH ZMĚN

Překlad: Ester Žantovská

Úprava a režie: Kristýna Jankovcová a Adam Svozil

Dramaturgie: David Košťák

Scéna: Jan Morávek

Kostýmy: Lenka Rozsnyóová

Osoby a obsazení: GWEN MALKINOVÁ: Natálie Řehořová,

GEORGINA BEKKENOVÁ/CELLEBRINA MALKINOVÁ: Nataša Bednářová,

CATCH: Marie Štípková, THROAT/LUCKY/EBB: Anna Stropnická,

REMELY CLARKOVÁ/JALAN ONESOVÁ/BEVERLY ILEOVÁ/PREMIÉRKA AUSTRÁLIE/MANAŽERKA SHANII TWAIN: Lucia Čižinská.

Marie Štípková a Anna Stropnická

Kdo je kdo:

Kristýna Jankovcová (*14. 4. 1992) a Adam Svozil (*26. 7. 1991)

Režijní dvojice Kristýna Jankovcová a Adam Svozil navázala spolupráci během studia režie a dramaturgie na katedře činoherního divadla DAMU. Už tehdy hostovali jako režijně dramaturgické duo ve Studiu Hrdinů a v Divadle v Dlouhé. DAMU zakončili společnou absolventskou inscenací „Rituální vražda Gorge Mastromase“ v Divadle Disk. Ta získala cenu Marka Ravenhilla za nejlepší českou divadelní inscenaci současného textu.

V roce 2017 byly uvedeny inscenace „Iluze“ v divadle J. K. Tyla v Plzni a „Dánská občanská válka 2018-24“ v Divadle Na zábradlí. V únoru 2018 měla premiéru inscenace „451 stupňů Fahrenheita“ v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. V roce 2018 hostovali v Jihočeském divadle. Tam režírovali hru inspirovanou osudem Natashi Kampuschové „Téměř dokonalá láska“.

V letech 2018-2019 spolupracovali s ostravskými činoherními scénami, kde režírovali třeba autorskou adaptaci kultovního snímku 90. let „Kouř“ v Divadle P. Bezruče. Pro Komorní scénu Aréna nastudovali hru R. Schimmelpfenniga „Zimní slunovrat“. Ta získala cenu Josefa Balvína za nejlepší českou inscenaci německojazyčného textu. Během roku 2019 se dvojice vrátila do Divadla Na zábradlí, pro které připravila povídky amerického spisovatele D. F. Wallace „Krátké rozhovory s odpornými muži“. V únoru 2020 měla premiéru jejich inscenace „Velký Gatsby“ v Klicperově divadle v Hradci Králové.

Jankovcová a Svozil tvoří také pro Český rozhlas, který v jejich režii uvedl dvě pohádkové minisérie z pera scenáristky Kláry Vlasákové a také dvě vlastní autorské adaptace „Já, mé druhé já a já“, podle knihy J. Vaňka „Sebedrás“, a dramatizaci pohádkového cyklu „Putování za Švestkovou vůní“ Ludvíka Aškenazyho.

Adam Svozil kromě společné tvorby s K. Jankovcovou dlouhodobě spolupracuje také s Divadlem Letí.

Lucia Čižinská v energickém gestu

David Finnigan, autor hry

Dramatik, spisovatel, režisér, vývojář her a lékárník. Pochází z australské Canberry a prostřednictvím performativního umění zkoumá teorii her, komplexní systémy, teorii sítí aktérů a resilienci. Profesionálně působí v Británii, Austrálii a na Filipínách. Při tvorbě často spolupracuje s vědci prestižních světových institucí jako je londýnská University College, stockholmské Resilience Centre, australská Akademie věd či singapurská Nanyang Technological University. Je členem australského vědecko-divadelního souboru Boho.

Jako dramatik působil v rezidenci londýnského Nanyang Technological University manilského Tanghalang Pilipino a kolumbijského Campos de Gutiérrez en Medellín, autorsky se podílel i na vzdělávacích programech Vědeckého nebo Přírodovědného a Válečného muzea v Londýně.

Jeho hra „Zabíjejte popírače klimatických změn“ získala v roce 2017 prestižní australskou cenu Griffin Award. Nominace na další ceny si vysloužily i jeho texty „Upírská hra“ a „Oceány se vypařily do oblak“. Mezi jeho další tituly patří například „44 sexuálních zážitků v jednom týdnu“ – hra o bloggerce, která recenzuje stejnojmennou knihu – či „Rozpálit a zchladit“, mapující kusé myšlenky a pocity lidí chvíli před tím, než dojde k polibku.

Finnigan založil také dva festivaly věnující se performativnímu umění: Crack Theatre Festival v britském Newcastlu a canberrský festival You are here. Svůj zájem o teorii her zužitkovává nejen prostřednictvím divadla; pořádá také kreativní workshopy pro festivaly, umělecká a vzdělávací centra, konference a jednotlivé firmy.

Foto: Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN