Real-iTy?

Premiéra performerky Lenky Půžové v brněnské Industře

V pátek 27. června 2025 v 19:30 hodin se v brněnské Industře koná první uvedení tanečně-pohybového sóla Real-iTy? performerky Lenky Půžové. Zabývá se v něm otázkou, co je to realita. Zkoumá, jak dlouho trvá a jak se mění v závislosti na individuálním vnímání jedince. Pokládá otázky, do jaké míry je člověku dána a do jaké míry ji lze ovlivnit.

Performance je formou osobního vyjádření ženy-matky žijící ve Střední Evropě, z povzdálí pozorující válečné dění na Blízkém Východě. Skrze pohyb, zvuk a práci s videem performerka vytváří koláž vzpomínek formovaných životem (nejen) v české společnosti. V představení otevírá téma dočasnosti a pomíjivosti, hledá paralely ve zdánlivě odlišném.

„Jedním ze záměrů projektu je rozšiřování povědomí o životě na Palestinském území a v této věci podpora brněnského kolektivu Proti dehumanizaci: případ Palestiny a Izraele, který toto téma formou přednášek, diskuzí a veřejných setkání vnáší do veřejného prostoru. V inscenaci jsou použity záběry z archivu mediálního zdroje Al Jazeera, dokumentující situaci po 7. 10. 2023 v pásmu Gaza v Palestině. Inscenace obsahuje vizuálně citlivý či potenciálně znepokojující materiál,“ vysvětluje choreografka své záměry.

Zvuk pro představení byl tvořen ve spolupráci s indickým umělcem Pratyayem Rahou. Na dramaturgii projektu spolupracovala Barbora Liška.

Lenka Půžová je tanečnice, performerka a tvůrkyně, v současné době žijící a tvořící v Brně. Vystudovala magisterský obor Contemporary Dance na Irish World Academy of Music and Dance v irském Limericku (2022) a Architekturu na VUT v Brně (2017). V posledních letech se zaměřuje na současný tanec a taneční improvizaci, performanci, tvorbu tanečních filmů, výuku a sdílení pohybové praxe s komunitami. V dětství a rané dospělosti ji však ovlivnily i tradiční taneční styly – zejména český folklorní a Irský tanec. Aktuálně se věnuje rodičovství, tvorbě na volné noze a je taktéž externí tanečnicí Janáčkovy opery v Brně (inscenace Manon Lescaut režiséra Štěpána Pácla, choreografie Andrey Miltnerové).

 Lístky na představení mohou diváci zakoupit na stránkách Industry ZDE.

Foto: Archiv Lenky Půžové 

Taneční magazín

Studio ALTA poprvé v Libni

Studio ALTA spojilo síly s galerií SVĚTOVA 1

V roce 2023 se Studio ALTA stěhuje do nové lokality, do sousedství Palmovky a Libně. Ještě před zahájením sezóny v nových prostorách bývalého Panského pivovaru, které se plánuje na květen 2023, čeká Studio ALTA několik prvních vstupů na nové území.  Prvním z nich je dvoudenní mini cyklus událostí HOW WE ARE, ve kterém Studio ALTA spojilo síly s libeňskou galerií SVĚTOVA 1. S novými sousedy tak zahájí 17. a 18. února 2023 svou úplně první činnost v nové lokalitě.

Každý z večerů HOW WE ARE otevře setkání a povídání s příchozími a přizvanými hostkami a hosty, jimiž jsou Sára ArnsteinEwan McLarenKateř Tureček Zai Xu.  “Zahajujeme každý večer speciálním setkáním. Vedle prezentace umění nás zajímá, kde se nacházíme, jak se nám daří, v jakých vztazích a přátelstvích působíme, s jakými emocemi přicházíme do sdíleného prostoru událostí, jaké jsou naše potřeby tady a teď.” říká Petr Dlouhý, kurátor Studia ALTA.

Po diskusní části bude po oba večery následovat taneční představení. V pátek půjde o první uvedení hybridního projektu UNDER THE SURFACE Kateřiny Szymanski (Collective Waves) & Fertilizer, v sobotu pak SURFACE berlínské performerky a tanečnice Evgenie Chetvertkove. Obě představení nechávají vyvěrat na povrch zkušenosti a vědomosti vystavěné na dlouhodobém uměleckém výzkumu. Do živé performance ale záměrně propouští především ty nejvíce hmatatelné části vlastní přítomnosti na jevišti. Frustrace, naštvanost a odhodlání přicházející z naslouchání vydolované krajině či architektura vztahů a významů vlastního těla performerky vystaveného pohledům publika.

“Dramaturgií HOW WE ARE mapujeme vlastní situovanost, jak a na koho působíme, a hledáme cesty k novým spojenectvím v novém působišti. Chceme hledat blízkost mezi uměním a širším prožíváním každodennosti na rozbouřených vlnách probíhajících krizí a změn.” dodává Petr Dlouhý.

SVĚTOVA 1

je neziskový umělecký prostor a platforma zaměřující se na současná, queer a sociální témata. Jde o holistickou entitu vedenou umělci a umělkyněmi, která prostřednictvím výstav a veřejných programů reaguje na aktuální dění ve Světě. Není důležité jen to, co prezentuje, ale také jak. Formy a proces jsou klíčovou součástí výsledku. Jejím cílem je naplno se vyjádřit, dosáhnout celkové udržitelnosti, praktikovat radikální inkluzivitu a nabídnout útočiště těm, kteří ho potřebují. Usiluje o to být institucí. Zdravou – ne jako ty, které jste znali dřív.

Studio ALTA pokračuje i v nové lokalitě ve vstupném PAY WHAT YOU CAN. Systém, inspirovaný bruselskými KAAI TheaterAteliérem 210 londýnským Battersea Arts Centre, umožňuje zvolit si výši vstupného dle vlastních možností. 

 

VSTUPENKY 17. 2.  https://bit.ly/hwa-patek

VSTUPENKY 18. 2.   https://bit.ly/hwa-sobota

Valentýna Šatrová

pro Taneční magazín

Domov za hranicemi

Multižánrový projekt Ewy Żurakowské

Domov za hranicemi. Multižánrový projekt Ewy Żurakowské Home Beyond the Borders? čeká divadelní premiéra ve Venuši ve Švehlovce 

Polská performerka Ewa Żurakowska vytvořila svůj projekt podle knihy Denní dům, noční dům držitelky Nobelovy ceny Olgy Tokarczuk. Inscenace Home Beyond the Borders?, která diváky zve do světa snů, surrealistické a vizionářské reality, měla českou site-specific premiéru v pražské Invalidovně (Studio ALTA) a nyní se přidá do repertoáru divadla Venuše ve Švehlovce. Divadelní premiéra se koná v pondělí 21. listopadu. Performerka se za svůj herecký výkon v inscenaci dostala do širší nominace na Ceny Thálie 2022.


Multižánrová inscenace Home Beyond the Borders? je založena na tématech z románu Denní dům, noční dům nositelky Nobelovy ceny Olgy Tokarczuk. Monodrama plné video projekcí, poetických obrazů a snových textů nás zavede do surrealistické a vizionářské reality inspirované vizemi z románu polské spisovatelky. Inscenace také čerpá z legend a příběhů z regionů Kladska a Nowa Ruda, které najdeme v knize.

Ewa Żurakowska, autorka konceptu, scénáře a také jediná performerka v inscenaci, knihu četla poprvé před dvaceti lety. Ale použít ji jako inspiraci pro divadelní inscenaci ji napadlo až mnohem později. „Před dvěma lety jsem se rozhodla vytvořit monodrama, které by odkazovalo na můj osobní zážitek, kdy jsem žila v prostředí česko-polských hranic. Od té doby mě fascinuje téma identity, život “doma” a život v “cizí zemi”.“ 

V době, kdy Żurakowska žila v Praze, zároveň pracovala v polském Paláci Gorzanow v oblasti Kladska. „Myšlenka překračování hranic, kterou jsem chtěla v inscenaci prozkoumat, se mísí s místním koloritem knihy, kterou Olga Tokarczuk napsala v malé polské vesnici vedle českých hranic,” popisuje performerka.

Home Beyond the Borders? zkoumá téma domova jako prostoru identity, domova jako těla a těla jako domova. Zkoumá také otázky o překračování hranic mezi lidmi a světy, sny a realitou, komunitou a intimitou. Představuje proces zakořenění v pohraničí v polsko-českých horách, kde byla napsána knižní předloha a kde byla inscenace uvedena v polské premiéře v červenci loňského roku.

Velký důraz je kladen na otázky identity, zakořenění, vykořenění a návratu, zejména proto, že příběhy z knihy i inscenace se odehrávají na „znovuzískaných územích“, v oblasti s polskými, českými a německými kořeny. Żurakowska vybrala části knihy, ke kterým měla nejblíž a scénář vytvořila společně s polským režisérem Maciejem Gorczyńskim, s nímž dříve spolupracovala na inscenacích Requiem a Bieguni.

Choreografii vytvořila francouzská tanečnice a performerka Cécile Da Costa a scénografii a video projekci Iwona Bandzarewicz. Dramaturgicky se na nové české verzi podílí Hana Müllerová. Důležitou složkou inscenace je hudba, kterou živě interpretuje Żurakowska a dva ukrajinští hudebníci, kteří se k projektu přidali až při adaptaci pro pražskou divadelní premiéru, a nahradili tak polské hudebníky – akordeonistu Pawła Kopće a houslistku Katarzynu Kolczyńskou Niemierowskou.

„Inscenace Home Beyond the Borders? je hodně vázaná na moje osobní prožití, ale i globální kontext. Domov znamená něco jiného pro mě a pro ty, kteří o něj skoro před rokem přišli. Proto jsme do inscenace zapojili nové hudebníky z Ukrajiny.“

Houslistka Vardui Saribekian působí v Čechách už několik let. Po absolvování Oděské konzervatoře vystudovala českou HAMU a momentálně je členkou Filharmonie Hradec Králové. Saxofonista Oleksandr Dudko byl nucen ukončit své působení v doněckém Big Drive Jazz Bandu a uprchnout do České republiky po vypuknutí války na Ukrajině. Oba do inscenace vnáší hudební motivy z jejich kultury, a pocity, díky nimž se inscenace posunula o další hranice.

Performerka Ewa Żurakowska se za svoji roli v Home Beyond the Borders? objevila v širší nominaci na Ceny Thálie 2022: „…performerka sugestivně formou jak dialogů s diváky, tak vlastními snovými monology vypráví o světě česko-polského pomezí, které svým intenzivním fyzickým herectvím doslova „zhmotňuje“. Vyznačuje se citovostí, komplexním herectvím a charismatickou schopností navázat přímý kontakt s diváky.“

Inscenace po své polské premiéře měla českou site-specific premiéru v pražské Invalidovně (Studio ALTA) a nyní se přidá do repertoáru divadla Venuše ve Švehlovce. Premiéra se koná 21. listopadu ve 20.00. Vstupenky je možné zakoupit na portálu GoOut.cz.

Home Beyond the Borders?

  1. listopadu 2022, 20:00, Venuše ve Švehlovce – divadelní premiéra

Vstupenky na GoOut.cz: https://goout.net/cs/home-beyond-the-borders/szxykmu/

Kredity:

Scénář, koncept, hraje: Ewa Żurakowska

Režie: Maciej Gorczyński

Choreografie: Cécile Da Costa

Dramaturgická spolupráce: Hana Müllerová

Scénografie, videoprojekce: Iwona Bandzarewicz

Hudba: Vartui Saribekian, Oleksandr Dudko, Ewa Żurakowska
Producenti
: ProFitArt, z. s., Przestrzeń Wyobraźni
Koproducent: Fundacja Pałac Gorzanów

Partneři: Venuše ve Švehlovce, Studio Alta

Podpořili: Mezinárodní visegrádský fond, Státní fond kultury ČR, Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR

Foto:   Iwona Bandzarewicz

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Můžeme si vyprávět krásné příběhy, i když čelíme katastrofě?

V době selhávajících paradigmat je těžké si představit budoucnost

 „Mami, až vyrostu, budou v oceánech pořád ryby?“ Na tuto a mnohé jiné otázky své osmileté dcery Thelmy maminka, choreografka a performerka Cécile Da Costa nezná odpověď. Protože v době selhávajících paradigmat je těžké si představit budoucnost. Ale obě mohou začít prozkoumávat bod nula, kde je nekonečný prostor tvarů, linií, dimenzí. V tom jim pomáhá performer Lukáš Karásek.

Autorská inscenace Cécile Da Costy vznikla v době covidového lockdownu, kdy se musela zastavit a jen pozorovat. Začala přemýšlet o budoucnosti a neznámých vyhlídkách. Když se podíváme před sebe, vidíme možný kolaps naší společnosti nebo dokonce civilizace? Zastavil by tento kolaps očekávanou budoucnost nebo by otevřel nekonečné množství dalších? Neexistuje žádná odpověď, jen další otázky.

Jak se spolupracovalo mamince s dcerou?

Cécile dodává: „Není to úplně poprvé, co Thelma vystupuje na jevišti – v šesti letech hrála jedno představení s Lenkou Tretiagovou. Ale je to poprvé, co je zapojena do většího projektu a na jevišti je jediné dítě. A musím říct, že tím procesem prochází opravdu velmi dobře a tvrdě pracuje. Jenom někdy nechápe, proč bychom měli takhle tvrdě pracovat. Já hlavně musím dávat pozor, abych na ni netlačila, aby nepřekročila své limity, protože to by nebylo dobré ani pro ni, ani pro nás. Takže musím naslouchat jako režisérka i jako matka a balancovat tyto dvě polohy. Nicméně musím říct, že jsem na ni hrdá, protože je velmi zodpovědná a dává do toho hodně. Moc doufám, že si den premiéry užije.“

Na otázku, zda má Thelma také nápady, odpovídá: „Velmi často má nápady a pak to přebírá a chce režírovat. Říká mi, co bych měla dělat a kde bych měla být, což je většinou velmi vtipné, ale někdy ji musím zastavit. „

Představení vzniklo v produkci ProFitArtu s podporou koproducenta – divadla PONEC. Hovoří se v něm česky, francouzsky a anglicky. Pro plnohodnotný umělecký zážitek není třeba ovládat všechny tři jazyky, postačí okrajová znalost alespoň jednoho. Inscenace je primárně určená pro dospělé, ale je i vhodná pro rodiny s dětmi od 8 let.

Cécile Da Costa je zpěvačka, performerka a choreografka francouzsko-portugalského původu žijící v Praze. Vystupovala v představeních divadla Farma v jeskyni, jehož byla pět let členkou. Nyní působí již několik let jako performerka a choreografka Spitfire Company. V Čechách, Francii, Polsku nebo Řecku vede workshopy fyzického divadla. Ve své práci hledá „hlasy, které mohou pohybovat tělem a těla, která mohou pohybovat hlasem“. Za své sólové představení Vypravěč v režii Petra Boháče získala ocenění Tanečnice roku 2018 nebo nominaci Total Physical Award na Edinburgh Fringe Festival 2017. Její první autorskou inscenací je sólo Roselyne (2019), kterou evropská platforma Aerowaves vybrala mezi dvacet nejzajímavějších počinů mladých tvůrců tance a pohybového divadla pro rok 2021.

Produkční platforma ProFitArt byla založena v roce 2012 Šárkou Pavelkovou a Josefem Neufusem. Její zaměření je zejména na oblast nezávislého nonverbálního, fyzického a současného tanečního divadla. Mezi spolupracovníky se vystřídalo mnoho významných již etablovaných umělců, ProFitArt však poskytl prostor i pro choreografickou či režijní tvorbu začínajících umělců, mezi něž se řadí Alexandr Volný (CZ), Lukáš Lepold (CZ), Cécile Da Costa (FR), Marta Sobotková (CZ) nebo Martin Talaga (SK).

Teaser:  https://youtu.be/jZNj2G4GjkI

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín